Využití kapkové závlahy u brambor v podmínkách bramborářské oblasti ČR

16. 06. 2025 Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o. Technologie pěstování Zobrazeno 764x

V posledních letech se stále častěji musí zemědělci vypořádávat s projevy nedostatku vody ve vegetačním období. Hospodaření s vodou a její nedostatek se v posledních suchých letech stává celospolečenským tématem. V důsledku adaptace na tyto změny klimatu je nutné v zemědělství při pěstování na vodu náročných plodin, jako jsou brambory, přicházet s novými úspornými technologiemi, kterými dokážeme provádět udržitelné vodní hospodářství a zmírňovat vliv extrémní situace v podobě sucha na stabilitu produkce polních plodin.

Úhrn a rozložení srážek nemá vliv pouze na samotný výnos hlíz bramboru, ale i na další výnosotvorné a kvalitativní ukazatele. Patří mezi ně např. výtěžnost tržních hlíz, obsah škrobu nebo obsah sušiny. Rozložení srážek má významný vliv také na fyziologické vady hlíz (abiotikózy), jako jsou rozprasky, zmlazování hlíz, klíčení, tvorba malých dceřiných hlízek a podobně. Tyto vady snižují výtěžnost tržní produkce hlíz.

V závislosti na půdně-klimatických podmínkách, či vlastnostech pěstované odrůdy brambor (např. délce vegetační doby), se podle literárních pramenů potřeba vody za vegetaci pohybuje na úrovni 400–700 mm. Ačkoliv roční úhrny srážek nemají v posledních letech výrazné výkyvy, vyznačují se nerovnoměrným rozložením. Během vegetačního období spadne většina vody v několika intenzivních srážkách. Na svažitých pozemcích nastává povrchový odtok, takže část vody není pro rostliny využitelná.

Stále častěji se vyskytují přísušky, které mohou být lokální nebo plošné. Kupříkladu v podmínkách pokusné stanice Výzkumného ústavu bramborářského Havlíčkův Brod ve Valečově je normál úhrnu srážek za vegetační období (duben–září) 442 mm. V roce 2024 byl za toto období naměřen úhrn srážek 533,4 mm, avšak téměř 40 % (207 mm) spadlo během září, kdy pro většinu porostů brambor tyto srážky již neměli zásadní význam. Naopak deštivé počasí komplikovalo sklizeň. Nejsušším měsícem byl srpen. Úhrn srážek byl naměřen 66,4 mm (77,4 % normálu), ovšem z tohoto úhrnu spadlo 40,6 mm během 24 hodin (18. 8.). Po zbytek měsíce však převažovalo teplé a velmi suché počasí. Porosty brambor v tomto období trpěly vodním stresem. Podobné situace se vyskytují téměř každý rok. V jednom z nejsušších let v poslední době, v roce 2018, byl úhrn srážek za vegetaci pouze 335 mm, z toho 84 mm v měsíci září. V tomto případě jsme mohli mluvit o deficitu srážek 170 mm za vegetaci ve srovnání s normálem.

Obr. 1: Umístění hadic na vrcholu hrůbku

Obr. 2: Závlahový systém s kapkovacími hadicemi uloženými pod vrcholem hrůbku (Okrouhlice)

Obr. 3: Umístění kapkovací hadice uvnitř hrůbku

Obr. 4: Zapravení hadic za pomoci pokladače vyvinutého ve spolupráci s VÚZT, v.v.i.

Závlahy u brambor

Brambory patří mezi plodiny s vysokými nároky na vodu v průběhu vegetace. Využití závlahy je nejefektivnějším způsobem, jak eliminovat negativní dopady sucha na stabilitu produkce brambor. Závlaha u brambor je v ČR využívána především v nížinách v ranobramborářských oblastech Polabí a Jižní Moravy. Při pěstování brambor pro nejranější sklizně se využívají systémy závlah postřikem, které zde mají tradici a jsou technicky zabezpečeny. Ranobramborářské oblasti patří mezi suché, vyznačují se však poměrně dobrou dostupností závlahové vody (především z řek). Naopak v bramborářské oblasti (Českomoravská vrchovina) je nedostatek vydatnějších zdrojů závlahové vody hlavním důvodem, který omezuje používání závlah.

Možným řešením je využití kapkové závlahy. Tento způsob závlahy významně zvyšuje efektivitu využití vody rostlinami, čímž se snižuje spotřeba závlahové vody. Voda je dopravována kapkovacími hadicemi přímo k rostlinám, kde je aplikována na povrch půdy (v případě umístění hadice na povrchu hrůbku (obr. 1) nebo na dně brázdy), anebo výhodněji přímo do půdy (v případě umístění kapkovací hadice pod vrcholem hrůbků - obr. 2, 3). Tento způsob má nespornou výhodu v minimalizaci ztrát závlahové vody výparem. Navíc je kapkovou závlahu možné řídit automaticky, což umožňuje aplikovat menší závlahové dávky v kratších časových intervalech. Závlahová voda tak neprosakuje pod kořenovou zónu rostlin a nedochází tak k jejím ztrátám, ani ztrátám živin proplavením. Nedochází ani k ovlhčování povrchu listů rostlin, které by umožňovalo infekci plísně bramboru. K dalším výhodám použití kapkové závlahy patří například možnost fertigace - dávkování a aplikace živin závlahou během vegetace.

Výhod kapkové závlahy je celá řada, avšak na druhou stranu je třeba uvést i nevýhody. Především se jedná o vyšší investice na pořízení závlahy, technologickou náročnost při umisťování hadic do půdy a jejich odstranění před sklizní. Ačkoliv vhodná technika existuje, je třeba počítat s dalšími investicemi. Kapková závlaha se v podmínkách ČR v současné době používá především u trvalých kultur, jako jsou sady, vinice, chmelnice a dále u zeleniny. Na rozdíl od trvalých kultur je u jednoletých plodin nutná každoroční instalace kapkovacích hadic (při sázení nebo po sázení) a jejich odstranění z pozemku před sklizní.

Technická řešení

Technických řešení systémů kapkových závlah je celá řada. Je možné využívat hadice s různými parametry a různou dobou životnosti, od hadic pro jednu sezonu až po hadice s životností až 15 let. Také umístění hadic v porostu je několik možných způsobů. Kapkovací hadice je možné umístit na dno brázd, a to do každé brázdy, nebo do každé druhé brázdy. V podmínkách technologie odkameňování se hadice umisťuje do prostřední nekolejové brázdy, kde jsou podmínky pro lepší vsakování vody. Další možností je uložení hadic na vrchol hrůbku. Tento způsob není vhodný pro všechny tvary hrůbků, často je nutné zajištění hadic proti sesouvání do brázd.

Nejvhodnějším způsobem je zapravení kapkovacích hadic do půdy, pod vrchol hrůbků. Zapravení hadic se provádí strojně, a to za pomoci pokladače hadic (obr. 4). Jako možná alternativa se nabízí využití zapravovacího adaptéru, instalovaného přímo na sázeči brambor. Při zapravení hadic do půdy jsou nejvíce eliminovány ztráty vody odpařováním. Navíc se snižuje i riziko poškození hadic např. zvěří. Při řízení závlah je možné využít plné automatizace. Cílem je dosáhnout co nejefektivnějšího dávkování vody rostlinám na základě potřeby závlahy.

Výsledky polních pokusů

Z výsledků přesných polních pokusů je patrný vliv závlahy na výnos a výtěžnost hlíz. Pokusy byly prováděny ve výzkumné stanici VÚB ve Valečově (okres Havlíčkův Brod). V grafech 1 a 2 jsou uvedeny výsledky z let 2023 a 2024 u konzumní odrůdy Antonia. Použití závlahy bylo řízeno aktuální půdní objemovou vlhkostí v kořenové zóně rostlin. Půdní vlhkost, při které došlo k automatickému spuštění závlahy, byla spočítána z hodnot využitelné vodní kapacity a bodu vadnutí na základě stanovení půdních hydrolimitů na dané lokalitě. Konkrétně se jednalo o 65 % využitelné vodní kapacity, což odpovídalo v konkrétních půdních podmínkách vlhkosti půdy 20 %.

V roce 2023 bylo dodáno ve 25 dávkách 129 mm vody (v průměru 5,2 mm v jedné dávce). U kontrolní nezavlažované varianty byl dosažen výnos hlíz 39,0 t/ha a u zavlažované 53,9 t/ha. Přírůstek výnosu při použití kapkové závlahy tak činil 38 %. Zjišťována byla i výtěžnost hlíz ve velikostních kategoriích do 35 mm, 35–55 mm a nad 55 mm. U zavlažované varianty byla výtěžnost hlíz velikostní kategorie 35–55 mm 45,85 t/ha, což je 84,9 % celkového výnosu. U varianty nezavlažované byla výtěžnost v této kategorii pouze 30,54 %, což je o 50 % méně než u varianty zavlažované. V pokusu byl poměrně malý podíl hlíz velikosti nad 55 mm. U nezavlažované varianty to bylo 2,21 t/ha (7,2 % celkového výnosu) a u varianty zavlažované 3,91 t/ha (8,5 % celkového výnosu). Průměrná hmotnost hlízy pak byla závlahou zvýšena o více než 20 %.

V roce 2024 bylo dodáno v 17 dávkách 149 mm vody, což představuje 8,8 mm na jednu závlahovou dávku. U kontrolní nezavlažované varianty byl dosažen výnos hlíz 35,9 t/ha a u zavlažované 57,7 t/ha. Výnos hlíz při použití kapkové závlahy byl oproti kontrole vyšší o 60,6 %. Rozdělením produkce hlíz do velikostních frakcí vyplynulo, že vlivem samotné závlahy zůstal podíl hlíz kategorie do 35 mm nezměněn. V případě velikostní frakce 35–55 mm to bylo zvýšení výtěžnosti hlíz o téměř 22 %. Výrazněji byl však zvýšen podíl hlíz velikosti nad 55 mm, a to o 108 %. Znamenalo to zvýšení průměrné hmotnosti hlízy o 40 %.

Obr. 5: Stav porostu odrůdy Gala v Okrouhlici 9. 8. 2022 (vpředu porost bez závlahy, v pozadí závlaha)

Graf 1: Vliv kapkové závlahy na výnos hlíz v přesných polních pokusech v letech 2023 a 2024

Graf 2: Vliv kapkové závlahy na výtěžnost hlíz v přesných polních pokusech

Výsledky provozního ověřování

Provozní pokusy byly zakládány v letech 2019–22 na pozemcích zemědělského podniku AGRO Posázaví, a.s. (okres Havlíčkův Brod). Pokus byl organizován ve 2 variantách - zavlažovaná a bez závlahy. Každá varianta měla velikost cca 1 ha. Použity byly 3 odrůdy - Gala, Antonia a Soraya.

Zdrojem závlahové vody byla řeka Sázava, odkud byla voda na pokusný pozemek čerpána benzinovým čerpadlem. Závlaha byla prováděna na základě měření objemové půdní vlhkosti. Závlaha byla spouštěna při poklesu půdní vlhkosti na hodnotu 15 %. V roce 2019 bylo závlahou dodáno 68 mm vody ve 12 dávkách (průměrně 5,7 mm v jedné dávce). V roce 2020 nebyla závlaha prováděna z důvodu dobrých povětrnostních podmínek a výskytu přirozených srážek, kdy vlhkost půdy během vegetace neklesla na stanovenou úroveň. Nejpozději byla závlaha zahájena v roce 2021, a to až 12. 8. Důvodem byl opět průběh počasí a výskyt srážek. V 9 dávkách bylo dodáno 69 mm vody (průměrně 7,6 mm). V roce 2022 bylo během suchého období od 14. 7. do 17. 8. ve čtrnácti dávkách dodáno téměř 100 mm vody (na jednu dávku průměrně 7,1 mm), což bylo nejvíce za všechny roky.

Zkoušené odrůdy reagovaly na závlahu v jednotlivých letech různě. Zvýšení výnosu vlivem závlahy se v roce 2019 pohybovalo od 11,6 % u odrůdy Antonia do 40,7 % u odrůdy Gala. V roce 2021 bylo zvýšení výnosu u odrůd poměrně vyrovnané, a to pouze 10,3–16,4 %. Nejnižší výnosová úroveň u nezavlažované varianty se projevila v roce 2022, který byl nejsušší z celého sledovaného období. U odrůdy Gala dosáhl výnos pouze 22,3 t/ha. Naopak bylo dosaženo nejvyššího efektu závlahy. U odrůdy Soraya představovalo zvýšení výnosu 39,1 % a bylo nejnižší ze všech sledovaných odrůd (naopak od roku 2019). Nejvíce byl výnos zvýšen u odrůdy Gala, a to o 242,5 %. Podobně u Antonie, zde o 224,9 % (graf 3).

Graf 3: Vliv kapkové závlahy na výnos hlíz v provozních pokusech

Obr. 6: Hlízy ze 4 trsů odrůdy Soraya 100 dnů po sázení - vpravo závlaha (Okrouhlice, 2022)

Závěr

Výkyvy počasí se v poslední době vyznačují stále častějším výskytem suchých období během vegetace, která jsou způsobena nerovnoměrným rozložením srážek. Při pěstování brambor je to faktor, který ovlivňuje nejen výnos samotný, ale do značné míry i kvalitu vypěstovaných brambor. Možností, jak se vyrovnat s nedostatkem srážek v období, kdy je rostlina nejvíce potřebuje, není mnoho. Nejefektivnějším způsobem je využití závlah.

Při pěstování brambor se závlahy využívají v ranobramborářské oblasti. Stejně jako u zeleniny se většinou jedná o závlahu postřikem. Alternativou je využití kapkové závlahy, která má při pěstování brambor řadu výhod, zejména efektivnější využití vody. Pěstování brambor se zavedením kapkové závlahy bylo v pokusech již ověřováno na řadě odrůd.

Z prezentovaných výsledků přesných i provozních polních pokusů (2019–24) vyplývá, že kromě roku 2020 (vlhký rok s vyrovnaným výskytem srážek) mělo využití závlahy své opodstatnění v každém roce. Závlaha se pozitivně projevila především na výši výnosu hlíz. Největšího navýšení celkového výnosu bylo dosaženo v suchém roce 2022, a to o více než 200 %. Závlaha zvyšuje i podíl tržních hlíz. Za dobu provádění pokusů byl u některých odrůd díky kapkové závlaze zaznamenán nárůst podílu tržních hlíz na více než dvojnásobek.

Zvýšení výnosu není jediným pozitivem. Kapková závlaha má významný vliv na omezení výskytu některých chorob hlíz, jako například obecné strupovitosti. Eliminovat se dají také různé projevy zmlazování hlíz způsobené nevyrovnanými vlhkostními podmínkami. Udržováním vlhkosti v půdě je také zajištěn vyrovnaný příjem živin rostlinami. U kapkové závlahy ve srovnání s jinými systémy závlah nedochází k ovlhčení listů, a tím vytvoření vhodných podmínek pro šíření plísně bramboru.

Příspěvek vznikl s institucionální podporou MZe v rámci Dlouhodobé koncepce rozvoje výzkumné organizace RO1624.