Velká konference o regenerativním zemědělství ve Vlašimi

23. 03. 2025 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D.; Agromanuál Technologie pěstování Zobrazeno 510x

Nové poznatky a doporučení pro systém hospodaření, který se zaměřuje na zlepšení zdraví půdy, úrodnost i zásobenost živinami, zazněly na konferenci o regenerativním zemědělství ve Vlašimi. Tu pořádala v polovině února již potřetí společnost Soufflet Agro.

Soufflet Agro v regenerativním zemědělství

Konferenci zahájil ředitel společnosti Soufflet Agro Ing. Ľuboš Šulan, který ji označil za platformu, kde se mohou zájemci o regenerativní způsob hospodaření setkávat, vyměňovat si zkušenosti a ty pak společně zavádět do systémů pěstování plodin. Kromě konvenčního zemědělství se společnost v posledních letech také velmi intenzivně věnuje regenerativnímu zemědělství. Jedná se hlavně o podporu zajištění uhlíkové neutrality, ochranu a regeneraci půdy nebo propagaci biodiverzity. Ověřování nových postupů a technologií před zavedením do komerční praxe je možné sledovat na Demo farmě v Hostivicích u Prahy, kterou společnost provozuje již 3 roky. To, že májí tyto aktivity smysl, dokládá i skutečnost, že stále více zpracovatelů po farmářích požaduje komodity vypěstované v regenerativním zemědělství.

Secí stroje pro bezorebné způsoby setí

Novinky v portfoliu zemědělské techniky Soufflet Agro pro regenerativní zemědělství prezentoval Ing. Antoine Monier. Zajímavou možností jsou secí stroje španělské firmy Virkar, které společnost nově zastupuje na českém trhu. Ty nabízejí díky moderním technologiím vhodné možnosti pro každou farmu i pěstitelské podmínky, od jednoduchých radličkových secích strojů až po sofistikované diskové. Stroje jsou navrženy s důrazem na snadné ovládání, efektivitu a nízké provozní náklady. Předností je možnost nastavení různých šířek řádků nebo nezávislého hydraulického odpružení výsevních botek, které díky tomu přesně kopírují terén a udržují konstantní hloubku výsevu. Natáčecí náprava navíc umožňuje setí v zakřivených dráhách s poloměrem až 8 m. Secí stroje se hodí pro běžné setí i výsevy v náročných podmínkách kamenitých pozemků, velkého množství posklizňových zbytků nebo vysoké půdní vlhkosti.

Úrodnost a strategie hnojení v regenerativním zemědělství

Přechod od konvenčního typu hospodaření k regenerativnímu znamená změnu systému, který na rozdíl od dřívějšího snižování zásoby živin v půdě naopak živiny kumuluje. Své zkušenosti prezentoval Frederic Thomas, farmář z Francie, hospodařící regenerativně přes 25 let. V současné době obhospodařuje 150 ha písčité půdy, v létě převážně přeschlé, v zimě podmáčené. Do osevních postupů zapojuje meziplodiny, které do půdy dodávají organickou hmotu a živiny, podobně jako aplikace kompostů nebo rotační pastva hospodářských zvířat. Důležitá je i podpora mineralizace, která vrací rostlinám prvky potřebné pro jejich výživu.

Úrodnost pozemků přímo souvisí se strukturou půdy, kterou je možné vylepšit radličkovými kypřiči. Hodnotit půdu ale je třeba v celém jejím profilu, nejen na povrchu. Pokud se správnou agrotechnikou podaří navýšit využitelnou hloubku půdního profilu o 1 cm, získáme na ploše 1 ha navíc až 130 t aktivní půdy, využitelné pro růst plodin. Pro správné fungování půdy jsou kromě organické hmoty důležité také jílovité částice, optimálních je cca 17 %.

Velkou roli při hledání cest k navýšení půdní úrodnosti hrají meziplodiny, jejich přínos byl demonstrován na mnoha příkladech. Důležitý je kvalitní výsev, který by měl následovat ihned po sklizni. Ve Francii se pro lepší zapravení osiva používají radličkové secí stroje s co nejužší secí botkou. Rychlost jízdy soupravy musí být co nejpomalejší, jinak dochází k odletu půdy ze seťového lůžka. Také hloubka setí je větší, za ideál zde považují 5 cm. V současné době probíhají pokusy s kombinací setí společně s aplikací hnojiva a látek zadržujících vlhkost. Přínosem pěstování meziplodin je kromě dalších kladů i transport dusíku a dalších minerálních látek ze spodní ích půdních profilů k povrchu půdy kde jsou dostupné pro hlavní plodiny. To vede ke snižování potřeby hnojení.

Ve Francii jsou u meziplodin preferovány směsky více druhů, které produkují vyšší množství biomasy, zaručují pokryvnost za každých podmínek, vytvářejí návaznost mezi plodinami, zlepšují půdní strukturu, pozitivně ovlivňují zaplevelení, snižují cenu osiva a jsou přínosem pro biodiverzitu i pestrost osevních postupů.

V posledních letech se zde také hodně řeší navyšování úrodnosti půdy pomocí hospodářských zvířat, která se využívají formou regenerativní pastvy.

Závěr vystoupení Frederica Thomase patřil nejen odpovědím na otázky, ale i prezentaci historicky nejstaršího pokusu s hnojením plodin různými formami a dávkami hnojiv. Ten probíhá ve Velké Británii kontinuálně od roku 1843 a podílí se na něm již 5 generací farmářů.

Jako poselství pro současné i budoucí zemědělce vyslovil Frederic Thomas myšlenku, která staví péči o půdu z hlediska řešení klimatické změny nad šlechtění nových, odolnějších odrůd. Půdu jsme podle něj nezdědili po předcích, ale půjčujeme si ji od našich dětí. A podle toho se k ní musíme chovat.

Praktické zkušenosti s půdoochrannými technologiemi

Vlastní poznatky s péčí o půdu prezentoval Jan Basař hospodařící na z rodinné farmě v podkrkonoší. Regenerativně začal hospodařit v roce 2022 z důvodu postupné změna klimatu, kdy v podobě přívalových srážek a prudkého tání sněhu ohrožovala ornou půdu vodní eroze. Ke změně systému pěstování přistoupili postupně, první přímé setí ozimé pšenice do nezpracované půdy proběhlo na nejeroznějším pozemku na podzim 2022, po předchozím ukončení vegetace jetele pomocí glyfosátu.

Další velkou inspirací byla exkurze do Francie na jaře 2023, z níž vyplynuly nejdůležitější poznatky regenerativního způsobu pěstování: hnojení pod patu, vyšší dávka jarního přihnojení ozimů, podrývání bez míchání půdního profilu a snaha o zajištění 4–6 t žížal/ha. Následovala výměna techniky pro zpracování půdy a výsevy ozimů i jařin novými technologiemi. Exkurze na jaře 2024 potvrdila správnost nastoupeného směru pěstování a doplnila informace o významu meziplodin, postupném snižování hnojení a setí hlavních plodin ve směskách. Novinkou byla aplikace štěpky na pole.

První kroky regenerativního způsobu hospodaření Basařovi již úspěšně zvládli a výhledově se chtějí zaměřit na společné pěstování hlavních plodin ve směskách, aplikaci štěpky pod hospodářská zvířata nebo přímo na pole a regenerativní pastvu na orné půdě i travních porostech. Kromě pozitiv regenerativního způsobu hospodaření je ale nutné řešit i některá negativa, k nimž na farmě řadí např. vyšší výskyt hraboše či slimáků nebo problémy s virózami vzhledem k souvislému zelenému mostu mezi plodinami.

Vlastní zkušenosti s regenerativním hospodařením prezentovat francouzský farmář Frederic Thomas

Během konference proběhla statická ukázka secího stroje Virkar