Chemap Agro s.r.o.

Vše je a bude jinak, než jak jsme se učili

04. 09. 2020 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; AGROTECHNIK, spol. s r.o., Mirovice Technologie pěstování Zobrazeno 608x

Tlak na zemědělskou prvovýrobu stoupá ve všech směrech. Legislativní změny se sice plíží pozvolna, ale už je cítíme v plné síle. Není třeba je jmenovat, byl by to seznam na stránku. Společenský všeobecný blahobyt a sociální systém státu decimuje lidské zdroje, a z toho plyne: pracovat se nevyplatí, šikovně drancovat stát to je to pravé.

Proseeds

Nepodložená zdánlivě ekologická řešení problémů související se změnou klimatu jsou protichůdná. Celková plánovaná koncepce zemědělství nepřichází, jediné co se zvyšuje, je masáž široké veřejnosti proti zemědělcům s politickým podtextem. Můžeme pokračovat, ale nic to nepřinese.

Přizpůsobujeme se mnoho staletí a přizpůsobíme se i nyní. Jen včas potřebujeme, jako pěstitelé, vědět k čemu. Rychle musíme zareagovat na změnu klimatu, s tím nám nikdo nepomůže, musíme sami. Střídání období sucha a mohutných přívalových srážek je aktualitou současnosti. Dá se předpokládat, že bude trvat i nadále. Nové pěstitelské technologie však mohou pomoci zajistit ekonomický profit našeho snažení. Přinášíme námět k zamyšlení a technologická řešení problému současného stavu.

Všeobecné zásady uvedené v tomto článku budou nadále rozebrány a podloženy pokusnickou činností z mnoha minulých let. Prolínají se zde nové trendy se zaběhlými postupy. To může přinést tížený ekonomický profit, o který nám všem jde.

Pracují za nás kořeny a biomasa

Vegetace na našich polích musí být 12 měsíců. Je třeba využít všech meziplodin, a to nejen těch deklarovaných v jednotné žádosti o dotace. Podmítnutí je třeba provést hned po sklizni hlavní plodiny a v jednom přejezdu ihned zasít. Vzcházivost je závislá od toho, jak rychle po sklizni stihneme zasít (co nejmenší odpar vody z povrchové vrstvy). Optimální je setí meziplodiny do 3 dnů po sklizni hlavní plodiny. Letní meziplodiny narostou kolem 20 cm, které se následně zapraví. Meziplodiny pod jařiny je třeba ponechat proti zvyklostem až do jara. Řeší to dubnové sucho, neboť voda je vázaná v posklizňových zbytcích. Zároveň nedojde k vysychání během zimních holomrazů. Ideální je jarní podrytí s úpravou povrchu jedním přejezdem, kvůli vsakovaní vody z budoucích přívalových dešťů. Následuje přímé setí jarní plodiny. Ideální je to postup pro kukuřice, čiroky atp.

Směsi pro meziplodiny by měly obsahovat rostliny hluboko kořenící a s mohutným kořenem. Nadzemní hmota je důležitá, ale kořeny jsou hlavní. Příkladem je ředkev setá, která po vymrznutí zanechá na poli díry hluboké až 40 cm, přes které se vsakuje voda do hlubších vrstev ornice. Za mírných zim je ideální přílohou ke svačině - kloubí se příjemné s užitečným.

Základem je, aby před zimou směs všech komponentů přešla do generativní fáze. Rostliny i za mírných zim ztrácí mrazuvzdornost a do jara dojde k jejich částečnému rozložení na povrchu půdy. Tím se snižuje odpar z povrchu půdy a zajistí se vlhkost pro optimální vzcházení jarních plodin. Tato technologie je náročná na udržení nervů pěstitele, aby předčasně nevjížděl na pole. Pole je vlhčí a vstup do něj bude opožděný vůči ostatním pozemkům. Likvidace meziplodiny se provádí co nejdříve na jaře, v případě extrémního sucha lze zvolit i přímý výsev. Pokud to legislativa umožňuje, je optimální tuto technologii kombinovat s aplikací glyfosátů na likvidaci vytrvalých plevelů.

Vše stihnout v agrotechnických lhůtách - hlodavci a další škůdci

Agrotechnické lhůty dále platí a jsou základním intenzifikačním prvkem. Jen silná rostlina v optimální vývojové fázi se nejlépe vyrovnává s extrémy počasí. Bohužel i zde jsou nové problémy, které ovlivňují agronomické termíny. Virózy, přemnožení škůdců v teplých podzimních měsících, výskyt nových škůdců (babočka bodláková na sóje), kalamitní stavy hrabošů atd. Hraboši mají své nory do 20 cm. Zpracování půdy do této hloubky je nutností. Nejlépe 2× před setím hlavní plodiny. Příkladem je setí meziplodiny technologií strip-till. Následně její zapravení pluhem. U vymrzajících meziplodin se provede jarní podrytí do hloubky 25–30 cm. Meziplodiny a výdroly řepky na sebe vážou škůdce (dřepčíky, krytonosce aj.). Z toho plyne nižší tlak pro kulturní plodinu setou v agrotechnickém termínu. Znamená to bohužel namnožení škůdce a odsunutí problému na pozdější dobu.

Výběr odrůdy (rané, pozdní, klasové, kompenzační)

Každá lokalita nese své vlastní specifikace a je nutné čerpat z polních dnů v okolí. Důraz při výběru u ozimých obilnin klademe na vyvinuté klásky na odnožích ve spodní části, sledujeme báze rostlin a choroby na nich při standardní technologii, výšku rostlin a odolnost proti poléhání. Bohužel nelze říci, že např. klasové odrůdy jsou lepší než ostatní. Kvůli široké variabilitě počasí jednotlivých let je třeba odrůdy kombinovat, aby se zředila aktuální nepřízeň pro jednotlivé typy odrůd.

U řepky bereme v patrnosti výsledky poloprovozních pokusů ve své oblasti.

Hnojení NPK + S před setím nebo pod patu

Základní hnojení a pravidelné vápnění zajišťuje silnou a vyvinutou rostlinu už od podzimu. Nezapomenout nechat přimíchat lacinou elementární síru k N, P, K. Dodání síry v dávce 30–50 kg S/ha je jedním z nejlepších intenzifikačních vstupů posledních let. Aplikace pod patu nebo plošně před setím vychází skoro stejně ve vztahu k výnosu.

Pozdní podzimní hnojení N v dávce 30–40 kg N/ha je vhodné ve formě NH2 jen pro řepky. Obilniny při pozdním přihnojení vytváří větší množství slabých odnoží, na výnos to působí kontraproduktivně.

Výsevek, přimoření a virózy

Zářijové výsevy obilnin je možné udělat s výsevkem od 2,8 do 3,5 milionu zrn/ha. Čím řidší výsev, tím větší pravděpodobnost napadení virózami. Insekticidní ochrana je potřebná již od jednoho listu, ale většinou jedna aplikace nestačí. Po přimoření osiva auxinovými přípravky je vhodné se držet nižšího výsevku (většinou kolem 3 MKS/ha). Přimoření podporuje a stimuluje mohutný kořenový systém, který napomáhá rostlině k lepšímu překonání extrému počasí. Přimoření osiva obilnin se vyplatí vždy - navýšení výnosu je skoro u všech zkoumaných preparátů, stálicí je M Sunagreen, AktiFer Seed, AG 070 atd.

Problematické je přimoření řepky. Rostliny vypadají lépe, silněji, a dávají nižší výnos než nepřimořené. Zde dochází k navýšení výnosu jen u některých preparátů a ne ve všech letech.

U pozdních výsevů obilnin se výsevek zvyšuje až k 4,5 mil. zrn/ha. Zde předpokládáme slabé odnožení na podzim a během zimy. Výnos tvoří převážně hlavní stéblo. Výsek se zásadně řídí počtem jedinců na hektar. V posledních letech byly problémy s HTZ, která klesala i k 35 g. Takto dodané osivo se pak vysévá kolem 100 kg/ha. Pokud necháme sečku nastavenou na 180 kg/ha, porost bude přehoustlý a dojde až ke 40% mortalitě vzešlých rostlin a snížení výnosu.

Podzimní herbicidní ošetření společně s podporou odnožování a navýšení kořenového vlášení (cytokininy, P, Mn, Cu)

Jen silná rostlina s mohutným kořenem a množstvím aktivních vlásečnic může odolat nepřízni počasí. Odnožování a buněčné dělení kořene podporují cytokininy, mangan (cca 70 g/ha) a fosfor (cca 150 g/ha). Měď podporuje utilizaci dusíku a zároveň působí fungicidně na rostlinu. Optimální je tuto kombinaci aplikovat společně s herbicidní ochranou počátkem odnožování. Navýšení výnosu se pohybuje od 3 do 10 %.

Pozor na aplikaci CCC na podzim. CCC stimuluje apikální dominanci nejen nadzemní části, ale i kořenů. V důsledku to znamená ztrátu kořenové biomasy, kterou se snažíme všemožně podpořit. Podzimní aplikace CCC se dá použít jen ve výjimečných případech - podzimní přerůstání porostu do generativní fáze. Naopak nepostradatelná aplikace CCC je v první jarní aplikaci jako základ odolnosti proti poléhání.

Volba podzimního herbicidu je problematická s ohledem na mírné zimy se stálou nebo jen na krátkou dobu přerušenou vegetací. Základem je řešení chundelky metlice, která je mnohde rezistentní vůči většině běžně používaných herbicidů. Z našich podmínek vychází jako základní řešení chundelky a ostatních plevelů lacinou podzimní kombinací chlortoluronu + vhodného parteru dle zaplevelení jednotlivých polí + kombinace látek uvedených výše. Následuje téměř z 80 % jarní oprava proti dvouděložným plevelům.

Problémy máme na podzim u řepky, kde se nám střídá ošetření proti dřepčíkům, herbicidní aplikace a regulace přerůstání. Nedostatek kvalitních insekticidů jsme již pocítili v letošním jaře. Porosty jsou silně napadeny krytonoscem kořenovým. Silný nálet těsně před mrazy v březnu až dubnu jsme většinou neřešili a výsledek je patrný na sežraných stoncích. Řídit se pravidlem insekticidní aplikace v době kvetení zlatice bylo v letošním roce špatnou volbou. Správné bylo ošetření řepky v druhé dekádě března. Z toho plyne věnovat maximální pozornost porostům během celé vegetace s důrazem na škůdce. To bude do budoucna problém našeho zemědělství. Výskyt škůdců a nedostatek přípravků může vést k radikálnímu omezení pěstování některých plodin. Tento trend již nastal u řepky a bude pokračovat.

Tento přehled je úvodem k pohledu na změnu klimatu a našeho přizpůsobení se pěstitelskými technologiemi.

Související články

Pomocné plodiny podporují půdní mikrobiom

25. 09. 2020 Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně foto: M. Podrábský Technologie pěstování Zobrazeno 185x

Polní dny Sója 2020

23. 09. 2020 Ing. Petr Štěpánek, Ph.D. Agromanuál, Ing. Hana Honsová, Ph.D.; Praha Technologie pěstování Zobrazeno 202x

Technologické možnosti omezování vodní eroze

21. 09. 2020 Ing. Pavel Kovaříček, CSc., Prof. Ing. Josef Hůla, CSc., Marcela Vlášková; Výzkumný ústav zemědělské techniky, v. v. i., Praha-Ruzyně Technologie pěstování Zobrazeno 212x

Role mikroorganizmů v udržitelném zemědělství

17. 09. 2020 Doc. Ing. Petra Lovecká, Ph.D. a kol. Technologie pěstování Zobrazeno 254x

Řepka ozimá - složitost pěstování aneb „Řepka za politiky nemůže“

22. 08. 2020 Ing. Milena Bernardová; Zkušební stanice Kluky Technologie pěstování Zobrazeno 531x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail