Setí do nezpracované půdy v podmínkách ČR - očekávání, přínosy a rizika (I)

28. 02. 2025 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., Ing. Josef Chára; Centrum precizního zemědělství při ČZU Technologie pěstování Zobrazeno 489x

Zakládání porostů polních plodin technologií setí do nezpracované půdy (no-till) je dlouhodobě využíváno především mimo Evropu. Obecně představuje ekonomicky efektivní technologii zajišťující nejen snížení vstupů, ale i protierozní efekty (větrná a vodní eroze) a zajišťuje postupy pěstování plodin v suchých oblastech.

Podmínky pro technologii no-till ve světě

Dominantně se uplatňují v podmínkách kontinentálního klimatu, které se vyznačuje pravidelnějším průběhem počasí. Klasickými případy jsou pěstební systémy ve Středozemí Severní Ameriky (obr. 1), stepní oblasti na území bývalého Sovětského svazu apod. (obr. 2), ale i pěstební systémy v Brazílii a Argentině (obr. 3). V Severní Americe, ale i v asijské části bývalého Ruska se oblasti vyznačují chladným průběhem zimy s výrazným promrznutím půdy, které pozitivně působí na rozdrobení půdy mrazem.

Především v asijských oblastech dochází k rychlému otevření jara, ale k pravidelnějšímu nástupu zimy, což omezuje délku vegetace. To platí od Kazachstánu až po Mongolsko. Jihoamerické systémy s vysokou teplotou vzduchu a vysokým ročním úhrnem srážek využívají celoroční pěstování plodin, tedy dosahují dvou sklizní za rok. Dostatek srážek a vysoká průměrná teplota vzduchu, včetně rychlé dynamiky rozkladu rostlinných zbytků, umožňují i vyšší intenzitu hnojení a následně i výnosy.

V některých asijských kontinentálních oblastech stepního charakteru je hnojení, především dusíkem, limitujícím faktorem. Vyšší vstupy dusíku prodlužují délku vegetace a posouvají sklizeň do září, kdy již mohou přicházet první sněhové nadílky. Suchý průběh vnitrozemského léta zajišťuje uplatnění setí do nezpracované půdy také v Austrálii.

Výše uvedené oblasti se ve srovnání s Evropou vyznačují výrazně větší výměrou ploch obhospodařované půdy, omezenou hustotou dopravních sítí a infrastruktury, ale také výrazně nižší hustotou sídel. To je spojeno s velkými transportními vzdálenostmi pro vstupy na pozemek, ale i pro odvoz produkce (obr. 5). Tyto skutečnosti zásadním způsobem ovlivňují míru intenzity, ale kladou vysoké nároky na efektivitu technologií z hlediska nízkého počtu operací, což setí do nezpracované půdy jednoznačně nabízí. To souvisí i s ekonomickými kritérii, především v oblastech, kde se úroveň výnosů obilnin pohybuje na úrovni pod 2 t/ha. Velikost území, historický průběh půdotvorných procesů apod. rovněž zajišťují vyšší vyrovnanost půdních podmínek jak z hlediska vnitřní variability půdních celků, tak mezi nimi.

Cíle stejné, podmínky jiné

Podmínky středoevropského prostoru ovlivněného oceánem jsou z hlediska průběhu počasí v jednotlivých letech velmi variabilní, suché či mokré průběhy všech ročních období s nerovnoměrným rozložením srážek. Zásadním rozdílem z hlediska struktury plodin není poměr mezi zástupci C3 a C4, ale podzimní výsevy.

Schopnost přezimování ozimů a jejich vyšší výnos v našich podmínkách vůči jařinám byla doposud výhodou, ale podzimní založení ozimu pomocí no-till je problematické. Výsev ozimů, především ozimé řepky, po obilní předplodině, kde zůstává 4–8 t/ha slámy, není pro ostatní světové oblasti standardem.

Podzimní setí přináší zvýšené nároky na regulaci výdrolu, která musí být efektivní, ale jeho vývoj je každoročně výrazně ovlivněn průběhem počasí. V oblastech s výraznou zimou a s dominantním výsevem jařin to zásadní problém není. Nevýhodou ozimů je i dlouhá doba rizika zaplevelení, a to jak u obilnin, tak u ozimé řepky. Regulační schopnost kulturních rostlin je spojení s přechodem obilnin do fáze sloupkování a u řepky s butonizací. Do této doby je porost zranitelný.

U jařin vysetých do úzkých řádků je toto období výrazně kratší. Potřeba vyšších výnosů vycházející z ředění přímých a nepřímých vstupů je dalším kontroverzním tématem pro no-till v Evropě. Bavíme se o výši nájemného a o dani, ale také o vysokých režijních nákladech subjektů, které mnohdy, jak je v Evropě zvykem a vlastně potřebou, disponují větším počtem technologických linek pro zpracování půdy a setí.

No-till je obecně spojen s optimalizací rozteče řádků pro širokořádkové plodiny a využití jednoho secího stroje, tedy například pro kukuřici, sóju a bavlnu, které mohou tvořit téměř většinu osevu v osevním postupu (Brazílie). U úzkořádkových plodin nese v no-till technologii dominantní využití secí stroj a postřikovač. Široké uplatnění napříč kontinenty stále hrají radličková secí stroje, případně diskové secí stroje. Výraznější rozvoj no-till v Evropě lze nalézt např. Maďarsku a Rumunsku, především v souvislosti s reakcí na sucho a s orientací na pěstování kukuřice (obr. 5) a slunečnice.

Obr. 1: Porost kukuřice seté (vlevo) a porost sóji luštinaté (vpravo) založené do strniště obilniny (Kanada)

Obr. 2: Porost jarní pšenice zasetý po úhoru technologií no-till, pozdější sklizeň 26. 9. 2019 (Kazachstán)

Obr. 3: Porosty kukuřice seté a bavlníku chlupatého 6. 3. 2024 po sklizené sóji založené technologií no-till (Brazílie)

Obr. 4: Velké přepravní vzdálenosti kladou nároky na kapacitu odvozu a  příjmu posklizňových linek - vlevo odvoz pšenice (Kazachstán), vpravo příjem sóji na koši (Brazílie)

Obr. 5: Úprava strniště po sklizni zrnové kukuřice řeznými válci (Rumunsko)

Co se dělá ve světě, nelze mnohdy použít

Literární studie poukazují na značnou část pozitivních efektů no-till z hlediska omezení erozních procesů (větrná a vodní eroze), zvýšení retenční kapacity půdy, omezení rizika sucha, omezení emisí CO₂ a dalších skleníkových plynů v důsledku omezení zpracování půdy a při současném snížení spotřeby pohonných hmot, podpora rozvoje půdního edafonu apod. Tyto skutečnosti lze považovat za dominantní, mnohdy až jednostranný, pohled části odborné a neodborné veřejnosti v Evropě ženoucí politické reprezentace do tvorby legislativních opatření omezujících výrazně zpracování půdy. Tato opatření při globálních odhadech přínosů poskytují velmi optimistickou naději na omezení degradace půdy, snížení rizik globální změny klimatu apod., ale reálnost uplatnění je mnohdy omezená.

Opomíjeny jsou však reálné souvislosti ve vztahu k uplatnění no-till a funkčnosti zemědělských systémů. Jedná se nejen o problematiku vhodnosti klimatu a půdních podmínek, ale především se přehlíží i reálnost pěstování některých (zatím pěstovaných) tržních plodin (hrách, peluška, mák, brambory, cukrová řepa apod.) pomocí no-till. Ignorovány jsou souvislosti spojené s uplatnitelností komodit na trhu, zejména dosažení kvalitativních parametrů, které jsou výrazným faktorem ovlivňujícím ceny, např. obsah dusíkatých látek v ozimé pšenici. No-till je mnohdy limitováno množstvím vstupů hnojiv - krátká doba vegetace, sucho apod.

Systémy jsou plně spojeny s využitím pesticidů, včetně neselektivních herbicidů. Ve světě je no-till výrazně propojeno s pěstováním GMO plodin, které jsou rezistentní vůči herbicidům, ale především také vůči některým chorobám a škůdcům, což je spojeno s tlakem na snížení aplikací na ochranu rostlin a se snižováním nákladů. Se vznikem rezistentních plevelů se však počítá a většinou se problém řeší zavedením kombinací více herbicidů. Výrazným faktorem zajištění funkčnosti technologií ve světě je používání širšího spektra pesticidů, mnohé z nich jsou však v Evropě restringovány. Významnou roli z hlediska kvalitní předplodiny hraje v pěstebních systémech využívající no-till sója, což je pro Evropu zásadní handicap. Z globálního hlediska má svět konkurenční výhodu ve velkých a mnohdy tvarově pravidelnějších pozemcích. Nejen z hlediska výkonnosti souprav, ale především v eliminaci zhutnění půdy na souvratích.

No-till má v Evropě smysl

Základem využití technologie v Evropě je primárně změna agrotechnického pohledu a zavedením principů zajišťujících její funkčnost. Již od 60. let minulého století výsledky pokusů ukázaly, že technologie je vhodná do oblastí s průměrnou roční teplotou vyšší než 8 °C, která zajistí dobrou degradaci rostlinných zbytků na povrchu půdy a samozřejmě v oblastech s ročním úhrnem srážek nižším než 600 mm.

Zcela se zapomnělo, že funkčnost technologie je spojena s půdními vlastnostmi, především na humózních a strukturních půdách. Produktivita technologie je postavena na biologickém zpracování půdy předplodinou a čerpá z vysoké biologické aktivity spojené s rozkladem organické hmoty předplodiny či meziplodiny. Z hlediska funkčnosti se většinou jedná o použití sledů plodin, které nevyžadují zpracování půdy a výrazně se jedná o pěstování zrnin, úzkořádkových a širokořádkových. Obdobně jako v Severní Americe jsou systémy no-till kombinovatelné se strip-till.

Volba technologie je plně spojena se změnou či optimalizací struktury plodin a orientací na zrniny. Základem je maximální využití secího stroje pro většinu plodin, snížení počtu pracovních operací, efektivní regulace plevelů (především vytrvalých) před výsevem plodin a celková redukce pracovníků. Tyto skutečnosti jsou základem snížení vstupů, které se však rozpočítávají na nižší výnosy. V Evropě je dnes základem ekonomiky pěstební technologie hospodaření na vlastní půdě.

Opomíjena je skutečnost, že základem efektivity no-till je minimalizace všech přejezdů po pozemku a omezování i pohybu na souvratích. U této technologie nejsou možnosti zajišťující srovnání pozemku, nakypření kolejových stop a podobně. Výraznou roli ve vztahu k ekonomice hraje i efektivita herbicidních zásahů, včetně práce s dělenými dávkami neselektivních herbicidů. Nepřítomnost on-line senzorů na postřikovačích pro cílenou zonální aplikaci je pro rozvoj technologií a úspor velmi problematická.

Je třeba se srovnat se skutečností, že u většiny plodin budeme sít na podzim i na jaře později a pravděpodobně i nižší výsevek. Základem však bude, aby polní vzcházivost dosahovala téměř 100 %. Zatím jsme spoléhali, že pozdní výsevy ozimů doženeme výší výsevku, ale u secích strojů pro no-till u obilnin a řepky se počítá s tím, že budou mít rozteč 16–25 cm. Při rozteči 25 cm se lepší porost vyšším výsevkem nedosáhne, bude velký počet dvojáků, trojáků apod. Asi ho ani nedoživíme při aplikaci dusíku na povrch půdy s rostlinnými zbytky a listové aplikace hnojiv nemusíme stihnout. Musíme tedy sít později, ale ne pozdě. Termín výsevu nebude ovlivňován jen samotným počasím, ale také efektivní regulací plevelů a výdrolu před setím. Zásadní otázkou, která je individuální, je výběr odrůdy. Preferovat je však nutné kompenzační, či hybridní odrůdy pšenice.

Základní otázkou je využití no-till u jarních obilnin. Zásadní rozdíl v přístupu k zakládání porostů do nezpracované půdy na jaře je určován termínem výsevu. Výsev časně zakládaných porostů (obilniny a luskoviny) snižuje efektivitu použití neselektivních herbicidů v termínu před setím až do termínu vzcházení z důvodu snížení jejich účinku v důsledku působení nízkých teplot omezujících translokaci účinné látky především do kořenových systémů. U později vysévaných plodin je regulace plevelů před setím výrazně efektivnější a zasahuje i regulaci plevelů vzcházejících z důvodu nízkých teplot později.

Z hlediska regulace plevelů je nutná rovněž potřeba změn z hlediska přístupu zemědělské praxe, která je spojena i s využíváním dělených dávek neselektivních herbicidů, včetně jejich kombinací (pozdější aplikace s nízkým pokryvem půdy) s půdními herbicidy apod.

Zásadní význam má technologie pro jarní plodiny, především pro později seté, jako je kukuřice setá, slunečnice roční, čiroky a sóju luštinatou. Zde lze primárně využít dostatek času před setím k efektivní regulaci plevelů.

Práce vznikla v rámci projektů: QL24020309 - Systém environmentálně-technických optimalizací prostorových parametrů zemědělských pozemků v kontextu setrvalého efektivního hospodaření (NAZV).

foto: V. Brant