Chemap Agro s.r.o.

Základy zpracování půdy (1): Podmítka (I.)

10. 03. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 1686x

Do skupiny pracovních operací prováděných v rámci základního zpracování půdy náleží podmítka, orba, mělké zpracování půdy, hlubší zpracování půdy bez jejího obracení a pracovní operace související s kypřením podorničních vrstev půdního profilu.

Proseeds

Podmítka

Představuje mělké zpracování vrchní části půdy následující zejména po sklizni obilnin, dříve sklízených olejnin, luskovin, některých kořenných a aromatických plodin a pícnin sklízených v letním období. Po sklizni těchto plodin se půda nachází ve slehlém stavu v důsledku jejího přirozeného sléhání (graf 1) a utužování přejezdy mechanizačních prostředků. Míra přirozeného slehnutí půdy je zejména ovlivněna délkou doby, po kterou je plodina pěstována na pozemku a intenzitou prokořenění ornice. Utužování půdy všeobecně závisí na použité pěstební technologii, počtu přejezdů, typu pneumatik, hmotnosti mechanizačních prostředků, fyzikálních vlastnostech půdy v době provádění pracovní operace a půdním druhu.

Na strništi se nachází různé množství posklizňových zbytků, které závisí zejména na celkové produkci slámy danou plodinou (tab. 1), výšce strniště a technologii využívání slámy v zemědělském podniku.

Tab. 1: Produkce slámy vybraných polních plodin (Čvančara 1962)

Plodina

Produkce slámy (t/ha)

Plodina

Produkce slámy (t/ha)

Pšenice obecná

4,5–7

Hořčice bílá

2–5

Ječmen jarní

3–5,5

Mák setý

2,5–4

Žito seté

4–9

Kmín kořenný

2–6

Oves setý

3,7–7

Hrách setý

2–4,5

Řepka ozimá

3–6

Sója luštinatá

2,8–4,5

Graf 1: Proces přirozeného sléhání půdy na jílovitohlinité půdě při vyloučení zpracování půdy a bez přítomnosti rostlinného pokryvu v letech 2002 až 2004 (V. Brant)
Graf 1: Proces přirozeného sléhání půdy na jílovitohlinité půdě při vyloučení zpracování půdy a bez přítomnosti rostlinného pokryvu v letech 2002 až 2004 (V. Brant)

Graf 2: Vliv podmítky na objemovou vlhkost půdy (%) ve vrstvě půdy 0 až 80 mm na jílovitohlinité půdě; na nepodmítnutém strništi byla ponechána rozdrcená sláma (V. Brant)
Graf 2: Vliv podmítky na objemovou vlhkost půdy (%) ve vrstvě půdy 0 až 80 mm na jílovitohlinité půdě; na nepodmítnutém strništi byla ponechána rozdrcená sláma (V. Brant)

Kvalitní a včasně provedená podmítka plní následující funkce:

  • Redukuje ztráty půdní vláhy v důsledku (obr. 1) vytvoření horní nakypřené vrstvy půdy, která přeruší kapilární proud k povrchu půdy a podstatně sníží neproduktivní výpar (evaporaci). Při teplém počasí beze srážek se z jednoho hektaru nepodmítnutého strniště odpaří až 30 m3 vody za den (Hůla a kol., 1997). Z hlediska minimalizace ztrát půdní vláhy je potřebné co nejvčasnější provedení podmítky po sklizni. Nejlépe, okamžitě po sklizni. Je-li sláma sklízena, je limitujícím faktorem včasného provedení podmítky termín sběru slámy. V důsledku provedení podmítky však dochází k přesušení horní zpracované vrstvy půdy (graf 2) z důvodu zvýšení objemové vlhkosti a přerušení kapilárních pórů.

Nakypření horní vrstvy půdy ovlivňuje rovněž tepelný režim půdy. Nakypřená a dobře provzdušněná horní vrstva půdy se rychleji a intenzivněji ohřívá.

  • Ničí plevele nacházející se na pozemku po sklizni plodiny (obr. 2). Dochází k regulaci jednoletých plevelných druhů v důsledku jejich podříznutí a zaklopení, zároveň je znemožněna jejich regenerace, případě dozrání semen na plevelných rostlinách (zejména při vyšším strništi). Podmítka přispívá k částečnému potlačení víceletých až vytrvalých plevelů na základě poškození vegetativních orgánů rozmnožování v půdě a oslabení jejich asimilační plochy. Takto oslabené vytrvalé plevele jsou následně lépe regulovány dalšími operacemi základního zpracování půdy, především orbou.

Ničení plevelů rovněž spočívá v mělkém zapravení jejich diaspor nacházejících se na povrchu půdy, čímž se vytvoří podmínky pro jejich klíčení a vzcházení. Z nově vytvořených semen však budou klíčit jen ta, která nejsou dormantní. Zároveň umožňuje vyklíčit semenům vynesených ze spodních vrstev půdy v důsledku nakypření povrchu. Intenzitu klíčení semen a vzcházení plevelů rovněž ovlivňuje samotná kvalita provedení podmítky. Dojde-li při podmítce k vytvoření značného množství větších či velkých hrud, což nastane zejména při zpracování půdy za suchých podmínek, nebude zajištěn dostatečný kontakt semen s půdou. Vzcházivost plevelů je rovněž ovlivněna samotnými pracovními orgány podmítačů. Podmítací radlice s minimálním obracecím efektem zajistí uložení semen především v horních vrstvách půdy. Z hlediska vytvoření vhodných podmínek pro klíčení semen plevelů je velice důležité provedení ošetření podmítky, tj. urovnání povrchu půdy a jejího částečného opětovného utužení. Mechanizační prostředky pro provedení podmítky jsou v současné době standardně doplňovány různými typy válců či půdních pěchů, které zajistí požadované ošetření podmítky. Následnými pracovními operacemi jsou pak klíčící semena a vzešlé rostliny zničeny.  Důležitou podmínkou je však dostatečně dlouhý časový rozestup mezi podmítkou a následující pracovní operací, během něhož plevele vzejdou. Limitním faktorem ovlivňujícím klíčivost semen a vzcházivost plevelů je dostatek půdní vláhy, která závisí na množství srážek. Z hlediska eliminace většinou nepříznivé vodní bilance nelze opomenou význam půdní rosy.

  • Obdobně podmítka přispívá k omezení zaplevelení následných plodin zaplevelujícími rostlinami. Zapravení výdrolu semen kulturních rostlin do půdy podpoří jeho klíčení a vzcházení. Vzešlé rostliny jsou následnými operacemi zničeny. Výjimku představuje zpracování půdy po řepce. Strniště řepky není v oblastech s dostatkem srážek a zásoby vody v půdě vhodné podmítat. Provedení zpracování půdy okamžitě po sklizni ozimé řepky vedlo ke zvýšení počtu dormantních semen řepky v půdní zásobě oproti plochám, na kterých bylo strniště podmítnuto za dva nebo čtyři týdny po sklizni (Pekrun, 2003). U semen řepky uložených v půdě se v důsledku snížení vodního potenciálu, působení vysokých teplot a nedostatku světla vytváří sekundární dormance. Tato semena poté přežívají dlouhou dobu životná v půdě a zaplevelují porosty následných plodin. Po sklizni řepky je potřebné s následným zpracováním půdy počkat do doby, než většina semen vzejde z povrchu půdy.
  • Podmítkou jsou do půdy zapravovány posklizňové zbytky. Jedná se o zbylé části rostlin vytvářející strniště a zároveň může být do půdy zapravována sláma, není-li sklízena. Předpokladem kvalitního zapravení posklizňových zbytků do půdy je nízká výška strniště. Při zaorávce slámy je důležité její kvalitní rozdrcení a rovnoměrné rozložení na pozemku (obr. 3), což zajistí rovněž bezproblémovou práci podmítačů i při mělčí podmítce. Optimální délka řezanky slámy by neměla být delší než 50 mm. Problémy s rovnoměrným rozložením slámy při její zaorávce nastávají zejména při použití sklízecích mlátiček se záběrem větším než 5,5 m (Estler, 1996). Köller a Linke (2001) uvádějí, že při záběru žacího stolu nad 6 m by sklízecí mlátičky měly být vybaveny výkonnějšími drtiči slámy. Významnou roli z hlediska rovnoměrnosti rozmístění slámy hraje boční vítr. Pro dobrou funkci drtičů slámy umístěných na sklízecích mlátičkách je dostatečná rezerva výkonu motoru pro jeho funkci.

Při využití traktorového drtiče slámy je nutné se vyhnout zpracování vlhké slámy, protože při drcení slámy s vyšší vlhkostí zůstává podrcená sláma v pruzích (Hůla a kol., 1997). Využití mulčovačů pro drcení slámy uložené při sklizni do řádků není vhodné. Malý pracovní záběr mulčovačů znemožňuje rovnoměrné rozložení slámy na strništi. Kvalitní rozmístění slámy na povrchu půdy lze před provedením podmítky zajistit pomocí mulčovacích bran. Požadovaná kvalita umlčovacích bran je dosažena při pracovní rychlosti 14 km/hod a vyšší (Köller a Linke, 2001). Rovnoměrné rozložení slámy na pozemku a její následné kvalitní promísení s půdou je potřebné zajistit zejména při její velké produkci, při krátké době mezi sklizní předplodiny a výsevem plodiny následné a při nepříznivých půdních a povětrnostních podmínkách. Z hlediska rozvoje výdrolu předplodiny a plevelů v následné plodině nelze rovněž opomíjet použití rozmetačů plev.

  • Včasné zapravení posklizňových zbytků a slámy do půdy urychlí proces jejich mineralizace. Z hlediska podpory procesu rozkladu slámy a zamezení vzniku dusíkové deprese je vhodné u organické hmoty s širokým poměrem dusíku a uhlíku, především sláma obilnin, přidat před jejím zapravením na každou tunu slámy 10 kg dusíku. Se strništními zbytky jsou zároveň do půdy zapraveny původci chorobškůdců, kteří na posklizňových zbytcích přežívají, a snižuje se tak riziko jejich přenosu na další hostitele.

Společně se snižováním zásoby semen plevelů v půdě a odbouráváním meziproduktů rozkladů organické hmoty přispívá podmítka k procesu samočištění půdy (Kohout a kol., 1993). Při podmítce vysokého strniště a při špatném rozdrcení slámy nejsou posklizňové zbytky zaklopeny, vyčnívají na povrch půdy a zvyšují možnost šíření patogenů. Zaklopení posklizňových zbytků do půdy pomocí podmítky vede k omezení rozvoje padlí travního, stéblolamu, černání pat stébel, rzi travní atd. (Čača a kol., 1981; Hoffmann a Schmutterer, 1999). Podmítnutí strniště je rovněž jedno ze základních opatření omezující výskyt některých hmyzích škůdců a hraboše polního.

  • Významně podmítka přispívá k usnadnění následných pracovních operací základního zpracování půdy v důsledku zlepšení fyzikálního stavu půdy. Po podmítce následuje v agrotechnickém termínu orba nebo mělké zpracování půdy, případně hlubší zpracování půdy bez jejího obracení. Úkolem těchto operací je na rozdíl od podmítky vytvořit optimální půdní podmínky pro založení porostů a následný růstvývin kulturních rostlin. Orba nepodmítnutých pozemků, zejména za suchého počasí, je spojena se zvýšením energetické náročnosti orby, snížením plošné výkonnosti orební soupravy a vyšším opotřebením pracovních orgánů. Dále s tvorbou velkých hrud, které jsou nežádoucí především při provádění seťové orby.
  • Před provedením podmítky je vhodné provést zásobní hnojení draselnými a fosforečnými hnojivy, případně aplikaci hnojiv vápenatých. Přejezdy mechanizačních prostředků pro aplikaci hnojiv po strništi lze eliminovat jejich negativní vliv na fyzikální vlastnosti půdy. Pomocí podmítky a následující mi pracovními operacemi základního zpracování půdy budou aplikovaná hnojiva kvalitně promísena s půdou a rovnoměrně rozvrstvena v orničním profilu dle hloubky a způsobu jeho zpracování.
  • V neposlední řadě zajišťuje podmítka přípravu půdy pro založení strniskových meziplodin. Z důvodu rychlého založení porostů meziplodin lze kypřiče doplnit secími stroji nebo univerzálními rozmetaly.

Obr. 1: Hlavním úkolem podmítky je hospodařit s půdní vláhou a ničit plevele (V. Brant)
Obr. 1: Hlavním úkolem podmítky je hospodařit s půdní vláhou a ničit plevele (V. Brant)

Obr. 2: Zaplevelení pozemku po sklizni ozimé pšenice
Obr. 2: Zaplevelení pozemku po sklizni ozimé pšenice

Obr. 3: Pro dokonalé zapravení slámy do půdy je důležité její rovnoměrné rozmístění na pozemku
Obr. 3: Pro dokonalé zapravení slámy do půdy je důležité její rovnoměrné rozmístění na pozemku

Použitá literatura je k dispozici u autora.

Literatura:
Čača Z., Kolár V., Novák J. B., Zvára J. (1981): Zemědělská fytopatologie. SZN, Praha
Čvančara F. (1962): Zemědělská výroba v číslech. SZN, Praha
Estler M. (1996): Praktische Bodenbearbeitung. DLG-Verlags-GmbH, Frankfurt am Main
Hoffmann G. M., Schmutterer H. (1999): Parasitäre Krankenheiten und Schädlinge an landwirtschaftlichen Kulturpflanzen. Verlag Eugen Ulmer, Stuttgart
Hůla J., Abraham Z., Bauer F. (1997): Zpracování půdy, Brázda, Praha
Köller K., Linke Ch. (2001): Erfolgreicher Ackerbau ohne Pflug. DLG-Verlags-GmbH, Frankfurt am Main
Pekrun C. (2003): Einfluss der Bodenbearbeitung auf die Überdauerung von Samen und andere pflanzenbauliche Parameter unter besonderer Berücksichtigung der Populatonsdynamik von Ausfallraps. Habilationsschrift zur Erlangung der Venia legendi im Fach Pflanzenbau, Cuvillier Verlag, Göttingen.
Kohout V., Škoda V, Zitta M. (1993): Obecná produkce rostlinná. Skriptum, VŠZ, Praha

Související články

Možnosti řešení eroze v souvislosti se změnami legislativy i klimatu

05. 11. 2021 Ing. Antonín Šandera; Agro 2000, s. r. o. Technologie pěstování Zobrazeno 354x

Základy zpracování půdy (8): Zhutnění půdy a kypření podorničních vrstev půdního profilu

25. 10. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 577x

Přínos meziplodin v pěstitelských systémech

08. 10. 2021 Ing. Barbora Badalíková, Mgr. Martin Vašinka, Ph.D.; Zemědělský výzkum, spol. s r.o., Troubsko Technologie pěstování Zobrazeno 677x

Vliv rozdílného způsobu zpracování půdy na výnosové parametry ozimé řepky olejky

29. 09. 2021 Bc. Václav Tomášek; Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích Technologie pěstování Zobrazeno 859x

Základy zpracování půdy (7): Orba (III.) - Technické prostředky pro provádění orby

25. 09. 2021 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Technologie pěstování Zobrazeno 991x

Další články v kategorii Technologie pěstování

detail