Dokážeme zefektivnit příjem dusíku z organických hnojiv v ozimých plodinách?

06. 02. 2021 Ing. Petr Vlažný, Ph.D.; Corteva Agriscience Hnojení Zobrazeno 1681x

Hnojení dusíkem v krátké budoucnosti nemusí být tak jednoduše samozřejmé. Ochrana zejména podzemních vod s sebou přináší nové výzvy pro výzkumníky i zemědělce. Česká republika poměrně pružně a efektivně reaguje na nové poznatky, např. vydáváním agro-environmentálních opatření, metodikami hospodaření s dusíkem nejen ve zranitelných oblastech apod.

Pro všechny ale bude zajímavé sledovat, jak se do praxe přenese plán EU „Farm to fork“ (od zemědělce ke spotřebiteli), kterou EU plánuje zavést od roku 2030. A plány to jsou jistě smělé. Však omezit ztrátu živin o 50 % aniž by se snížila úrodnost půdy a zároveň redukovat spotřebu hnojiv do roku 2030 alespoň o 20 % (samozřejmě ideálně se zachování výnosových a kvalitativních parametrů jednotlivých plodin) nebude jistě jednoduché. Podobně to platí u přípravků na ochranu rostlin, kde jsou obavy na místě ještě více.

Pro mnoho podniků se silnou živočišnou výrobou či bioplynovými stanicemi je konec léta a podzim ideálním termínem pro vyprázdnění skladovacích jímek a lagun od kejdy, digestátu apod. Jedná se o hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem, které je dle legislativy nutné po aplikaci zapravit (omezení ztrát volatilizací), ale zároveň je vhodné tyto dávky dusíku zestabilizovat i pro jejich odběr kulturními plodinami (zpravidla obilí), aby nedocházelo jen k „vyvážení“ skladovacích kapacit, ale aby z aplikovaných hnojiv skutečně rostliny něco měly. V těchto hnojivech je vysoký podíl tzv. amoniakálního dusíku, který se v závislosti na okolních faktorech přeměňuje z relativně nepohyblivé amoniakální formy díky mikroorganismům v půdě na nitráty, které jsou naopak pohyblivé velmi. Pokud tedy dochází k aplikacím před setím, je i díky relativně pomalému startu ozimých plodin problematické aplikovaný dusík naplno využít. Dochází totiž k jeho proplavování do spodních vrstev půdy, kde už je jeho cesta pouze jediná – podzemní vody. Jednou z možností, jak udržet dusík pro rostliny déle přístupný je aplikace hnojiva s přípravkem N-Lock v dávce 2,5 l/ha . Tento inhibitor nitrifikace má pouze jednu vlastnost, zpomalí přeměnu amoniakálního dusíku na nitrátový. Hnojiva jsou pak déle přístupná rostlinám v nitrátové formě, kterou rostliny velmi dobře absorbují. Dochází k jejich lepšímu využití rostlinami, což vede zpravidla i k vyššímu výnosu a zlepšení dalších sledovaných parametrů (např. u pšenice či řepky).

Pozitivní efekt N-Locku je zohledněn i v tzv. Nitrátové směrnici. Ta doznala od roku 2020 změn, nicméně stále zde inhibitory nitrifikace své místo zaslouženě mají. Pokud chcete pod jařiny ve III. aplikačním pásmu použít hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (kejda, digestát, fugát) již od 1. 10., je nutné inhibitor nitrifikace N-Lock použít. Zároveň je zde podmínka pro použití dávkovacího zařízení pro řízenou homogenizaci inhibitoru s hnojivem (injektáž během aplikace, cisternami řízený proces). Platí ale, že použití inhibitorů je podporováno při aplikaci spolu s hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem i spolu s dalšími způsoby hnojení (hnojení k ozimu po obilnině i jiné plodině a k meziplodinám).

Pozitivní efekt ostatně ukazují i pokusy s inhibitorem N-Lock, které byly v ozimých plodinách provedeny. Po přidání N-Locku v dávce 2,5 l/ha (v pokusech zpravidla do prasečí kejdy se zapravením před setím) se u řepky i pšenice zvýšily všechny sledované ukazatele - obsah chlorofylu, vitalita a pochopitelně i výnos (graf 1 a 2). Dlouhodobě platí, že při podzimních aplikacích N-Locku mají rostliny více přijatelného dusíku i v časném jarním období a díky tomu lépe a rychleji regenerují. Výsledkem je lepší vitalita rostlin a následně výnos. Zejména v mírných zimách posledních let je to jeden z klíčových faktorů, kdy rostlina dosáhne lepšího kořenového systému a může lépe čerpat vodu a živiny.

Přínos inhibitorů nitrifikace je prokázán již několik desetiletí. Omezují ztráty dusíku, zlepšují jeho příjem a tedy i výnos. Vše toto bude v budoucnu jeden z hlavních atributů správného hospodaření s ním. Inhibitory nitrifikace by se tak měly stát nedílnou součástí správné zemědělské praxe k naplnění cílů, jež si EU do budoucna v letošním roce předsevzala.

Graf 1: Vliv aplikace N-Lock na sledované parametry u ozimé řepky (n=2)

Graf 2: Vliv aplikace N-Lock na sledované parametry u ozimé pšenice (n=4)