Vliv rozteče řádků u sóji na tvorbu výnosotvorných prvků I.

23. 04. 2026 Ing. Antonín Procházka a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 599x

Volba rozteče řádků u sóji luštinaté je celosvětově diskutované téma. Celosvětově se rozteče řádků u sóji s ohledem na půdně-klimatické podmínky, odrůdové vlastnosti, systémy kultivace půdy a závlah pohybují v rozmezí 12–90 cm. Otázka rozteče řádků je plně spojena s volbou výše výsevku, s omezením vnitrodruhové konkurence po vzejití a následně během vegetace v reakci na stresové faktory prostředí.

Větvení rostlin

Dostupné literární zdroje nabízejí značné množství informací o vlivu rozteče řádků na tvorbu výnosotvorných prvků. U sóji jsou za základní výnosotvorné prvky považovány počet rostlin na jednotku plochy, počet větví a počet lusků na rostlinu, počet semen na lusk a hmotnost tisíce semen (HTS). Obecně je uváděno, že počet větví přímo ovlivňuje celkový počet lusků na rostlině sóji. Počet větví sóji je důležitý také pro morfogenezi rostlin a úzce souvisí s odolností rostlin proti poléhání, včetně již zmíněného výnosu.

Kromě toho je popisován vliv počtu větví na produkci semen soji na úrovni porostu prostřednictvím vlivu na využití světla a mikroklimatu porostu. Počet větví na rostlině samozřejmě vychází z genetického základu, ale je výrazně ovlivněn fenotypovým projevem daného genofondu v daném prostředí. Průměrný počet větví na rostlinu se v závislosti na podmínkách prostředí a daném genotypu může pohybovat v rozmezí 0,1–9, ale daný znak je velmi proměnlivý a hodnota variačního koeficientu se u hodnocených souborů rostlin pohybuje až do výše 50 %. Značná část studií poukazuje na skutečnost, že se větvení rostlin snižuje při hustém výsevu a zvyšuje se s nárůstem plochy půdy na jednu rostlinu, ale není jednoznačně prokázán vztah mezi počtem větví a roztečí řádků. Značná část autorů upozorňuje, že právě větvení je primárně ovlivněno ročníkem.

Počet lusků na rostlině

Počet lusků na rostlině je dalším významným výnosotvorným prvkem. Počet lusků na rostlině se u moderních odrůd může pohybovat v rozmezí od 30 do 200 kusů. Některé studie potvrzují, že při shodné rozteči řádků dochází s poklesem počtu rostlin na plochu k nárůstu počtu lusků na rostlině. Jednoznačný vliv rozteče řádků na počet lusků na rostlině nelze v rámci dosavadních studií prokázat. Otázku vlivu řádků a hodnot HTS nelze rovněž na základě literatury jednoznačně specifikovat. Část prací spojuje pokles HTS spíše s hustotou porostu a poukazuj na skutečnost, že výraznější vliv na její pokles vyplývá ze zkrácení doby nalévání se semen než z konkurence rostlin o vegetační faktory.

Délka rostlin a nasazení spodního lusku

Obecně je snížení rozteče řádků spojováno s prodloužením délky rostliny a část prací spojuje prodloužení délky rostliny i s navýšením hustoty porostu. Na délku rostlin má vliv i vzdálenost rostlin v řádku, kdy s jejím snižováním dochází k prodlužování rostlin. Obecně je prodlužování délky rostliny sóji spojováno s nárůstem výšky nasazení spodního lusku, jako zásadního parametru ovlivňujícího kvalitu sklizně a sklizňové ztráty. Z fyziologického pohledu je však upozorňováno na skutečnost, že zvýšení výšky nasazení 1. lusku může být nevýhodné, vede totiž k tvorbě rostlin s nízkým využitím stonku, což následně snižuje produkční potenciál porostu. Zásadním problémem srovnatelnosti výsledků studií je jejich vazba na oblast pěstování v rámci světa. Na tuto skutečnost poukazuje větší část vědeckých prací, které uvádějí, že evropské genetické materiály modifikované půdně-klimatickými podmínkami nelze plně srovnávat s absolutními hodnotami parametrů stanovenými v Jižní či v Severní Americe, nebo v Asii. Evropské podmínky (nižší teploty, stresy, jiné délky vegetačního období apod.) ovlivňují růst a vývoj sóji jinak než v USA nebo Brazílii, či v asijských oblastech. Zásadním problémem z hlediska zevšeobecnění vlivu řádků na vývoj porostů je absence dostatečného počtu studií pro naše podmínky.

Pěstování sóji v širších řádcích v podmínkách ČR

V rámci ČR je otázka volby rozteče řádků spojena s možností založení porostů pomocí secích strojů pro přesné setí, které jsou však omezeny jejich technickými možnostmi z hlediska rozteče výsevních sekcí. Jedná se primárně o rozteče 45 a 50 cm, případně 38 cm, to v případě, že je možné počet sekcí na secím stroji z hlediska jejich šířky snížit. Potenciálně se na trhu objevují konstrukce secích strojů, které umožňují přesné setí s roztečí 25 cm. Nižší řádky u přesného setí jsou spojeny především se systémy doplňování osiva z centrálního zásobníku k výsevní sekci. Zvýšení rozteče řádků (45 a 50 cm) musí být spojeno s poklesem výsevního množství (do 40 semen/m²), což má, při omezení poklesu výnosu, zásadní vliv na ekonomiku technologie na základě poklesu nákladů na osivo. Kvalitní tvorba secího lože a dodržení hloubky setí při použití přesných secích strojů omezuje riziko nízké polní vzcházivosti. Dalším faktorem hovořícím pro technologie výsevu do širších řádků je propojení s technologiemi zonálního zpracování půdy, včetně cíleného hnojení, se systémy páskových aplikací pesticidů a se systémy aplikace inokulačních bakterií přímo při setí.

Metodika pokusů

Polní experimenty probíhaly v letech 2021–24 ve středních Čechách (lokalita Žižice) v zemědělské společnosti Obilka s.r.o. Předplodinou byla vždy ozimá pšenice. Lokalita se vyznačuje průměrnou roční teplotou vzduchu 10,2 °C a sumou srážek 508 mm. Po sklizni předplodiny bylo každoročně po vzejití výdrolu pšenice provedeno zpracování půdy do hloubky 0,2 m dlátovým kypřičem. Těsně před setím proběhla na jaře předseťová příprava půdy radličkovým kypřičem na hloubku 50 mm. Poté následovalo setí. Porosty v úzkých řádcích (12,5 cm) byly založeny secím strojem Horsch Sprinter 6 ST, záběr 6 m. V letech 2021–22 byly porosty do širších řádků 45 cm založeny přesným secím strojem Kverneland Optima V (obr. 1). Z důvodu technické obměny strojů v Obilce s.r.o byly v letech 2023–24 založeny porosty secím strojem Väderstad Tempo V 12, který byl technicky nastaven na rozteč řádků 0,5 m. V rámci pokusu byly v letech 2021–24 hodnoceny 2 odrůdy sóji luštinaté: Korus a Tertia. Při výsevu do řádků 12,5 cm činil výsevek vždy 60 klíčivých semen/m². Pomocí přesného secího stroje byly pokaždé provedeny výsevky 40, 60 a 80 klíčivých semen/m²

Hodnocení vlivu rozdílné struktury porostů (rozteč řádků) na biometrické parametry rostlin proběhlo cca 20–30 dní před sklizní. Hodnoceny byly: počet větví na rostlině (kusy), počet lusků na větvích a na rostlině (kusy), délka rostliny (m), výška apikální části nejspodnějšího lusku od povrchu půdy (cm), počet semen v lusku (kusy) a HTS (g).

Obr. 1: Založení porostů do řádků 12,5 cm secím strojem Horsch Sprinter 6 ST (vlevo), porostů s roztečí řádků 45 cm přesným secím strojem Kverneland Optima V (uprostřed) a porostů s roztečí 50 cm secím strojem Väderstad Tempo V 12

Výsledky pokusů

U odrůdy Korus se ve všech hodnocených letech pohyboval průměrný počet lodyh na rostlině u řádků 12,5 cm v intervalu 1,4–2,3. U řádků 45 cm poté v intervalu 1,4–2,5 a u řádků 50 cm od 1,5 do 2,2. Statistické rozdíly mezi úzkými a širokými řádky však nebyly v žádném z hodnocených let u odrůdy Korus prokázány (tab. 1). U odrůdy Tertia se ve všech hodnocených letech pohyboval průměrný počet lodyh na rostlině u řádků 12,5 cm v intervalu 0,7–2,4. U řádků 45 cm poté v intervalu 0,4–1,0 a u řádků 50 cm od 0,9 do 1,2. Statistické rozdíly mezi úzkými a širokými řádky byly prokázány pouze v roce 2021, statisticky průkazně vyšší počet větví byl na užších řádcích s roztečí 12,5 cm (tab. 1). I porosty se širší roztečí řádků byly před nástupem kvetení schopné dobře zapojit porost (obr. 2).

Jednoznačné výsledky nepřineslo ani hodnocení počtu lusků na větvích, u odrůdy Tertia byl statisticky průkazný vliv řádků stanoven v letech 2023–24 (vyšší počet na užších řádcích). U odrůdy Korus naopak jen v letech 2021 (více lusků v širších řádcích) a v roce 2024 (více lusků v užších řádcích). U odrůdy Korus byly statisticky průkazné rozdíly mezi průměrným počtem lusků na rostlině stanoveny v roce 2021 (průkazně vyšší hodnoty u řádků 450 mm) a v roce 2024 naopak u řádků užších vůči širším (tab. 1). U odrůdy Tertia nebyly v letech 2022 a 2023 statisticky průkazné rozdíly v tomto parametru, v letech 2021 a 2024 byl statisticky průkazně vyšší průměrný počet lusků na rostlině v užších řádcích (tab. 1).

Dalším hodnoceným parametrem byla délka rostliny. Experimenty prokázaly výrazně vyšší délku rostlin sóji v řádcích 12,5 cm než v řádku s roztečí 50 cm (průměrně jen o 9,1 cm), v průměru byly rostliny v širokých řádcích o 13 % nižší vůči rozteči 12,5 cm. Výsledky hodnocení vlivu šířky řádků v jednotlivých letech opět nepřinesly jednoznačné prokázání vlivu struktury porostu na výšku nasazení spodního lusku u obou hodnocených odrůd (tab. 1). V letech 2021–24 se výška nasazení spodního lusku pohybovala u řádků 12,5 cm (Korus) v intervalu 2,5–16,7 cm, v období 2021–22 u téže odrůdy (45 cm) 10,6–13,7 mm a v letech 2023–24 od 4,5 do 5,3 cm. Nebyl prokázán ani vliv rozteče řádků na počet semen v lusku. Ve většině pokusných let nebyly potvrzeny statisticky průkazné rozdíly mezi průměry u HTS.

Tab. 1: Výnosová hodnocení sóji při rozdílných roztečích řádků (Žižice, 2021–22)

Pozn.: rozdílné indexy ve sloupcích v jednotlivých letech mezi roztečemi řádků v rámci odrůdy dokládají statisticky průkazné rozdíly mezi průměry (ANOVA, Tukey, p = 0,05)

Obr. 2: Stav porostů odrůdy Korus s roztečí řádků 45 cm (nahoře) a s roztečí řádků 12,5 cm (dole) 29. 6. 2022

Závěry pokusů

V souladu s literárními údaji nebyl prokázán jednoznačný vliv rozteče řádků při počtu rostlin v rozmezí 31–46 kusů/m² na většinu hodnocených parametrů. Na základě provedených 4letých experimentů lze stanovit následující závěry pro podmínky středních Čech:

1. při daném počtu rostlin nebyl jednoznačně prokázán vliv rozteče řádků na počet větví na rostlině, ani na počet lusků na větvích a na rostlině,
2. výsledky pro řádky široké 50 cm potvrzují uváděnou skutečnost, že v užších řádcích dochází k prodloužení délky rostlin,
3. nebyl stanoven ani vliv šířky řádku na výšku nasazení spodního lusku a na HTS,
4. vliv rozteče řádků na dané parametry vykazoval odlišné výsledky v závislosti na roce pěstování.

Stanovené závěry tedy potvrzují skutečnosti uváděné v literatuře, že biometrické parametry jsou u sóji velmi ovlivněny fenotypově a vliv na ně má kombinace agrotechnických faktorů a průběh počasí.

Práce vznikla v rámci: Operační skupina “Vysokomýtská synklinála na cestě ke Green Deal“ - podpořeno finančními prostředky z EZFRV a ze státního rozpočtu v rámci Strategického plánu Společné zemědělské politiky na období 2023–2027.

Ing. Antonín Procházka¹, Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.², Ing. Pavel Procházka, Ph.D.¹, Doc. Ing. Kateřina Hamouzová, Ph.D.¹, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.^1
1Centrum precizního zemědělství při ČZU, ²Brant ATEEC
foto: 1, 2 - V. Brant