Efektivní hnojení brambor

17. 04. 2025 Ing. Helena Kusá, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 517x

V tradiční bramborářské oblasti ČR jsou brambory pěstovány v technologii s odkameňováním, která je spojena s intenzivní aerací půdy a mineralizací organické hmoty, a má vysoké nároky na vracení organické hmoty do půdy. Proto je zpravidla na podzim zaoráván hnůj nebo jiná statková a organická hnojiva. Minerální hnojiva jsou aplikována na jaře před sázením plošně nebo při sázení přímo do hrůbku. V prvních 55 dnech je však realizováno pouze cca 20 % celkového odběru dusíku rostlinami. Toto období je velice rizikové z hlediska ztrát vyplavováním nitrátů či emisí NOx. Rostlina bramboru přijímá živiny s nejvyšší intenzitou až kolem fáze kvetení. Proto je využití dusíku z hnojiv aplikovaných při vzcházení porostu vyšší než při aplikaci před či při sázení.

Vývoj obsahu N_min v půdě při zakládání porostu brambor

Při stanovení dávky dusíku k bramborám vycházíme především z obsahu N_min v půdě na jaře před zpracováním půdy. Je třeba zohlednit i dávku aplikovaného organického nebo statkového hnojiva, vliv předplodiny (meziplodiny) a odběr dusíku rostlinami (očekávaný výnos, délka vegetační doby, užitkový směr pěstování). Pěstování brambor v technologii s odkameněním je spojeno s opakovaným intenzivním zpracováním půdy (rýhování, separace kamenů a hrud i vlastní sázení), doprovázených aerací půdy a mineralizací organických látek. Tím je ještě před vzejitím porostu brambor zpřístupněno velké množství živin z půdy, jak na příkladu minerálního dusíku dokumentuje graf 1.

Již v odkameněných záhonech před sázením brambor byl na pokusných lokalitách obsah minerálního dusíku několikanásobně vyšší než při jarním odběru před rýhováním. K uvolnění dalšího dusíku přispělo provzdušnění půdy při formování hrůbků, proto byly nejvyšší obsahy minerálního dusíku zjištěny při odběrech před vzcházením brambor, kdy rostliny ještě neodčerpávají dusík z půdy. Průběh mineralizačních procesů závisí na řadě faktorů, zejména povětrnostních podmínkách ročníku, vlastnostech půdy, druhu a množství rostlinných zbytků po předplodině apod.

Nejvyšší obsahy N_min v půdě při vzcházení porostu byly zjištěny při zařazení meziplodiny s úzkým poměrem C:N (hořčice), která se během jarního období rozkládala. Vzhledem k intenzivní mineralizaci organické hmoty a ztrátám uhlíku z půdy při zpracování půdy pro brambory je zařazení meziplodin do osevního postupu žádoucí. Důležité je jejich včasné zasetí a co nejdelší vegetační doba, aby vytvořily dostatek hmoty a dosáhly vyššího poměru C:N. Tak navrátí do půdy více uhlíku a jejich rozklad je pozvolnější. Důležité je zařazení meziplodin při použití rychle působících tekutých statkových a kapalných organických hnojiv (kejda, digestát).

Stanovení aplikované dávky dusíku k bramborám na základě obsahu N_min v půdě na počátku jarní vegetace může vést k nadměrnému hnojení dusíkem, jež má za následek vysoké hodnoty reziduálního dusíku po sklizni brambor a riziko znečištění vod vyplavením nitrátů v zimním období. Přehnojení dusíkem rovněž vede k přebujení porostu a rychlejšímu šíření chorob. Vysoké koncentrace minerálních forem dusíku v půdě během 50 dnů po sázení zpomalují vzcházení porostu. I z tohoto hlediska je vhodnější snížit dávku dusíku aplikovanou při sázení a v případě potřeby dohnojit při vzcházení porostu před obdobím intenzivního odběru dusíku rostlinami brambor. Zároveň, pokud po sázení přijdou intenzivní srážky, může dojít k vyplavení mobilních forem dusíku, zejména nitrátů, do hlubších vrstev půdy mimo dosah kořenů rostlin brambor, ztrátám živin a znečištění vod.

Graf 1: Vývoj obsahu N_min v půdě (0–30 cm) během zakládání porostu brambor na kontrolní variantě bez minerálního hnojení dusíkem

Zpřístupnění živin z minerálních hnojiv

Ke zpřístupnění živin z hnojiv je nutné dostatečné provlhčení půdy v hrůbcích, k němuž nedojde při nevhodném tvaru hrůbků, které nedokáží zadržet vodu ze srážek a granule hnojiva umístěné uvnitř hrůbků mohou zůstat v půdě až do sklizně.

Pro zvýšení využití dusíku z aplikovaných hnojiv byly na vrcholu hrůbků a v nekolejových brázdách vytvořeny při sázení důlky umožňující zadržet větší množství vody v hrůbcích i na svažitých půdách, protože voda zachycená v důlcích má více času na průsak dovnitř hrůbku (obr. 1). Po srážkách během vegetace dochází často (na nestrukturních půdách s nízkým obsahem organické hmoty a vysokou koncentrací jednomocných kationtů) k vytvoření krusty na povrchu a srážková voda neproniká do hrůbků (k hlízám a hnojivům), ale stéká do brázd, kde se hromadí a na svažitých pozemcích odtéká po spádnici. Při intenzivních srážkách s sebou odnáší i půdu. Zde se osvědčilo kypření povrchu hrůbků před vzejitím porostu brambor, při kterém zároveň dochází k obnově důlků a hrázek v nekolejové brázdě a je možné aplikovat hnojiva do kořenové zóny rostlin.

Pro kypření povrchu hrůbků, obnovu důlků v nekolejové brázdě a přihnojení před/na počátku vzcházení brambor, byl vyvinut kypřič hrůbků Varior 600 s pracovním záběrem 6 hrůbků (obr. 2). Kypření hrůbků se provádí speciálními hvězdicovitými nástroji, aby nedošlo k poškození vzešlých rostlin a narušení herbicidní clony. Cílem je rozrušení povrchové krusty s omezeným provzdušněním půdy, aby nedocházelo ke zbytečným ztrátám uhlíku a vody jako např. při oborávání hrůbků. Při kypření lze současně pomocí speciálních dlát, směřujících z úpatí nekolejové brázdy do kořenové zóny, aplikovat kapalná minerální hnojiva. Následně se vytváří v nekolejové brázdě důlky a hrázky pro zadržení srážkové vody, která přispívá k posunu živin z hnojiv ke kořenům rostlin a k lepšímu využití živin rostlinami, což zvyšuje efektivnost hnojení.

Obr. 1: Inovovaný tvar hrůbků a nekolejové brázdy s důlky a hrázkami

Obr. 2: Kypřič hrůbků brambor Varior 600

Aplikace dusíku k bramborám v polních a poloprovozních pokusech

V polních pokusech ve Valečově (2019–23) bylo pomocí hnojiv značených izotopem ¹⁵N zjištěno využití dusíku z minerálních hnojiv aplikovaných při sázení v plné dávce (100 kg N/ha, Urea^stabil) nebo ve snížené (70 kg N/ha, Urea^stabil) v kombinaci s přihnojením (30 kg N/ha, DAM). Úpravy tvaru hrůbků a brázd důlkováním vedly k vyššímu provlhčení hrůbků (graf 2) a využití dusíku z hnojiv aplikovaných při sázení, které se zvýšilo z 54 na 59 % v průměru 5 let (graf 3). V suchém roce, kdy schopnost hrůbků zadržet vodu ze srážek významně ovlivnila výnos hlíz a odběr živin, zvýšilo důlkování využití dusíku aplikovaného při sázení až o 13 %. Ve všech ročnících bylo nejvíce dusíku z minerálních hnojiv využito při dělené aplikaci - v průměru 63 %, za příznivých podmínek až 73 %.

Ve Valečově, v maloparcelkovém pokusu, nebyly zjištěny významné rozdíly ve výnosech hlíz brambor při různých úpravách tvarů hrůbků a nekolejové brázdy (graf 4a), ačkoli byla zjištěna jejich rozdílná schopnost zadržet vodu ze srážek. Většina sledovaného období byla srážkově příznivá (s výjimkou 2 sušších letních období) a voda nebyla faktorem limitujícím výnos. Naopak intenzivní srážky po sázení brambor ve většině let mohly posunout dusík z hnojiv aplikovaných při sázení mimo dosah kořenů rostlin brambor ještě dříve, než začaly odebírat dusík z půdy. Zejména v těchto letech se příznivě projevilo snížení dávky minerálního dusíku při sázení a přihnojení do kořenové zóny při kypření před/při vzcházení porostu. Na rozdíl od stávajícího způsobu přihnojení přes list (zpravidla postřik roztokem močoviny), eliminuje lokální podpovrchová aplikace kapalného hnojiva riziko popálení listů a plynných ztrát dusíku ve formě amoniaku a znečištění ovzduší.

Stejné trendy, ale větší výnosové rozdíly mezi různými způsoby aplikace hnojiv a tvaru hrůbků, byly zjištěny v poloprovozním pokusu ve Věži (graf 4b), kde byl při kypření aplikován větší podíl celkové dávky dusíku (50 %) než ve Valečově. Na základě rozboru půdy v hrůbcích před vzejitím porostu zde byly při přihnojení společně s dusíkem aplikovány i deficitní mikroprvky, zpravidla bór, mangan, zinek nebo síra. Vyrovnaná výživa příznivě ovlivnila vývoj i zdravotní stav porostu a zvýšila výnosy hlíz v průměru o 3–6 t/ha ve srovnání s variantami s aplikací celé dávky dusíku při sázení.

Graf 2: Vlhkost půdy během vegetace při různých úpravách hrůbků a nekolejové brázdy

Graf 3: Využití dusíku rostlinami brambor z minerálních hnojiv aplikovaných při sázení a kypření do různě upravených hrůbků (maloparcelkový pokus Valečov, 2019–23)

Graf 4: Výnos hlíz brambor při různé aplikaci minerálních hnojiv a úpravě hrůbků (maloparcelkový pokus, 2 lokality, 2019–23)

Závěr

Vzhledem k opakovanému intenzivnímu zpracování půdy pro brambory pěstované v technologii s odkameněním (rýhování, separace kamenů a hrud i vlastní sázení), doprovázenému aerací a mineralizací organických látek v půdě, je ještě před vzejitím porostu brambor zpřístupněno velké množství živin z půdy. Při stanovení celkové dávky minerálního N k bramborám nelze vycházet z obsahu N_min v půdě na jaře před jejím zpracováním bez zohlednění mineralizačního a nitrifikačního potenciálu půdy.

Na základě víceletého ověřování v polních a poloprovozních pokusech doporučujeme při sázení aplikovat pouze část kalkulované dávky N, a až podle vývoje obsahu živin v hrůbcích případně přihnojit za vegetace. Výsledky pokusů ukázaly, že při použití statkových hnojiv či zařazení meziplodin, zejména s úzkým poměrem C:N, které se rychle rozkládají, bylo zpřístupněno velké množství dusíku, takže není nutné aplikovat celou dávku minerálního N kalkulovanou dle obsahu N_min v půdě před jejím zpracováním. Tato cílená aplikace hnojiv vede ke snížení jejich spotřeby a omezení ztrát živin v souladu s požadavky Strategického plánu Společné zemědělské politiky 2023–27.

Tato publikace byla vytvořena s finanční podporou MZe v rámci projektů QK1910382, RO0423.

Ing. Helena Kusá, Ph.D.¹, Ing. Pavel Růžek, CSc.¹, Ing. Radek Vavera, Ph.D.¹, Ing. Pavel Kasal, Ph.D.^2
1Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha - Ruzyně
²Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s.r.o.