Bilance draslíku z pokusu hnojeného kapalnými statkovými hnojivy

07. 11. 2017 RNDr. Václav Macháček, DrSc., odborný poradce v oboru rostlinná výroba Ing. Eva Kunzová, Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 2383x

Tento příspěvek navazuje na část, která pojednává o hodnocení bilance fosforu z pokusu hnojeném statkovými hnojivy - 2. hon. V části věnované fosforu je popsána podrobná metodika pokusu (viz Agromanuál č. 8/2017, str. 68).

Hnojení

Hnojení statkovými hnojivy za osevní sled v jednotlivých blocích honu při dvojnásobném opakování je následující: bez organického hnojení (Kontrola), hnůj skotu (Hn) - 57 t/ha, močůvka a sláma (Moč+Sl) - 128 t/ha a kejda drůbeže (KjD) - 122 t/ha. Dávky z historického hlediska jsou určeny podle obsahu organického uhlíku v hnoji, kdy převládalo kejdové hnojení. V současné době pro nedostatek KjD je nahrazena KjS (kejda skotu). Průměrné roční dávky draslíku v prvcích ze statkových hnojiv za osevní sled jsou: Hn - 56 kg K/ha, Moč+Sl - 71 kg K/ha a KjD - 43 kg K/ha.

Z různého minerálního hnojení (6 variant) byly vybrány 3 varianty: 0 - kontrola; N₁P₁K₁; N₃P₂K₂ (tab. 1) a jejich průměrné roční dávky živin za osevní sled jsou: N₁ 39; N₃ 67; P₁ 24; P₂ 31; K₁ 109; K₂ 146 (kg prvku/ha). Součty průměrných každoročních dávek draslíku z minerálních a statkových hnojiv (K_min+K_or).

Výpočet bilancí: od celkových průměrných vkladů hnojiv za osevní sledy se odečtou celkové odběry draslíku (odběr K) za osevní sledy.

Tab. 1: Přehled průměrných každoročních dávek draslíku v prvcích ze statkových a minerálních hnojiv

Hodnocení odběrů draslíku rostlinami a bilance z celkových průměrů osevních sledů

V tabulce 2 jsou uvedeny průměry minimálních a maximálních hodnoty odběrů K rostlinami. Jak vyplývá z uvedených hodnot, tak se pravděpodobně bude jednat o nedefinovatelné extrémní rozdíly, současně těžko zjistitelné. Z tohoto důvodu pro další hodnocení bylo odstoupeno od průměrných hodnot odběrů K za sledované období a přistoupeno k hodnotám získaných pomocí mediánu, který určuje nejvíce časté hodnoty a nezapočítává nedefinovatelné extrémní hodnoty. Přehled hodnot odběrů K rostlinami a hodnot získaných pomocí mediánu je uveden v tabulce 3. Hodnoty získané pomocí mediánu budou následně hodnoceny.

Tab. 2: Přehled minimálních a maximálních hodnot odběrů draslíku v kg K/ha

Tab. 3: Přehled hodnot odběru draslíku a bilancí v kg K/ha

Odběr draslíku

Z tabulky 3 vyplývá, že nejvyšší hodnoty odběru K rostlinami je u dávky N₁P₁K₁ na kombinaci s KjD (143 mg K/ha), což je v rozporu s dávkou draslíku. U dávky N₃P₂K₂ je již nejvyšší odběr draslíku u kombinací: Kontrola, Moč+Sl a KjD (všechny 142–143 kg K/ha) a nejnižší u Hn. Z tohoto vyplývá, že tak vysoké dávky draslíku neovlivňují další odběr K a odběr je řízen dalšími agronomickými opatřeními. Tyto rozdíly v odběru K rostlinou jsou názorně uvedeny v grafu 1. Pomocí regresní analýzy bylo vypočtenou, že největší strmost zvyšování odběru rostlinou je u kombinace Kontrola, pak klesá přes kombinace s Hn a kombinace Moč+Sl a KjD jsou téměř totožné. Ke zvýšení odběru draslíku rostlinou o 10 kg/ha je u minerálního hnojení (Kontrola) je zapotřebí dávka draslíku 5,3 kg/ha, u Hn 3,4 kg/ha, u Moč+Sl 2,9 kg/ha a u KjD 3,1 kg/ha a tyto dávky jsou v souladu s množstvím draslíku dodaného statkovými hnojivy.

Graf 1: Hodnoty odběru draslíku rostlinami ze všech sledovaných roků (kg K/ha)

Bilance draslíku

Z tabulky 3 vyplývá a jak je vidět i na grafu 2, že nejvyšší záporné bilance jsou na variantě bez minerálního hnojení (N₁P₁K₁ a N₃P₂K₂) u všech kombinacích se statkovými hnojivy. Záporná bilance je na Kontrole u dávky minerálního hnojení N₁P₁K₁ a u dávky N₃P₂K₂ je již kladná bilance. Na kombinacích se statkovými hnojivy u dávek N₁P₁K₁ a N₃P₂K₂ jsou kladné bilance a z nich nejvyšší kladná bilance je u kombinace s Hn, pak následuje kombinace s Moč+Sl, což je v rozporu s dávkou draslíku dodaného statkovými hnojivy. Nejmenší kladná bilance je u kombinace s KjD, což je v souladu s nejmenší dávkou dodaného draslíku. Se stoupající dávkou minerálního draslíku (N₁P₁K₁ a N₃P₂K₂) se snižují u všech kombinací statkových hnojiv hodnoty bilancí, včetně Kontroly. U bilancí byla vypočtena tak zvaná „nulová bilance“, která určuje kdy dávky draslíku z minerálního a organického hnojení rovnováhu mezi kladnou a zápornou bilancí, která je na kombinaci Kontrola při dávce 137 kg K/ha, Hn 75 kg K/ha, Moč+Sl 112 kg K/ha a KjD 125 kg K/ha.

Graf 2: Hodnoty bilancí draslíku ze všech sledovaných roků (kg K/ha)

Závěr

V této publikaci je uveden přehled výsledků bilancí draslíku z dlouhodobého polního pokusu na 2. honu a to z 3 osevních sledů - 27 let. Postup hodnocení je proveden pomocí mediánu, který dává reprezentativnější hodnocení a to z důvodu velkého rozptylu výsledků. Při dílčích výpočtech bylo opět zjištěno, že o hodnotách bilance draslíku rozhoduje hlavně celkový odběr živin, hlavním a vedlejším produktem. U fosforu pro výpočet bilance splňuje orientační účel odběr hlavním produktem.

Dlouhodobé polní pokusy se nachází v řepařské výrobní oblasti, typ řepařsko-obilnářský, kde byl získán průměrný výnos v rozmezí 4,5–5,5 t obilních jednotek na ha.

Na základě pouze našich výsledků z dlouhodobých polních pokusů bylo pomocí regresní analýzy zjištěno, že při minimální dávce minerálního draslíku 140 kg K/ha a pravidelnou dávkou hnoje s minerálním hnojením nad 80 kg K/ha nemůže nastat záporná bilance.

Pro aplikaci Moč+S a KjD s minerálními hnojivy podle našich výsledků by dávka draslíku neměla klesnout pod 130 kg K/ha, aby nebyla získána záporná bilance. Určení dávky draslíku při hnojení s kapalnými statkovými hnojivy, pro jejich velký rozptyl obsahů draslíku z důvodů kolísavého obsahu sušiny, je nutné před jejich aplikací provést vždy pomocí analýzy zjištění množství draslíku.

Poděkování patří pracovníkům na polních pokusech: Petr Ivičic a Lenka Medešiová. Obě části publikace byly realizovány za finanční podpory výzkumného záměru MZe RO 0417.