Vědci hledají rovnováhu mezi rostlinnou produkcí a ochranou životního prostředí

01. 02. 2026 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava, Ministerstvo zemědělství Technologie pěstování Zobrazeno 169x

Vědci z Agricultural Research Service (ARS) Ministerstva zemědělství USA a Northern Plains Agricultural Research Laboratory (NPARL) v Sidney, stát Montana, dokončili rozsáhlou studii, která prokázala, že kontinuální systémy pěstování plodin mohou přispět k udržení stabilních výnosů a zároveň významně snížit emise skleníkových plynů (GHG) v polosuchých oblastech.

Tým NPARL hodnotil v rámci 34letého projektu vliv tří dlouhodobých systémů hospodaření na emise GHG a výnosy plodin v suchých oblastech severní části amerických Velkých plání. Cílem výzkumu bylo posoudit, jak mohou zlepšené pěstitelské systémy, jako je kontinuální pěstování bez zařazení letního úhoru, přispět k omezení emisí GHG a zároveň zajistit udržitelné výnosy v suchých podmínkách.

Výsledky ukázaly, že dlouhodobé systémy kontinuálního pěstování bez zpracování půdy (no-till) výrazně omezují emise GHG, přičemž umožňují udržet srovnatelné výnosy s tradičním systémem oraná (till) plodina - letní úhor, který je v těchto oblastech historicky běžný.

S narůstající globální poptávkou po zemědělské produkci roste i význam snižování emisí GHG pocházejících z orné půdy. Zemědělské systémy, způsoby hospodaření a zejména aplikace dusíkatých hnojiv patří mezi významné zdroje oxidu dusného (N₂O) a metanu (CH₄) - plynů, které představují přibližně 10 % celkových emisí GHG ze zemědělského sektoru.

Zavádění inovativních agrotechnických strategií, které dokáží současně zvýšit efektivitu produkce a snížit environmentální zátěž, se proto stává zásadním krokem k udržitelné rostlinné výrobě. To platí zejména pro suché a polosuché oblasti, které tvoří přibližně třetinu světové orné půdy a mají podstatný podíl na celkových emisích GHG spojených s produkcí plodin.

Studie probíhala na třech typech pěstitelských systémů:

• kontinuální no-till pěstování jarní pšenice,
• no-till střídání jarní pšenice a hrachu,
• konvenční systém till jarní pšenice - letní úhor.

Vědci sledovali produkci plodin i stav půdy po dobu 34 let. Emise N₂O a CH₄ byly měřeny v intervalu 2× týdně–1× měsíčně v průběhu celého roku. Od roku 2012 do roku 2019 byla analyzována sekvestrace uhlíku, a v letech 2016–18 se vyhodnocovaly výnosy, celková bilance GHG a poměr výnos : GHG.

Výsledky ukázaly, že systémy kontinuálního no-till pěstování snížily čistou bilanci GHG o 66–149 % ve srovnání s konvenčním systémem till plodina - letní úhor.

Zároveň se potvrdilo, že kontinuální no-till pěstování bez luskovin sice zvyšuje sekvestraci uhlíku a snižuje celkovou bilanci GHG, avšak vede k nižším výnosům v důsledku vyššího výskytu plevelů, škůdců a zvýšené kyselosti půdy. Naopak střídání no-till s luskovinami se ukázalo jako optimální systém přinášející vyšší výnosy a zároveň efektivně redukující emise GHG.

Závěry výzkumu tak potvrzují, že začlenění luskovin do střídání plodin v rámci no-till hospodaření představuje ideální strategii pro suché a polosuché oblasti severních Velkých plání USA. Tento přístup umožňuje dosáhnout dlouhodobé rovnováhy mezi produkční a environmentální udržitelností zemědělství.

Zdroj: Sainju U.M., Allen B.L., & Jabro J.D. (2024): Long-term continuous cropping reduces greenhouse gas emissions while sustaining crop yields. Journal of Environmental Quality, 1-13. https://doi.org/10.1002/jeq2.20627