Ukončení vegetace u brambor

07. 10. 2025 Ing. Ervín Hausvater, CSc., Ing. Petr Doležal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 992x

Ukončení vegetace porostů brambor před jejich přirozeným dozráním je velmi důležitou součástí technologie pěstování této plodiny a má mnohostranný význam. Je především součástí integrované ochrany brambor proti biotickým i abiotickým škodlivým činitelům. Ale lze jím také podstatně ovlivnit vnější i vnitřní kvalitu hlíz.

Využívá se prakticky u všech užitkových směrů pěstování. Jeho hlavní účel se u nich však částečně liší. Při intenzivním pěstování brambor lze porost ponechat do přirozeného dozrání a odumření natě na konci vegetace spíše výjimečně, jen pokud to dovolí příznivá souhra vegetačních faktorů, a to pouze u konzumních brambor, případně u brambor pro výrobu škrobu. U množitelských porostů je umělé ukončení vegetace dokonce povinné, a to desikací (kromě kategorie B).

Při pěstování sadby se regulací délky vegetace ovlivňuje velikost a vyrovnanost hlíz, omezují se virové infekce a jejich přechod z natě do hlíz. Je také jedním ze základních opatření ochrany hlíz proti infekci plísní bramboru, podporuje vyzrání a pevnost slupky, a tím i odolnost mechanickému poškození. Spolu s včasnou sklizní snižuje napadení hlíz vločkovitostí a stříbřitostí slupky. Zároveň usnadňuje sklizeň a ničí plevele, což se také v konečném důsledku projeví nižším mechanickým poškozením a snížením ztrát. S výjimkou virových chorob má ukončení vegetace obdobný význam u konzumních brambor, zvláště u brambor určených pro dlouhodobé skladování a brambor na výrobky. Včasným ukončením vegetace lze také omezit některé fyziologické vady a poruchy, které snižující kvalitu konzumních hlíz, a vznikají nepříznivými výkyvy počasí.

Požadavky na ukončení vegetace

Důležitými požadavky na ukončení vegetace jsou účinnost zásahu, tzn. rychlá a kompletní likvidace celé nadzemní části rostlin bez následného obrůstání. Požadavek na rychlé ukončení vegetace je nutný zvláště v situacích, kdy je potřeba zabránit přenosu virů nebo infekci hlíz plísní bramboru. Také regulace velikosti hlíz vyžaduje co nejrychlejší účinnost zejména u sadby, neboť při nedokonalém zničení natě hlízy dále přirůstají, u některých odrůd může dokonce docházet ke zmlazování nebo tvorbě novotvarů.

Metody

Z metod ukončení vegetace jsou nejrozšířenější mechanické rozbíjení natě a chemická desikace nebo jejich kombinace, případně trhání natě.

Trhání natě

Trhání natě, které má z hlediska funkčnosti řadu výhod včetně fytosanitárních i ekologických, by bylo ideálním řešením. Praktická realizace trhacími stroji naráží ale na mnoho technických problémů. Byly a jsou rovněž zkoušeny další metody, jako je ničení natě plamenem, zmrazováním tekutým dusíkem nebo elektrickými výboji. Kromě jiných nedostatků je nejčastější překážkou jejich využití vysoká energetická náročnost.

Mechanické rozbíjení natě

Mechanické rozbíjení natě ponechává část stonků a listové plochy, takže růst hlíz pokračuje, zdroj infekce v nati není zcela oddělen, a dochází k rychlému obrůstání v závislosti na fázi vegetace a vhodnosti vegetačních podmínek pro obnovení růstu. Kvalita provedení tedy hodně závisí na pravidelnosti, aktuálním stavu hrůbků, a především na průběhu počasí.

Následuje-li po zásahu přísušek a období s vyššími teplotami, je výsledek velmi dobrý. Je vhodné zejména u dozrávajících porostů konzumních brambor v letech, kdy nehrozí nebezpečí plísně. Porosty ve fázi od počátku žloutnutí natě již málo obrůstají. Rozbíjení natě je také dostačující u velmi raných brambor před sklizní nebo u brambor pro výrobu škrobu, kde je hlavním cílem usnadnění sklizně. Problematické je mechanické ničení u sadby, pokud se provádí v plné vegetaci, a u porostů napadených plísní bramboru, kdy je potřeba rychlý a razantní zásah, aby se omezil zdroj infekce pro hlízy.

Chemické ničení natě

Chemické ničení natě (desikace) je řešení operativní, rychlé a ekonomicky výhodné, jeho účinnost a obrůstání natě závisí na použitém přípravku.

Kombinace

Kombinace chemického ničení a mechanického rozbíjení natě má své opodstatnění zejména tehdy, je-li třeba vegetaci ukončit postupně, nebo naopak u velmi bujných sadbových porostů, kde ani razantní desikant na likvidaci natě nestačí.

U nás byla do roku 2020 nejčastěji využívána chemická desikace účinnou látkou diquat v plné nebo dělené dávce u sadby, u konzumních brambor pak v kombinaci s rozbíjením natě. Dalším používaným desikantem především u konzumních brambor byl přípravek Basta (glufosinate amonium). Oba desikanty splňovaly požadavky na dobrou účinnost a operativnost zásahu. Zejména diquat používaný po několik desetiletí, a zakázaný k 4. 2. 2020, nemá v účinnosti adekvátní náhradu a jeho ztráta znamená od té doby velmi obtížné řešení zdravotního stavu a kvality brambor. Vzhledem k vážným problémům, které by to způsobilo při ochraně proti virovým chorobám, je pro sadbu každoročně žádáno o výjimku pro ošetřování diquatem, což se dosud daří. Pěstitel však musí dodržovat při aplikaci přípravků s toto účinnou látkou velmi přísná a kontrolovaná pravidla.

Další aktuálně registrované účinné látky, kterými jsou paraflufen-ethyl (Kabuki) a kyselina pelargonová (Beloukha), mají u porostů v plné vegetaci slabou účinnost. Připravovaná registrace carfentrazon-ethylu, který se v mnoha evropských státech běžně používá řadu let, zatím nebyla realizována. Ani tento desikant však není plnohodnotnou náhradou za rychle a razantně působící diquat.

Pokusy

Porovnání desikační účinnosti demonstrují vybrané pokusy prováděné ve Výzkumném ústavu bramborářském Havlíčkův Brod v minulých letech na odrůdách Ditta, Wendy a Secura. Průb ěh účinnosti v porostech ve fázi dozrávání u těchto přípravků z několika pokusů shrnuje graf 1. V roce 2019 byly založeny pokusy s desikanty aplikovanými přímo nebo po rozbití natě. Z grafů 2, 3, a také z grafu 4 z roku 2021 je zřejmé, že ani jeden z reálně použitelných desikantů nebo jejich kombinace včetně aplikace smáčedla není srovnatelný s přípravkem Reglone ve všech zkoušených dávkách. Zatímco u přípravku Reglone bylo během týdne dosaženo kolem 90 % účinnosti, v ostatních variantách účinnost dosáhla výrazně nižších hodnot a v případě přípravku Beloukha byla prakticky zanedbatelná.

Je samozřejmé, že na účinnost mají vliv vlastnosti odrůdy, a hlavně růstová fáze, ve které byl desikant aplikován. Jak dokládají fotografie (obr. 1, 2), u odrůdy Ditta ošetřené ve fázi konce kvetení byla účinnost desikantů kromě Reglone velmi omezená, u odrůdy Wendy s aplikací přípravků na začátku žloutnutí listů podpořilo účinnost přirozené dozrávání natě s přispěním přísušku v této době. U odrůdy Ditta byly příznivější výsledky získány při aplikaci desikantů Kabuki, Kabuki + Beloukha a Spotlight Plus 3 dny po mechanickém rozbití natě (graf 5, 4 obr. 3). Bylo dosaženo vyšší účinnosti i nižšího procenta obrostů. Pokud se týká obrostů, nejlepších výsledků bylo dosaženo u zvlášť aplikované varianty Spotlightu Plus s Kabuki po rozbití natě u odrůdě Wendy (obr. 4).

Obr. 1: Účinnost desikantů na listovou plochu - odrůda Ditta, 16. 8. 2019, 18 DAT, aplikace 29. 7. 2019, výška porostu 50–80 cm, BBCH 69 - konec kvetení

Obr. 2: Účinnost desikantů na listovou plochu - odrůda Wendy, 27. 8. 2019, 5 DAT, aplikace 22. 8. 2019, výška porostu 50–80 cm, BBCH 91 - začátek žloutnutí listů

Obr. 3: Účinnost desikantů na listovou plochu - odrůda Ditta, 16. 8. 2019, 18 DAT, aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm

Obr. 4: Účinnost kombinace Spotlight Plus 1,0 l/ha + Kabuki 0,8 l/ha + smáčedlo po mechanickém rozbití natě - 16. 8. 2019, 18 DAT, aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm

Obr. 5: Mechanické rozbití natě

Obr. 6: Úspěšnost ukončení vegetace rozbitím natě s následným použitím desikantu záleží také na odrůdě a průběhu počasí

Graf 1: Účinnost desikantů (% odumřelé listové plochy, průměr z víceletých pokusů VÚB)

Graf 2: Účinnost desikantů (odrůda Ditta, aplikace 29. 7. 2019, výška porostu 50–80 cm, BBCH 69 (konec kvetení)

Graf 3: Účinnost desikantů (odrůda Wendy, aplikace 22. 8. 2019, výška porostu 50–80 cm, BBCH 91 (začátek žloutnutí listů)

Graf 4: Vývoj účinnosti desikantů na listovou plochu (odrůda Secura, aplikace 12. 8. 2021, výška porostu 60–80 cm, BBCH 85, lokalita Valečov)

Graf 5: Procento účinnosti desikantů na listovou plochu (odrůda Ditta, 5. 8. 2019, mechanické rozbití natě 26. 7. 2019, aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm)

Graf 6: Procento obrostů po mechanickém rozbití natě 26. 7. 2019 (odrůda Ditta, 27. 8. 2019, aplikace 29. 7. 2019, výška rozbité natě 15 cm)

Závěr

Shrneme-li si reálné možnosti pro nejbližší období, znamená to využití aktuálně registrovaných desikantů v kombinaci s rozbitím natě. Likvidace natě v plné vegetaci, tj. u sadby, pouze chemicky (pokud nebude dále pokračovat výjimka na diquat) je bez spojení s rozbíjením natě málo úspěšná. U konzumních brambor lze na základě zralosti porostu a jeho ohrožení plísní bramboru aplikovat tutéž kombinaci nebo pouze mechanické rozbití natě či pouze Kabuki. Praxe vkládá mnoho nadějí do registrace carfentrazon-ethylu, které se snad v dohledné době dočkáme. Ale ani tato možnost při potřebě rychlého ukončení vegetace se nevyrovná diquatu. Je proto třeba počítat s tím, že bez mechanické likvidace natě se pěstitelé brambor neobejdou, ať již uplatněné samostatně nebo v kombinaci s chemickým zásahem.