Chemap Agro s.r.o.

Stav řepek a agronomická doporučení pro jaro 2014

17. 02. 2014 Ing. David Bečka, Ph.D., Prof. Ing. Jan Vašák, CSc., Ing. Juraj Béreš; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 5785x

I přes opožděné žně se podařilo většinu ploch ozimé řepky zasít v agrotechnickém termínu. Porosty nám vzešly včas a vyrovnaně. Se vzcházením nebyly problémy ani na Moravě, jižním a východním Slovensku. Vlivem sucha, ale i nižších teplot se na přelomu září a října růst zastavil, následně pokračoval až od poloviny října. Řepky oproti předchozím dvěma podzimům ale nepřerůstaly.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Podzim 2013

Jak vypadaly porosty ke konci října je patrné z mapy. Nikde z celkem 18 míst jsme neviděli špatné řepky. Před nástupem zimy by řepka měla vytvořit 1,5–2 kg nadzemní hmoty a 100–150 g kořenů na m2. V době našich bonitací (konec října) byly sice tyto parametry na řadě lokalit již dosaženy, ale celkově jsme hodnotili porosty jako podprůměrné. Především kořeny nedosahovaly délky a hmotnosti předchozích let. Poškození podzimními škůdci bylo velmi malé. Nezaznamenali jsme ani výrazné škody od slimáčků.

Když jsme na našich přesných maloparcelkových pokusech porovnali v polovině listopadu hmotnosti kořenů a nadzemní biomasy s dvanáctiletým průměrem, tak jsme zhruba na poloviční úrovni (tab. 1). Podzimní stav, především kořenů, rozhoduje asi z jedné třetiny o dosaženém výnosu. Proto nelze již pro letošní sezonu počítat s nadprůměrnými výnosy. Nejhorší stav před zimou byl v roce 2002/3, kdy slabé řepky nevydržely kolísání mrazů v předjaří. Tehdy vymrzlo přes 30 % řepek, a zbytek poškozených porostů dal výnos jen 1,55 t/ha. V našich pokusech jsme dokonce klesli na 0,66 t/ha (16 % výnosu). Naopak nejlepší řepky jsme měli na podzim 2011 a 2012. Bohužel holomrazy na přelomu ledna a února 2012 zhatily naše výnosové naděje (90 % výnosu). Loňský rok byl také v podzimním hodnocení velmi dobrý, a i přes dlouhou zimu vyšel nakonec výnosově jako jeden z nejlepších (5,29 t/ha, tj. 130 % výnosu).

 Mapa: Stav řepek na podzim 2013 - průměry ze 3 kontrol, ČR: Ladoga, Sherpa, DK Exquisite, SR: Ladoga, Rohan, DK Exquisite, Tršice a Blatné odrůda Goya (hodnoty udávají: hmotnost čerstvé nadzemní biomasy (g/m2)/hmotnost čerstvých kořenů (g/m2), hodnoceno na konci října)
 Mapa: Stav řepek na podzim 2013 - průměry ze 3 kontrol, ČR: Ladoga, Sherpa, DK Exquisite, SR: Ladoga, Rohan, DK Exquisite, Tršice a Blatné odrůda Goya (hodnoty udávají: hmotnost čerstvé nadzemní biomasy (g/m2)/hmotnost čerstvých kořenů (g/m2), hodnoceno na konci října)
 
 Tab. 1: Hmotnost biomasy v polovině listopadu a výnos semen řepky ozimé, Výzkumná stanice ČZU Praha v Červeném Újezdě (Praha-západ, 405 m n. mořem, řepařská oblast)
Vegetační rok
Hmotnost sušiny kořenů v % (g/m2)
Hmotnost sušiny nadzemní biomasy v % (g/m2)
Výnos semen v % (t/ha)
Průměr
2002/03–2013/14
100 % (36 g/m2)
100 % (136 g/m2)
100 % (4,05 t/ha)
2002/03
12 %
22 %
16 %
2011/12
322 %
220 %
90 %
2012/13
216 %
224 %
130 %
2013/14
46 %
55 %
?? průměr

Zima

Vlivem velmi příznivého počasí bez mrazů, pokračoval růst řepky až do cca 20. ledna. Rostly především kořeny (graf 1). Největší přírůstky kořenové hmoty jsme zaznamenali mezi 7. a 18. listopadem a pak také během Vánoc (19. 12. až 6. 1.). To potvrzuje obecně známou informaci o růstu kořenů řepky při teplotách nad 2 °C. Růst nadzemní hmoty od prosince již stagnoval. Kořeny od počátku měření 7. 10. do 16. 1. znásobily svoji hmotnost celkem 16krát, zatímco u listů to bylo „jen“ 6krát.
Graf 1: Dynamika růstu řepky ozimé na podzim 2013,
(100 % = 1. odběr - 7. 10. 2013, 100 % = kořeny - 2,5 g/10 rostlin, listy - 25,8 g/10 rostlin)
Graf 1: Dynamika růstu řepky ozimé na podzim 2013, (100 % = 1. odběr - 7. 10. 2013, 100 % = kořeny - 2,5 g/10 rostlin, listy - 25,8 g/10 rostlin)
 

Jaro 2014 začít včasným přihnojením

Řepka během podzimního a časně zimního růstu odčerpávala z půdního profilu živiny včetně dusíku. Ten kdo na podzim řepku nepohnojil, dobře neudělal. Na řadě především chudších polí bylo vidět, jak řepka mění barvu vlivem nedostatku přístupných živin. Mineralizace se vlivem nízkých teplot značně omezila. Obsah minerálního dusíku se dostal během tohoto období na velmi nízké hodnoty. Jak ukazuje tabulka 2, u hnojených variant sice zůstává v půdním profilu stále ještě dostatek dusíku, ale i běžně aplikovaná a doporučovaná dávka 40 kg N/ha ukazovala na začátku ledna téměř srovnatelné hodnoty Nmin jako nehnojená varianta.

Minerálního dusíku bude na jaře v půdě velmi málo. Proto bychom měli, jakmile do počasí a legislativa dovolí, zahájit hnojení řepky dusíkem. Časnou aplikací se nemusíme obávat toho, že bychom o dusík přišli. Podle zkušeností z loňského roku, kdy jsme pohnojili 12. února a pak vlivem nepříznivých povětrnostních podmínek až 12. března, se dusík nevyplavil. A to mezitím silně nasněžilo. Řepka má mohutný a velmi větvený kořenový systém. Riziko vyplavení dusíku je proto velmi malé. Snad pouze na velmi lehkých půdách a svažitých pozemcích by mohlo při větších srážkách dojít ke ztrátám dusíku.

Jakmile to půjde, začněte hnojit dusíkem
01. Jakmile to půjde, začněte hnojit dusíkem
 

U porostů s optimálním počtem 20–40 rostlin na 1 m2 je nezbytné aplikovat na jaře sumárně 190–220 kg N/ha.

Husté porosty nad 50 rostlin na 1 m2 hnojit maximálně 150 kg N/ha. U takovýchto řepek jsou vyšší dávky dusíku vlivem vzájemné konkurence již neefektivní, někdy i ztrátové.

Hnojení dusíkem je podle nástupu jara účelné rozdělit na tři, lépe čtyři poddávky.

  1. Pokud se jaro otevře včas, tj. do začátku března aplikujeme dusík čtyřikrát: 1a. dávka 40–60 kg N/ha, 1b. dávka 60 kg N/ha, 2. dávka 50–60 kg N/ha, 3. dávka 30–40 kg N/ha (1a. = bílé kořínky, 1b. = zelené srdéčko, 2. = plná zeleň až začátek prodlužování, 3. = žluté poupě). Dávky N po sobě následují dle možností za 10–15 dnů.
  2. Po polovině března již dávky slučujeme na tři: 1. dávka 100 kg N/ha, 2. dávka 50–60 kg N/ha, 3. dávka 30–40 kg N/ha.

Rozhodující je první dávka N v pevných hnojivech LAV, LAD při časném jaru i DASA, granulovaný síran amonný či močovina. Nejrychleji účinkující formou dusíku je nitrát (NO3-), který je v půdě nejpohyblivější. Od plného obnovení zeleně je vhodné použít DAM (či SAM) v kombinaci s insekticidy (např. Nurelle, Proteus apod.). Ve fázi žlutého poupěte opět volíme pevná hnojiva (nejčastěji LAV či LAD). Pokud se jaro otevře pozdě, volíme hnojiva s vyšším podílem nitrátového dusíku - nejlépe ledek vápenatý, častěji však levnější LAV nebo LAD. Hnojiva s vyšším obsahem amonného dusíku (síran amonný či močovina, ale i DASA) jsou vhodná při brzkém otevření jara. Zpoždění první dávky dusíku vede k prokazatelnému propadu výnosu.

Zkoušeli jsme i sloučené dávky stabilizovaných dusíkatých hnojiv (Alzon a Ureastabil) (graf 2). Oproti 4krát aplikovanému ledku na jaře jsme tato hnojiva aplikovali při dodržení stejné dávky jen dvakrát. Výhodou je úspora dvou přejezdů po poli, která kompenzuje i mírnou výnosovou ztrátu. Výnosově nám tyto varianty vycházejí srovnatelně, někdy o 1–2 % pod kontrolou s LAV. Výnosový pokles je způsoben pozvolnějším účinkem stabilizovaných hnojiv. Pokud se toto střetne i s pozdním nástupem jara, může k tomuto výnosovému propadu opravdu dojít. Vyšší výnosovou odezvu 2–3 % jsme získali u variant na podzim hnojených 45 kg N/ha. Silné a dobře živené řepky z podzimu lépe a efektivněji využijí dusík aplikovaný ve stabilizovaných hnojivech na jaře. Po jejich aplikaci se nám také zvýšila olejnatost o asi 1 %. V žádném případě však nedoporučujeme slučovat dávky u ledků, kdy dochází vždy k propadu výnosů.

Velmi dobré výsledky máme také s hnojivy od firmy Timac. Sulfammo 23 nebo 30 obsahuje kromě dusíku také síru a hořčík. Nejvíce se nám osvědčila aplikace hnojiva Sulfammo 23 v termínu první regenerační dávky dusíku. Sírou bychom na jaře měli hnojit asi 20–30 kg/ha. Největší deficity jsou ve vyšších polohách a na lehčích, promyvnějších půdách. Kromě hnojiva Sulfammo můžeme použít i síran amonný, DASA, SAM aj.

Během jarního období bychom měli minimálně jednou aplikovat listová hnojiva. Nejlépe pokud odebereme rostliny na listové analýzy a na základě jejich výsledků řepku dohnojíme. Řadu let jsme na několika místech porovnávali výsledky listových analýz. Každý rok nám vyšel většinou jiný deficitní prvek. Pokud bylo příliš sucho (granule se nerozpustily) či naopak deštivo (N se proplavil) byl hlavním deficitním prvkem nejčastěji dusík. Velmi často jsme se také setkali s deficitem bóru, ve vyšších polohách i síry, ale velmi často chyběl i draslík. Paušální aplikací listových hnojiv s obsahem bóru popř. síry nic nezkazíme, ale vždy je lepší variantou cílená aplikace hnojiv podle výsledků listových analýz.

 
Tab. 2: Obsah minerálního dusíku v půdě po podzimním hnojení N, Výzkumná stanice ČZU Praha v Červeném Újezdě 2013/14, hnojeno Ureastabil 29. 10. 2013
Dávka dusíku na podzim
Obsah Nmin (mg/kg) v půdě 0–30 cm
19. 11. 2013
8. 1. 2014
0 kg N/ha
8,6
5,0
40 kg N/ha
23,1
8,3
80 kg N/ha
26,0
20,0
120 kg N/ha
17,5
30,8
Graf 2: Výnosy řepky ozimé po aplikaci dusíku (podzimní dávka + jarní dávka v kg N/ha), Výzkumná stanice ČZU Praha v Červeném Újezdě, 2009/10-2011/12, odrůda Californium; AL - Alzon (na jaře 2 aplikace), LAV - ledek amonný s vápencem (na jaře 4 aplikace), US - Ureastabil (na jaře 2 aplikace)
Graf 2: Výnosy řepky ozimé po aplikaci dusíku (podzimní dávka + jarní dávka v kg N/ha), Výzkumná stanice ČZU Praha v Červeném Újezdě, 2009/10-2011/12, odrůda Californium; AL - Alzon (na jaře 2 aplikace), LAV - ledek amonný s vápencem (na jaře 4 aplikace), US - Ureastabil (na jaře 2 aplikace)

Ochrana proti škůdcům

Od 1. 1. 2014 vstoupila v platnost vyhláška č. 205/2012 Sb., kde jsou v § 3 uvedeny obecné zásady integrované ochrany rostlin. Zde jsou zmíněny nepřímé metody k potlačení výskytu škodlivých organizmů (střídání plodin, výběr tolerantních či rezistentních odrůd, ochrana a podpora užitečných organizmů apod.). Podle této vyhlášky by se mělo před chemickými metodami dávat přednost biologickým, fyzikálním a jiným nechemickým metodám. Využívat přednostně přípravky se specifickými účinky na škodlivý organizmus s minimalizací vedlejších dopadů. Pro zachování účinnosti přípravků a zamezení vzniku rezistence je velký důraz kladen na metody antirezistentní strategie. Pro zpřesnění termín aplikace přípravků se mají využívat prahy škodlivosti, uvedené v tabulce 3.

Z jarních škůdců umíme velmi úspěšně řešit stonkové krytonosce. Blýskáček řepkový sice nebýval poslední roky problémovým, ale vlivem rezistentních populací jeho význam opět narůstá. Mnohdy ani silné insekticidy nedokážou populace blýskáčků dostatečně eliminovat. Stejně tak nezvládáme šešulové škůdce. Tito škůdci mají stále rostoucí tendenci, především v důsledku minimálního zpracování půdy. Kromě bejlomorky kapustové se poslední roky ve velkém rozšířil i krytonosec šešulový. Základem je důsledná chemická ochrana před květem a ke včelám šetrná v době květu.

Mörickeho misky kontrolujeme každý třetí den
Mörickeho misky kontrolujeme každý třetí den
 

V boji proti škůdcům máme k dispozici přípravky s novými účinnými látkami: Avaunt 15 EC (indoxacarb), Fyfanon 440 EW (malathion), Plenum (pymetrozine), Sumi Alpha 5 EW (esfenvalerate) nebo s jinou formulací: Karis 10 CS (lambda-cyhalothrin). Znovu se nám vrací Trebon 10 F (etofenprox). Kromě Nurelle D máme alternativu v insekticidu Proteus 110 OD (thiacloprid + deltamethrin), který můžeme použít kromě stonkových krytonosců i na blýskáčka a šešulové škůdce.

Aplikaci insekticidů začínáme ošetřením na stonkové krytonosce, kde je nejlepším řešením Nurelle D nebo Proteus 110 OD či Biscaya 240 OD. Tyto přípravky svým delším účinkem (1 až 2 týdny) výborně ochrání porost. Termín aplikace je v době druhé dávky N, plná zeleň až počátek prodlužování, vždy do 3 dnů po teplotách nad +8 až +10°C (pozn. dle nové metodiky již při teplotách nad +6°C), zhruba v době květu „zlatého deště“ forsythie. Práh škodlivosti se zpřísnil. Oproti původně 10ti broukům krytonosce řepkového nebo 20ti broukům krytonosce čtyřzubého, bychom měli dle nové metodiky ošetřovat již při výskytu 3 brouků krytonosce řepkového nebo čtyřzubého ve žluté Mörickeho misce během 3 dnů. V případě rozvleklého jara s nejistým startem a stále se vracející zimou, je nejlepším řešením volba zprvu levného pyretroidu (např. Cyperkill, Fury aj.) a razantnější přípravky (Nurelle, Proteus, Biscaya) si necháme až pro postřik na jistotu.

Při náletu blýskáčka (1 brouk na květenství ještě kryté listy) volíme Proteus, Biscayu či Mospilan s delším účinkem nebo variantu pyretroidů a jim podobných přípravků. Vhodná je orientace na přípravky s novými účinnými látkami (Avaunt 15 EC, Fyfanon 440 EW, Plenum, Reldan 22, Sumi Alpha 5 EW aj.), ale i „staronový“ Trebon 10 F.

Ochrana proti šešulovým škůdcům je vysoce efektivní s výnosovým přínosem až 15 %, v letech s poškozenou řepkou i více. Proti šešulovým škůdcům je nejlepší termín ošetření těsně před květem, kdy můžeme současně dát tank-mix strobilurinů (Acanto, Amistar, Pictor) se silnými insekticidy (Nurelle, Proteus aj.) účinnými i za vyšších teplot. Vhodné jsou i mixy systemických přípravků (Biscaya 240 OD, Calypso 480 SC, Mospilan 20 SP) spolu s pyretroidy. V době květu řepky pak volíme pro včely bezpečné přípravky (Alfametrin, Biscaya, Calypso, Decis, Fury, Karate Zeon, Markate, Mospilan, Nexide, Proteus, Rapid, Sumi Alpha a Vaztak). Většina insekticidů ale ztrácí účinky za slunečního svitu a při teplotách nad +20°C. Delší dobu účinku si zachovávají: Avaunt, Biscaya, Calypso, Karis, Mavrik a Proteus.

Tab. 3: Přehled hlavních jarních škůdců řepky ozimé a prahy škodlivosti (zdroj: Metodická příručka integrované ochrany rostlin proti chorobám, škůdcům a plevelům, 2013)
Škůdce
Práh škodlivosti
Růstová fáze řepky nebo povětrnostní podmínky
Krytonosec řepkový
3 brouci na Mörickeho misku (či lepový pás) za 3 dny
denní maximální teploty dosahují 6 °C
Krytonosec čtyřzubý
3 brouci na Mörickeho misku (či lepový pás) za 3 dny
denní maximální teploty dosahují 6 °C
Blýskáček řepkový
1 brouk na 1 vrcholové květenství
listy přilbovitě kryjí základy květenství
3 brouci na 1 květenství
krátce před začátkem květu a na začátku květu, BBCH 59–69
Krytonosec šešulový
1 brouk na rostlinu
od žlutého poupěte do konce květu, BBCH 59–69
Bejlomorka kapustová
2,5 samičky na 10 rostlin
od žlutého poupěte do konce květu, BBCH 59–69
Mšice zelná
10 % napadených rostlin
před květem a v době květu až do fáze BBCH 69
Začátek květu řepky - volíme bezpečné insekticidy pro včely
Začátek květu řepky - volíme bezpečné insekticidy pro včely
 

Jarní regulace růstu

Pro aplikaci v jarním období máme k dispozici azolové regulátory nebo Moddus. Jedná se o velmi účinné přípravky, u kterých musíme přesně znát podmínky kdy je aplikovat. Nemůžeme mluvit tedy o jejich paušálním každoročním použití. Pokud je použijeme za sucha nebo na slabé či stresované rostliny mohou mít za důsledek i propad výnosů. Jejich použití by mělo být provedeno v nestresovém období, na silné a rostoucí řepky. Jejich účinek není optimální, ani v letech s opožděným nástupem jara, jako byl rok 2012/13 (tab. 4).

Jarní aplikaci růstových regulátorů můžeme realizovat ve dvou termínech.

Časnější aplikací při výšce 10–15 cm podpoříme větvení, ale pouze u řídkých porostů (20 rostlin na 1 m2) se silnými rostlinami.

Pozdější aplikací při výšce 30–40 cm porost zkrátíme. V případě slabých řepek (špatné kořeny apod.) nebo při déletrvajícím suchu regulaci růstu zcela vynecháme.

Jak nás přesvědčil rok 2010/11, slabé řepky na jarní regulaci reagují zpravidla negativně (tab. 4). Vše to ještě umocňuje stresové období jako je např. sucho. Pokud jsou však rostliny silné (2011/12) regulátory zvýší výnos o 8–9 %. Ve dvou letech nám dvakrát aplikovaný azol vyšel nejhůře - porosty byly „přeregulovány“. Ale v loňském roce, zřejmě vlivem velmi intenzivního růstu po mimořádně dlouhé zimě, byla dvojí aplikace azolu naopak nejlepší.

V letošním roce máme řepky průměrné. Pokud nebude sucho, lze regulátory na jaře pro zvýšení výnosů jen doporučit. Především bychom měli podpořit větvení, tedy s jejich aplikací začít při výšce 10–15 cm. Neměli bychom takto regulovat porosty s větší hustotou než 50 rostlin na 1 m2. Zde je lepší variantou ošetřit při výšce rostlin 30–40 cm s cílem zkrátit porost a omezit jeho poléhání.

Neměli bychom na jaře také opomenout stimulátory růstu. Na zimou oslabené řepky je nejlepší Atonik. Chceme-li podpořit kořeny, pak aplikujeme Lignohumáty, Trisoly (Galleko) apod. Ve žlutém poupěti nám velmi dobře vychází auxinové stimulátory (Sunagreen, Hergit aj.). Zásadou je ošetřovat řepku, která není ve stresu.

Tab. 4: Vliv různých termínů jarní aplikace azolů na slabé a silné řepky, Výzkumná stanice ČZU Praha v Červeném Újezdě 2010/11–2012/13 (rok 2010/11 - slabé řepky (krček cca 6 mm), roky 2011/12 a 2012/13 - silné řepky (krček cca 12 mm), porosty s průměrnou hustotou 40 r/m2)
Varianta
Termín aplikace
Výnos t/ha (%)
časnější
(11. 4. 2011,
3. 4. 2012,
17. 4. 2013)
pozdější
(21. 4. 2011,
19. 4. 2012,
30. 4. 2013)
slabé řepky
(2010/11)
silné řepky
(2011/12)
silné řepky
(2012/13)
1
-
-
3,74 (100 %)
3,34 (100 %)
5,46 (100 %)
2
azol
 
3,32 (89 %)
3,59 (108 %)
5,32 (97 %)
3
 
azol
3,59 (96 %)
3,64 (109 %)
5,53 (101 %)
4
azol
azol
3,30 (88 %)
3,05 (91 %)
5,58 (102 %)

Závěr

Ozimé řepky pro sklizeň roku 2014 jsou zatím průměrné. Pokud chceme dosáhnout lepších výsledků, musíme:

co nejdříve hnojit N a dávku korigovat s ohledem na předpokládané nízké hodnoty Nmin,

dodržet sled 3 až 4 insekticidů, kdy bychom se měli orientovat na nové přípravky a uplatňovat antirezistentní strategii,

azoly použít pouze na silné a stresem nepoškozené řepky (ne za sucha),

nezapomínat na lisovou výživu, stimulaci, fungicidy, předsklizňové regulace a lepení.

 

Řada výsledků je výstupem grantu NAZV QH 81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“ řešeného v letech 2008–2012.

Související články

Polní dny Sója 2017

18. 09. 2017 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 168x

Proč (ne)pěstovat strništní meziplodiny?

26. 08. 2017 Prof. Ing. Václav Kohout, DrSc., RNDr. Dana Kohoutová, CSc.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 553x

Možnosti využití ozimého tritikale na produkci biomasy a bioplynu

12. 08. 2017 Ing. Zdeněk Nesvadba, Ph.D., Ing. Sergej Usťak, CSc., Ing. Jiří Hermuth; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha - Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 206x

Zonální aplikace hnojiv při setí ozimé řepky

05. 08. 2017 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D., Ing. Petr Zábranský, Ph.D., Ing. Michaela Škeříková, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 382x

Další články v kategorii Technologie pěstování

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
14%
6%
2%
23%
4%
51%
detail