Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky

29. 09. 2021 Bc. Václav Tomášek; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Technologie pěstování Zobrazeno 3184x

Řepka patří mezi rostliny náročné na půdní prostředí, průběh počasí, zásobenost živinami a vláhou, agrotechniku a další faktory ovlivňující konečný výnos. Z agrotechniky je řepka náročná především na hnojení, ochranu proti škodlivým činitelům (plevelům, chorobám a škůdcům) a v neposlední řadě také na výběr technologie zpracování půdy a založení porostu. Zpracování půdy ovlivňuje především vlastnosti půdy (obsah vody a živin v půdě, uvolňování živin, eroze půdy, tvorba hrud, kapilarita půdy apod.), které dále ovlivňují průběh vzcházení, vývoje a následně tvorby výnosu řepky.

Základem výnosu řepky je dobře založený porost (Vašák, 2000). Kvalita založení porostu se dá ovlivnit především termínem, způsobem setí a zpracováním půdy. Řepka je velmi citlivá na dobu setí, tím také na výběr technologie zpracování půdy. Vybraná technologie by měla půdu hluboce prokypřit a zajistit dostatečný obsah vody v půdě. Právě hospodaření s vodou v půdě je důležitým hlediskem pro výběr technologie zpracování půdy, především v sušších letech. V sušším roce mají výhodu především bezorebné technologie. S tím souhlasí Růžek a kol. (2018), kteří tvrdí, že především při nedostatku srážek v období po zasetí, je lepší a vyrovnanější vzcházení u bezorebných technologií včetně přímého setí do nezpracované půdy, než u orby, kde dochází k větším ztrátám vody.

Polní pokus

Na téma vlivu rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry řepky byl uskutečněn dvouletý polní pokus, který byl proveden v letech 2017/18 a 2018/19 na pozemcích Zemědělské farmy VETO s. r. o., která se nachází v obci Veselíčko, v okrese Písek (Jihočeský kraj). V pokusu byly použity čtyři odrůdy řepky (Atora, Mazari CS, PT 234 a PX 113). Každá odrůda byla vyseta ve třech variantách zpracování půdy, a to varianta s využitím orby (do hloubky 24 cm), varianta mělkého zpracování půdy (do hloubky 20 cm) a varianta s využitím podrývání (do hloubky 50 cm). U každé z variant byl sledován výnos semen, hmotnost tisíce semen (HTS), počet rostlin na m², počet šešulí na rostlinu, síla kořenového krčku a olejnatost semen řepky.

Tabulka 1 uvádí průměrné měsíční teploty a měsíční rozložení ročního úhrnu srážek z období 2017/18 a 2018/19.

Tab. 1: Průměrná teplota a úhrn srážek za období 2017/18 a 2018/19

Vliv zpracování půdy na výnos řepky

Zpracování půdy ovlivňuje výnos semen řepky ovlivněním jednotlivých výnosových parametrů. V roce 2018 se výnosy jednotlivých variant výrazně nelišily. To mohlo být způsobeno vyšším úhrnem srážek v období po zasetí (tab. 1), což mělo za následek vyrovnanější vzcházení, a tím i vyrovnanější výnos.

Vliv zpracování půdy na výnos semen řepky byl prokázán především ve sklizňovém roce 2019 (graf 1). Při této sklizni došlo k podstatnému snížení výnosů, které bylo nejméně patrné u varianty s podrýváním. Důvodem snížení výnosu byl především nedostatečný úhrn srážek v srpnu 2018, kdy bylo provedeno setí druhého ročníku pokusu. To znamená že nejstabilnějších výnosů s ohledem na ročník bylo dosaženo u varianty s podrýváním.

Graf 1: Výnos semen řepky v roce 2019 při různém zpracování půdy

Vliv zpracování půdy na jednotlivé výnosové parametry

Jako klíčový parametr výnosu se v tomto pokusu ukázal počet rostlin na 1 m² (graf 2). V roce 2018 se počet rostlin na 1 m² v závislosti na zpracování půdy výrazně nelišil. Příčinou je pravděpodobně dostatečný úhrn srážek v období po zasetí. Vliv zpracování půdy na vzcházení porostu se projevuje především v sušších letech, příkladem nám může být ročník 2018/19, kdy byl úhrn srážek v období srpna 2018 poměrně nízký. V tom roce bylo dosaženo nejstabilnější vzcházivosti porostu u varianty s podrýváním, kde u žádné sledované odrůdy neklesl počet rostlin na m² pod 30 rostlin.

Hmotnost tisíce semen (HTS) byla v negativní korelaci jak s počtem rostlin na m², tak s konečným výnosem. To znamená, že při zvýšení počtu rostlin na 1 m² se zvyšuje konkurence mezi rostlinami a dochází tak k snížení HTS. V porovnání jednotlivých let byla proto HTS vyšší v roce 2019. V tomto roce byl také zjištěn poměrně velký vliv zpracováním půdy na HTS, který znázorňuje graf 3. Nejvyšších hodnot zde dosahovala varianta s mělkým zpracováním půdy. Důvodem tomu mohlo být dosažení nižšího počtu rostlin na 1 m², a také nižšího počtu šešulí na rostlinu, které byly dosaženy u této varianty.

Zpracování půdy mělo vliv také na počet šešulí na rostlinu. V roce 2019 byl zjištěn příznivý vliv varianty s podrýváním. To je s ohledem na skutečnost, že zde byl dosažen také nejvyšší počet rostlin na 1 m², v rozporu s literaturou. Krčrk a kol. (2014) tvrdí, že větší počet rostlin na 1 m² snižuje počet šešulí na rostlinu z důvodů vysoké konkurence mezi jednotlivými rostlinami.

Graf 2: Vliv zpracování půdy na počet rostlin na 1 m² v roce 2019

Graf 3: Vliv zpracování půdy na ovlivnění hmotnosti tisíce semen (HTS) v roce 2019

Vliv zpracování půdy na kvalitu semen

Olejnatost je nejdůležitějším sledovaným parametrem kvality řepkového semene. V roce 2018 byla olejnatost ve všech variantách vyšší, než je požadavek dle ČSN 46 2300-2, který je 42 % při 8% vlhkosti semene. V roce 2019 na rozdíl od předchozího roku dosáhla požadavku na olejnatost pouze odrůda PX113 ve variantě s mělkým zpracováním půdy (graf 4). U všech odrůd kromě odrůdy PT234 si nejlépe v tomto roce vedla varianta s mělkým zpracováním. U odrůdy PT234 dopadla nejlépe varianta s orbou. V porovnání ročníků dosahovala olejnatost vyšších hodnot v roce 2018, kdy byla také zjištěna nižší HTS než v roce 2019. S tím souhlasí Krček a kol. (2014), který uvádí že lze pozorovat negativní korelaci mezi obsahem oleje a HTS, dále dodává, že k tomu dochází z důvodu zřeďování obsahu oleje uvnitř semene.

Graf 4: Olejnatost v % u jednotlivých odrůd řepky v závislosti na variantu zpracování půdy v roce 2019

Závěr

Z výsledků je patrný vliv použité varianty zpracování půdy na výnos semen řepky. Nejvyšších výnosů v porovnání všech variant dosahovala varianta s podrýváním, u které byl v roce 2018 výnos vyšší ve srovnání s orbou o 0,13 t/ha a v porovnání s mělkým zpracováním půdy o 0,5 t/ha. Podstatně vyšší rozdíly výnosů jednotlivých variant vyšly v roce 2019, kdy nejvyšších výnosů dosáhla znovu varianta s podrýváním, o 0,93 t/ha dopadla hůře varianta s orbou a o 1,97 t/ha dopadla hůře varianta s mělkým zpracováním půdy.

Z výsledků je zřejmé, že výnosově nejstabilnější variantou zpracování půdy je varianta s podrýváním, u které je nejméně patrné snížení výnosů sušších letech, jako byl například rok 2019. To je způsobeno především příznivým vlivem bezorebných technologií na kontinuitu půdních pórů, který vede k lepšímu vsakování vody do půdy. Na množství vody v půdě, a tím i na lepší vzcházení v sušších letech, může mít příznivý vliv také větší množství posklizňových zbytků na povrchu půdy.

Zpracování půdy pomocí kultivátoru

Porost řepky ve variantě s mělkým zpracováním půdy, rok 2019 (fáze butonizace)

Porost řepky ve variantě s orbou, rok 2019 (fáze butonizace)

Porost řepky ve variantě s podrýváním, rok 2019 (fáze butonizace)

Vytvořeno na základě diplomové práce pod vedením: doc. Ing. Jana Bárty, Ph.D.

Pužitá literatura:

Vašák, J., 2000. Řepka. Praha: Agrospoj, 321 s. ISBN 978-80-86726-26-7.
Růžek, P., H. Kusá, G. Muhlbachová a R. Vavera, 2018. Inovace technologie - vliv zpracování půdy a hnojení na výnos semene ozimé řepky. Jarní semináře pro pěstitele olejnin: sborník vzdělávacích materiálů pro účastníky seminářů v rámci Programu rozvoje venkova České republiky. Praha: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 31-35. ISBN 978-80-87065-78-5.
Krček, V., P. Baranyk a M. Škeříková, 2014. Vliv různých způsobů založení a organizace porostu na obsah oleje v semeni ozimé řepky. Systém výroby řepky, systém výroby slunečnice: Vyhodnocovací seminář: Hluk. Praha: Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin, s. 124-129. ISBN 978-80-87065-57-0.
Tomášek, V., 2020. Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky. České Budějovice. Diplomová práce. Jihočeská univerzita. Vedoucí práce Doc. Ing. Jan Bárta, Ph.D.