Limagrain
Limagrain
Limagrain

Chemap Agro s.r.o.

Svazenky - modrofialové krásky na poli

28. 08. 2018 Mgr. Helena Hutyrová a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 589x

Rod Phacelia náleží do čeledi stružkovcovitých (Hydrophyllaceae) a čítá okolo 200 druhů pocházejících ze Severní a Jižní Ameriky. V současné době se u nás zatím k pěstování využívají pouze dva druhy: svazenka vratičolistá (Phacelia tanacetifolia Benth.) a svazenka shloučená (Phacelia congesta Hook.). Svazenka vratičolistá k nám byla dovezena koncem 19. století. Svazenka shloučená se u nás využívá od roku 2010, kdy byla registrována první odrůda tohoto druhu.

Agronutrition

Biologie

Svazenka vratičolistá je 20–80 cm vysoká rostlina s hustým kořenovým systémem. Kořeny jsou velmi jemné a křehké, velmi dobře prokořeňují půdu a zlepšují její prokypření a provzdušnění. Lodyha je přímá, a pokud se větví tak zpravidla v horní polovině. Listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, nepravidelně dvakrát peřenosečné. Květy jsou uspořádány do hustých svinutých květenství (tzv. dvouvijanů), které se při kvetení postupně rozvíjí. V jednom květenství je obvykle 40–70 květů modrofialové barvy. Její pyl má také fialovou barvu. Plody jsou tobolky s 2–4 semeny, jejichž HTS je okolo 1,8 g. Její počáteční vývoj je velmi rychlý, rychle zapojuje porost a začíná kvést už po 55 až 60 dnech. Po odkvětu během dozrávání začíná zasychat a po dozrání dochází k velmi rychlému ukončení vývoje a k zaschnutí rostlin. Celková vegetace trvá okolo 120 až 130 dnů. Zplaňuje u nás jen dočasně, protože semena klíčí už na podzim. Mladé rostliny sice vydrží mrazy až do -8°C, ale přesto přezimují jen výjimečně.

Svazenka shloučená má velmi podobný habitus jako svazenka vratičolistá. Mezi oběma druhy je však několik odlišností. Lodyhy svazenky shloučené mají větší počet kratších internodií. Listy má jedenkrát peřenosečné s delším řapíkem, zatím co svazenka vratičolistá má listy dvakrát peřenosečné. Kvete purpurově nebo levandulově modrými květy, které jsou také uspořádány do dvouvijanu. Oproti svazence vratičolisté jsou květy kratší a širší s kratšími tyčinkami. Odlišná je i barva pylu, který je bledě žlutý. Hmotnost tisíce semen je okolo 1,4 g. Svazenka shloučená pochází z jižnějších oblastí severní Ameriky než svazenka vratičolistá, a proto je teplomilnější. Má pomalejší počáteční vývoj a s tím je spojený i pozdnější nástup kvetení. Začíná kvést po 64 až 70 dnech od výsevu, a nakvétání, stejně jako dozrávání, je u ní mnohem pozvolnější. Při dozrávání nedochází k zasychání celých rostlin, ale pouze dozrálých květenství. Navíc dochází k vývoji nových květenství, která postupně znovu nakvétají. Ukončování vegetace je tak velmi pozvolné a celková vegetace může i při jarním výsevu trvat až do prvních mrazů (i více než 180 dní). Delší doba kvetení je výhodná z hlediska potřeb včelařů. Podobně jako svazenka vratičolistá u nás přezimuje jen velmi zřídka.

Svazenka vratičolistá
Svazenka vratičolistá

Svazenka shloučená
Svazenka shloučená

Pokusy s výsevky

V roce 2017 byly v pokusech na lokalitě Troubsko zkoušeny tři termíny výsevu obou druhů svazenek a sledován nástup vybraných vegetačních fází. Průměrný počet dnů od výsevu potřebných k dosažení vybraných vývojových fází znázorňuje graf.

Graf: Nástup vybraných vývojových fází svazenky vratičolisté a svazenky shloučené
Graf: Nástup vybraných vývojových fází svazenky vratičolisté a svazenky shloučené

Využití

Svazenka vratičolistá se využívá zejména jako meziplodina na zelené hnojení nebo jako pícnina. Poskytuje vysoké výnosy zelené hmoty. Krmná hodnota je dobrá. Lze ji zkrmovat v zeleném stavu. Dobytek ji však i v mladém stavu (před květem) nerad žere, zejména pokud je dostatek chutnější píce, a musí si na její zkrmování zvyknout. Příčinou je značné ochlupení listů i stonků, a také tvrdost stonků. Kromě toho při zavadání hořkne. Čerstvou píci lze také po předchozím spaření dobře zkrmovat prasaty. Po zavadnutí 1 až 2 dny na sušinu 45 % z ní lze vyrábět senáž. Velmi dobře se hodí také k silážování. Na zelené hnojení můžeme zelenou hmotu rovnou zaorat, případně porost před orbou uválíme nebo rozbijeme cepovými sklízeči. Rostliny svazenky vratičolisté jsou křehké, a proto nečiní potíže při zapracování do půdy. Díky příznivému poměru C:N se zapravená hmota rychle rozkládá. Velmi rychle zapojuje porost, a proto účinně potlačuje plevele a zabraňuje přesychání povrchové vrstvy půdy. Je také vhodnou protierozní plodinou. Vzhledem k tomu, že vymrzá, je možné ji použít jako meziplodinu v různých protierozních systémech pro přímé setí do vymrzající meziplodiny. Mezi kulturními plodinami má pouze jeden příbuzný druh a to svazenku shloučenou. Není napadána žádnými chorobami ani škůdci, a je proto velmi dobrý přerušovač osevních sledů, což je při dnešních málo pestrých osevních postupech důležité. Mezi včelaři je také velmi oblíbená jako medonosná rostlina. Občas se používá do suchých vazeb.

U svazenky shloučené se předpokládá podobné využití jako u svazenky vratičolisté. Vzhledem k pomalejšímu počátečnímu vývoji nezakrývá tak rychle půdu a je náchylnější k zaplevelení. Přestože výnosy nepřekonává svazenku vratičolistou, pro uplatnění v praxi hovoří větší adaptabilita na extrémní podmínky prostředí. Je doporučována jako komponenta do nektarodárných pásů a jako meziplodina na zelené hnojení. Vzhledem k pozdějšímu nástupu kvetení a postupnému nakvétání ji lze použít ve směsi se svazenkou vratičolistou k prodloužení pastvy pro včely.

Odrůdy

V současné době je v Seznamu odrůd zapsaných ve státní odrůdové knize zapsáno 9 odrůd svazenky vratičolisté: Anabela, Lisette, Meva, Profa, Promoce, Protana, Stala, Vega a Větrovská. Ve Společném evropském katalogu 33 odrůd.

U svazenky shloučené byla zatím registrována pouze jedna odrůda Fiona.

V současnosti probíhá v Zemědělském výzkumu spol. s r.o. v Troubsku další zkoušení vybraných odrůd svazenek a probíhá šlechtění nové odrůdy dalšího druhu svazenky, tentokrát svazenky modré (nebo také svazenky zvonkovité, anglický název: Desert Bluebell) Phacelia campanularia. A. Gray.

Příprava půdy

Oba druhy jsou nenáročné na půdní a klimatické podmínky. Preferují slunná stanoviště s lehčími písčitými až štěrkovitými půdami. Svazenka vratičolistá je náročná na vápník a vyhovují jí dobře vyvápněné půdy s neutrální až mírně zásaditou reakcí. Kyselé půdy nejsou pro její pěstování příliš vhodné. Obě svazenky jsou nenáročné i na předplodinu a obvykle se pěstují mezi dvěma obilninami.

Po stébelnaté předplodině provedeme podmítku. V případě pěstování na semeno se na podzim doporučuje střední orba. Těsně před setím pak předseťová příprava půdy (smykováním, vláčením). V závislosti na vláhových poměrech a termínu setí můžeme před setím dodat 30–60 kg N/ha. Velmi důležitá je dobrá předseťová příprava půdy těsně před setím, kdy dojde ke zničení většiny vzcházejících plevelů (případně výdrolu), které by později svazence konkurovaly.

Setí

Optimální hloubka setí je 1–2 cm. Na povrchu semena vlivem světla špatně klíčí. Obvykle se používá šířka řádků 12,5 cm. Je možné setí i do řádků s šířkou 25 cm, ale je nutné počítat s pomalejším zapojováním porostu. Pokud nehrozí vytvoření půdního škraloupu je vhodné pozemek po zasetí uválet hladkými nebo rýhovanými válci.

Na píci ji lze vysévat v kteroukoliv dobu během vegetačního období až do konce srpna. Jako meziplodinu na zelené hnojení ji lze vysévat do poloviny září. Pokud svazenky vyséváme jako meziplodinu, pak je důležité setí v co nejkratším termínu po sklizni hlavní plodiny.

Při setí na produkci semene jsou pro svazenku vratičolistou nejvhodnější časně jarní termíny setí (začátek dubna), kdy se vyhneme problémům s rychle rostoucími pozdně jarními plevely (jako je například ježatka kuří noha, která se pak velmi špatně odstraňuje ze sklizeného osiva). Dobře vzchází i při nižších teplotách nebo za sucha. Pro svazenku shloučenou jsou naopak vhodnější pozdější termíny setí (začátek května), protože je teplomilnější a má ráda vyšší teploty. Také vzchází i za sušších podmínek.

Ochrana proti plevelům, chorobám a škůdcům

Na ošetřování jsou svazenky velmi nenáročné. Netrpí na žádné škůdce, snad s výjimkou mšice broskvoňové a třásněnky, jejichž přítomnost však byla zjištěna pouze při pěstování ve skleníku.

U svazenky vratičolisté není zpravidla nutná ani aplikace herbicidů. U svazenky shloučené bývá někdy při vyšším tlaku plevelů aplikace herbicidů nezbytná, zejména při pěstování na semeno. Nejvýznamnějšími plevely jsou merlíky, hořčice rolní, kokoška pastuší tobolka, mák vlčí, oves hluchý a při pozdějších výsevech také laskavce a ježatka kuří noha. Je možné využít mechanické hubení plevelů vláčením prutovými odplevelovacími bránami. Pokud byla svazenka seta do širších řádků (25 cm) je možné využít i plečkování.

Častěji se však k hubení plevelů využívají herbicidy. Do svazenky vratičolisté je registrováno několik graminicidů s účinnou látkou propachizafop (Agil - S, Agil 100 EC, Agnus a další) a proti dvouděložným plevelům Galera (klopyralid + pikloram). Do svazenky shloučené jsou registrovány Agil 100 EC a Targa Super (chizalofop-P-ethyl) s účinkem proti jednoděložným plevelům a Laudis (tembotrion) s účinkem proti dvouděložným plevelům.

Sklizeň

Sklizeň zelené hmoty je u svazenky vratičolisté možná již za 60 dnů po vysetí a skončit by měla nejpozději 10 dnů po začátku kvetení, protože v té době se již prudce zhoršuje kvalita píce. Sklizeň na píci se provádí pomocí žacích strojů. V případě pěstování na zelené hnojení pomocí mulčovače.

Při zkoušení sortimentu odrůd a novošlechtění svazenky vratičolisté v roce 2008 se výnosy zelené hmoty z jarního výsevu pohybovaly v rozpětí od 42,90 do 53,05 t/ha. Výnosy sena z jarního výsevu se pohybovaly od 5,21 do 7,78 t/ha. Výnosy zelené hmoty z letních výsevů (jako meziplodiny) sledoval ve státních odrůdových zkouškách Zehnálek (2007, 2009, 2011, 2012, 2013, 2015, 2016, 2017). Průměrný výnos se pohyboval v rozmezí do 25 do 35 t/ha čerstvé hmoty a 2,7 až 3,7 t/ha sena, v závislosti na lokalitě a ročníku.

Sklizeň na semeno se provádí sklízecí mlátičkou v plné zralosti semen. Výnos semene se u svazenky vratičolisté pohybuje v rozmezí od 0,2 do 0,6 t/ha. U svazenky shloučené je před sklizní na semeno vhodná desikace porostu. Výnos se pohybuje v rozmezí od 0,15 do 0,3 t/ha.

Literatura je k dispozici u autorů.

Příspěvek vznikl za podpory MZe ČR 206553/2011-17253 "Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity" a Ministerstva zemědělství, institucionální podpora MZE-RO1718.

Mgr. Helena Hutyrová; Zemědělský výzkum spol. s r. o. Troubsko
Ing. Jan Pelikán, CSc., Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.; Výzkumný ústav pícninářský spol. s r. o. Troubsko
foto: H. Hutyrová

Související články

Pěstování a využití čiroku v Severní Americe

09. 11. 2018 RNDr. Klára Kosová, Ph.D., Ing. Jiří Hermuth; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 441x

Nové možnosti optimalizace počtu odnoží a výnosu u pšenice ozimé

19. 10. 2018 Ing. Radoslav Koprna, Ph.D.; Univerzita Palackého v Olomouci Ing. Jiří Petrásek, Ing. Jan Šamalík; Chemap Agro s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 587x

Nové poznatky, které jsou odrazem změny klimatu - vliv sucha na rostlinnou produkci

18. 10. 2018 Doc. Dr. Mgr. Vera Potopová; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 514x

Další články v kategorii Technologie pěstování

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
Slunečnice - Syngenta
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
5%
16%
5%
44%
detail