Řepka v letošním suchém jaře

06. 07. 2026 Ing. Veronika Venclová, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 111x

Letošní polní den v Červeném Újezdě se nesl ve znamení sucha a jeho dopadu na pěstování řepky ozimé. Právě nedostatek vláhy letos ovlivňuje kondici porostů, efektivitu výživy, tlak škůdců i rozhodování o ochraně. Přestože od února prakticky nezapršelo a významnější srážky nad 3 mm byly jen ojedinělé, porosty na pokusných plochách nepůsobily zdaleka tak špatně, jak by se dalo očekávat. Byly sice nižší, kompaktnější a opožděné ve vývoji, většinou však vitální a bez výraznějších výpadků.

Stav porostů

Podle Doc. Ing. Davida Bečky, Ph.D. z ČZU se na vzhledu letošních porostů řepky nejvíce podepsala kombinace sucha a prudkých výkyvů teplot. Rána s teplotami kolem 0 °C střídala odpoledne přesahující 15 °C, což zpomalilo růst i nástup kvetení. Oproti loňsku byly porosty zhruba o pět až šest dnů opožděné a zároveň nižší.

Nižší vzrůst ale nemusí být nutně negativem. Řada porostů měla dobře vyvinutý kořenový systém a zdravé terminály bez výraznějších výpadků generativních orgánů. Neobvyklým obrazem letošního jara byla téměř úplná absence včel v porostech. Květy totiž v důsledku sucha produkovaly minimum nektaru i pylu a staly se pro opylovače málo atraktivní. V diskusi proto zazněl praktický dotaz, zda může omezený pohyb hmyzu snížit výnos. Podle doc. Bečky i doc. Jana Kazdy nikoliv. Řepka ozimá je totiž převážně samosprašná plodina a podíl cizosprašného opylení tvoří v našich podmínkách pouze několik procent. Pokusy s izolací porostů od hmyzu navíc dlouhodobě ukazují, že při běžné intenzitě pěstování a výnosech kolem 4–5 t/ha absence včel konečný výnos prakticky neovlivňuje. Významnější roli by hrála pouze v extrémně řídkých porostech nebo v jiných klimatických podmínkách.

Podle doc. Davida Bečky tvořila řepka v letošním suchu méně pylu

Výživa v podmínkách sucha

Velkou pozornost vzbudila přednáška Ing. Jindřicha Černého, Ph.D. z ČZU, zaměřená na výživu rostlin v podmínkách dlouhodobého sucha. Rozbory půdy totiž ukázaly mimořádně vysoké zásoby minerálního dusíku, místy až kolem 100 mg N/kg půdy. Dusík tedy letos v mnoha případech nechyběl. Problémem je, že ho rostliny kvůli suchu nepřijímali. Vzhledem k nedostatku vody prakticky nefungoval transpirační proud, který živiny transportuje z půdy do nadzemní části rostlin. Kořeny bez vláhy nedokážou dusík efektivně přijímat. To vysvětluje situace, kdy jsou porosty opticky světlejší nebo růstově utlumené i přes vysokou zásobu dusíku v půdě.

Do popředí se proto dostává listová výživa a biostimulace. Ani zde však není situace jednoduchá. V suchých podmínkách totiž postřiková jícha na listech velmi rychle zasychá, což výrazně omezuje příjem živin.

Velkým tématem letošního roku je bor. Loňská sezona totiž ukázala, že jeho nedostatek může vést k výraznějšímu opadu šešulí a ztrátám výnosu. V Červeném Újezdě proto běží několik pokusů, porovnávajících různé strategie výživy borem. Diskutovalo se zejména o rozložení aplikace do více menších dávek.

Představena byla také novinka Folit Unibor na bázi bor-glycerolu, kde glycerol zpomaluje zasychání kapek na listu a prodlužuje čas pro vstřebání živin. Kromě klasické výživy se testují i nové biostimulanty, podporující příjem dusíku a fyziologickou aktivitu rostlin v období stresu. Výsledky těchto pokusů přineseme po vyhodnocení na stránkách našeho časopisu.

Problematiku výživy rostlin představil Ing. Jindřich Černý, Ph.D.

Ochrana proti škůdcům

Jedním z nejpraktičtějších bloků byla ochrana proti krytonoscům, vedená doc. Kazdou. Upozornil, že mnoho pěstitelů stále načasovává zásah pouze podle počtu brouků v Mörickeho miskách, což nemusí být správně. Rozhodující je biologický stav samiček. Praktická rada byla jednoduchá: utopené jedince z misky stačí zmáčknout na zadečku - pokud se objeví vajíčka, nastává správný termín ošetření. Pokud ne, samotný počet brouků není zásadní.

Za nejškodlivější druh označil krytonosce čtyřzubého. Optimální strategií jsou podle něj 2 zásahy. První při kladení vajíček a druhý za přibližně 2–3 týdny.

Velmi kriticky doc. Kazda zhodnotil používání nízkých dávek pyretroidů (cca 4–5 g/ha účinné látky), které pouze podporují vznik rezistentních populací a ochranu dlouhodobě zhoršují. Doporučuje proto pohybovat se minimálně kolem 20–25 g/ha účinné látky.

Zaznělo i důležité upozornění k ochraně proti blýskáčku řepkovému. Kombinace přípravku Magma a úč. l. acetamiprid v tank-mixu podle pokusů výrazně snižuje účinnost a může vést k horším výsledkům než samostatné použití přípravků.

Co čekat dál

V diskusi zazněl také dotaz na bejlomorku kapustovou. Podle doc. Kazdy letos výrazný problém nehrozí, protože škůdci nevyhovují současné podmínky s extrémním suchem a ranními mrazíky. Rizikovější bývají naopak teplá jara bez mrazů.

Na pokusných plochách bylo letos vyseto 58 odrůd a hybridů řepky, přičemž hlavním tématem byla plasticita, tolerance k suchu a efektivní hospodaření s dusíkem (výsledky pokusů byly publikovány v AM 5/26 doc. Bečkou). Přestože plochy řepky v ČR podle odhadů dále klesají, odborníci se shodují, že plodina zůstává důležitou součástí osevních postupů hlavně díky vysoké předplodinové hodnotě, produkci organické hmoty i stabilnímu odbytu. Stále více však bude rozhodovat schopnost přizpůsobit technologii delším obdobím sucha a pracovat efektivněji s vodou, živinami i ochranou rostlin.