Analyzování půd pro potřeby hnojení zemědělských plodin

06. 03. 2025 Ing. Tomáš Kubatko; Laboratoř Postoloprty s.r.o. Hnojení Zobrazeno 761x

Využívání analytických výstupů zemědělských laboratoří je již mnoho let naprosto nezbytnou součástí rozhodovacích procesů řídících pracovníků prosperujících zemědělských podniků. Současné zemědělské laboratoře již zdaleka nejsou zaměřeny pouze na zemědělce, ale mají široké portfolio analýz, které využívají běžní občané, obce i firmy podnikající mimo zemědělství.

Nosným programem každé dobré zemědělské laboratoře jsou, a troufnu si tvrdit, že do budoucna stále budou, rozbory půd. Stále totiž platí, a bude platit, motto každého dobrého hospodáře: půda je základ.

Pravidla odběru vzorků

Ačkoli by se zdálo, že vzorkování půd je naprosto triviální záležitostí, kterou zvládne úplně každý, opak je pravdou. Odebrat reprezentativní vzorek půdy, který bude co nejvíce odpovídat vlastnostem daného pozemku, není při zodpovědném přístupu žádná legrace. Jako příklad náročnosti odběru reprezentativního vzorku si vezměme metodiku odběru vzorků pro agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP), kterou vydává ÚKZÚZ. Zde se odebírá u orné půdy v řepařské a kukuřičné oblasti 1 vzorek složený z minimálně 30 vpichů sondovací tyčí z horizontu 0–30 cm z plochy 10 ha (v bramborářské a horské oblasti 7 ha). Hmotnost takového vzorku je cca 1 kg. Hmotnost ornice v horizontu 0–30 cm na 10 ha činí cca 45 mil. kg. Z odebraného vzorku se po usušení a prosátí využívá k vlastní analýze cca 100 g suché zeminy. Akreditovaní vzorkaři opakovaně absolvují školení o správném odběru vzorků a laboratoř prochází pravidelnými audity.

Po 6 letech se provádí AZZP, která je primárně určené pro státní orgány za účelem monitoringu stavu živin v zemědělské půdě. Pro zemědělce by měl být výstup z těchto analýz zejména informativní. Pro vlastní rozhodovací proces k určení dávek hnojení doporučujeme odebírat vzorek z plochy o velikosti do 5 ha, který dokáže lépe postihnout často značnou variabilitu zemědělských pozemků v ČR.

Danou problematiku nejlépe ilustrují schémata 1 a 2. Na schématu 1 je výstup z AZZP, informující o hladině zásobenosti fosforem na pozemku. Schéma 2 je mapa zásobenosti fosforem z aplikace SKYZOL, určené k variabilnímu hnojení. Je zde vidět zásobenost fosforem, kdy jsou vzorky odebrané dle GPS v rastru 3 ha.

U každé kultury je pro stanovení pH a základních živin metodou Mehlich III určený odpovídající hloubkový horizont, ze kterého se odebírají vzorky. Jak bylo zmíněno výše, u orné půdy je to 0–30 cm. Chmelnice se vzorkují z horizontu 10–40 cm v řádku mezi rostlinami, 1 vzorek z celé konstrukce nebo z plochy maximálně 3 ha. Trvalé travní porosty z hloubky 0–15 cm (odstraňuje se vrchní drnová vrstva), v ovocných sadech je velikost plochy 3 ha a horizont 0–30 cm. Vzorek se odebírá v řadách mezi stromy. U vinic činí plocha maximálně 2 ha, odebírají se odděleně horizonty 0–30 a 30–60 cm. Z důvodu navázání vyhodnocení výsledků s následným doporučením hnojení je velice důležité dodržovat uvedené hloubky odběru. Navíc je třeba zdůraznit, že pro stanovení hladiny pH půdy a doporučení vápnění je nutno při odběru určit také půdní druh (L, S, T) na daném pozemku.

Stále častěji se na naši laboratoř zemědělci obrací s prosbou o diagnostiku problematických částí pozemku, na nichž dochází ke špatnému vývoji rostlin. Kromě fyzikálních vlastností půdy bývá obsah živin v půdě jednou z možných příčin vzniku tzv. hladových míst na pozemku. Jeden z mnoha příkladů je uveden na mapě 1. Zde jsou jasně vidět světlé plochy, kde nic neroste. Výsledek rozborů půdy z těchto míst prezentujeme v tabulce 1. Je zřejmé, že na místech, kde nic neroste, je extrémně kyselá půdní reakce a zároveň i velmi vysoký nedostatek vápníku. Tzn. prostředí naprosto nevhodné pro růst rostlin. Výřez fotografie je z posledního leteckého snímkování (rok 2023) v dané oblasti a obdobná místa jsou na cca 10 % z celého pozemku. Tady je vápnění naprosto nezbytné!

Výsledky rozborů z laboratoře dostává zemědělec v přehledné tabulce i s doporučením hnojení v dávkách čistých živin, vztaženým na střední výnosovou hladinu.

Tab. 1: Výsledky rozborů půdy problematických míst sledovaného pozemku

Mapa 1: Informace o zásobenosti sledovaného pozemku fosforem z AZZP

Mapa 2: Zásobenost sledovaného pozemku fosforem v aplikaci SKYZOL

Druhy půdních analýz

V omezené části odborné veřejnosti se diskutuje, zda je vhodné k půdním analýzám využívat roztok Mehlich III. Do této polemiky bych se nerad pouštěl, je ale potřeba říct, že velkou výhodou je zjednodušení stanovení prvků pro většinu půd, a tím i značné zlevnění laboratorních analýz. Ne vždy relevantní jsou však hodnoty fosforu při vysokém obsahu vápníku v půdě. Při vysokém pH (>7,2) a vysokém obsahu vápníku (>7 000 mg/kg) doporučujeme zemědělcům stanovení a vyhodnocení obsahu fosforu dle Egnera, které je v těchto případech lépe vypovídající.

Jednou z přesnějších analýz ke stanovení výživného stavu půdy je metoda KVK, kdy se zjišťuje efektivní hodnota sorpce výměnných kationtů půdy (KVK) v reálném chemismu dané půdy, která má rozhodující postavení v interakci půda-rostlina. V jednoduché verzi se kromě pH stanovují i základní živiny: draslík, hořčík a vápník. Laboratoř Postoloprty nabízí rozšířenou verzi (s vyhodnocením od Doc. J. Matuly), kde se navíc stanovuje i fosfor, síra, mangan a bór.

Další nezbytnou půdní analýzou je stanovení obsahu minerálního dusíku (N-min) v půdě, které slouží k optimalizaci hnojení dusíkem. Odběry se provádí zpravidla před prvním dusíkatým hnojením z horizontu 0–30 cm, případně u chmelnic 30–60 cm. Vzhledem k tomu, že obsah N-min v půdě je značně kolísavý a je ovlivňován mnoha faktory (srážky, teplota půdy, organická hmota, mineralizace atd.), jeho znalost je nutná prakticky u všech plodin. Obzvláště důležité je toto stanovení u sladovnického ječmene, kde je hnojení dusíkem v přímé korelaci s obsahem N-látek v zrnu. Každý rok má jiný průběh zimy a s tím souvisí i rozdílné obsahy minerálního dusíku v půdě. Pro ilustraci jsou uvedeny grafy 1 a 2, které reprezentují rozdíly v hodnotách N-min v letech 2023 a 2024 u předseťových analýz pro jarní ječmen. Půdy byly odebrány u zákazníků v působnosti naší laboratoře, což reprezentuje hlavní pěstební oblasti sladovnického ječmene v Čechách.

S obsahem minerálního dusíku v půdě pracuje v současné době každý rozumný hospodář. Cílené hnojení dusíkem je jedním z nejefektivnějších zásahů v celkové ekonomice pěstování většiny plodin a zároveň pomáhá k plnění požadavků tolik „oblíbené“ nitrátové směrnice.

Odběry půdy pro stanovení N-min se samozřejmě provádí i během vegetace a výsledky těchto analýz slouží ke stanovení dalších dávek hnojení. Nejdůležitější jsou tyto rozbory u pšenice, hlavně té potravinářské. Ruku v ruce se stanovením obsahu N-min v půdě během vegetace jdou rozbory rostlin (listová analýza). Naše vyhodnocení dokáže kombinovat obsah N-min v půdě s obsahem dusíku v rostlině a výsledkem je zpřesnění doporučení potřebné dávky dusíku k dohnojení. Použití pouze listové analýzy ke stanovení potřeby hnojení dusíkem není ve většině případů vhodné. To funguje jen při naprosto optimálním vláhovém a teplotním stavu půdy, kdy jsou dobré podmínky pro příjem živin. Tato situace je však v našich podmínkách stále méně častá.

Při vysoké intenzitě pěstování řepky stále více pěstitelů zjišťuje zásobu minerálního dusíku i během podzimu (optimální termín je konec září–polovina října) a na základě výsledků provádí podzimní přihnojení. Při nedostatku dusíku a teď již běžně teplých zimních obdobích řepka strádá, což má vliv na výnos.

Graf 1: Hodnoty Nmin u předseťové analýzy půdy pro jarní ječmen, jaro 2023

Graf 2: Hodnoty Nmin u předseťové analýzy půdy pro jarní ječmen, jaro 2024

Rozbory pro variabilní hnojení

Stále důležitější součástí dnešní moderní rostlinné výroby je využití precizního, tzn. variabilního systému hnojení. Na trhu existuje mnoho systémů k vytváření variabilních map, jedním z nich je například aplikace SKYZOL, kterou vyvinula Laboratoř Postoloprty. Je ale třeba zdůraznit, že v systému variabilního hnojení s využitím satelitních dat stále zůstává prioritou půda. Proto laboratoř využívá vlastní půdní analýzy, kdy se odebírají vzorky z bodů v rastru nejčastěji 3 ha. Body jsou definované souřadnicemi GPS pro možnost opakovaných odběrů. Výstupem jsou pro zákazníka mapy zásobenosti pro každou živinu (schéma 2). Na základě těchto map se v programu SKYZOL vytvoří aplikační mapy k hnojení dané plodiny, která bude na pozemku pěstována. Nedílnou součástí aplikace je modul určený k variabilnímu hnojení dusíkem. Zde se využívá výnosový potenciál (popř. výnosové mapy) daného pozemku, případně kombinace s aktuálními satelitními snímky. Samozřejmostí je i možnost tvorby aplikačních map na základě aktuálního satelitního snímku.

Předností aplikace SKYZOL je její jednoduchost. Má samozřejmě napojení na registr plodin a hnojiv na portálu farmáře, ale pro zachování jednoduchosti ovládání programu a přehlednosti není žádoucí propojení s další evidencí (sklady, účetnictví). I přesto, že je práce s aplikací velmi jednoduchá, laboratoř nabízí zemědělcům kompletní servis od zpracování odběrových map, odběru vzorků, analýz a tvorby map zásobenosti přes tvorbu výnosového potenciálu a aplikačních map až po jejich výstup ve formátu čitelném aplikační technikou. Ideální termín k odběru vzorků pro účely variabilního hnojení je období od žní do nového osevu, kdy se dají využít vzorkovací zařízení (obr. 1).

Ke zjištění co největšího rozsahu vlastností půdy provádí laboratoř ke standartní analýze pH, makroprvků, organické hmoty i zjišťování obsahu mikroprvků (B, Cu, Zn, Mn, Fe), určení půdního druhu na základě zrnitosti, stanovení objemové hmotnosti půdy (Kopeckého válečky) apod. Zejména pro ovocnáře a zelináře jsou důležité také akreditované odběry a rozbory půd na těžké kovy (As, Cd, Cr, Hg, Pb) a to i v zelenině. Stále větší důraz je kladen na sledování organické hmoty v půdě. Zde se stanovuje obsah humusu, celkový obsah uhlíku (C_tot), obsah oxidovatelného uhlíku (C_ox) i poměr huminových a fulvokyselin (HK/FK) určující kvalitu humusu a poměr C:N.

Závěr

Z výše uvedeného vyplývá, že každý malý i velký zemědělec může mít k dispozici analýzy, které mu pomohou s rozhodováním při plánování hnojení a s celkovou péčí o půdu. Stále však platí, že při hospodaření je důležitý cit a znalost místních poměrů ze strany agronoma.

Obr. 1: Problematická (světlá) místa pozemku se špatným vývojem rostlin, příčinou může být nedostatečná zásoba živin

Obr. 2: Odběry vzorků pro analýzy pomocí mobilní vzorkovací soupravy