Různé zpracování půdy v aridní oblasti pro ozimou pšenici

29. 12. 2025 Ing. Soňa Dušková, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 592x

Polní pokusná stanice v Žabčicích představuje příklad velmi teplých a suchých podmínek na těžších půdách. Dlouhodobě zde probíhá pokus simulující hospodaření v rámci 3 různých systémů zpracování půdy (orba, kypření a přímé setí secí kombinací). V posledních 5 letech (2020–24) se na výnosu i obsahu NL v zrnu pšenice ozimé více projevil vliv ročníku a předplodiny než systému zpracování půdy. Nicméně redukce intenzity zpracování půdy znamená úsporu nákladů, ekonomický výsledek se tedy zpravidla zlepšuje s klesající intenzitou zpracování půdy.

Stanovištní podmínky

Polní pokusná stanice v Žabčicích se nachází v kukuřičné výrobní oblasti, přibližně 25 km jižně od Brna (49°01'20''N, 16°37'55''E), v nadmořské výšce 179 m. Průměrná roční teplota vzduchu zde dosahuje 10,3 °C a dlouhodobý průměr ročních úhrnů srážek je 491 mm. Tím patří tato lokalita k nejteplejším a zároveň nejsušším oblastem v ČR. Zejména v posledních letech se zde setkáváme s častějším výskytem delšího období sucha během vegetace. Tyto negativní projevy jsou však částečně kompenzovány zrnitostně těžší (jílovitohlinitou) půdou fluvizemního typu. Průběh teplot a srážek v letech 2020–24 znázorňuje graf 1.

Graf 1: Průběh teploty a srážek ve sledovaném období (2019–24)

Technologie pěstování ozimé pšenice

Ozimá pšenice je pěstována po vojtěšce seté (OP/V) a po kukuřici na siláž (OP/K) v sedmihonném osevním postupu, při 3 systémech zpracování půdy: orba (na hloubku 0,24 m), kypření (do hloubky 0,15 m) a přímé setí secí kombinací. Varianta přímého setí se od předchozích 2 způsobů zpracování půdy liší také vynecháním podmítky po sklizni předplodiny (tab. 1).

Osevní postup je modelovým hospodařením s vazbou na živočišnou výrobu: vojtěška 1. rok, vojtěška 2. rok, ozimá pšenice, kukuřice na siláž, ozimá pšenice, cukrovka, jarní ječmen. Dvakrát za rotaci je hnojeno chlévským hnojem, a to k cukrovce a kukuřici na siláž v dávce 25 t/ha. Na druhou stranu, sláma obilnin je z pozemku odvážena. Setí ozimé pšenice (odrůdy Julie, Balitus nebo Pirueta) je ve všech třech technologiích prováděno na začátku října secí kombinací se sekcí pro předseťovou přípravu půdy. Výsevek činí 3,5 MKS. Celková dávka dusíku byla 130 kg/ha, fungicidní ošetření bylo provedeno 1–2× v závislosti na průběhu počasí. Kromě toho byl na všech variantách aplikován regulátor růstu k omezení poléhání, dále byl aplikován herbicid pro potlačení plevelů a bylo provedeno insekticidní ošetření proti kohoutkovi (tab. 1).

Tab. 1: Jednotlivé pracovní operace v pokusu a jejich načasování

Redukované zpracování půdy

Člověk se půdu snaží zpracovávat od pravěku, ale oře jen asi 200 let (1827 bratranci Veverkové vynalezli ruchadlo), z toho přibližně 130 let s traktorem. Dnes jsme dospěli k tomu, že bereme vážně již dávno zemědělskými praktiky vyslovovaná varování ohledně negativních dopadů intenzivního zpracovávání půdy orbou na půdu samotnou, a potažmo na okolní prostředí. Dokazuje to vědecký výzkum, který má v této oblasti již bohatou historii.

Redukované zpracování půdy zahrnuje celou řadu technologií od prosté náhrady orby kypřením (které může být prováděno do různé hloubky), přes omezení počtu operací zpracování půdy, jejich provádění jen na části povrchu (strip-till), až po ponechání půdy zcela bez zpracování a setí do nezpracované půdy. Cílem těchto postupů je především:

• menší narušování půdní struktury,
• menší narušování půdního života,
• omezení ztrát organické hmoty,
• zvýšení schopnosti půdy zadržovat vodu a její zlepšené vsakování,
• úspora nákladů a času.

Na druhou stranu při omezení mechanických zásahů do půdy je potřeba počítat s:

• možným vyšším výskytem plevelů, škůdců a chorob (a zvýšením spotřeby přípravků na ochranu rostlin),
• pořizovacími náklady na specializovanou techniku.

Výsledky polního pokusu

V letech 2020–24 byl sledován výnos, obsah NL v zrnu, ekonomický výsledek (příspěvek na úhradu) a rentabilita pěstování pšenice ozimé.

Ve sledovaném období byl výnos pšenice ozimé (graf 2) ovlivněn především ročníkem a předplodinou. Mezi způsoby zpracování půdy nebyl prokázán statisticky významný rozdíl ve výnose. Po vojtěšce byly v průměru přes všechny roky dosahovány vyšší výnosy než po kukuřici (neplatí to však pro každý rok jednotlivě). Mezi roky pak byly výnosy po vojtěšce vyrovnanější než po kukuřici.

Ve variantě přímého setí byl významně nižší obsah dusíkatých látek v zrnu (NL, graf 2) než ve zbylých 2 variantách zpracování půdy. Platí to však pro průměr za celé pětileté období, nikoli pro každý jednotlivý rok. Dále byl statisticky dokázán vyšší obsah NL v zrnu po vojtěšce, ale opět v průměru za všechny roky, ne pro všechny roky jednotlivě.

Na základě stálých cen bez zohlednění ročníkových výkyvů na trhu se vstupy byly vypočítány náklady, aby tím nebylo ovlivněno srovnání technologií mezi roky. Bereme-li technologii s orbou jako základ, technologie s kypřením znamenala úsporu 1 326 Kč/ha (14,9 %) a technologie přímého setí úsporu 3 509 Kč/ha (39,3 %) nákladů na stroje a práci. Z celkových nákladů to pak byla úspora 5,7 % u kypření a 15,0 % u přímého setí. Úspora nákladů je však pouze jednou stránkou věci. Jiná technologie přináší také jiný výnos a jinou kvalitu produkce, jak bylo popsáno výše, a tedy i jiné tržby za produkci. Rozhodující je celkový ekonomický výsledek z pěstování plodiny.

Z pokusných dat byl vypočítán příspěvek na úhradu (PNU), který zohledňuje pouze přímé náklady (protože výši nepřímých nákladů by bylo v podmínkách polních pokusů možné jen odhadovat). Také nákladová rentabilita byla kalkulována s jeho využitím, nikoli ze zisku. Cena produkce byla stanovena jako cena v termínu sklizně v roce 2024 podle dat ČSÚ o týdenních farmářských cenách potravinářské, resp. krmné pšenice, publikovaných na webu Agris.cz. Při kalkulaci tržeb za produkci bylo zohledněno, zda zrno dosáhlo potravinářské kvality či nikoli.

Graf 2 shrnuje ekonomické výsledky, tab. 2 ukazuje podrobnější výsledky všech sledovaných ukazatelů. V průměru za 5 sledovaných let jsou při pěstování pšenice po kukuřici tržby za zrno nejnižší při technologii přímého setí (40 016 Kč/ha) a nejvyšší při technologii s orbou (46 452 Kč/ha). PNU tento výsledek kopíruje (20 114 Kč/ha při přímém setí, resp. 23 041 Kč/ha u technologie s orbou). Rentabilita je však nejnižší u varianty s kypřením (96,8 %), nejvyšší pak u varianty přímého setí (101,1 %). Mezi lety se ale výsledky výrazně liší. Nejrozkolísanější jsou přitom u varianty s kypřením a nejstabilnější u varianty s přímým setím. Tržby jsou sice při přímém setí skoro vždy nejhorší ze všech variant zpracování půdy, PNU bývá v některých letech nejnižší, v některých nejvyšší, ve srovnání s ostatními variantami. Rentabilita ale bývá nejlepší poměrně často.

Při pěstování pšenice po vojtěšce jsou tržby nejnižší u varianty s orbou (45 430 Kč/ha) a nejvyšší u varianty s kypřením (48 138 Kč/ha). Výsledek PNU je však nejvyšší, stejně jako rentabilita, u varianty s přímým setím (PNU 27 723 Kč/ha, rentabilita 139,3 %) a nejnižší u varianty s orbou (PNU 22 019 Kč/ha, rentabilita 94,1 %). Výsledky se mezi lety liší, ale mnohem méně výrazně než při pěstování pšenice po kukuřici. Podobně jako po kukuřici, nejvíce kolísají výsledky u varianty kypření, ale je to mnohem méně výrazné. Naopak po vojtěšce lze říct, že nejstabilnější jsou všechny 3 ekonomické ukazatele ve variantě s orbou, nicméně ve většině let na nejnižší úrovni. Varianty kypření a přímého setí se v parametrech tržeb a PNU v jednotlivých letech střídají v nejlepších výsledcích. Rentabilita je ale celkově, i ve většině let nejvyšší u varianty přímého setí.

Graf 2: Vlivu systému zpracování půdy a předplodiny na jednotlivé ukazatele při pěstování ozimé pšenice (2020–24)

Tab. 2: Ekonomické a produkční ukazatele při pěstování pšenice ozimé v závislosti na předplodině a zpracování půdy (2020–24)

Závěr

Redukované zpracování půdy neznamená významné snížení ani zvýšení výnosů či obsahu NL v zrnu, i když v jednotlivých ročnících se to může lišit. Jako významnější se ukazuje vliv předplodiny a samozřejmě ročníku. Ani tržby se tedy mezi způsoby zpracování půdy významně neliší a záleží spíše na předplodině a ročníku. Liší se však vynaložené náklady na stroje a práci. Do příspěvku na úhradu se to promítá v jednotlivých ročnících velmi rozdílně, a to zejména po kukuřici. Po vojtěšce se příspěvek na úhradu zřetelně zlepšuje směrem k redukovanému zpracování půdy, nejlepší je u přímého setí. Rentabilita ve sledovaném období vychází nejlépe u přímého setí, a to u obou předplodin a relativně stabilně i mezi ročníky.

Ing. Soňa Dušková, Ph.D., Ing. Lubomír Neulert, Ph.D., Ing. Michal Rábek, Doc. Ing. Smutný Vladimír, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně