Limagrain
Limagrain
Limagrain

AGRA

Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky přinesl nové poznatky pro praxi

11. 06. 2022 Ing. Vít Langmaier; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 501x

Tradiční odborná akce Ruzyňský den výživy rostlin a agrotechniky pořádaná Výzkumným ústavem rostlinné výroby se letošního 24. února uskutečnila formou webináře. Přednášející se věnovali aktuálním problémům praxe při pěstování polních plodin. Došlo ke zhodnocení průběhu letošní zimy a jejího vlivu na jarní vegetaci včetně předpovědi rizik, pozornost byla také věnována problematice spojené s používáním hnojiv, houbovým onemocněním v obilninách nebo tématu emise CO2 a sekvestrace uhlíku při různých zpracování půdy.

Proseeds

Měnící se průběh počasí

Průběh letošní zimy a výhled na jaro provedl Prof. Ing. Zdeněk Žalud, Ph.D. z Mendelovy univerzity. Dle prezentovaných údajů byl průměr teplot za měsíce listopad, prosinec a částečně i leden o 0,9 °C vyšší oproti dlouhodobému průměru (1961–90). Narůstá i suma efektivních teplot nad 5 °C, což dokládá meteorologická stanice Kuchařice, kde se tato hodnota vyšplhala na 85 °C (1. 1.–20. 2. 2022). Teplotní suma tak byla téměř o 300 % vyšší, než v naší krajině bývá zvykem. To může mít zásadní dopad na fenologii rostlin a při pozdních jarních mrazech může docházet u rozkvétající vegetace ke značnému poškození. Navíc vyšší teploty podporují výpar vody, a to i v zimním období, což se rovněž může negativně projevit v následujícím období.

Na základě meteorologických prognóz se očekává teplejší (o 1–2 °C) a sušší jaro. Bylo však upozorněno, že v důsledku změn v tzv. tryskovém proudění (jet stream), které se v posledních letech významně podílí na častějších extrémech počasí (vydatný déšť, horké vlny apod.), se realita nemusí shodovat s předpověďmi. Proto doporučil průběžné sledování informačního portálu agrorisk.cz, který kromě abiotických rizik monitoruje i biotické projevy, jako jsou choroby a škůdci.

Problematika používání hnojiv

Dalších přednášek se ujali odborníci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, z nichž nejprve vystoupil Ing. Pavel Růžek, CSc. Úvodní slova souvisela s šetrnou aplikací hnojiv pomocí aplikačních trubic, která nabývá na významu pro zachování biologické aktivity v horní vrstvě půdy, zadržení srážek a vsakování. Zásoba dusíku v půdě byla již na podzim loňského roku poměrně vysoká, na čemž se podepsalo zejména využívání organických hnojiv. To všeobecně přispívá i k vyšší zásobě vody na jaře, která je oproti loňskému roku výrazně nižší. Únorové odběry v různých částech republiky potvrdily zvýšený obsah dusíku v půdě. Oproti předchozím rokům se však nevyplavil do spodních vrstev (60–90 cm), tedy jeho zásoby, které rostliny využívají v pozdějších fázích růstu, mohou být nedostatečné.

Při hnojení řepky je rozhodující, v jaké části se vyskytují její kořeny. Pokud se nacházejí na povrchu půdy, může se použít jakákoliv forma dusíku, včetně amonné. Jestliže jsou rozloženy 3 a více cm pod povrchem, doporučuje aplikovat rychlejší a pohyblivější formy dusíku (nitrátová nebo močovinová). U pšenice ozimé je nejvíce přijímána nitrátová forma N (vloni až z 80 %). Koncentrace amonného dusíku by v horní vrstvě půdy (0–2 cm) neměla překročit hranici 100 mg/kg, avšak hnojiva DASA, ENCIM a síran amonný tuto hranici často překračují, čímž dochází k narušení diverzity půdních mikroorganizmů a zhoršuje se provzdušnění půdy.

Půdou produkované emise CO2

Při zpracování půdy dochází k mineralizaci organické hmoty a ztrátám uhlíku, např. ve formě emisí CO2, čemuž se v další části věnovala Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D. V této souvislosti porovnávají 3 základní systémy zpracování půdy, a to orbu (18–23 cm), minimalizaci (do 10 cm) a metodu bez zpracování s přímým setím do mulče. Používají 4letý osevní postup s pšenicí (2×), která se střídá s hrachem nebo řepkou. V roce 2021 došlo k 1. měření po výsevu řepky, tedy 25. srpna. Nejnižší hodnoty byly zaznamenány u orby, neboť vrstva s nižší mikrobiální aktivitou se převrátila nahoru. Později se emise CO2 výrazně zvyšují (o 33–40 %) a mohou být i 2× vyšší, než je tomu u minimalizace nebo půdy bez zpracování.

Organický uhlík je měřen ve 3 vrstvách půdního profilu: 0–10 cm, 10–20 cm a 20–30 cm. Jeho obsah je všeobecně vyrovnanější u orby, v půdách s minimalizací a zejména bez zpracování se výrazně kumuluje ve vrstvě do 10 cm. Stále však platí, že orba nezlepšuje obsah organického uhlíku v půdě, ba naopak. V letním období by mělo docházet k co nejmenším zásahům do půdy, neboť hlubší zásah zvyšuje riziko v podobě ztrát organického uhlíku i emisí CO2.

Sledování výskytu houbových chorob

V části věnované houbovým chorobám v obilninách nejprve vystoupila Mgr. Jana Palicová, Ph.D. Představila výsledky výskytu chorob pat stébel a listových skvrnitostí v pšenici z loňského roku. V 56 % odebraných vzorcích se vyskytovali původci stéblolamu (Oculimacula yallundae, O. acuformis) a jelikož loni přetrvávala poměrně dlouho sněhová pokrývka, byli i původci plísně sněžné v hojném zastoupení - 39 %. Ze skvrnitostí patřila k nejvýznamnějším braničnatka pšeničná (68 %), DTR byla nalezena v 28 % případů a braničnatka plevová zaujímala 10% podíl.

V testech zabývajících se rezistencí odrůd ozimé pšenice ke stéblolamu (2019–21) vynikaly zejména ty, které jsou nositeli genu Pch1. V posledním roce zkoušení dosahovaly nejlepších výsledků nově registrované odrůdy SU Tarroca, Campesino, LG Absalon nebo Hydrock.

Z odrůd, u nichž byla hromadně posuzována odolnost vůči stéblolamu, rzi pšeničné a skvrnitostem, obsadila pomyslné prvenství LG Imposanto, po níž následovaly Frisky, LG Mocca a RGT Sacramento. V případě odolnosti proti mazlavé sněti pšeničné vynikala Pirueta, naopak vůči fuzáriím byla nejodolnější Dagmar. Proto by se měl výběr odrůdy přizpůsobit podmínkám daného stanoviště a její náchylnosti k napadení konkrétními chorobami.

Vysoká koncentrace kukuřice v osevních postupech, bezorebné zpracování půdy či povětrnostní podmínky daného ročníku přispívají k výskytu klasových fuzarióz, o nichž hovořila Ing. Jana Chrpová, CSc. Napadené klasy produkují mykotoxiny, které mají škodlivý vliv jak na člověka, tak i hospodářská zvířata. Výskytu klasových fuzarióz se na pracovišti věnují již od roku 2010, přičemž ve vzorcích pšenice ozimé stanovují obsah DON (deoxynivalenol). Za celé toto období bylo průměrně zaznamenáno 6 % vzorků s nadlimitním obsahem tohoto mykotoxinu. Pouze rok 2015 byl bez nadlimitních hodnot, v suchých letech 2017–18 byly zjištěny pouze v malém měřítku, naopak ve vlhčích letech s optimálními podmínkami pro rozvoj choroby (např. 2011, 2013, 2016, 2020) se nadlimitní hodnoty pohybovaly v rozmezí 8,7–13 %.

Z hlediska efektivity jarního hnojení řepky považuje Ing. Pavel Růžek, CSc. za rozhodující správný výběr formy dusíku
Z hlediska efektivity jarního hnojení řepky považuje Ing. Pavel Růžek, CSc. za rozhodující správný výběr formy dusíku

Související články

Zpracování půdy k řepce a hnojení dusíkem

11. 11. 2022 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 666x

Pěstování pšenice seté ve směsné kultuře s leguminózou

31. 10. 2022 Prof. Ing. Ivana Capouchová, CSc., Ing. Petr Dvořák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 348x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail