Chemap Agro s.r.o.

Vliv agrotechnických faktorů na stav půdního humusu

14. 10. 2020 Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 515x

Stav půdního humusu, zejména jeho kvalita, je u orných půd měřítkem úrodnosti a jejich produkční schopnosti. Tato skutečnost je bezpochyby v úzkém vztahu k celkovému způsobu hospodaření v zemědělských podnicích. Pro příznivý obsah i kvalitu humusu (zde vyjádřena poměrem HK : FK) má, kromě vlivu dobrých stanovištních podmínek, velký význam přísun kvalitní organické hmoty do půdy, způsob zpracování půdy a střídání plodin. Kombinace vlivu těchto agrotechnických faktorů byla zhodnocena na základě výsledků získaných z dlouhodobých polních pokusů.

Agromanuál - personální

Vliv různého zpracování půdy na stav půdního humusu

Vliv různého zpracování půdy na stav půdního humusu byl hodnocen v roce 2018 v polním poloprovozním pokusu vedeném od roku 2001 na pozemku AGROSERVIS, 1. zemědělská a. s. Višňové. Pokusná lokalita se nachází v katastrálním území obce Višňové v kukuřičné výrobní oblasti v nadmořské výšce 288 m. Půdní podmínky na stanovišti pokusu: půdní typ je hnědozem, půdní druh hlinitá půda. Zásobenost živinami P, K, Ca, Mg je velmi vysoká, půdní reakce je neutrální a obsah humusu je 2,2 %. U všech variant zpracování půdy byly použity stejné dávky minerálních i organických hnojiv.

V pokusu jsou vedeny 4 varianty zpracování půdy při opakovaném pěstování kukuřice na zrno od založení pokusu:

1. zpracování půdy orbou

- po sklizni kukuřice mělké zpracování půdy talířovým nářadím na hloubku 12 cm,

- následně středně hluboká orba na 22 cm,

- na jaře smykování, před setím mělké kypření půdy na hloubku setí,

- setí přesným secím strojem;

2. mělké zpracování půdy kypřením

- po sklizni kukuřice mělké zpracování půdy talířovým nářadím na hloubku 12 cm,

- na jaře před setím mělké kypření půdy na hloubku setí,

- setí přesným secím strojem;

3. přímé setí do nezpracované půdy

- přímé setí kukuřice přesným secím strojem;

4. hloubkové kypření (od roku 2015)

- po sklizni kukuřice mělké zpracování půdy talířovým nářadím na hloubku 12 cm,

- následně zpracování půdy hloubkovým kypřičem na hloubku 25 cm,

- na jaře před setím mělké kypření půdy na hloubku setí,

- setí přesným secím strojem.

Pro hodnocení stavu humusu byly po sklizni kukuřice u všech variant pokusu odebrány půdní vzorky v hloubce 0–30 cm ve třech opakováních. Ve vzorcích byla provedena tzv. frakcionace humusových látek, tzn. stanoven byl obsah uhlíku huminových kyselin (Cox HK), fulvokyselin (Cox FK), humusových látek (Cox HL) a byl vypočten poměr huminových kyselin a fulvokyselin.

Výsledky

Výsledky sledování jsou uvedeny v grafu 1 a tabulce 1.

Při hodnocení dlouhodobého vlivu různých způsobů zpracování půdy na celkový obsah humusových látek (HL) byla zaznamenána nejnižší hodnota na variantě s orbou na 22 cm (0,39 %) a nejvyšší na variantě s mělkým kypřením půdy (0,59 %). Střední postavení zaujímaly varianty s přímým setím do nezpracované půdy (0,45 %) a s hloubkovým kypřením půdy (0,49 %).

Vyšší obsah huminových kyselin (HK) vykazovala půda na variantách s hloubkovým a mělkým kypřením (0,24 a 0,22 %). Nejnižší obsah huminových kyselin byl zaznamenán na variantě s orbou (0,12 %). Střední hodnotu obsahu huminových kyselin vykazovala varianta s přímým setím do nezpracované půdy (0,17 %).

Vyšší obsah fulvokyselin (FK) byl na variantě s mělkým kypřením půdy (0,37 %). U ostatních variant zpracování půdy byly obsahy nižší, u přímého setí a orby 0,28 % a u hloubkového kypření 0,25 %.

Poměr huminových kyselin a fulvokyselin byl nejvyšší na variantě s hloubkovým kypřením půdy (0,96) a nejnižší na variantě s orbou (0,44). Střední hodnoty byly zaznamenány u mělkého kypření půdy a přímého setí (0,59 a 0,61).

Tab. 1: Vliv různého zpracování půdy na poměr huminových kyselin a fulvokyselin

Varianty zpracování půdy

Cox HK / Cox FK

1 - orba na 22 cm

0,44

2 - mělké kypření na 12 cm

0,59

3 - přímé setí do nezpracované půdy

0,61

4 - hloubkové kypření na 25 cm

0,96

Graf 1: Vliv různých způsobů zpracování půdy na stav půdního humusu
Graf 1: Vliv různých způsobů zpracování půdy na stav půdního humusu

Vliv různého organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin na stav půdního humusu

Vliv různého organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin (střídání ozimé pšenice a jarního ječmene) na stav půdního humusu byl hodnocen v roce 2018 v dlouhodobém polním pokusu vedeném od roku 1965 na pokusné stanici Výzkumného ústavu rostlinné výroby, v.v.i. v Ivanovicích na Hané. Pokusná lokalita se nachází v katastrálním území obce Ivanovice na Hané v nadmořské výšce 225 m, v podmínkách řepařské výrobní oblasti. Půdní podmínky na stanovišti pokusu: půdní typ je černozem luvická, půdní druh hlinitá půda. Hloubka humusového horizontu se pohybuje v rozmezí 0,40–0,50 m. Zásobenost živinami v půdě (P, K, Ca, Mg) je dobrá, půdní reakce neutrální a obsah humusu je 2,6 %. Hnojení minerálními hnojivy k ozimé pšenici a jarnímu ječmeni bylo u všech variant pokusu jednotné.

Varianty organického hnojení k ozimé pšenici a jarnímu ječmeni:

  1. sklizeň slámy,
  2. sklizeň slámy + meziplodina (svazenka vratičolistá),
  3. zaorávka slámy,
  4. zaorávka slámy + meziplodina (svazenka vratičolistá),
  5. pálení slámy,
  6. hnojení chlévským hnojem (10 t/ha).

Pro hodnocení byly po sklizni jarního ječmene u všech variant pokusu odebrány půdní vzorky v hloubce 0–0,3 m ve třech opakováních. Ve vzorcích byla provedena tzv. frakcionace humusových látek, tzn. stanoven byl obsah uhlíku huminových kyselin (Cox HK), fulvokyselin (Cox FK), humusových látek (Cox HL) a byl vypočten poměr huminových kyselin a fulvokyselin.

Výsledky

Výsledky sledování jsou v grafu 2 a tabulce 2.

Při hodnocení dlouhodobého vlivu různých způsobů organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin na celkový obsah humusových látek (HL) byla zjištěna nejvyšší hodnota na variantě s pálením slámy (0,55 %), dále na variantě s hnojením chlévským hnojem (0,44 %), na variantě se zaorávkou slámy + meziplodinou (0,44 %) a na variantě se zaorávkou slámy (0,43 %). Nižší hodnoty obsahu humusových látek vykazovala varianta se sklizní slámy (0,39 %) a varianta se sklizní slámy + meziplodinou (0,41 %).

Vyšší obsah huminových kyselin (HK) byl zaznamenán na variantách s meziplodinou - na variantě se zaorávkou slámy + meziplodinou (0,31 %) a na variantě se sklizní slámy a meziplodinou (0,27 %) a dále na variantě s pálením slámy (0,26 %). Nejnižší hodnota obsahu huminových kyselin byla zjištěna na variantě se sklizní slámy (0,18 %). Varianta s hnojením chlévským hnojem (0,23 %) a se zaorávkou slámy (0,21 %) zaujímaly střední postavení.

Nejnižší obsah fulvokyselin vykazovaly varianty s meziplodinou (sklizeň slámy + meziplodina a zaorávka slámy + meziplodina) shodně 0,14 %. Nejvyšší obsah fulvokyselin byl zaznamenán na variantě s pálením slámy (0,29 %). Střední hodnoty vykazovaly varianty se zaoráním slámy, hnojením chlévským hnojem a se sklizní slámy (0,22; 0,21 a 0,21 %).

Výrazně vyšší hodnoty poměru huminových kyselin a fulvokyselin byly na variantách s meziplodinou - na variantě se zaorávkou slámy + meziplodinou (2,21) a na variantě se sklizní slámy + meziplodinou (1,93). Vyšší hodnoty byly také na variantě s hnojením chlévským hnojem (1,1). Nižší hodnoty poměru huminových kyselin a fulvokyselin byly zaznamenány na variantě se sklizní slámy (0,86), s pálením slámy (0,9) a se zaorávkou slámy (0,95).

Tab. 2: Vliv různého organického hnojení na poměr huminových kyselin a fulvokyselin

Varianty organického hnojení

Cox HK / Cox FK

1 - sklizeň slámy

0,86

2 - sklizeň slámy + meziplodina

1,93

3 - zaorávka slámy

0,95

4 - zaorávka slámy + meziplodina

2,21

5 - pálení slámy

0,90

6 - hnojení chlévským hnojem (10 t/ha)

1,10

Graf 2: Vliv různého organického hnojení na stav půdního humusu
Graf 2: Vliv různého organického hnojení na stav půdního humusu

Varianta pálení slámy
Varianta pálení slámy

Meziplodina svazenka vratičolistá
Meziplodina svazenka vratičolistá

Celkové zhodnocení

Výsledky hodnocení dlouhodobého vlivu různého zpracování půdy na obsah a kvalitu půdního humusu celkově ukazují na příznivý vliv mělkého i hloubkového kypření půdy a na nepříznivé působení intenzivnějšího zpracování půdy orbou. Přímé setí do nezpracované půdy, kdy veškeré posklizňové zbytky a sláma kukuřice na zrno zůstávají na povrchu půdy, zaujímá střední postavení.

Výsledky hodnocení dlouhodobého vlivu různých způsobů organického hnojení při monokulturním pěstování obilnin na obsah a kvalitu humusu ukázaly na příznivý vliv meziplodin na zvýšení obsahu huminových kyselin a na kvalitu humusu. Příznivý vliv zeleného hnojení se projevoval především při kombinaci s hnojením slámou. Sklizeň slámy se projevovala v nižším obsahu huminových kyselin i celkových humusových látek a v nižší kvalitě humusu. Varianty s pálením slámy a s hnojením chlévským hnojem vykazovaly vyšší obsahy celkových humusových látek, varianta s chlévským hnojem i poměrně vysokou kvalitu humusu.

Obsah humusu se běžně vyjadřuje v procentech celkového obsahu v humusovém horizontu zemědělských půd (u našich lokalit v popisu pokusů jsou uvedeny hodnoty nad 2 %, což indikuje půdy středně humózní). Je to však hodnota daná do určité míry půdním typem, proto je důležité sledovat i parametry kvality humusu.

Hodnocení kvality humusu podle poměru HK : FK je často používaným kritériem. Čím je hodnota poměru vyšší, tím je humus kvalitnější. U orných půd se vyskytuje hodnota poměru od 0,5 do 2,0 (uvádí se, že u černozemních půd může být tato hodnota i vyšší než 2,0).

Výsledky hodnocení kvality půdního humusu byly získány na základě analýz půdních vzorků odebraných z dlouhodobých polních pokusů, zaměřených na sledování agrotechnických faktorů, které jsou dnes velmi aktuální a často diskutované ve vztahu k současným způsobům hospodaření. S úbytkem chovů hospodářských zvířat se v České republice změnila struktura primární produkce, což s sebou nese další problémy, ne jen nedostatek kvalitních statkových hnojiv. Velmi často je diskutována problematika monokulturního pěstování polních plodin; dále problematika meziplodin při pěstování plodin na orné půdě či péče o organickou složku půdy. To vše je součástí legislativních norem, které se stávají při hospodaření na orné půdě závaznými. Navíc poslední desetiletí zemědělce trápí nevyrovnanost průběhu povětrnostních podmínek v jednotlivých ročnících. Zde uvedené výsledky jsou právě z roku, který eviduje až o 100 mm srážek v ročním úhrnu méně a o více než 1 °C vyšší průměrnou roční teplotu na obou lokalitách, přesto je na kvalitě půdního humusu patrný trend pozitivního působení zmíněných zlepšujících faktorů při péči o půdu.

Příspěvek vznikl za finanční podpory projektu NAZV č. QK1810186.

Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D., Ing. Blanka Procházková, CSc., Doc. Ing. Vladimír Smutný, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně
Ing. František Illek; AGROSERVIS, 1. zemědělská a.s. Višňové
Ing. Pavel Hledík; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i. Praha-Ruzyně

foto: V. Smutný

Související články

Úroda máku bude vyšší než loni

26. 09. 2020 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 508x

Pomocné plodiny podporují půdní mikrobiom

25. 09. 2020 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně foto: M. Podrábský Technologie pěstování Zobrazeno 821x

Polní dny Sója 2020

23. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Agromanuál, Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 713x

Technologické možnosti omezování vodní eroze

21. 09. 2020 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 625x

Role mikroorganizmů v udržitelném zemědělství

17. 09. 2020 Doc. Ing. Petra Lovecká, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 545x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail