U máku se mohou uplatnit nové postupy

17. 05. 2026 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 589x

V loňském roce se výměra máku v ČR meziročně zvětšila a zvýšil se i průměrný výnos. Loni se u nás mák pěstoval na ploše téměř 38 tis. ha, přičemž průměrný výnos dosáhl 0,82 t/ha a produkce se vyšplhala nad 31 tis. t.

Množství informací z oblasti pěstování máku zaznělo na semináři Mák v roce 2026 s podtitulem Pěstitelská technologie máku v mantinelech legislativních omezení, který uspořádal spolek Český modrý mák z. s., a Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU) ve Větrném Jeníkově.

Posluchači načerpali množství zajímavých informací

Problematika makoviny

Tajemník spolku Český modrý mák, Ing. Vlastimil Mikšík, Ph.D., se ve svém vystoupení mimo jiné zabýval problematikou makoviny. Připomněl, že se z ČR od roku 2016 nevyváží. V minulosti se makovina zpracovávala na Slovensku. Podle současné legislativy nesmí makovina z máku pěstovaného v ČR obsahovat více než 0,8 % opiových alkaloidů. Semena celá a mletá mohou mít maximálně 20 mg/kg morfinových ekvivalentů. V pekařských výrobcích a produktech se povoluje výskyt do 1,5 mg/kg.

Plocha máku v ČR loni meziročně narostla

Mořidla a ochrana

Pro dosažení co nejvyšších výnosů máku lze udělat mnohé. V první řadě je potřeba vysévat vysoce kvalitní a mořené osivo. Mgr. Stanislava Koprdová, Ph.D., výkonná ředitelka spolku, popsala situaci v ochraně rostlin. Dobrou zprávu představuje skutečnost, že i pro rok 2026 bylo na výjimku povoleno moření osiva máku v ČR insekticidním mořidlem Buteo Start s úč. l. flupyradifurone.

Osivo máku je možno mořit i fungicidně proti plísni makové přípravkem Lumisena s úč. l. oxathiapiprolin. Obě mořidla, Buteo Start a Lumisena, lze použít současně, čímž budou vzcházející rostliny chráněny proti škůdcům i chorobám.

Podle informace Mgr. Koprdové byl v únoru 2026 nově povolen do máku fungicid Elatus Era, který obsahuje benzovindiflupyr a prothioconazole. Pěstitelé máku zatím mohou používat herbicid Callisto 480 SC (mesotrione). Do máku byl pro minoritní použití povolen fungicid Rasput s úč. l. boscalid.

Biologické moření

Vzhledem k nedostatku fungicidů pro ochranu porostů máku mohou udělat dobrou službu i biologické přípravky. S výsledky pokusů s různými alternativami moření osiva uskutečněných v polních podmínkách v Červeném Újezdě na Praze-západ, posluchače seznámil Ing. Matěj Satranský, Ph.D. z ČZU. Experiment sestával z polních pokusů založených v letech 2024 a 2025 na odrůdě Aplaus. Maloparcelkové pokusy se uskutečnily ve 4 opakováních metodou znáhodněných bloků. Sledovala se dynamika vzcházení porostů a výnosy.

Ověřovalo se mořením osiva přírodními výluhy (kopřiva, tymián, paprika, kůra z listnatých a jehličnatých stromů), sypkými materiály (skořice, sádra, popel z dřevin), biologické moření přípravkem Polyversum a chemické moření přípravkem Buteo Start. Vše se porovnávalo s neošetřenou kontrolní variantou. V polních pokusech mělo ošetření osiva příznivý vliv na polní vzcházivost, produkční parametry i výnos semen. Nejhůře vzešla kontrolní varianta. Účinek testovaných materiálů byl u sledovaných variant ošetření osiva rozdílný. Jedná se o dvouleté výsledky pokusů.

Pro dobré vzejití rostlin má zásadní význam kvalita osiva a moření

Ověřovali různé technologie

Loni byly na pozemcích společnosti Nouza s. r. o. - zemědělská výroba 2. rokem založené různé varianty pěstitelských technologií máku. O pokusech informoval Ing. Petr Nouza, který vysvětlil, proč by bylo potřeba měnit zaběhnuté postupy pěstování máku, u kterých se většinou uplatňuje technologie s orbou. Uvedl množství důvodů, kterými se dá především ušetřit a zároveň ochránit pole. Mimo jiné zmínil i to, že přívalové deště mohou způsobovat erozi také na makových polích. Uplatněním nových technologií se nejen zmírní erozní činnost, ale také se zlepší zasakování vody do půdy.

V neposlední řadě inovativní postupy šetří pěstiteli peníze za naftu, protože se omezují přejezdy po poli. Meziplodina může ušetřit část dusíkatých hnojiv a také lze omezit zásobní hnojení fosforem. Nemalý význam má pro zemědělce rovněž úspora času, například zasetím máku jedním přejezdem po poli.

Varianty pokusů

Varianty zakládání porostů byly v roce 2025 následující: 1. setí do půdy připravené diskovým podmítačem secím strojem Pronto 6 DC, 2. setí do meziplodiny pomocí přípravných disků Pronto 6 DC, 3. setí do meziplodiny bez přípravy půdy secím strojem Horsch Avatar 6.16 SD. V pokusech se jako meziplodina uplatnila směs pelušky (50 kg/ha) a svazenky (3 kg/ha). Po zasetí vše vzešlo, ale následný vydatný déšť způsobil polehnutí pelušky. Na poli tak zůstala převážně svazenka.

Loni se ověřovaly různé výsevky. U varianty setí do nakypřené půdy se vysévalo 0,6, 1 a 1,4 kg/ha a u varianty setí do meziplodiny za pomoci přípravných disků byly výsevky stejné. V případě varianty setí přímo do meziplodiny bez zpracování půdy se výsevky navyšovaly na 1, 1,5 a 2 kg/ha. Pokusy loni proběhly na odrůdě Harlekýn, přičemž se vysévalo mořené osivo.

Nadto se napříč pokusy uskutečnily varianty ošetření: 1. Fumag 6NK-Zn, 2. Caramba, 3. Fumag 6NK-Zn + Caramba, 4. Prometheus CZ, 5. Fumag 6NK-Zn + Prometheus CZ a 6. neošetřená kontrola.

Horší vzejití

Jak uvedl Ing. Nouza, polní vzcházivost máku byla horší než v předešlém roce, protože po zasetí asi 3 týdny nepršelo. Vzešlo jen 10–20 rostlin/m². Rostliny se ale v řídkých porostech následně dostatečně rozvětvily. K tomu jim pomohlo ošetření přípravkem Caramba aplikovaným ve fázi 8 listů máku. Velmi dobrá byla varianta Fumag 6NK-Zn + Prometheus CZ.

V Dolní Pěně se ověřovalo různé zakládání porostů, výsevky a ochrana

Vysoké výnosy

Sklizeň se uskutečnila 14. 8. 2025: nejprve ručně pro vyhodnocení jednotlivých variant a následně sklízecí mlátičkou. Podařilo se dosáhnout vyšších výnosů než v předešlé sezoně. Největší navýšení bylo zaznamenáno u varianty setí do připravené půdy, kde se dosáhlo i nejvyššího výnosu - téměř 2 t/ha v porovnání 3 variant založení porostů.

Ve srovnání 3 různých výsevků se výnosy máku u jednotlivých variant zakládání porostů lišily. Při setí do připravené půdy se nejvyššího výnosu docílilo u varianty s nejnižším výsevkem, téměř 2,2 t/ha. U dalších 2 variant zakládání porostů poskytly nejvyšší výnos varianty středních výsevků, obě přes 1,9 t/ha, zatímco nejnižší výsevek dopadl nejhůře.

Při porovnání různých ošetření porostů nejlépe dopadla varianta Fumag 6NK-Zn, u které se docílilo téměř 2,5 t/ha. U ostatních porovnávaných variant ochrany se hektarové výnosy pohybovaly kolem 2 t. Nejhůře dopadla neošetřená kontrola s výnosem zhruba 1,75 t/ha.