Bilance živin NPK u podniků s různou specializací produkce
05. 03. 2021 Hnojení Zobrazeno 2903x
Význam hnojení pro pěstování plodin a jeho vliv na trvalou udržitelnost hospodaření není v dnešní době ničím novým. Diskuse o způsobech hnojení, dávkách živin potřebných pro zdravý růst rostlin a dobrou kondici půdy nebo celkovém přístupu k hospodaření patří mezi nikdy nekončící proces. A to je dobře, tyto výměny názorů nás posouvají vpřed a napomáhají optimalizaci celého procesu.
Kontaktní pracoviště FADN, které je součástí Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (podřízené organizace Ministerstva zemědělství ČR), dlouhodobě sbírá informace o hospodaření podniků, o jejich ekonomice a produkci. Obvykle pak seznamujeme čtenáře s výsledky převážně ekonomického hodnocení. Tentokrát jsme však obrátili pozornost na oblast rostlinné produkce, přesněji na hospodaření podniků různých výrobních zaměření se základními živinami - dusíkem, fosforem a draslíkem. V grafech je uvedeno porovnání průměrného množství NPK, přepočtené na hektar orné půdy, které je v rámci hnojení přivedeno do půdy v průběhu jednoho kalendářního roku. Dále je zobrazena bilance, která odráží množství živin zůstávající v půdě na konci vegetace. A pro doplnění byla také stanovena pokryvnost půdy rostlinami v průběhu celého roku. Ve výpočtech nejsou zahrnuty meziplodiny, zaorávky posklizňových zbytků, zelené hnojení nebo biopásy. Cílem článku není hodnotit způsoby hnojení u jednotlivých výrobních zaměření, spíše poukázat na jejich odlišnosti.
Stanovení hodnocených ukazatelů
Přívod živin byl počítán z množství organického a minerálního hnojiva aplikovaného během jednoho kalendářního roku na ornou půdu. Kromě použitého množství minerálních hnojiv byly započteny zaorávky hnoje a kejdy, slámy, chrástu, kompostů a digestátu z bioplynových stanic.
Doporučené množství je orientační hodnota, která zohledňuje požadavky různých druhů plodin nejčastěji pěstovaných na orné půdě (včetně jetelovin a směsí) při střední zásobenosti půdy živinami a pro plánovaný středně vysoký výnos (podle Metodického návodu hnojení plodin, ÚKZÚZ). Ten byl vybrán s ohledem na charakteristiku celého výběrového souboru, který zahrnuje podniky různých specializací, lokalizaci v různých oblastech ANC i mimo oblast ANC a hospodaření v konvenčním i ekologickém režimu.
Hodnota přívodu živin je pak přepočtena na hektar orné půdy. Je proto třeba se na ni dívat s vědomím, že část započtených hnojiv byla pravděpodobně aplikována i na plochu trvalých travních porostů nebo jiných trvalých kultur. Tato množství však nejsme schopni na základě informací dostupných v šetření FADN oddělit, vycházíme pouze z celkové hodnoty hnojiv aplikovaných v rámci celého podniku. V našich datech také nelze odlišit dávku hnojení jednotlivých druhů plodin, proto pracujeme s průměrnými hodnotami za celý podnik.
Bilance živin byla vypočtena jako rozdíl v přísunu a odběru živin sklízenou biomasou, vypočteného na základě výnosu jednotlivých plodin na farmě a případného zpracování nebo odvozu sklizené zelené biomasy mimo farmu. Není tedy hodnocena dostatečnost hnojení plodin, ale celková bilance živin na orné půdě v rámci podniku.
Index pokryvnosti je počítán jako hodnota pokrytí půdy vegetací v průběhu celého kalendářního roku. Vychází ze standardních hodnot délky vegetace plodin pěstovaných na orné půdě. Hodnota indexu se pohybuje v intervalu 0–1 s tím, že čím vyšší hodnota indexu, tím více je půda v průběhu roku zakryta vegetací, což má na ni pozitivní protierozní vliv. Ve výpočtu opět nejsou zahrnuty meziplodiny, podsevy nebo následné plodiny.
Pro analýzu byla použita data z účetního roku 2018. Výběrový soubor FADN zahrnoval celkem 1 339 podniků, které tak reprezentovaly 17 798 farem České republiky. Porovnávány byly podniky výrobního zaměření polní výroba (459 podniků), zahradnictví (45 podniků), produkce mléka (114 podniků), chov skotu, ovcí, koz a ostatních zvířat zkrmujících objemnou píci (v grafech označeno chov skotu; 266 podniků) a smíšená výroba (388 podniků). Výstupy byly počítány z nevážených dat souboru.
Bilance jednotlivých výrobních zaměření
Při interpretaci výsledků jednotlivých výrobních zaměření je třeba mít na paměti odlišný charakter jejich specializace.
Podniky polní výroby mají pouze malý podíl živočišné produkce, a tedy i menší podíl krmných plodin nebo luk a pastvin. I proto hnojí převážně minerálními hnojivy. Pěstují naopak vysoký podíl plodin s vysokým požadavkem na hnojení a vysokým výnosem. Při dobré úrodě pak může docházet k záporné bilanci živin. Je nutno přiznat, že plánování dávek hnojení je ztíženo vlivem počasí. Agronomové počítají dávky u jednotlivých plodin podle plánovaného výnosu, ale při špatném počasí rostliny příliš neprospívají a může docházet k neúmyslnému přehnojování. Naopak podmínky, které podporují růst a prospívání plodin, mohou utvořit výnos převyšující plán, a tím může dojít ke snížení zásobenosti půdy živinami. Podle zjištěných výpočtů jsou obvykle používány poměrně nízké dávky fosforu a draslíku, což je možné hodnotit jako šetrné k udržitelnosti prostředí, ale na druhou stranu může tento přístup způsobit postupné vyčerpání půdy. Obecně by bylo vhodné navýšit podíl používaných organických hnojiv. Díky značnému podílu ozimých plodin vykazují podniky polní výroby velmi dobrou pokryvnost půdy vegetací.
Zahradníci, kteří se účastní šetření FADN, pěstují jak zeleninu, tak květiny. Hodnocení použitého množství hnojiv je pak obtížné. Přesto se zdá, že je hnojení dostatečné, a výsledná bilance živin ukazuje na relativně malý odběr. U květin i pěstované zeleniny se jedná převážně o sezonní plodiny, proto je u těchto podniků nižší hodnota pokryvnosti půdy vztažené na celý rok.
Podniky orientované na produkci mléka hnojí organickými i minerálními hnojivy. Kombinují pěstování produkčních (s vysokými nároky na hnojení) a krmných (s nižšími nároky) plodin. Množství dodávaných živin je dostatečné, v případě dusíku výrazně převyšuje doporučované množství. Je ale třeba připomenout, že dávky hnojiv jsou závislé na skladbě a výměře pěstovaných plodin. Také podíl trvalých travních porostů, na které mohla být část hnojiv aplikována, tvoří nezanedbatelnou výměru pozemků podniku. V souboru je navíc výrazná převaha podniků konvenčního zemědělství, které více využívají minerální hnojiva. Vyšší hodnoty živin, které podle výpočtu zůstávají v půdě, mohou být v praxi využity pro růst meziplodin. Pokryvnost orné půdy je díky vysokému zastoupení krmných plodin v průběhu roku velmi dobrá.
Pro podniky orientované na chov skotu, ovcí, koz a ostatních přežvýkavců je charakteristický nižší podíl orné půdy a vyšší zastoupení krmných plodin (včetně jetelovin nebo jetelotravních směsí). Tím je pak ovlivněn výpočet dávek přepočtený na 1 hektar orné půdy. Podniky tohoto výrobního zaměření využívají především organické hnojení (hnůj), kterého mají dostatek, a díky vyššímu podílu jetelovin počítají s nižšími dávkami dusíku. Zásobenost půdy živinami zůstává na konci vegetace dostatečná. Ve výběrovém souboru je, na rozdíl od ostatních výrobních zaměření, vysoký podíl ekologických podniků, jejichž produkce je více extenzivní. Výrazné zastoupení jetelovin poskytuje u těchto podniků vysokou hodnotu pokryvnosti půdy.
Smíšená výroba v sobě kombinuje ve vyrovnaném podílu rostlinnou a živočišnou produkci. Podniky používají minerální i organické hnojení. Ornou půdu dělí díky rozmanitosti produkce na produkční a krmné plodiny, ale krmných je obvykle méně než u podniků orientovaných na chov zvířat. Výsledná bilance živin vypovídá o dostatečné zásobenosti v podzimním období, ačkoliv stejně jako u podniků polní výroby vykazuje nižší hodnoty bilance fosforu. Také pokryvnost půdy je díky zastoupení ozimů a jetelovin dostatečná.
Graf 1: Přívod živin NPK v kg/ha orné půdy
Graf 2: Bilance živin NPK v kg/ha orné půdy
Graf 3: Index pokryvnosti půdy
Další články v kategorii Hnojení
RSS
RSS