BASF
BASF
BASF

AGRA

Stav letošních porostů řepky a první jarní doporučení

03. 03. 2018 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Jan Vašák, CSc., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 5636x

Podzim 2017 se v mnohém lišil od podzimu 2016. Pokud podzim 2016 charakterizujeme jako problematický z pohledu špatného a nerovnoměrného vzcházení, vysokého tlaku škůdců (dřepčíci, pilatka, mšice aj.), ale i chorob (virózy), pak podzim 2017 můžeme označit za ideální z pohledu vzcházení a nízkého výskytu škůdců.

Agrinova

Počasí

Po zasetí většinou v několika termínech zapršelo, porosty bez problémů vzešly. Vyšší úhrny srážek a vyšší teploty (graf), především v říjnu, podpořily růst nadzemní biomasy a časté přerůstání. Jedna regulace zpravidla nestačila. Všechny ozimy včetně řepky reagují na zkracující se den a pokles teploty snížením intenzity růstu. Říjen 2017 byl však silně vlhký a silně teplý. Řepka neukončila růst listů, naopak v růstu pokračovala. Podzim 2016 byl sice také silně vlhký, ale teplotně normální. Oba dva roky se také odlišovaly nástupem prvních nočních mrazů. V roce 2016 to bylo koncem října, zatímco v roce 2017 až v polovině listopadu (tab. 1).

Tab. 1: Teplotní charakteristika podzimních měsíců (říjen a listopad) na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu (o. Praha - západ) v roce 2016 a 2017

Teplotní charakteristika

Podzim 2016

Podzim 2017

První noční mráz

30. říjen

14. listopad

Počet mrazivých nocí (říjen–listopad)1)

16

4

Počet mrazivých dnů (říjen–listopad)2)

7

0

Průměrná denní teplota X. (°C)

8,2

10,7

Průměrná denní teplota X.–XI. (°C)

5,4

7,5

Pozn.: 1) počet dnů, kdy minimální teplota vzduchu klesla v noci pod 0°C; 2) počet dnů, kdy průměrná denní teplota vzduchu klesla pod 0°C.

Graf: Průměrné denní teploty vzduchu za září až listopad v letech 2016 a 2017 na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu (Praha - západ)
Graf: Průměrné denní teploty vzduchu za září až listopad v letech 2016 a 2017 na Výzkumné stanici v Červeném Újezdu (Praha - západ)

Porosty řepky

Celkově můžeme hodnotit stav řepkových porostů před zimou za velmi dobrý. Na některých lokalitách jsou však řepky přerostlé většinou bez vytaženého srdéčka. Oproti minulému roku, je však horší poměr kořenů k nadzemní biomase (tab. 2). Po suchém podzimu 2016 se kořeny hmotnostně podílely na celkové biomase z 25 %. Zatímco po vlhkém podzimu 2017 jen z 20 %, což odpovídá víceletému průměru. Z tabulky 2 je také patrné, že letošní řepky mají 2,3× vyšší hmotnost kořenů a 2,4× vyšší hmotnost nadzemní biomasy.

V letech jako je ten letošní, kdy řepky na podzim intenzivně rostly a zima je zatím mírná - rostou kořeny, je podzimní hnojení nezbytné. Hnojení dusíkem na podzim se velmi rozšířilo a praktikuje ho stále více zemědělců. V pokusech takto aplikovaný dusík zvyšuje výnos od 0,2 t/ha ve studených zimách až po 0,6 t/ha v zimách teplých. Ve víceletém průměru výnosový přírůstek činí 0,3 t/ha.

Dosavadní průběh zimy je zatím pro všechny ozimy ideální. Teploty jen málokdy klesají pod bod mrazu. Mrazy se pravděpodobně ještě dostaví a lze očekávat větší či menší omrznutí listové plochy. Starší listy omrznou především u přerostlých rostlin řepky. Ztrátu listové plochy bychom měli zohlednit při stanovení výše jarní dávky dusíku. Kořeny řepky rostou tak jako předchozí teplé zimy, kdy „řepková“ zima trvala průměrně 15 dnů. Výjimkou byl rok 2016/17 s 65 dny „řepkové“ zimy.

Tab. 2: Hodnocení stavu porostů řepky před zimou (podzim 2002 až 2017 na Výzkumné stanici Červený Újezd - maloparcelky)

Podzim

Sušina kořenů

Sušina listů

Délka kořenů

Hmotností podíl kořenů na celkové biomase

Průměr podzimů 2002–2017

100 %

(10,5 g/10 r.)

100 %

(39,5 g/10 r.)

100 %

(17,1 cm)

100 %

(19,8 %)

Podzim 2016

124 %

103 %

123 %

124 %

Podzim 2017

228 %

244 %

139 %

100 %

Dusíkem hnojit včas a v plných dávkách

Prvním zásahem na jaře je aplikace dusíku. Hnojit dusíkem bychom měli co nejdříve, pokud nám to legislativa dovolí. Řepka má mohutný a velmi větvený kořenový systém. Riziko vyplavení dusíku je proto malé. Snad pouze na velmi lehkých půdách a svažitých pozemcích by mohlo při větších srážkách dojít ke ztrátám dusíku. Celkovou dávku dusíku cílíme na 190–220 kg N/ha s výnosovým předpokladem 4–4,5 t/ha. To platí pro silné a nadějné řepky s hustotou 20–40 rostlin/m2. U hustších řepek nad 60 rostlin/m2 nemá význam dávku navyšovat nad 150 kg N/ha. Stejně tak u slabých a mezerovitých porostů hnojíme v úsporném režimu do 150 kg N/ha.

Před první dávkou bychom si měli nechat udělat rozbory půdy na Nmin. Není třeba na všech polích, ale jen na těch, které se liší půdně, klimaticky, hustotou a růstovým stavem řepky. Vzhledem k letošnímu průběhu zimy, kdy kořeny rostou a půda není zamrzlá, lze očekávat nižší hodnoty Nmin. Obsah dusíku v kg/ha zjistíme pokud Nmin (0–30 cm) vynásobíme koeficientem 4,5. Na základě tohoto obsahu upravíme celkovou dávku dusíku. Pokud však hodnoty Nmin jsou pod 10 mg/kg (tj. pod 45 kg N/ha), považujeme tento obsah za nízký a celkovou dávku nesnižujeme.

Korigovat dávku dusíku lze i podle mobilních aplikací. Společnost Yara nabízí program Image IT, který pracuje na principu snímkování porostu. Aplikaci si stáhnete do mobilního telefonu, porost vyfotografujete, a tím zjistíte odhadovanou hmotnost listové biomasy a v ní naakumulované množství dusíku. Při porovnání podzimního a jarního snímkování je aplikace schopna vypočítat úbytek listové hmoty, tedy i dusíku. Při omrznutí listů se předpokládá, že asi ½ ztraceného dusíku zmineralizuje. Takto zmineralizovaný dusík je v daném roce řepkou ještě využit. Jiné programy pracují na principu barevných změn porostu, např. N-tester aj.

Podle toho, kdy se jaro otevře a jaké jsou očekávané výhledy počasí, vybíráme dusíkatá hnojiva a dávky dělíme. Termín začátku hnojení a celková dávka dusíku musí být v souladu s legislativou Nitrátové směrnice.

první dávkou dusíku bychom však neměli otálet. I nepatrné zpoždění vede k propadu výnosu (tab. 3). Zpoždění první dávky dusíku o 10–14 dní, může způsobit snížení výnosu o 7 %, v některých letech až o 15 %. Při časném otevření jara (konec února, začátek března) by první regenerační dávka měla být rozdělena na dvě poddávky 1a a 1b. Pro 1a dávku volíme hnojiva s amonnou a amidickou formou (DASA, močovina, Sulfammo, Sulfan nebo stabilizované formy Ensin, Alzon, UREAstabil) v dávce 40–60 kg N/ha. DASA výborně vychází při časné aplikaci a následně pomalém otevírání jara. Tomu odpovídá situace posledních let, kdy jsme pohnojili v únoru, ale skutečné jaro se často otevřelo koncem března, v roce 2012/13 dokonce až začátkem dubna. Podle vývoje počasí s odstupem asi 14 dnů od 1a dávky aplikujeme dávkou 1b. Použijeme nejčastěji ledky (LAV, LAD), kdy už nehrozí riziko nabuzení rostlin nitráty a následného zmrznutí. Dávka by měla být okolo 60 kg N/ha. Pokud se však jaro otevře pozdě (druhá polovina března), dávky 1a a 1b spojujeme a hnojíme vždy ledkovými hnojivy.

Od plného obnovení zeleně aplikujeme produkční dávku. Vhodné je použít DAM 390 či lépe SAM (AmiSAN) v kombinaci s insekticidy (např. Nurelle D, Proteus 110 OD apod.). Dávka nejčastěji 50–60 kg N/ha. Hnojivo SAM, AmiSAN aj. mají výhody v dodání síry (5 %). Obsah dusíku je nižší (zpravidla 19 %). Cena za kg dusíku je stejná jako u DAMu a síra je jako benefit. Výhodou je také obsah pouze amonné a amidické složky. Hnojivo SAM tedy pálí méně než DAM.

Ve fázi žlutého poupěte dohnojíme kvalitativní dávkou. Volíme pevná hnojiva (nejčastěji LAV či LAD). Dávka 30–40 kg N/ha. Velmi dobré výsledky máme i s ledkem vápenatým (LV) v tomto termínu aplikace. Navýšení výnosu se pohybovalo až o 6 % (tab. 3). Je to nejrychleji působící dusíkaté hnojivo na trhu. LV volíme v případě, kdy potřebujeme rostlině rychle dodat dusík. Kvalitativní dávkou většinou končíme hnojení dusíkem.

Tvorba a redukce generativních orgánů probíhá i v dalších měsících (květen a červen), kdy už se rostlinám často nedostává, vlivem vysokých odběrů, požadovaného množství živin. V tomto období řepky velmi dobře reagují na jakékoliv přihnojení listovými hnojivy, stačí i roztok močoviny (10 kg močoviny na 200 l postřikové jíchy). Výborně vychází roztok ledku vápenatého - Lovo CaN (7 % N), někdy ještě obohacený o močovinu - Lovo CaN T (13 % N). Kromě dusíku je ceněný i dodaný vápník (13 % CaO). Vápník ovlivňuje aktivitu enzymů, zpevňuje buněčnou stěnu, stabilizuje pletiva a má detoxikační účinek. V průměru tří let nám vyšly varianty s Lovo CaN a Lovo CaN T o 1–6 % výnosově nad úrovní kontroly. Nejlepší byl Lovo CaN T s aplikací do květu v dávce 200 l/ha (tab. 4).

Tab. 3: Výnosy řepky ozimé podle druhu dusíkatých hnojiv a termínu aplikace (průměr let 2015/16 a 2016/17, Výzkumná stanice Červený Újezd - přesné maloparcelkové pokusy)

Var.

Druh hnojiva (dávka dusíku v kg/ha)

Výnos

(průměr 2015/16 a 2016/17)

1a

1b

2

3

t/ha

%

1

LAD (40)

LAD (50)

LAD (60)

LAD (30)

4,76

100

2

LV (40)

LAD (50)

LAD (60)

LAD (30)

4,67

98

3

LAD (40)

LV (50)

LAD (60)

LAD (30)

4,79

101

4

LAD (40)

LAD (50)

LAD (60)

LV (30)

5,03

106

5

0

LAD (90)

LAD (60)

LV (30)

4,69

99

Tab. č. 4: Výnosové výsledky (t/ha) řepky ozimé po aplikaci hnojiv řady Lovo CaN (Výzkumná stanice Červený Újezd - přesné maloparcelkové pokusy)

Hnojení ve fázi řepky

Výnos

(2014/15–2016/17)

Regenerace

Produkce

Kvetení

LAD (200 kg/ha)

Ensin (450 kg/ha)

-

100 %

(5,26 t/ha)

LAD (200 kg/ha)

Ensin (450 kg/ha)

Lovo CaN (400 l/ha)

101 %

(98–106%)

LAD (200 kg/ha)

Ensin (450 kg/ha)

Lovo CaN T (200 l/ha)

106 %

(101–109%)

Na chudých půdách bez podzimního hnojení dusíkem mění řepky barvu; na jaře musíme včas dodat dusík
Na chudých půdách bez podzimního hnojení dusíkem mění řepky barvu; na jaře musíme včas dodat dusík

Bílé kořínky u řepky - začátek jarního hnojení dusíkem
Bílé kořínky u řepky - začátek jarního hnojení dusíkem

V případě omrznutí listů zvýšíme jarní dávku dusíku o 20 kg N/ha nebo lze využít pro korigování dávky dusíku mobilní aplikaci Image IT od společnosti Yara
V případě omrznutí listů zvýšíme jarní dávku dusíku o 20 kg N/ha nebo lze využít pro korigování dávky dusíku mobilní aplikaci Image IT od společnosti Yara

Síra

Kromě dusíku nesmíme zapomínat i na jiné živiny, především síru. Vlivem nižších spadů síry nám deficity tohoto makroprvku narůstají. Problémy jsou především na lehčích půdách a ve vyšších polohách. Sírany se snadno vyplavují podobně jako nitráty. Spady síry se od 90. let 20. století výrazně snížily.

Řepka potřebuje asi kolem 60–80 kg síry na ha. Sírou bychom na jaře měli hnojit v dávce asi 30–40 kg/ha.

Hnojiv máme na výběr dostatek (DASA, Ensin, Sulfammo, Sulfan, apod.). Místo tradičního DAMu lze použít také již zmiňovaný SAM (AmiSAN). Na trhu je i elementární síra Wigor S, ale s aplikací před setím se zapravením. Síru lze aplikovat i na list (Folit Síra, Thiotrac), kdy však již viditelné příznaky na rostlinách nezmírníme. Deficience síry se vyznačuje mozaikami na listech a vybělenými květy. Základem je znalost pozemků, rozbory půd a rostlin a hnojení sírou v rámci první nebo druhé dávky dusíku.

Listová hnojiva

Listová hnojiva jsou standardní součástí pěstitelské technologie. Přináší cca 3–10 % navýšení výnosu semen. Výborné výsledky mají listové aplikace v případě poškození či nefunkčnosti (mrazové škody, zamokření, komplex chorob a pod.) kořenového systému. Velmi dobrých výsledků je dosaženo na méně úrodných půdách. Čím jsou půdy úrodnější, tím zpravidla klesá účinnost listových aplikací s výjimkou živin, které jsou pro řepku deficitní (často bór a síra).

V listových hnojivech dodáváme kromě makroprvků (spíše jen korekce stavu) především mikroprvky (B, Mo, Zn, Mn aj.), které jiným způsoben rostlinám těžko dodáme.

Bór je potřeba aplikovat jednou až dvakrát na jaře. Celková dávka by měla činit 0,15 až 0,45 kg B/ha. Hnojiv s obsahem bóru na trhu je řada, např. Borosan, velmi dobré výsledky máme i s Borosan Humine, Bór 150, Bortrac, Carbonbor, Folit B, ProBoron a řada dalších.

Na jaře často deficitní bývá i draslík, který doplníme např. hnojivem K-gel a dalšími.

Hořčíkem hnojíme v dávce 1–5 kg na ha, nejlépe v levné hořké soli. Tu můžeme přidat opakovaně do všech postřiků, s výjimkou jarních herbicidů a regulátorů, v dávce 5 kg/ha společně s 10 kg močoviny/ha a bórem. Místo močoviny můžeme použít 10 l/ha DAMu 390 či 20 l/ha SAMu do 200 l postřikové jíchy na hektar.

Stav letošních porostů řepky a první jarní doporučení

Na chudých půdách bez podzimního hnojení dusíkem mění řepky barvu; na jaře musíme včas dodat dusík
V případě omrznutí listů zvýšíme jarní dávku dusíku o 20 kg N/ha nebo lze využít pro korigování dávky dusíku mobilní aplikaci Image IT od společnosti Yara
Bílé kořínky u řepky - začátek jarního hnojení dusíkem

Související články

Jarní práce u řepky jsou za dveřmi

23. 03. 2024 Ing. David Bečka, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 633x

Pěstování ředkve olejné

26. 02. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D., Ing. Julie Sobotková, Mgr. Helena Hutyrová Technologie pěstování Zobrazeno 428x

Optimalizace pozemkových bloků s ohledem na půdní charakteristiku a provozní parametry strojů

31. 01. 2024 Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Doc. Ing. Petr Šařec, Ph.D., Doc. Ing. Petr Novák, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 648x

Pěstování minoritních olejnin: Pupalka dvouletá

26. 01. 2024 Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o. Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 604x

Agrolesnictví v dějinách - máme na co navázat

09. 01. 2024 Mgr. Péter Szabó, Ph.D.; Botanický ústav AV ČR, Brno; Masarykova univerzita, Brno Technologie pěstování Zobrazeno 549x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail