Setí do nezpracované půdy v podmínkách ČR - ozimé plodiny (III)
10. 04. 2025 Technologie pěstování Zobrazeno 649x
Uplatnění technologie setí do nezpracované půdy v ČR je mimo půdně-klimatických podmínek rovněž dáno strukturou plodin a jejich významem z hlediska tržního uplatnění. Struktura plodin primárně určuje složení osevních sledů, a tím i výhody či nevýhody technologie ve vztahu k předplodině.
Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.Využití pro ozimé plodiny - ozimá pšenice
Zásadní otázkou je uplatnění setí do nezpracované půdy u ozimé pšenice, která představuje nejrozšířenější komerčně realizovatelnou plodinu. Z hlediska pšenice se i u no-till bude jednat o dvě skupiny předplodin ve vztahu k termínu sklizně. Časně sklizené předplodiny umožní dostatek času pro management rostlinných zbytků a pro regulaci plevelů, případně současně výdrolu předplodiny, neselektivním herbicidem před setím ozimé pšenice. Výsev pšenice je rovněž možné provést časněji, což umožňuje nejen snížení počtu semen na jednotku plochy, které omezí riziko vzniku shluků, a tím i vnitrodruhovou konkurenci. Riziko tvorby shluků (tzv. dvojáky až vícečetné shluky) je při setí do nezpracované půdy vyšší z důvodu větší rozteče řádků (166–332 mm). Graf 1 dokládá vliv rozdílné rozteče řádků (125 a 250 mm) na počet dvojáků a trojáků ve vztahu k hustotě porostu.
Časnější termíny výsevu jsou vhodnější pro použití kompenzačních odrůd, případně hybridů. U kompenzačních odrůd a u hybridů je potřebné zajistit požadovanou tvorbu odnoží již v podzimním období. Se zpožďováním termínu výsevku nedochází k odnožení na podzim a u pozdních výsevů je nutné uvažovat spíše o použití klasových odrůd.
Mezi česně sklizené předplodiny lze zařadit jinou obilninu (pro podmínky ČR do budoucna asi problém), ale u no-till lze počítat s následným výsevem po pšenici. Podmínkou je regulace výdrolu předplodiny a nutné je uvažovat o podpoře vývoje rostlin na podzim pomocí injektážní aplikace N do půdy před výsevem (obr. 1). Za zajímavou plodinu lze počítat i hrách. U hrachu je otázkou, kdo jeho pěstování v systému no-till (míněno jako dlouhodobý systém) z hlediska regulace plevelů a výnosu zvládne.
Za včasně sklizenou plodinu lze v současné době potenciálně považovat i kukuřici na siláž, kde je však z fytosanitární hlediska nutné počítat s rizikem fuzarióz. Druhým, technickým problémem je optimalizace pohybu secího stroje, aby secí botky nejely v řádcích se zbytky rostlin kukuřice.
Potenciálně vhodnou předplodinou je samozřejmě ozimá řepka. V rámci systémů setí do nezpracované půdy je nutné zajistit podporu vzejití výdrolu ozimé řepky. Pro rovnoměrnější rozvrstvení slámy a tzv. vytřesení semen ze slámy lze provést zpracování strniště pomocí rozdílných systémů postavených na principu mulčovacích bran, či jejich kombinace s pracovními nástroji pro velmi mělké zpracování půdy. Další možností je výsev meziplodiny po sklizni ozimé řepky secím strojem pro setí do nezpracované půdy (obr. 2). Použít je nutné druhy meziplodin s rychlou dynamikou prodlužovacího růstu a při časném založení i druhy vykazující vyšší nároky na teplo, např. pohanku, mastňák apod., které přerostou rostliny řepky a zároveň můžou snížit vliv výdrolu na šíření škůdců. Vzešlé meziplodiny je nutné před výsevem ozimé pšenice umrtvit neselektivním herbicidem, který zamezí následné regeneraci ozimé řepky.
Velmi vhodnou předplodinou pro výsev ozimé pšenice do nezpracované půdy je sója. Sója jako předplodina do bezorebných systémů zpracování půdy poskytuje nejen potřebný dusík zanechaný v rostlinných zbytcích, ale povrch pozemku je navíc pokryt menším množstvím dobře degradovatelné biomasy. Výše výsevku a volba odrůdy ozimé pšenice bude vycházet z obvyklého termínu sklizně na dané lokalitě. Počítat je nutné i s pozdním výsevem při pozdním termínu dozrávání sóji a při vlhkých podzimech oddalujících termín sklizně.
Problematičtější je založení pšenice seté po zrnové kukuřici, kde jsou zásadním problémem rostlinné zbytky, které je vhodné rozmělnit např. řeznými válci. Většinou lze i v suchých oblastech počítat s pozdními výsevy pšenice a s omezenou možností regulace plevelů před výsevem, či po výsevu pšenice. Pozdnější termíny výsevu lze očekávat i po slunečnici. Přítomnost rostlinných zbytků na strništi je však ve srovnání s kukuřicí na zrno nižší, ale problémem bývá větší výskyt plevelných rostlin.
Rizikovým faktorem pro výsev ozimé pšenice (ale i dalších ozimů) je špatně předvídatelný průběh počasí. V souladu se zahraničními zkušenostmi je vývoj porostů zásadním způsobem ovlivněn počasím, tedy výsevem do suché nebo mokré půdy. Jak již bylo uvedeno v předchozích příspěvcích, primárním faktorem je kvalitní uložení osiva do půdy. Při setí do příliš vlhké půdy dochází ke zhutnění dna výsevní rýhy, které omezuje růst kořenů a může při následných deštích vést k akumulaci vody v místě uložení osiva. Rostlinné zbytky jsou při využití kotoučových botek zamačkávány do výsevní rýhy, protože se obtížněji odhrnují. V konečném důsledku nemusí dojít k uzavření výsevní rýhy samotné. K neuzavření výsevní rýhy za vlhka dochází i při využití radličkových secích botek, kdy se půda vyhrnutá botkou lepí a následně nedokonale, či vůbec, nezakryje osivo v řádku (obr. 3). Nastane-li následně velké oteplení, nemusí obilky v důsledku zaschnutí vzejít.
Graf 1: Vliv rozteče řádků (125 a 250 mm) na počet dvojáků a trojáků ve vztahu k hustotě porostu při rozdílné rozteči řádků (Řisuty, 2023)
Obr. 1: Injektážní předseťová aplikace hnojiva DAM 390 v systému setí do nezpracované půdy
Obr. 2: No-till výsev ozimé pšenice po ozimé řepce - výsev meziplodin do strniště secím strojem pro přímé setí zajišťuje i vhodnou regulaci výdrolu řepky, včetně efektivního biologického zpracování půdy
Obr. 3: Využití radličkových secích botek za vlhka - půda vyhrnutá botkou se lepí a následně nedokonale, či vůbec, neuzavře výsevní rýhu
Výsev ostatních druhů ozimých obilnin
S výsevem ozimého ječmene technologií no-till jsou v podmínkách ČR minimální zkušenosti. V rámci ověřování pěstebních technologií se naše pracoviště intenzivněji věnuje pěstování ozimého ječmene v širších řádcích a problematice snižování výše výsevku, ale doposud jsme neověřovaly reakci rostlin v technologiích setí do nezpracované půdy. Naše zkušenosti ukazují, že snížení výsevku ozimého ječmene pod hodnotu 2,2 mil. klíčivých zrn vedl k poklesu výnosu. Další otázkou u technologie no-till je dostatečná regulace výdrolu obilní předplodiny, protože je v našich podmínkách vyséván nejčastěji po pšenici. Výsevy ozimého ječmene do širších řádků jsou i při sníženém výsevku spojeny s rizikem snížení počtu odnoží.
Minimální znalosti o uplatnění technologie setí do nezpracované půdy jsou v našich podmínkách i u žita. Časnější termíny výsevů ozimého ječmene a žita mohou být spojeny i s vyšší pravděpodobností výsevů do suché půdy.
Obilniny založené do širších řádků však umožňuje následný výsev ozimé plodiny do meziřádků předplodiny (obr. 4), zásadou je ponechání strniště o výšce 150–200 mm (vyšší strniště omezuje propad herbicidů na půdu a na plevele), což vede i ke snížení množství slámy na povrchu půdy. Navyšování rozteče řádků u obilnin nad 250 mm však vykazuje snížení výnosů. A to především při pozdním setí spojeném s omezením odnožování a při volbě nekompenzační odrůdy u pšenice ozimé.
Při plánovaném následném setí ozimé obilniny po sklizené ozimé obilnině lze i při setí do nezpracované půdy uplatnit použití pomocných plodin (dominantně ozimé formy hrachu setého a rolního), které mohou být vysety souběžně do řádku s obilninou nebo při akceptaci širších řádků obilniny do meziřádku, při setí hlavní a pomocné plodiny ob řádek (obr. 5).
Obr. 4: Výsev obilnin do širších řádků umožňuje následný výsev ozimé plodiny do meziřádků předplodiny (porosty ozimé pšenice)
Obr. 5: Porost ozimé pšenice s roztečí řádků 332 mm se souběžným výsevem pomocné plodiny ob řádek (rozteč řádků mezi plodinami 166 mm, 5. 12. 2023)
Přesné setí obilnin a no-till
Z hlediska rozvoje technických prostředků pro přesné setí obilnin se počítá i se setím v technologiích no-till. Dostupné secí stroje disponují systémy otevření a uzavření výsevní rýhy i pro setí do nezpracované půdy (obr. 6), rozteč řádků se však pohybuje od 250 mm výše. U ozimé pšenice je nutné při přesném setí opět preferovat nižší výsevky, aby bylo přesné setí smysluplné a plnilo svoji funkci, tedy omezovat vnitrodruhovou konkurenci. Proto se opět bavíme o použití kompenzačních odrůd, případně hybridů, a dodržení časnějšího termínu setí. U ozimého ječmene a žita nemá autorský kolektiv s přesným setím praktické zkušenosti, ale u ječmene dosavadní vývoj systémů přesného setí ukázal, že morfologie obilek vykazuje nejen odlišné vlastnosti při pneumatickém transportu, ale i při jejich udržení se na kotouči výsevního ústrojů.
Obr. 6: Při setí ozimých obilnin v technologii no-till se očekává uplatnění secích strojů pro přesné setí s užší roztečí řádků
Ozimá řepka a no-till
U ozimé řepky lze výsev do strniště předplodiny rozdělit na dva technologické směry. Prvním směrem je výsev secími stroji pro plodiny s užšími řádky (tedy asi v rozmezí 166–350 mm). Druhý směr je dán využitím secích strojů pro přesné setí, kde lze v současné době uvažovat o rozteči řádků 380–750 mm. V kontextu tématu se budeme věnovat technologiím setí do nezpracované půdy pomocí úzkořádkových secích strojů. Naše dosavadní výsledky ukazují, že využití přesných secích strojů pro zakládání porostů do širších řádků (450 mm a více) je z hlediska dosažení vyšších výnosů a možnosti cíleného hnojení vhodnější kombinovat s technologiemi strip-till či zone-till (zatím ve fázi ověřování).
Zásadním požadavkem na setí ozimé řepky při eliminaci zpracování půdy je maximální omezení kolejových stop v předplodině, včetně sklizně. Výsev do čerstvých kolejových stop (sklízecí mlátičky a odvozových prostředků) je vždy spojen s nižší vzcházivostí rostlin a s poklesem počtu rostlin na jednotku plochy, která není schopna porost kompenzovat. Vhodné je rovněž opět ponechání vyššího strniště. Vyšší strniště sníží množství slámy uložené na její povrch, ale zároveň neomezuje průchodu herbicidů a dalších látek při postemergentní aplikaci na podzim. Rozteč řádků u ozimé řepky v rozmezí 160–380 mm není při dosažení optimálního počtu jedinců pro danou strukturu faktorem ovlivňujícím negativně výnos.
V současné době lze dále počítat se skutečností, že výsev ozimé řepky bude následovat po obilní předplodině, kde zásadní roli bude regulace výdrolu. Základem regulace výdrolu v těchto systémech není jen omezení konkurenceschopnosti vůči řepce, ale také snížení počtu zásahů především z ekonomického hlediska. Na základě našich polních experimentů výnosy ozimé řepky u technologií no-till vykazují pokles. S tímto poklesem je nutné počítat při ekonomickém hodnocení technologie, kdy sice klesají náklady na zpracování půdy, částečně i na osivo a efektivní použití glyfosátu snižuje náklady na dražší herbicidy, ale je tu rovněž otázka výše nájmu a daně, včetně poklesu výše dotačních plateb na plochu. K omezení výnosu dochází i v důsledku snížení vstupů hnojiv, včetně N, které jsou limitovány aplikací na povrch půdy, či na list. Historicky si možná někteří čtenáři vzpomenou na prvotní problémy s pěstováním ozimé řepky v 90. letech minulého století, kdy se systémy mělkého zpracování půdy a setí do nezpracované půdy projevovaly při vyšších dávkách hnojení na povrch půdy, či při no-till, omezením růstu kořene do spodnějších vrstev v důsledku preference živin v horní vrstvě půdy.
Pro podporu vzejití výdrolu tzv. v jedné vlně je vhodné provedení ošetření strniště systémy mulčovacích bran, které zároveň omezují počty stop na pozemku, protože se jedná o stroje s větším pracovním záběrem. Diskutabilní, především ve vlhkých letech, je mulčování souvratí a míst po ležácích, protože to sice přispěje k rozmělnění slámy, ale půda je následně v těchto místech intenzivněji utužená koly traktoru. Dále je nutné počítat se skutečností, že strategie regulace výdrolu před setím může vést k pozdějšímu termínu setí. Tedy spíše k návratu k setí na konci srpna. To z hlediska omezeného hnojení před založením porostů a při setí může oddálit podzimní hladovění rostlin a snižovat potřebu regulace porostů.
U této technologie je problematické především vzejití rostlin a vznik ohniskových výpadků porostů v místech s vyšším množstvím slámy, v místech po tzv. ležácích, na zónách s těžší půdou apod. Technologie setí do nezpracované půdy umožňuje setí ozimé řepky s pomocnou plodinou, souběžně do řádku k ozimé řepce (nejčastěji bob, obr. 7), jehož kořenový systém napomáhá na základě růstu kořenů biologickému zpracování půdy.
Obr. 7: Technologie setí do nezpracované půdy umožňuje setí ozimé řepky s pomocnou plodinou, souběžně do řádku k ozimé řepce
Poděkování:
Práce vznikla v rámci projektu: FW06010358 - Precizní zonální aplikace kapalných hnojiv (TAČR).
foto: 1–3, 5–7 - V. Brant, 4 - J. Chára
Další články v kategorii Technologie pěstování
RSS
RSS