Slunečnice roční ve strip-till

13. 03. 2023 Bc. Josef Čapek; Česká zemědělská univerzita v Praze, Statek Kutlíře, a.s Technologie pěstování Zobrazeno 1833x

Problematika pěstování slunečnice roční při využití strip-till představuje stále méně známou problematiku. V podmínkách České republiky jsou omezeně dostupné informace spojené s hodnocením výnosotvorných prvků a jejich závislosti na biometrických parametrech rostlin.

S očekávaným nárůstem mírně erozně ohrožených ploch v důsledku zpřísnění protierozní ochrany v rámci agro-environmentálních opatření v ČR je stanovení vlivu technologie strip-till na vývoj porostů a na výnos nažek u slunečnice jednoznačně zajímavým tématem. Opomenout nelze ani hledání časově a ekonomicky efektivních pěstebních technologií, které strip-till ve srovnání s konvenční technologií využívající orbu může představuje.

Na základě výše uvedených důvodů byla v roce 2022 ověřována možnost pěstování slunečnice roční na pomocí technologie strip-till na pozemcích společnosti Statek Kutlíře, a.s. Důvodem ověřování technologie bylo rovněž hledat postupy vhodné pro oblasti s rizikem výskytu vodního stresu. Statek Kutlíře, a.s. se zabývá pěstováním široké škály zemědělských plodin. Na obhospodařované výměře 635 ha je pěstováno 17 plodin a některé ještě v různých barevných variacích. Statek Kutlíře, a.s. se nachází řepařské oblasti s nadmořskou výškou 220 až 307 m n.m. Podnebí je teplé s průměrnou teplotou 9 °C a s ročním úhrnem srážek 500–600 mm. Půdy jsou rozrůzněné od černozemí a hnědozemí na spraších po chudé kyselé hnědě půdy na píscích. Odbyt vypěstovaných komodit je realizován ve vlastní podnikové prodejně.

V důsledku s avizovanými změnami souvisejícími s revizí zařazení jednotlivých pozemků v rámci erozní ohroženosti se podnik rovněž připravuje na pěstování slunečnice roční na plochách spadajících do kategorie mírně erozně ohrožených.

Polní pokus

V rámci přesných polních experimentů byly hodnoceny dva hybridy slunečnice roční: P170 a P137 (méně vzrůstný). Předplodinou byla cukrová řepa. Kontrolní variantou pěstování slunečnice roční představovala konvenční technologie s orbou.

Na ověřované technologii strip-till byla provedeny následující pracovní operace: 13. 11. 2021 pásové zpracování na hloubku 25–27 cm strojem Kverneland Cultistrip, 23. 4. 2022 setí secím strojem Väderstad Tempo se současnou aplikací hnojiva Amofos 100 kg/ha (pod patu), výsevek činil 65 000 jedinců/ha.

Na variantě s orbou byla agrotechnika následující: 24. 11. 2021 byla provedena orba na hloubku 25 cm, 25. 3. 2022 proběhlo urovnání hrubé brázdy jako součást předseťové přípravy, setí proběhlo 23. 4. 2022 (rovněž secí stroj Väderstad Tempo se současnou aplikací hnojiva Amofos 100 kg/ha - pod patu, výsevek činil 65 000 jedinců/ha).

Následná agrotechnika po založení porostů byla na obou technologií shodná, 28. 4. 2022 byla provedena aplikace herbicidů (Chanon 3,0 l/ha + Somero 2,0 l/ha + Zemin 0,15 l/ha, 300 l vody/ha).

V rámci polních experimentů hodnocen vliv technologie na kvalitu vzcházení rostlin a na pravidelnost rozmístění rostlin v řádku. Dále na dynamiku růstu rostlin na počátku vegetace a následně na výnosové parametry a výnos nažek.

Obr. 1: Kořenové systémy a habitus rostlin hybridu P137 na variantě s technologií strip-till a na orbě 20. 6. 2022

Obr. 2: Kořenové systémy a habitus rostlin hybridu P170 na variantě s technologií strip-till a na orbě 20. 6. 2022

Obr. 3: Stav povrchu půdy v měsíci červnu na variantě s technologií strip-till a na orbě

Výsledky

Hodnocené technologie neměly průkazný vliv na vzcházivost rostlin ani na dodržení vzdálenosti mezi vzešlými rostlinami (tab. 1). Při hodnocení vlivu technologií na průměrnou hmotnost nadzemní biomasy rostliny ve fázi prodlužovacího růstu nebyl prokázán vliv systému zpracování půdy, ani vliv hybridu (tab. 1). V době prodlužovacího růstu (20. 6. 2022) nebyl optický rozdíl ve výšce rostlin ani v kořenových systémech hodnocených hybridů na variantě se strip-till a s orbou (obr. 1 a 2). Ještě v červnu byly na technologii strip till patrné rostlinné zbytky předplodiny - chrást cukrové řepy (obr. 3) na povrchu půdy.

Hodnocení parametrů rostlin před sklizní neprokázalo vliv technologie zpracování půdy ani hybridu na průměr úboru ani na hmotnost nažek v úboru (tab. 2). Prokázány byly statisticky průkazné rozdíly mezi technologiemi na celkovou hmotnost úborů i s nažkami.

Teoretický výnos nažek byl statisticky průkazně nejvyšší na variantě se strip-till s hybridem P170. Nejnižší teoretický výnos byl stanoven u nízkého hybridu (P137) na variantě s orbou (tab. 2). Hodnocení poukázala na výrazné rozdíly mezi teoretickým a reálným výnosem, reálné výnosy se pohybovaly na úrovni 46 až 59 % výnosu teoretického.

Nejvyšší počet nažek v úboru byl stanoven na variantě s orbou u hybridu P170, nejnižší na variantě strip-till u hybridu P137 (tab. 3). Rozdíly v hodnotě hmotnosti tisíce semen (HTS) nebyly prokázány průkazné rozdíly mezi systémy zpracování půdy a hybridy. Hmotnostní podíl nažek na celkové hmotnosti úboru se u jednotlivých variant pohyboval v rozmezí 70 až 73 %.

Při sledování závislostí mezi jednotlivými parametry rostlin prokázal průkaznou závislost mezi průměrem úboru a jeho celkovou suchou hmotností (graf 1) a závislost mezi hmotností celého úboru s nažkami a suchou hmotností nažek (graf 2). Dále byla prokázána pozitivní korelace mezi průměrem úboru a počtem nažek v úboru a HTS.

Tabulka 4 dokumentuje rozdíly v nákladech na základní zpracování půdy, předseťovou přípravu a setí v Kč/ha. Pro ekonomické hodnocení byly použity ceny pracovních operací kalkulované v rámci služeb. Cena spotřeby nafty na stanovena na základě reálné spotřeby a aktuální ceny nafty v termínu provedení pracovních operací. Hodnocené náklady odlišných pracovních operacích byly u technologie strip-till o 1 421 Kč/ha nižší.

Tab. 1: Průměrný počet rostlin na jednotku plochy, průměrná vzdálenost mezi rostlinami v řádku (rozteč řádků 0,75) stanovené 30. 5. 2022 a průměrná hmotnost suché biomasy rostliny 20. 6. 2022 na hodnocených variantách

Tab. 2: Průměrné parametry výnosotvorných prvků při sklizni slunečnice roční, výnosy a olejnatost nažek na hodnocených variantách

Tab. 3: Průměrné hodnoty počtu nažek v úboru a hmotnost tisíce semen (HTS) na hodnocených variantách

Tab. 4: Srovnání nákladů na pracovní operace základního zpracování půdy, předseťové přípravy a setí v Kč/ha platné pro založení pokusných variant se slunečnicí roční na lokalitě Kutlíře

Graf 1: Vliv průměru úboruna hmotnost suchého úboru na hodnocených variantách - zahrnuty jsou všechny varianty

Graf 2: Vliv hmotnosti suchého úboruna hmotnost nažek v úboru na hodnocených variantách - zahrnuty jsou všechny varianty

Závěry

1. U hybridu P170 nebyl prokázán rozdíl technologií strip-till a orba na průměrnou hmotnost nažek v úboru ani na hodnotu teoretického výnosu.
2. U hybridu P137 nebyl prokázán rozdíl technologií strip-till a orba na průměrnou hmotnost nažek v úboru ani na hodnotu teoretického výnosu.
3. Experimenty potvrdily statisticky průkaznou závislost mezi průměrem úboru a jeho celkovou suchou hmotností a mezi hmotností celého úboru s nažkami a suchou hmotností nažek.
4. Z hlediska hodnocení závislostí mezi výnosotvornými prvky byla prokázána pozitivní korelace mezi průměrem úboru a počtem nažek v úboru a HTS.
5. Základní pracovní operace na zpracování půdy a setí při technologii strip-till byly ve srovnání s variantou s orbou nižší.

Autor děkuje za technickou podporu společnosti Statek Kutlíře a.s.

Vytvořeno na základě připravené diplomové práce pod vedením Doc. Ing. Václava Branta, Ph.D.