Chemap Agro s.r.o.

Vodní režim v půdě v návaznosti na agrotechniku řepky ozimé

11. 11. 2020 Ing. Ivana Šindelková; Zemědělský výzkum spol. s r. o., Troubsko, Ing. Ľubomír Mrhavý; Biopratex s. r. o., Prešov Technologie pěstování Zobrazeno 661x

Situace, která nastala během června, značně ovlivnila stav půd ze statutu „půdní sucho“ na doslovné „půdní mokro“. Obě situace spolu úzce souvisí. Týkají se stavu půdy. Porosty řepky v sezoně 2019/20 to nemají jednoduché. Suchý rok 2018, suchý rok 2019. Léto - srpen, setí řepky 2019 s minimem srážek. Na průběh letošní zimy si pamatujeme. Nastalo výrazné sucho - jaro 2020. Výskyty silných i slabých srážek přišly až v době konce fáze tvorby plodů a nastávání fáze zrání a už nic zřejmě nezachránily. V červnu a červenci spíš negativně ovlivňovaly sklizeň a kvalitu produkce, rovněž i výši ztrát.

Proseeds

Řepka ozimá

Navzdory tvrzení, že je řepka ozimá náročná plodina (obr. 1), chceme sdělit, že není nežádoucí ba dokonce škodlivá. Škodlivé a zbytečně náročné nebo nevhodné jsou technologické pěstitelské postupy tvořené přístupem pěstitelů, ne však požadavky samotné plodiny. Náročnost technologie pěstování řepky v kontextu se stabilitou výnosů za současných změn půdně-klimatických podmínek je přímo ovlivněna degradací půdy. Situaci zhoršuje nerovnoměrné rozložení srážek během vegetační sezony.

Většina pěstitelských přístupů není schopna efektivně hospodařit s půdní vláhou. Tento fakt negativně ovlivňuje degradaci půdy, nejen co se týče fyzikálních parametrů, ale i biologické aktivity, zdravotního stavu a efektivní výživy porostů. Účinné řešení tkví v zjednodušení a inovaci technologických postupů. Cíleným zjednodušením agrotechniky pěstování řepky ozimé, lze dosáhnout vyšší stabilitu výnosů.

Obr. 1: Řepka u cesty - nikdo ji nehnojí, nikdo půdu nekypřil a přece je krásnější než na mnoha pozemcích, 7. 5. 2020
Obr. 1: Řepka u cesty - nikdo ji nehnojí, nikdo půdu nekypřil a přece je krásnější než na mnoha pozemcích, 7. 5. 2020

Půda

Půda je základní a nejdůležitější prostředí pro zhodnocení všech vstupů při pěstování nejen řepky ozimé. Půda svým stavem zásadně ovlivňuje náročnost a ekonomiku pěstování. Nestrukturní půda bez náležité biologické aktivity ztrácí schopnost řídit a eliminovat nepříznivé srážkové poměry. Mylný je předpoklad, že půdě její úrodnost dává kypření, na degradovaných půdách s nedostatkem biologické aktivity se tento stav negativně prohlubuje.

Půdy ztrácejí schopnost hospodařit se srážkovou vodou. Důsledkem nápravných opatření ve formě listového ošetření je jen významné stresování porostů. Navíc dochází ke snížení efektivnosti využití aplikované výživy porostů a zhoršení odolnosti porostu z pohledu zdravotního stavu. Tím se neúměrně a neefektivně zvyšuje spotřeba hnojiv a spotřeba pesticidů v pěstitelských systémech a ekonomika je nerentabilní.

Pozitivní uhlíková bilance

Řepka ozimá jako jedna z mála komerčně pěstovaných plodin má pozitivní uhlíkovou bilanci. Během vegetačního cyklu váže do formy organické hmoty více uhlíku, než ho spotřebuje mineralizací organické hmoty z půdy. V kontextu se stavem zásob půdního uhlíku na degradovaných půdách a nedostatku organického hnojení je to vynikající skutečnost.

Intenzivní kypření půdy za posledních 200 let způsobilo mimořádný pokles zásoby půdního fosilního uhlíku. Uhlíku, který se kumuloval v půdě dávno předtím, než se objevil první člověk na této planetě. Silná oxidace (způsobená neustálým kypřením, oráním) a neadekvátní návrat uhlíku do půdy způsobila pokles mikrobiální aktivity, čímž došlo k oslabení vodostálosti půdních agregátů. Půdní agregáty se snadno rozplaví a těžce se obnovují, půda tak ztrácí přirozenou pórovitost. Půdy jsou slévavé a málo drobivé, nepropustné zhutnění neumožňuje obnovovat zásobu vody, kapilární vzlínání a praskliny zase zvyšují neproduktivní výpar. Řepka to však nezpůsobuje! Z tohoto pohledu nákladné, časté ani hluboké kypření nepředstavuje cestu do budoucna, stejně jako nepřináší řešení boje s „půdním suchem či přemokřením“.

Správná agrotechnika

Řepka nepožaduje půdní lůžko rozdrobené na prach a prosušené. Například technologie s pásovou přípravou půdy nebo i bez přípravy půdy se zařazením krycích plodin nebo meziplodinových systémů představují řešení. Ty však vyžadují změnu myšlení a změnu přístupu k půdě a pěstování řepky (obr. 2). Pokud se pěstitel náročnou přípravou půdy připraví o vláhu, dobrovolně se zříká možnosti regulovat půdní vláhu na pozemku. Odsoudí vzcházení porostu jen na srážkovou činnost. Toto ale není chyba řepky a nemůže za to ani „půdní sucho“. Změna technologických postupů je dnes již nutností pro všechny.

V případě opakujících se období s nedostatkem srážek je nutné přizpůsobit způsob pěstování tak, aby se zamezilo zbytečným ztrátám půdní vláhy. Především minimalizovat potřebu opakované kultivace. Zajistit, co možná nejdéle pokryvnost povrchu půdy porostem nebo rostlinnými zbytky. Tento problém pomohou řešit meziplodinové systémy. Pomáhají zvýšit mikrobiální aktivitu, uhlíkovou bilanci a v neposlední řadě zlepšují drobivost půdy.

Není důležitá jen postýlka pro osivo řepky, ale i peřinka, kterou ji zakrýváme. Hrudovitá půda s velkými agregáty tento úkol nesplňuje, stejně jako úporná snaha velké agregáty rozbít mechanicky. Tehdy se ztrácí potřebná půdní vláha a zvyšuje riziko tvorby škraloupu. S ohledem na poslední desetiletí, je lepší u řepky ozimé řešit zodpovědně management rostlinných zbytků tvorbou rovnoměrně rozprostřeného mulče (obr. 3).

Zúrodňovat půdní profil krycími plodinami před jarní plodiny. Systematickým přístupem takto dokážeme půdní profil opět oživit a zprůchodnit pro vodu, což pomůže nejen řepce na konkrétním pozemku, ale všem plodinám v osevním postupu. V kontextu aktuální situace na polích v čase sklizně je nutno podotknout, že nestrukturní půda s degradovanou strukturou bez dostatečné poréznosti také neumožňuje srážkové vodě rychle zasakovat. Proto se žne tak prodlužují, protože zralé porosty vyschnou po srážce relativně rychle, ale těžká technika si musí počkat, aby se k porostům vůbec dostala.

Obr. 2: Silný kořen - předpoklad uspokojivého výnosu a rentabilní produkce, 31. 10. 2018
Obr. 2: Silný kořen - předpoklad uspokojivého výnosu a rentabilní produkce, 31. 10. 2018

Obr. 3: Nové technologie zakládání porostů řepky ozimé pásovou přípravou půdy a setí do mulče rostlinných zbytků předplodiny umožnují maximálně snížit počet pojezdů, 12. 8. 2019
Obr. 3: Nové technologie zakládání porostů řepky ozimé pásovou přípravou půdy a setí do mulče rostlinných zbytků předplodiny umožnují maximálně snížit počet pojezdů, 12. 8. 2019

 Obr. 4: Rozvoj habitu rostlin - porost řepky v závislosti na hustotě porostu (prostorový efekt), 10. 5. 2020
Obr. 4: Rozvoj habitu rostlin - porost řepky v závislosti na hustotě porostu (prostorový efekt), 10. 5. 2020

Rentabilní produkce

Efektivní a rentabilní produkce na poli závisí na vodě. Současná genetika osiv je na úrovni, která bez vážnějších problémů umožňuje dosáhnout zajímavou úrodu. Aby to však bylo rentabilní, je třeba citlivě zvážit výsevek, strukturní kvalitu půdy a regionální půdní a klimatické podmínky v souladu se změnami ve vývoji srážek za poslední desetiletí. Tomu přizpůsobme samozřejmě svou technologii pěstování řepky olejky. Dostatečný životní prostor prospívá každému z nás i samotným rostlinám na poli. Pokud mají rostliny prostor za podobných podmínek, jak znázorňuje obr. 4, budou mít lepší vzrůst, rozvinutější větvení, více nasazených šešulí atd. Stejně jako pro nadzemní část rostlin, to platí i pro kořenový systém. Samozřejmě za předpokladu, že půda je dostatečně strukturní bez nepřiměřeného zhutnění. Intenzita komunikace kořenového systému je stavebním základem pro porost.

Půdní biostimulace

Efektivním a inovativním způsobem pro změnu v přístupu k pěstování nejen řepky, ale i k půdě, je zařazení půdních biostimulací. Systémové realizování biostimulací umožňuje dosáhnout efekt strukturního půdního profilu a obnovení přirozené úrodnosti stejně, jako zlepšení její zadržovací schopnosti. V kombinaci s půdoochrannými technologiemi nebo se systémem pěstování, ve kterém jsou zařazeny meziplodiny, respektive krycí plodiny, půdní biostimulace proces uzdravování půdního profilu výrazně urychlí proces. Praktické a výzkumné výsledky při současně využívaných technologiích ukazují nejefektivnější výsledky biostimulace půdy v bezorebných technologiích. V technologiích se sníženou intenzitou kypření a nižší hloubkou zpracování půdy.

Systémový pokus s půdními biostimulanty je realizován v poloprovozním pokusu v Litobratřicích na jižní Moravě. Přehledně ukazuje, že je možné prostřednictvím biostimulací pozitivně ovlivňovat retenční schopnost půdy v návaznosti na finální výsledek - výnos.

Graf 1 naměřených hodnot zobrazuje aktuální vlhkost půdy. Ve třetím roce sledování se projevuje zlepšená schopnost půdního profilu zadržet půdní vláhu po aplikaci půdního biostimulantu oproti kontrole.

V tab. 1 je uveden rozdíl vlhkosti naměřené v půdním profilu přepočtený na ekvivalent srážek v mm v čase měření za poslední 3 roky. Zároveň je vyjádřen podíl zvýšeného obsahu vlhkosti v profilu z úhrnu celoročních srážek. Je zřejmé, že systematická aplikace půdního biostimulantu zvyšuje schopnost půdního profilu zadržet vodu směrem do hloubky, což je asi nejdůležitější nástroj pro boj s půdním suchem. Hodnoty podílu jsou však měřeny pouze v jednom období. Pro srovnání - hodnota objemu srážek za září a říjen 2019 byla 106 mm. Z toho na kontrole oproti biostimulační variantě byl objem vlhkosti o 34,42 mm srážek nižší. Za 2 měsíce kalendářního roku rozdíl 34,42 mm srážek (6,26 % z ročního úhrnu) vláhy ztracené neproduktivním výparem z důvodu nižší kvality půdní struktury. Zásoba vody, která v půdě byla, ale už není! Voda, která měla představovat zásobu pro období sucha.

Po 3 letech systematické aplikace půdního biostimulantu se efektivnost hospodaření s půdní vláhou během 2 měsíců vegetační sezony zvýšila o 32 %! Představme si to v kontextu země nebo alespoň výměry orné půdy ve vašem podniku. Měření potvrdily nárůst retenční schopnosti půdy ošetřené biostimulantem o 236 m3/ha. Dokážeme tolik vody nalít (zavlažit) pro potřeby porostů v horkých a suchých týdnech nebo měsících? Zejména, když naše pozemky jsou ve stavu katastrofální zadržovací schopnosti kvůli našemu přístupu ke zpracování půdy a nerespektování půdy jako biologického ekosystému.

Půdní biostimulace má pozitivní dopad i na půdní strukturu (obr. 5 a, b, c), obsah uhlíku a poměr C/N, což jsou základní předpoklady pro oživení degradovaných půd a následné zlepšování výnosů nejen řepky, ale i u ostatních plodin. Potvrzuje se, že půdní biostimulace může představovat efektivní a realizovatelný nástroj pro zmírnění dopadů „půdního sucha“ a ochranu zásoby půdního uhlíku napříč všemi používanými pěstitelskými technologiemi.

Tab. 1: Rozdíl objemové vlhkosti půdy v půdním profilu 0–70 cm při použití půdního biostimulantu oproti kontrole, realizovaný na pokusu v Litobratřicích

Rok, datum měření

Srážky, mm/rok

*Rozdíl, mm/m2

Podíl v %/rok

09. 11. 2017

380,8

10,9

2,86

05. 11. 2018

507,5

28,16

5,55

31. 10. 2019

549,6

34,42

6,26

* Přepočteno z objemových % na ekvivalent srážek v  mm/m2

Obr. 5: Kontrolní půdní profil vlevo (a) s technogenním utužením - půdní profily vpravo (c a d) mají lepší strukturu, utužená vrstva se ztratila, a tím dala prostor pro rozvoj kořenů do hloubky (poloprovozní pokus s půdní biostimulací - Litobratřice, 5. 11. 2018)
Obr. 5: Kontrolní půdní profil vlevo (a) s technogenním utužením - půdní profily vpravo (c a d) mají lepší strukturu, utužená vrstva se ztratila, a tím dala prostor pro rozvoj kořenů do hloubky (poloprovozní pokus s půdní biostimulací - Litobratřice, 5. 11. 2018)

Sledování vlivu biostimulací na výnos řepky

O výsledcích výnosů v letech 2017–2018 jsme informovali v Zemědělském týdeníku č. 35 v příloze Ekotech magazínu č. 3/2019. Ve třetím roce sledování (2019) jsou výnosy řepky jednotlivých systémových řešení uvedeny v grafu 2. Z výsledků vyplývá, že u variant s použitými půdními biostimulanty byly výnosy oproti kontrole průkazně vyšší. Díky strukturnější půdě, lepší funkci kořenů (potvrzeno měřením kořenové aktivity) a lepšímu využiti půdní vláhy, a tím i živin se následně projevilo zvýšení výnosů.

Zvýšením výnosů oproti kontrolní variantě, nedošlo ke snížení olejnatosti na jednotlivých variantách. Na všech sledovaných variantách byla olejnatost 41 %. V zájmu dosažení dobré kvality semen s požadovanou olejnatostí je nutné maximalizovat fotosyntetickou aktivitu rostlin. Cyklicky přírodními zákony jsme zpět na začátku, který začíná kvalitním založením porostu a vhodným výsevkem na jednotku plochy v době nevhodných vláhových podmínek. V případě sucha při menším výsevku dostaneme sice stejný výnos, ale ušetříme na vstupech.

Závěr

Řepka olejná není náročná plodina. Její pozitivní uhlíková bilance je na dnešních degradovaných půdách prospěšná a dokonce žádoucí. Pokud k jejímu pěstování budeme přistupovat uváženě, nebudeme nesmyslně zvyšovat náročnost jejího pěstování a zejména ošetřování, nemusíme se obávat žádných negativních následků a zůstane takzvanou tržnou plodinou s ekonomickou efektivností.

Změňme svůj přístup k pěstování, zjednodušme své postupy a uměle vytvořený problém přestane existovat. Nezapomínejme, že my lidé jsme součástí života v přírodě a jako jeho součást svou činností můžeme a dokážeme mnoho změnit. Nejlépe - respektovat přírodní zákonitosti starší jako je lidstvo samo. Naučme se je využívat ve svůj prospěch!

Výsledek vznikl za částečné podpory Ministerstva zemědělství ČR, institucionální podpora MZE-RO1720.

Související články

Vliv agrotechnických faktorů na stav půdního humusu

14. 10. 2020 Ing. Tamara Dryšlová, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 1005x

Úroda máku bude vyšší než loni

26. 09. 2020 Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 769x

Pomocné plodiny podporují půdní mikrobiom

25. 09. 2020 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně foto: M. Podrábský Technologie pěstování Zobrazeno 1068x

Polní dny Sója 2020

23. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Agromanuál, Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 979x

Technologické možnosti omezování vodní eroze

21. 09. 2020 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 890x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail