Úskalí a limity zakládání porostů sóji s využitím pomocných plodin

14. 04. 2026 Ing. Pavel Procházka, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 1090x

Poslední roky ukázaly, jak důležité je při pěstování všech zemědělských plodin využít opatření ke zmírnění eroze, mezi která např. patří pěstování s pomocnou plodinou. Během vegetace se porosty sóji musely potýkat se srážkami atakujícími 200 mm za měsíc s tím, že srážky vykazovaly značně nerovnoměrnou distribuci zejména díky přívalovým dešťům v období června 2025 a zejména pak v září roku 2024, kdy některá území, hlavně Moravy, decimovaly povodně.

Rok 2025 je již několikátým v řadě, kdy se plochy sóji drží těsně pod hranicí 30 tis. ha s tím, že vzhledem k rostoucí poptávce zpracovatelů sóji je potenciál tyto plochy dále rozšiřovat. V roce 2025 byla sója pěstována na rekordní ploše v dějinách ČR. Sója se tak dostává i na půdní bloky, na kterých nikdy před tím nebyla pěstována. Mnohdy se jedná o pozemky, u kterých je třeba hledat i řešení protierozních opatření, neboť sója je plodina k erozi značně náchylná, zejména v časných fázích růstu. Také z těchto důvodů je třeba hledat cestu půdoochranných technologií pro pěstování sóji.

Dalším aspektem pěstování sóji je sílící tlak na snižování vstupů (zejména přípravků na ochranu rostlin) se zachováním vysoké a efektivní produkce a nutnost ověřit možnosti pěstování v našich podmínkách na širších řádcích, což dává prostor například porost mechanicky kultivovat během vegetace. Dále je u sóji potřeba hledat možnosti protierozních opatření nejen z hlediska výše popsané eroze, ale také tzv. kapkové eroze, která výrazně degraduje půdu nejen z hlediska půdních agregátů, ale je také zdrojem přenosu houbových chorob nebo reziduí herbicidů díky odstřiku částic půdy na spodní listy.

Důležitým hlediskem je rovněž možnost úspory osiva při zachování produkčního potenciálu porostů, což vede k otázce zakládat porosty sóji pomocí přesného setí a zároveň sníženého výsevku, než je u sóji v našich podmínkách obvyklé, tedy 650 tis. semen/ha, za předpokladu práce s vitálním osivem.

Polní pokusy

V roce 2025 byly již třetím rokem založeny porosty sóji (v rámci pokusů Svazu pěstitelů a zpracovatelů olejnin) na lokalitách Mankovice (okr. Nový Jičín) a Kratonohy (okr. Hradec Králové) za účelem ověření možnosti pěstovat sóju při širší rozteči řádků (37,5 cm, respektive 45 cm) s využitím pomocných plodin (obilniny), zároveň při zachování produkčních parametrů porostů pěstovaných na těchto řádcích a dále ověřit biometrické prvky a vývoj takto pěstované sóji.

Do pokusů byly zařazeny odrůdy Adelfia a Taranaki. Na jednotlivých variantách byly před sklizní vyhodnoceny základní biometrické prvky, tedy délka rostlin, výška apikálního konce nejspodnějšího lusku od povrchu půdy, počet větví, počet lusků na větvích, celkový počet lusků na rostlině a počet plodných pater na rostlině. Při sklizni byl hodnocen výnos semen, hmotnost tisíce semen (HTS), obsah oleje a hrubého proteinu.

V letošním roce se na plno ukázalo možné úskalí pěstování sóji s pomocnou plodinou. Z výsledků výzkumu v předešlých letech jasně vyplývá, že jediným efektivním a jistým řešením, bez možných negativních dopadů na porost sóji, je umrtvení pomocné plodiny těsně před založením porostu pomocí neselektivního herbicidu. V případě zvolení strategie umrtvení pomocné plodiny až v průběhu vegetace sóji, totiž může dojít k pozdnímu umrtvení pomocné plodiny a tím i k jejímu negativnímu vlivu v rámci konkurence o vodu a prostor.

Zejména z tohoto důvodu je v našem článku hodnocena každá lokalita zvlášť, neboť lokalita Kratonohy reprezentuje včas (před založením porostu sóji) umrtvenou pomocnou plodinu a lokalita Mankovice reprezentuje pozdě umrtvenou pomocnou plodinu (v průběhu vegetace sóji).

U variant s pomocnou plodinou bylo na jednotlivých lokalitách v období setí jarních obilnin zaseto 70 kg/ha přesívkové pšenice (Mankovice) a ovsa (Kratonohy). Cílem této varianty pokusu je rychlé vytvoření vegetačního pokryvu v jarním období, neboť sója je relativně pozdě setá plodina a půda bez pokryvu je kvůli tomu z hlediska eroze velmi dlouho zranitelná.

Obr. 1: Pozdně umrtvený porost pomocné plodiny - negativní dopad na hlavní plodinu

Výsledky

Na porostech jednotlivých variant byl po úplném vzejití porostu hodnocen počet vzešlých rostlin. Na obou lokalitách se plně projevila vitalita osiva, neboť odrůda Taranaki vykazovala na obou stanovištích a ve všech variantách výrazně nižší polní vzcházivost. Z grafu 1 je patrné, že varianty setí na široké řádky nevykazovaly výrazné rozdíly z hlediska využití pomocné plodiny. Celkově vykazovaly větší rozdíly pouze varianty seté na úzké řádky na lokalitě Kratonohy, kde tato varianta měla u obou odrůd vyšší počet rostlin na jednotku plochy. V době hodnocení porostů na lokalitě Mankovice byla pomocná plodina teprve ve fázi odumírání po aplikaci graminicidu. Na vzcházivosti porostu se však přítomnost vegetující pomocné plodiny nijak výrazně neprojevila.

Z grafu 2 je však zjevné, že pozdě umrtvená pomocná plodina výrazně retardovala sóju jak z hlediska tvorby nadzemní hmoty, tak z hlediska kořenů. Celkově se na tomto porostu konkurence pomocné plodiny již výrazně projevila (obr. 1). Odběr byl proveden ve fázi před tvorbou poupat. Dynamika růstu z hlediska vytvořené sušiny nadzemní hmoty i kořenů na lokalitě Kratonohy byla v době odběru dána spíše počtem rostlin než velikostí jednotlivých rostlin, což lze usoudit porovnáním grafů 1b a 2b.

Výrazných rozdílů dosahovala biologická fixace dusíku, respektive počet hlíz obsahujících symbiotické bakterie poutající vzdušný dusík na kořenech rostlin sóji. Zde nejvyššího počtu dosahovaly varianty založené s pomocnou plodinou. Tento trend potvrzuje již dřívější výsledky pokusů se sójou. V grafu 3 je uveden průměr obou lokalit, neboť v tomto parametru se lokality nijak výrazně nelišily.

Z výsledků hodnocení biometrických prvků rostlin jednotlivých variant je patrné, že z hlediska počtu rostlin již během vegetace nedocházelo k redukci rostlin na žádné z lokalit (graf 4a). Navzdory velké konkurenci pozdě umrtvené pomocné plodiny se již počet rostlin na lokalitě Mankovice u této varianty neredukoval odlišně od ostatních variant.

Před sklizní je výška porostu spíše doplňkovým parametrem a není přímo určující pro výnos. Z výsledků měření (graf 4b) je patrné, že porosty sóji v širokých řádcích s pomocnou plodinou byly mírně nižší než porosty seté v širokých řádcích bez pomocné plodiny. Největší výška porostů byla zaznamenána u variant setých úzkořádkově, což ovšem potvrzuje i výsledky jiných pokusů, např. na lokalitě Žižice v letech 2021–23.

Z grafu 4c vyplývá, že varianta s pomocnou plodinou vykazovala u obou odrůd nejvyšší výšku apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy. Pomocná plodina v tomto parametru může hrát pozitivní roli z hlediska podpory apikální dominance v počátečních fázích růstu a tím vyšší výšce nasazení nejspodnějších květů na rostlině.

Přehled větvení a počtu lusků na větvích i na celé rostlině u jednotlivých variant je uveden v tabulce 1. V letošním roce ovšem byly tyto parametry silně ovlivněny počtem rostlin na jednotku plochy, díky relativně horší vzcházivosti osiva odrůdy Taranaki, což setřelo vliv jednotlivých způsobů založení porostů.

V grafu 4d je patrné, že stres v podobě pozdě umrtvené pomocné plodiny měl na lokalitě Mankovice výrazný vliv na počet plodných pater. Rozdíly v ostatních variantách nejsou v tomto parametru příliš velké a svědčí spíše o architektuře porostů z hlediska počtu rostlin na ploše, což bylo výrazně ovlivněno u odrůdy Taranaki.

Z výsledků sklizně na lokalitě Kratonohy (graf 5a) je patrné, že založení porostů sóji pomocí přesného setí do širších řádků mělo na výnos pozitivní vliv. U varianty s pomocnou plodinou je na této lokalitě v roce 2025 patrná mírná deprese, avšak není nijak výrazná. Je zde třeba připomenout, že vzhledem k využití pomocné plodiny lze porost sóji založit i na pozemku, kde by se z hlediska eroze sója jinak pěstovat nedala, což je do jisté míry kompenzace deprese výnosu. Podobný trend jsme zaznamenali i v letech 2023 a 2024 například na lokalitě Lošany (okr. Kolín). Sklizeň na lokalitě Mankovice byla výrazně ovlivněna pozdě umrtvenou pomocnou plodinou. Z grafu 5b je patrné, že výnosy variant s pomocnou plodinou zde byly o více než polovinu nižší nežli u variant setých bez pomocné plodiny. V letošním roce se na této lokalitě plně projevila velká slabina technologie zakládání porostů sóji s pomocnou plodinou, tedy načasování umrtvení pomocné plodiny.

U sklizených semen byla následně stanovena HTS a zjištěn obsah oleje, hrubého proteinu a vlákniny. Z výsledků, které jsou v tabulce 2 je patrné, že nejvyšší HTS měla semena na lokalitě Mankovice, kde odrůda Taranaki dosahovala i přes 200 g. Obecně lze konstatovat, že v letošním roce se významně projevil zejména rozdíl mezi lokalitami a spíše méně mezi jednotlivými variantami. Tento jev se ovšem projevuje pravidelně u těchto typů pokusů.

Z rozborů semen NIR spektrofotometrem (tabulka 2) vyplývá, že v letošním roce neměla technologie založení porostu ani pomocná plodina výrazný vliv na kvalitativní parametry sklizených semen. Pouze u variant úzkořádkového setí byl zaznamenán mírně nižší obsah N látek, rozdíl však byl v řádu; desetin procent. Za povšimnutí stojí skutečnost, že se tento jev projevil již 2. rok po sobě napříč lokalitami. Při rozborech bylo pouze zjištěno, že na kvalitativní parametry měla vliv lokalita, což je ovšem u sóji běžné.

Tab. 1: Výnosotvorné znaky před sklizní

Tab. 2: Kvalitativní parametry semen

Graf 1: Průměrný počet rostlin po vzejití porostu

Graf 2: Průměrná hmotnost sušiny nadzemní hmoty a kořenů po vzejití porostu

Graf 3: Průměrný počet hlíz na kořenech rostlin u jednotlivých variant (průměr obou lokalit)

Graf 4: Hodnocení porostu sóji před sklizní

Graf 5: Výnos semen

Závěr

Závěrem připomínám, že výše popsané výsledky pokusu jsou zpracované pouze z pěstitelského ročníku 2025, výsledky je tedy třeba chápat jako 1leté. Cílem tohoto pokusu bylo ověřit možnosti pěstování sóji technologií přesného setí na široké řádky (37,5–45 cm) a s využitím pomocných plodin v kontextu skutečnosti, že sója patří mezi erozně problematické plodiny. Využití technologie širokých řádků dále umožňuje mechanickou kultivaci meziřádků, což dává prostor úspoře přípravků na ochranu rostlin, ale také možnost odplevelení meziřádku v době, kdy již není možné sóju ošetřit postemergentně.

Z výsledků pokusů ověření možností pěstování sóji s pomocnou plodinou jasně vyplynula důležitost včasného umrtvení pomocné plodiny, neboť v případě pozdního umrtvení pomocné plodiny je její konkurence pro sóju příliš velký stres, který se může velmi výrazně projevit na celkové produkci. V případě deprese výnosu na lokalitě Mankovice již nelze jako kompenzaci ztráty výnosu brát v úvahu fakt, že díky pomocné plodině lze sóju pěstovat i na erozně problematickém pozemku. Avšak v případě včasného umrtvení je pomocná plodina pro sóju z hlediska eroze, včetně tzv. kapkové, plně využitelná se všemi benefity.

Ing. Pavel Procházka, Ph.D.^{1, 2}, Ing. Mojmír Mička³, Ing. Roman Hrdina³, Ing. Jiří Zeman³, Bc. Marek Farkavec¹, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.^4
1Česká zemědělská univerzita v Praze, ²Centrum precizního zemědělství při ČZU v Praze, ³Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, ⁴Brant ATEEC