Zásady pěstování a integrované ochrany olejného lnu v ČR

09. 05. 2017 Ing. Antonín Vaculík, Ph.D., Ing. Prokop Šmirous, CSc.; Agritec Plant Research s.r.o., Šumperk Technologie pěstování Zobrazeno 15311x

Len setý olejný (Linum usitattissimum var. humile) je jednoletá bylina s lodyhou vysokou 40–80 cm. Pěstuje se pro získání semene obsahujícího 30–45 % tuku - lněného oleje, pro potravinářské i průmyslové využití. Vedlejším produktem je lněný stonek obsahující asi 30–35 % krátkého vlákna vhodného pro průmyslové netextilní aplikace.

Rozsah pěstování

Ve světě je olejný len pěstován na ploše kolem 2,5 milionů hektarů, z toho v zemích EU kolem 180 000 ha, v Kanadě asi 850 000 ha, v Číně kolem 0,5 mil. ha. Významné plochy jsou v Jižní Americe, zejména kolem 0,5 mil. ha v Argentině, dále se pěstuje v Rusku, Indii, USA a dalších zemích. Světová produkce je v úrovni 2,1–2,7 mil. tun semene při průměrném výnosu 0,85 t/ha semene.

U nás je len setý, přadný i olejný, tradiční plodinou, V posledním desetiletí se olejný len pěstuje v ČR na kolísavé ploše od 1170 do 4100 hektarů, dříve to bylo i přes 8 tis. ha, v roce 2016 to bylo 1481 hektarů. Z dlouhodobých sledování vyplývá, že v ČR je olejný len pěstován nejvíce v krajích Olomouckém, Středočeském, Královéhradeckém, Ústeckém a Pardubickém. Tyto oblasti jsou vhodné pro pěstování olejného lnu a plně odpovídají jeho pěstebním nárokům.

Požadavky na prostředí

Pro pěstování olejného lnu jsou vhodné úrodné pozemky v pěstitelských oblastech s nadmořskou výškou 200–450 m s propustnými hlinitopísčitými až hlinitými půdami s neutrální až mírně kyselou reakcí 5,5–7,0 pH, se středním obsahem humusu. Nevhodné jsou těžké, kyselé a kamenité půdy a lokality se zvýšenou hladinou spodní vody. Utužená půda podporuje rozvoj chorob způsobených houbami Fusarium nebo Rhizoctonia solani, kyselá rozvoj fuzárií a kořenové hniloby.

Z hlediska zařazení v osevním postupu je len považován za přerušovače obilního sledu a zařazuje se po obilnině (žito, ozimá pšenice, jarní ječmen), pokud možno v šestiletém cyklu. Nevhodnými předplodinami jsou řepka, jetelotrávy, kukuřice a směsky na zeleno. Při pěstování lnu platí zásada zařazení v osevním postupu nejdříve po 4 letech, nejlépe po 6 letech po sobě. Při častějším zařazování lnu dochází k tzv. lnové únavě půdy. Vhodné je v osevním sledu častěji umísťovat luskoviny, pokud je to možné vůbec nezařazovat řepku.

Zakládání porostu

Volíme pozemky bez výskytu vytrvalých plevelů. Z hlediska péče o porost je účelné včasné setí, současně s jarními obilninami. K pěstování volíme odrůdy odolné vůči jednotlivým chorobám jako jsou fusariové vadnutí lnu, padlí lnu, alternariová skvrnitost.

Základem je výsev zdravého certifikovaného osiva. Velmi vhodné je vysévat osivo mořené proti chorobám přenosným osivem (antraknóza lnu, alternariová skvrnitost, kořenová hniloba lnu). Důležitá je také včasná regulace jednoletých plevelů vhodnými herbicidy, aby nedošlo k oslabení porostu lnu, a tím zvýšení vnímavosti k chorobám.

Po výběru pozemku, podle uvedených požadavků a bez vytrvalých plevelů, následuje obvyklá podzimní příprava půdy, tj. podmítka a podzimní orba. Dbáme na dodržování stejné hloubky orby, protože len je citlivý na přiorávání podorniční vrstvy půdy. Pokud se zaorává sláma z předplodiny, je účelné ke slámě před orbou aplikovat dusík (DAM, močovinu) v dávce 30 Kg N/ha. Také je vhodné v této době realizovat základní hnojení fosforem a draslem.

Jarní přípravou půdy je smykování, rozmetání hnojiv a mělké kypření do hloubky 5–6 cm, aby mohla být dodržena hloubka setí lnu do 2–3 cm.

Výživa a hnojení

Z hlediska výživy patří olejný len k plodinám s nižšími nároky na intenzitu přímého hnojení minerálními hnojivy, ale vyžaduje živiny v přístupném stavu již v ranných fázích po vzejítí.

Nejdůležitějším prvkem ve výživě lnu je dusík. Dávka dusíku se určí na základě agrochemického rozborů půdy na obsah minerálního dusíku. Při nízkém obsahu minerálního dusíku (do 8 g/kg zeminy) se aplikuje 25–40 kg N/ha. Při středním obsahu min. dusíku 8,1–12 mg/kg zeminy se doporučuje dávka 15–30 kg N/ha, při dobré zásobě, tj. 12,1–22 mg/ kg min. dusíku, se aplikuje 10–15 kg N/ha. Při vysokém obsahu minerálního dusíku v půdě, nad 22 mg/kg zeminy, se hnojení dusíkatými hnojivy nedoporučuje.

Fosfor je důležitým biogenním prvkem růstu lnu, nejvíce je přijímán ve fázi stromečku. Dávky hnojení se určují podle agrochemických rozborů půdy. Při dobrém obsahu fosforu    se použije 35–40 kg P/ha, při nízkém obsahu se použije 45–60 kg P/ha.

Draslík je ve významu pro len hned za dusíkem, je stavebním prvkem pletiv, podporuje odolnost lnu k poléhání a ovlivňuje vodní režim rostliny. Podle zásoby draslíku v půdě se stanoví dávky hnojení, a to při dobrém obsahu se použije 60–80 kg K/ha, při nízkém obsahu se použije 90–120 kg K/ha.

Vápníkem se ke lnu nehnojí, ale doporučuje se pravidelné v rámci osevního sledu. Oslabené porosty lnu je možné v době vegetace podpořit foliární aplikací listových hnojiv.

Setí

Kvalitní certifikované osivo, které splňuje požadavky vyhlášky č. 192/2012 Sb., (čistota 99 %, klíčivost 85 %) je základem pro založení vyrovnaného a výkonného porostu lnu.

Výsevek v milionech klíčivých semen (MKS) se stanoví podle parametrů osiva a podle pěstitelské lokality ve vztahu k nadmořské výšce pozemku, dešťovým srážkám a s přihlédnutím k druhu a úrodnosti půdy. Pro úrodnější lokality v sušších oblastech s nižší nadmořskou výškou a na lehčích půdách s dešťovými srážkami 350–450 mm za vegetační období, je vhodný výsevek 8,5–11 MKS/ha. S postupně se zvyšující se nadmořskou výškou a množstvím srážek za vegetační období výsevek snižujeme na 7,5–8,5 MKS/ha.

Len sejeme do řádků s meziřádkovou vzdáleností 100–125 mm, do hloubky 20–30 mm. Po hlubším zasetí se snižuje vzcházivost semen lnu. Při setí je vhodné založit kolejové řádky pro pojíždění postřikovačů při ochraně porostu a případném přihnojování. Termín zahájení setí záleží na vývoji jarních povětrnostních podmínek každého roku. Včasným zasetím, nejlépe v první dekádě dubna, se zajistí dobré využití zimní vláhy, rovnoměrně vzcházení a potom vyrovnaný růst a porost lnu. V příznivějších oblastech, s nadmořskou výškou do 300 m, můžeme v některých letech vysévat len již v poslední dekádě března. Časnější výsevy nejsou vhodné, protože přímrazky len poškozují a dlouhé chladné období růstu lnu neprospívá.

Odrůdy lnu olejného

Společný katalog odrůd EU uvádí ve svém aktuálním vydání 76 odrůd lnu olejného. V ČR je v současné době registrováno 7 odrůd olejného lnu, z toho jsou 4 české. Kromě toho se v ČR pěstuje další 7 odrůd z katalogu EU.

Podle obsahu mastné kyseliny linolenové (ALA) rozlišujeme 3 typy odrůd:

• odrůdy klasické (ne zcela správně nazývané také technické) se standardním obsahem ALA nad 50 % podílu oleje,
• odrůdy nízkolinolenové (ne zcela správně nazývané potravinářské) s obsahem kolem 5 % ALA v oleji,
• odrůdy se středním obsahem, tj. kolem 35 % ALA v oleji.

Výběr odrůdy pěstitelem se řídí především podle předpokládaného požadavku odbytu semene a podle délky vegetační doby. Do lokalit s nadmořskou výškou do 350 m jsou vhodné odrůdy středně rané až pozdní, nad tuto hranici vybíráme z odrůd raných až středně raných.

Stručný popis odrůd olejného lnu registrované v ČR:

• Amon (2007), vyšlechtila společnost AGRITEC, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Modrokvětá odrůda se žlutou barvou semene a středně dlouhou vegetační dobou, délkou stonku kolem 60–90 cm.
• Flanders (1996), majitel Limagrain Advanta Nederland, B.V., Nizozemí. Modrokvětá až fialovokvětá odrůda se středně dlouhou vegetační dobou, délkou stonku kolem 50–60 cm a hnědou barvou semene.
• Jantar (2006), vyšlechtila společnost Sempra Praha a.s. s 50 % podílem fy Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Majitel je společnost Sempra Praha a.s. Jantar je pozdní modrokvětá odrůda olejného lnu, barva semene žlutá.
• Libra (2013), majitel Limagrain Advanta Nederland, B.V., Nizozemí. Nová, poloraná odrůda typu Flanders s bleděmodrým květem, semeno je hnědé s vysokým obsahem oleje.
• Lola (1999), majitel Limagrain Advanta Nederland, B.V., Nizozemí. Modrokvětá odrůda se střední délkou vegetace a pozdním počátkem kvetení, s kvalitativně odlišným složením semene.
• Raciol (2011), vyšlechtila společnost Agritec, výzkum, šlechtění a služby s.r.o. Středně raná, modrokvětá odrůda se žlutou barvou semene a středně dlouhou vegetační dobou.
• Agriol (2016), vyšlechtila společnost Agritec Plant Research s.r.o. Nová, pozdní odrůda olejného lnu. Rostliny středně vysoké. Barva květu středně modrá, barva semene žlutá, hmotnost tisíce semen nízká až střední.

Další v ČR pěstované odrůdy z katalogu EU: Baikal, Bilton, Biltstar, Kaolin, Natural, Oural, Recitál.

Ochrana proti škodlivým organizmům

Podobně jako jiné polní plodiny může být len poškozován škodlivými organizmy - chorobami, škůdci a plevely. Vůči těmto nepříznivým vlivům se uplatňují metody integrované ochrany rostlin. Základem těchto opatření je správné pěstitelské prostředí a rozumné vedení a ošetřování porostu lnu, tj. dodržování pěstebních opatření.

Choroby

Nejdůležitější z řady chorob jsou fusariózy (Fusarium oxysporum f.sp. lini), antraknóza (Colletotrichum lini) a lámavost stonku (Polyspora lini). Většina dnes pěstovaných odrůd vykazuje střední odolnost vůči chorobám a přímá fungicidní ochrana se neprovádí. Škodlivost chorob omezuje dodržení 6letého osevního odstupu, dobré pěstitelské podmínky a zejména zdravé, obvykle fungicidně namořené, osivo lnu.

Regulace plevelů

Zaplevelování porostů olejného lnu způsobuje nejen přímé kvantitativní škody spočívající ve sníženém výnosu semene, ale zároveň přispívá k rozvoji chorob lnu, zhoršuje podmínky pro mechanizovanou sklizeň, zhoršuje kvalitu semene, a také může snižovat, pro případné další využití, kvalitu krátkého vlákna a koudele.

Mezi nejrozšířenější plevele ve lnu patří jednoleté dvouděložné plevele v různém druhovém zastoupení podle ekologických podmínek stanoviště. V posledních letech se zvyšuje zaplevelení porostů lnu řepkou ozimou z výdrolu a dalšími plevely, např. svízelem přítulou, merlíky, heřmánkovitými plevely aj. Mezi neopomenutelné jednoděložné plevele, které pravidelně zaplevelují porosty lnu, patří především pýr plazivý, ježatka kuří noha a oves hluchý. Plevele patří mezi limitující činitele úspěšného pěstování lnu setého. Vzhledem k situaci, kdy na většině polí v České republice je relativně vysoká zaplevelenost, není možné, aby pěstitelé olejného lnu mohli vynechat odpovídající odplevelující opatření. Z širšího pohledu je samozřejmě vhodné hubit řadu plevelů v předplodině (pýr plazivý, oves hluchý, pcháč oset, svízel přítula, aj.), ale přesto se nevyhneme jejich přímému hubení prostřednictvím herbicidních přípravků.

Vhodné pěstitelské opatření, které lze považovat za nepřímé ničení plevelů je především dokonale provedená orba a na jaře navazující precizní předseťová příprava půdy, která likviduje vzešlé dvouděložné plevele. Zároveň by mělo dojít pečlivým vláčením k odstranění případně se vyskytujících oddenků pýru. Takto pečlivě provedená příprava půdy by měla být korunována založením dobře zapojeného porostu. Ačkoliv, uvedená pěstitelská opatření do určité míry sníží počet vyskytujících se plevelů, je zpravidla nutná a nezastupitelná přímá herbicidní ochrana proti jednoděložným a dvouděložným plevelům.

Pokud chceme pěstovat len na pozemku, kde je předpoklad vyššího zaplevelení dvouděložnými plevely, tak je vhodné preemergentně aplikovat, do 3 dnů po zasetí lnu, přípravek Afalon 45 SC (popřípadě jiný s účinnou látkou linuron) v dávce 1,25–2,0 l/ha. Tento herbicid bude možno aplikovat v letošním roce velmi pravděpodobně naposled. Podmínkou pro dobrou herbicidní účinnost a pro bezpečnost vůči rostlinám lnu u takto aplikovaného herbicidu, je dokonalá příprava půdy bez hrud, popřípadě zbytků organické hmoty, protože semena plevelných rostlin by po rozpadu hrud, a tím porušení ochranného filmu, bez problémů klíčila. Takto preemergentně provedená aplikace spolehlivě reguluje nejen řadu dvouděložných plevelů, ale dokáže také účinné potlačit některé jednoleté jednoděložné plevele, především v poslední době se hojně rozšiřující ježatku kuří nohu. Nevýhodou této aplikace je, tak jako u všech půdních herbicidů, částečná závislost účinnosti na půdní vlhkosti, což může být v některých letech nebo na určitých lokalitách problémem. Pro zajištění odpovídající selektivity použitého, preemergentně aplikovaného herbicidu, je důležité dodržet rovnoměrnou hloubku setí lnu do 3 cm.

Valná většina pěstitelů lnu, ale první herbicidní zásah provádí až po vzejití rostlin. Při aplikaci postemergentních herbicidů proti dvouděložným plevelům, by se rostliny lnu měly nacházet ve fázi stromečku, tj. výška 5–12 cm, max. však 15 cm. Při aplikaci nad tuto hranici, kdy rostliny lnu jsou již ve fázi rychlého růstu, hrozí fytotoxické poškození rostlin použitými herbicidy proti dvouděložným plevelům a to i u těch herbicidů, které se v nižších růstových fázích chovají vůči rostlinám lnu vysoce selektivně. Cílové dvouděložné plevele by neměly být v době aplikace přerostlé a nejvhodnější termín pro aplikaci, při zajištění dobré účinnosti použitých herbicidů je období, kdy mají plevele první pár pravých listů a len je vysoký do 8 cm. V době minulé a je možno říci, že po několik desetiletí zpět, byl nejpoužívanějším přípravkem herbicid Glean 75 WG v dávce do 15 g/ha. Zvláště při silném výskytu heřmánkovitých plevelů a pcháče osetu bylo možno v předcházejících letech také možno využít přípravků Lontrel 300, resp. Cliophar 300 SL v dávce 0,3 l/ha. Bohužel aktuálně, ačkoli přípravky na trhu zůstaly, jejich registrace do porostů lnu již není platná a aplikace tudíž možná. V rámci minoritních indikací, byla zásluhou naší firmy v minulých letech připravena a schválena registrace přípravku Husar v dávce 100–200 g/ha pro postemergentní ošetření lnu při výšce 5–15 cm. Přípravek Husar má kromě výborné herbicidní účinnosti na široké spektrum dvouděložných plevelů, spolehlivý herbicidní účinek také na výdrol řepky ozimé. Dále byla schválena registrace herbicidu Galera v dávce 0,35 l/ha pro postemergentní ošetření od 5 do 15 cm výšky lnu. Přípravek Galera spolehlivě hubí heřmánkovité plevele, svízel přítulu, pcháč oset, merlíky aj. Přípravek Galera ovšem neúčinkuje na výdrol řepky, a proto je vhodné ho v tomto případě kombinovat s jiným herbicidem s deklarovanou herbicidní účinností vůči výdrolu řepky. Mimo tyto přípravky lze ještě proti širokolistým dvouděložným plevelům použít přípravek Basagran v dávce 2,0 l/ha, resp. s obsaženým aktivátorem Basagran Super v dávce 1,5–2,0 l/ha. Herbicid Savvy se aplikuje do aktivně rostoucího lnu v období od růstové fáze vyvinutého prvního páru pravých listů do výšky 30 cm či před objevením se květních pupenů podle toho, co nastane dříve. U tohoto přípravku, ostatně jako u některých předchozích je uveden zákaz použití lnu pro potravinářské účely a účely zkrmování hospodářskými zvířaty, resp. možnost použití jen pro len pěstovaný pro průmyslové využití.

Pcháč oset jako vysoce konkurenceschopný plevel olejného lnu

Odumírající pýr plazivý po aplikaci graminicidu

Graminicidní ošetření porostů lnu se zpravidla provádí až po provedeném zásahu proti dvouděložným plevelům, protože registrované graminicidní přípravky vykazují velmi dobrou selektivitu vůči rostlinám lnu i v pozdější fázi růstu. Ošetření je však vhodné provádět v době, kdy porost lnu nezakrývá cílové plevele. Mezi aplikací herbicidů proti dvouděložným a jednoděložným plevelům je nutný odstup nejméně 4 dny.

V posledních letech zaznamenává velký rozmach v šíření po takřka celém území ČR ježatka kuří noha. Je to jednoletá, středně vysoká tráva, která na úrodných půdách vytváří mohutné trsy a dosahuje výšky až kolem 1 m. Její nebezpečnost spočívá v jejím relativně rychlém růstu, při kterém spotřebovává vodu a živiny a díky své konkurenční schopnosti může zastiňovat rostliny lnu. Na tento plevel, tak jako na další jednoleté trávy (oves hluchý, béry aj.) postačuje nižší dávka graminicidního přípravku doporučená výrobci pro jednoleté trávy. Po aplikaci zastavují ježatka a další jednoleté trávy růst a během 14–21 dnů odumírají. Tato doba je přímo závislá na teplotních podmínkách po aplikaci a růstové fázi plevele.

Pokud na jednoleté jednoděložné plevele postačí nižší dávka graminicidu, tak pro úspěšnou likvidaci vytrvalých jednoděložných plevelů, kam patří také prakticky celorepublikově rozšířený pýr plazivý, je nutno volit dávku zhruba dvojnásobnou. Při přesné volbě dávky, tak jako u všech plevelů samozřejmě záleží na růstové fázi plevele, intenzitě zaplevelení a doporučení výrobce takového herbicidu. Možnost výběru graminicidního přípravku povoleného pro aplikaci do porostů lnu setého je relativně široká a vzhledem k jejich dobré účinnosti, záleží plně na pěstiteli, jaký graminicid použije. Pro lepší ilustraci možného výběru graminicidu je možno jmenovat následující: Agil 100 EC, Focus Ultra, Garland Forte, Pantera QT, Stratos Ultra, Targa Super 5 EC, Targa 10 EC aj.

Samostatnou kapitolou při pěstování olejného lnu je použití neselektivních herbicidů nebo regulátorů dozrávání pro rychlejší a vyrovnanější dozrávání, ukončení vegetace porostu a usnadnění kombajnové sklizně. Pro aplikaci můžeme volit přípravky s účinnou látkou glyphosate, umožňující zrychlený proces dozrávání (Roundup Biaktiv, Dominator, Touchdown Quattro aj.) nebo v pozdější fázi desikant Reglone. Při stanovení optimální doby aplikace vhodných přípravků a začátku vlastní sklizně se řídíme především zbarvením semene. Přípravky umožňující zrychlený proces dozrávání je vhodné aplikovat na konci fáze rané žluté zralosti, tj. v době kdy tobolky jsou z větší části nažloutlé, semena jsou již plně vyvinuta, ale potřebují ještě dozrávat v tobolkách. Barva semen u odrůd s hnědým semenem je světle žlutá, směrem ke špičce tmavě žlutá a na špičkách začínají hnědnout. Pokud jsou již semena žlutohnědě až kávově hnědě zbarvena, na špičce světle hnědé barvy, tak je možno použít desikant Reglone. Na průběh zralosti má vliv také lokalita pěstování a průběh počasí v tomto období. Uvedené popisy barevných změn na semeni lnu jsou platné pro hnědosemenné odrůdy lnu a po určité transformaci je lze použít i na žlutosemenné odrůdy. Kromě usnadněného a vyrovnaného dozrávání, má aplikace neselektivních herbicidů význam, jakožto odplevelující zásah pro následnou plodinu. Úspěšná regulace zaplevelení v porostech lnu zamezí jak přímým kvantitativním škodám na výnosu, tak snižování jakosti sklizeného lněného semene. Proto je účelné udržovat porost lnu v „bezplevelném stavu“ od vzejití až do sklizně.

Naprosto nezvládnutá herbicidní ochrana, resp. olejný len pěstovaný v režimu ekologického zemědělství

Dozrávající porost olejného lnu

Kombajnová sklizeň olejného lnu

Tab.: Charakteristika registrovaných herbicidů proti dvouděložným plevelům v porostech lnu

Škůdci

Ze škůdců na olejném lnu se vyskytuje zejména dřepčík lnový Longitarsus parvulus (Paykull) a dřepčík pryšcový Apthona euphorbiae (Schrank), jejichž larvy vyžírají kořeny a dospělci ožírají děložní listy klíčních rostlin a mohou způsobit až holožír.

Dřepčík lnový má pouze jediné pokolení, přesto se vyskytuje na porostech lnu dvakrát do roka. Brouci se líhnou na přelomu června a července, přezimují v půdě a na jaře se objevují v mladých porostech lnu, kde samičky kladou vajíčka do půdy ke kořenům lnu. Larvy jsou bělavé s tmavší žlutohnědou hlavou, živí se kořenovým vlášením nebo rostlinnými šťávami hlavního kořene. Po dospění se larva mění v nehybnou kuklu a následně se líhnou noví brouci. Dospělci tohoto škůdce dosahují 1,2–1,4 mm. Jejich tělo je zbarveno do černa bez zeleného lesku s hustě tečkovaným povrchem krovek. Jak bylo výše naznačeno, škůdce se vyznačuje dvěma obdobími žíru. Jedná se o škody působené v jarním období při vzcházení rostlin lnu a druhý termín se vztahuje k období fáze butonizace a kvetení, kde se jedná o tzv. letní žír. Z hlediska škodlivosti je jarní žír nejnebezpečnější, neboť silný výskyt tohoto brouka výrazně redukuje asimilační plochu rostlin a následně dochází k velkým výpadkům rostlin. Letní žír již výrazně neškodí a okusy způsobují pouze zjizvení stonku. Teplé a sušší počasí v jarním období výrazně zvyšuje nebezpečnost tohoto škůdce.

Dřepčík pryšcový se převážně vyskytuje na různých druzích pryšců, z nichž přechází na porosty lnu vyseté v jejich blízkosti. Dřepčík pryšcový je znatelně robustnější než výše uvedený dřepčík lnový a dosahuje 1,5–2,1 mm s kovově lesklým modročerným zbarvením. Škodlivost a možnosti ochrany jsou shodné s dřepčíkem lnovým.

Ochranou je jednak insekticidní moření osiva (nové insekticidní mořidlo je v povolovacím řízení), aktuálně pak postřik vzcházejícího porostu lnu registrovanými přípravky.

V pozdějších fázích rychlého růstu mohou být porosty lnu poškozeny náletem třásněnky lnové Thrips linarius (Uzel). Dospělý hmyz čárkovitého vzhledu má úzké a protáhlé tělo o velikosti cca 1 mm se dvěma páry třásnitých křídel. Larvy jsou zbarveny žlutě, nymfy žlutošedě a dospělci mají barvu tmavě šedou až černou. Lnu škodí dospělci i larvy, přičemž dospělci zůstávají skryti v paždí listů vegetačního vrcholu a květních poupat. V teplých a suchých letech se mohou třásněnky na lnu kalamitně přemnožit. Na len přelétají ve fázích rychlého růstu a butonizace, přičemž sají především na mladých listech vegetačního vrcholu. Sáním způsobují typické kroucení a deformaci stonků s následným odumíráním vegetačních vrcholů. Napadené rostliny zaostávají v růstu a poskytují menší výnos semene.

Ochrana proti třásněnkám spočívá v aplikaci insekticidů ve fází rychlého růstu a butonizace. Potřeba tohoto zásahu se řídí aktuálním stavem populace škůdce v porostu a ošetřují se plochy, kde bylo zjištěno 20 a více jedinců na 1 smyk. Po zjištění tohoto stavu je třeba provést ošetření co nejdříve, aby se zabránilo v kladení vajíček.

Zásady pěstování a integrované ochrany olejného lnu v ČR