Chemap Agro s.r.o.

Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky

29. 09. 2021 Bc. Václav Tomášek; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Technologie pěstování Zobrazeno 609x

Řepka patří mezi rostliny náročné na půdní prostředí, průběh počasí, zásobenost živinami a vláhou, agrotechniku a další faktory ovlivňující konečný výnos. Z agrotechniky je řepka náročná především na hnojení, ochranu proti škodlivým činitelům (plevelům, chorobám a škůdcům) a v neposlední řadě také na výběr technologie zpracování půdy a založení porostu. Zpracování půdy ovlivňuje především vlastnosti půdy (obsah vody a živin v půdě, uvolňování živin, eroze půdy, tvorba hrud, kapilarita půdy apod.), které dále ovlivňují průběh vzcházení, vývoje a následně tvorby výnosu řepky.

Základem výnosu řepky je dobře založený porost (Vašák, 2000). Kvalita založení porostu se dá ovlivnit především termínem, způsobem setí a zpracováním půdy. Řepka je velmi citlivá na dobu setí, tím také na výběr technologie zpracování půdy. Vybraná technologie by měla půdu hluboce prokypřit a zajistit dostatečný obsah vody v půdě. Právě hospodaření s vodou v půdě je důležitým hlediskem pro výběr technologie zpracování půdy, především v sušších letech. V sušším roce mají výhodu především bezorebné technologie. S tím souhlasí Růžek a kol. (2018), kteří tvrdí, že především při nedostatku srážek v období po zasetí, je lepší a vyrovnanější vzcházení u bezorebných technologií včetně přímého setí do nezpracované půdy, než u orby, kde dochází k větším ztrátám vody.

Polní pokus

Na téma vlivu rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry řepky byl uskutečněn dvouletý polní pokus, který byl proveden v letech 2017/18 a 2018/19 na pozemcích Zemědělské farmy VETO s. r. o., která se nachází v obci Veselíčko, v okrese Písek (Jihočeský kraj). V pokusu byly použity čtyři odrůdy řepky (Atora, Mazari CS, PT 234 a PX 113). Každá odrůda byla vyseta ve třech variantách zpracování půdy, a to varianta s využitím orby (do hloubky 24 cm), varianta mělkého zpracování půdy (do hloubky 20 cm) a varianta s využitím podrývání (do hloubky 50 cm). U každé z variant byl sledován výnos semen, hmotnost tisíce semen (HTS), počet rostlin na m2, počet šešulí na rostlinu, síla kořenového krčku a olejnatost semen řepky.

Tabulka 1 uvádí průměrné měsíční teploty a měsíční rozložení ročního úhrnu srážek z období 2017/18 a 2018/19.

Tab. 1: Průměrná teplota a úhrn srážek za období 2017/18 a 2018/19

Měsíc

Průměrná teplota (°C)

Úhrn srážek (mm)

2017/18

2018/19

2017/18

2018/19

Srpen

20,6

22,1

56,1

10,8

Září

13,1

16,5

26,6

51,5

Říjen

11,0

11,6

46,3

35

Listopad

4,5

5,7

41,2

21,2

Prosinec

1,5

3,5

34,2

51,2

Leden

3,2

0,6

32,5

64

Únor

-1,4

2,4

15,1

12,9

Březen

2,5

7,7

38,1

41,8

Duben

14,2

11,2

14,0

14,6

Květen

17,5

12,2

146,4

80,5

Červen

18,7

22,3

105,2

53,6

Červenec

21,1

20,2

46,8

54,9

Srpen

22,1

20,4

26,6

46

Hodnoty za vegetaci

Ø 11,43

Ø 12,03

Σ 629,1

Σ 538

Pozn.: (průměrné teploty převzaty z dat meteorologické stanice Milevsko)

Vliv zpracování půdy na výnos řepky

Zpracování půdy ovlivňuje výnos semen řepky ovlivněním jednotlivých výnosových parametrů. V roce 2018 se výnosy jednotlivých variant výrazně nelišily. To mohlo být způsobeno vyšším úhrnem srážek v období po zasetí (tab. 1), což mělo za následek vyrovnanější vzcházení, a tím i vyrovnanější výnos.

Vliv zpracování půdy na výnos semen řepky byl prokázán především ve sklizňovém roce 2019 (graf 1). Při této sklizni došlo k podstatnému snížení výnosů, které bylo nejméně patrné u varianty s podrýváním. Důvodem snížení výnosu byl především nedostatečný úhrn srážek v srpnu 2018, kdy bylo provedeno setí druhého ročníku pokusu. To znamená že nejstabilnějších výnosů s ohledem na ročník bylo dosaženo u varianty s podrýváním.

Graf 1: Výnos semen řepky v roce 2019 při různém zpracování půdy
Graf 1: Výnos semen řepky v roce 2019 při různém zpracování půdy

Vliv zpracování půdy na jednotlivé výnosové parametry

Jako klíčový parametr výnosu se v tomto pokusu ukázal počet rostlin na 1 m2 (graf 2). V roce 2018 se počet rostlin na 1 m2 v závislosti na zpracování půdy výrazně nelišil. Příčinou je pravděpodobně dostatečný úhrn srážek v období po zasetí. Vliv zpracování půdy na vzcházení porostu se projevuje především v sušších letech, příkladem nám může být ročník 2018/19, kdy byl úhrn srážek v období srpna 2018 poměrně nízký. V tom roce bylo dosaženo nejstabilnější vzcházivosti porostu u varianty s podrýváním, kde u žádné sledované odrůdy neklesl počet rostlin na m2 pod 30 rostlin.

Hmotnost tisíce semen (HTS) byla v negativní korelaci jak s počtem rostlin na m2, tak s konečným výnosem. To znamená, že při zvýšení počtu rostlin na 1 m2 se zvyšuje konkurence mezi rostlinami a dochází tak k snížení HTS. V porovnání jednotlivých let byla proto HTS vyšší v roce 2019. V tomto roce byl také zjištěn poměrně velký vliv zpracováním půdy na HTS, který znázorňuje graf 3. Nejvyšších hodnot zde dosahovala varianta s mělkým zpracováním půdy. Důvodem tomu mohlo být dosažení nižšího počtu rostlin na 1 m2, a také nižšího počtu šešulí na rostlinu, které byly dosaženy u této varianty.

Zpracování půdy mělo vliv také na počet šešulí na rostlinu. V roce 2019 byl zjištěn příznivý vliv varianty s podrýváním. To je s ohledem na skutečnost, že zde byl dosažen také nejvyšší počet rostlin na 1 m2, v rozporu s literaturou. Krčrk a kol. (2014) tvrdí, že větší počet rostlin na 1 m2 snižuje počet šešulí na rostlinu z důvodů vysoké konkurence mezi jednotlivými rostlinami.

Graf 2: Vliv zpracování půdy na počet rostlin na 1 m2 v roce 2019
Graf 2: Vliv zpracování půdy na počet rostlin na 1 m2 v roce 2019

Graf 3: Vliv zpracování půdy na ovlivnění hmotnosti tisíce semen (HTS) v roce 2019
Graf 3: Vliv zpracování půdy na ovlivnění hmotnosti tisíce semen (HTS) v roce 2019

Vliv zpracování půdy na kvalitu semen

Olejnatost je nejdůležitějším sledovaným parametrem kvality řepkového semene. V roce 2018 byla olejnatost ve všech variantách vyšší, než je požadavek dle ČSN 46 2300-2, který je 42 % při 8% vlhkosti semene. V roce 2019 na rozdíl od předchozího roku dosáhla požadavku na olejnatost pouze odrůda PX113 ve variantě s mělkým zpracováním půdy (graf 4). U všech odrůd kromě odrůdy PT234 si nejlépe v tomto roce vedla varianta s mělkým zpracováním. U odrůdy PT234 dopadla nejlépe varianta s orbou. V porovnání ročníků dosahovala olejnatost vyšších hodnot v roce 2018, kdy byla také zjištěna nižší HTS než v roce 2019. S tím souhlasí Krček a kol. (2014), který uvádí že lze pozorovat negativní korelaci mezi obsahem oleje a HTS, dále dodává, že k tomu dochází z důvodu zřeďování obsahu oleje uvnitř semene.

Graf 4: Olejnatost v % u jednotlivých odrůd řepky v závislosti na variantu zpracování půdy v roce 2019
Graf 4: Olejnatost v % u jednotlivých odrůd řepky v závislosti na variantu zpracování půdy v roce 2019

Závěr

Z výsledků je patrný vliv použité varianty zpracování půdy na výnos semen řepky. Nejvyšších výnosů v porovnání všech variant dosahovala varianta s podrýváním, u které byl v roce 2018 výnos vyšší ve srovnání s orbou o 0,13 t/ha a v porovnání s mělkým zpracováním půdy o 0,5 t/ha. Podstatně vyšší rozdíly výnosů jednotlivých variant vyšly v roce 2019, kdy nejvyšších výnosů dosáhla znovu varianta s podrýváním, o 0,93 t/ha dopadla hůře varianta s orbou a o 1,97 t/ha dopadla hůře varianta s mělkým zpracováním půdy.

Z výsledků je zřejmé, že výnosově nejstabilnější variantou zpracování půdy je varianta s podrýváním, u které je nejméně patrné snížení výnosů sušších letech, jako byl například rok 2019. To je způsobeno především příznivým vlivem bezorebných technologií na kontinuitu půdních pórů, který vede k lepšímu vsakování vody do půdy. Na množství vody v půdě, a tím i na lepší vzcházení v sušších letech, může mít příznivý vliv také větší množství posklizňových zbytků na povrchu půdy.

Zpracování půdy pomocí kultivátoru
Zpracování půdy pomocí kultivátoru

Porost řepky ve variantě s mělkým zpracováním půdy, rok 2019 (fáze butonizace)
Porost řepky ve variantě s mělkým zpracováním půdy, rok 2019 (fáze butonizace)

Porost řepky ve variantě s orbou, rok 2019 (fáze butonizace)
Porost řepky ve variantě s orbou, rok 2019 (fáze butonizace)

Porost řepky ve variantě s podrýváním, rok 2019 (fáze butonizace)
Porost řepky ve variantě s podrýváním, rok 2019 (fáze butonizace)

 

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením: doc. Ing. Jana Bárty, Ph.D.

Pužitá literatura:

Vašák, J., 2000. Řepka. Praha: Agrospoj, 321 s. ISBN 978-80-86726-26-7.
Růžek, P., H. Kusá, G. Muhlbachová a R. Vavera, 2018. Inovace technologie - vliv zpracování půdy a hnojení na výnos semene ozimé řepky. Jarní semináře pro pěstitele olejnin: sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámci Programu rozvoje venkova České republiky. Praha: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 31-35. ISBN 978-80-87065-78-5.
Krček, V., P. Baranyk a M. Škeříková, 2014. Vliv různých způsobů založení a organizace porostu na obsah oleje v semeni ozimé řepky. Systém výroby řepky, systém výroby slunečnice: Vyhodnocovací seminář: Hluk. Praha: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 124-129. ISBN 978-80-87065-57-0.
Tomášek, V., 2020. Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky. České Budějovice. Diplomová práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Doc. Ing. Jan Bárta, Ph.D.

Související články

Základy zpracování půdy (8): Zhutnění půdy a kypření podorničních vrstev půdního profilu

25. 10. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 69x

Přínos meziplodin v pěstitelských systémech

08. 10. 2021 Ing. Barbora Badalíková, Mgr. Martin Vašinka, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 392x

Základy zpracování půdy (7): Orba (III.) - Technické prostředky pro provádění orby

25. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 512x

Základy zpracování půdy (6): Orba (II.)

06. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 777x

Odstranění zhutnění v kolejových stopách ve chmelnicích

24. 08. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 658x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail