BASF
BASF
BASF

AGRA

Historický přehled vývoje metodik pro hnojení orných půd fosforem vypracovaných VÚRV (I.): Intenzivní hnojení

26. 10. 2020 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 2320x

Ke zvýšení rostlinné produkce na orné půdě, aby plnila společenskou funkci, je zapotřebí z pohledu výživy rostlin fosforem zvýšit intenzitu hnojení fosforem oproti dřívější úrovni. Hlavní poslání intenzivního hnojení fosforem je zvýšení hladiny fosforu v půdě a následné její stabilizace po delší období. Rostlina využívá pro svoji výživu hlavně fosfor z půdní zásoby. Z tohoto důvodu metodiky výživy rostlin fosforem byly zaměřeny k plnění této funkce.

Varistar

Z historického hlediska je nutno uvést původní metodu pro stanovení fosforu v orných půdách, která byla prvně zveřejněna v roce 1938 Egnerem. Po okupaci Německem byla tato metoda zavedena pro Čechy a Moravu vládním nařízením 376 ze dne 29. srpna 1940, pro „povinné zkoušení půd“ (tab. 1). Tyto hodnoty v tabulce sloužily jako výchozí pro další využití po roce 1945. Dávka hnojiva nechávala se na rozhodnutí zemědělce, která se ve většině případů řídila na základě plánovaného výnosu, a tím množstvím odebraného fosforu pěstovanou rostlinou.

Ve výzkumném ústavu výživy rostlin (současně v. v. i.) v Praze-Ruzyni, jak probíhal výzkum výživy rostlin, postupně vznikaly následující zásadní publikace.

Tab. 1: Kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem používaná od roku 1940 pro Čechy a Moravu

Půdní druh

Skupina půd

Rozmezí pH

Zásobenost P

do 5,5

5,6–6,5

nad 6,6

Písčitá
a hlinitopísčita

lehká

do 31

do 37

do 44

ŠZ

32–62

38–75

45–88

SZ

nad 63

nad 76

nad 89

DZ

Písčitohlinitá
a hlinitá

střední

do 22

do 26

do 33

ŠZ

23–44

27–53

34–66

SZ

nad 45

nad 54

nad 67

DZ

Jílovitohlinitá
a jílovitá

těžká

do 18

do 22

do 26

ŠZ

19–35

23–44

27–53

SZ

nad 36

nad 45

nad 54

DZ

Legenda: obsah P - mg/kg P, ŠZ - špatná zásoba, SZ - střední zásoba, DZ - dobrá zásoba

Abeceda výživy rostlin

Baier ve své publikaci „Abeceda výživy a hnojení rostlin“ (1969) vychází z tabulky 1, a to je v době, kdy na základě výsledků AZZP-ÚKZÚZ v roce 1965 bylo 70,9 % půd v kategorii malá (ŠZ), 7,7 % v kategorii střední (mírná) a 11,4 % v kategorii dobrá (DZ). Pro špatnou, malou a částečně mírnou zásobu fosforu doporučuje k získání „staré půdní síly“ meliorační hnojení v kombinaci s hnojem pod okopaniny dávkou 200 kg/ha P2O5. Baier shrnul již uvedené poznatky o melioračním hnojení v metodice „Meliorační hnojení fosforem“. V té době platila možnost hnojení fosforem do zásoby, a to maximálně na 3 roky. Při určování dávek počítalo se s tím, že v prvním roce po hnojení je využito z hnojiva 10–20 % fosforu a zbytek využitelného fosforu rostlinou je odebíráno ze „staré půdní síly“, toto platí dodnes.

Autor uvádí velmi složitý systém hnojení založený na tomto principu:

a) výrobní typy“ (kukuřičný, řepařský, bramborářský a horský);

b) vybere se „plodina“, která má určitý počet “předplodin“;

c) následuje určení zásoby přístupného fosforu podle Egnera „malá (ŠZ), střední (SZ) a dobrá (DZ)“;

d) teprve se určí z příslušných obsáhlých tabulek dávka „P2O5/ha“, která je buď střední nebo slabá.

Například: k určení dávky hnojiva u pšenice ozimé, která má u kukuřičného výrobního typu 9 předplodin, u řepařského typu 7 předplodin, u bramborářského a horského typu 12 předplodin a pak u každé předplodiny vybere se různá dávka P2O5/ha, a to podle obsahu přístupného fosforu.

Přepočet fosforu z prvku na oxid a naopak:
P × 2,292 = P2O5
P2O5 × 0,436 = P

Komplexní metodiky výživy rostlin

Od roku 1980 pod vedení Neuberga vycházely v 5letých cyklech tzv. Komplexní metodiky výživy rostlin (KMVR), které jsou „doporučované“ a ne „závazné“. Tyto metodiky zahrnují hnojení fosforem a jsou výsledkem širšího kolektivu odborníků zabývající se problematikou fosforu: Neuberg a Jedlička (agronomická opatření), Pirkl, (odběry vzorky půd a jejich příprava k analýze pomocí metod používané v AZZP), v poslední době i Macháček (speciální metody k upřesnění výsledků metody AZZP).

Cíle intenzivního hnojení podle Neuberga byly následující:

a) zajistit, aby nepoklesnul obsah fosforu v půdách;

b) zvyšovat půdní úrodnost, starou půdní sílu fosforu;

c) docílit průměrné EHV 5,5 t/ha pro celou republiku s minimální dávkou 59 kg/ha P2O5.

Metodika z roku 1980 (ÚVTIZ 17, 1980)

Pro určení dávky hnojiva vycházelo se z Egnerovy metody, půdního druhu a výrobní hladiny (EHV t/ha), při dodržení úrovně půdní úrodnosti. V původní metodice byly uvedeny zvlášť dávky fosforu pro lehké, střední a těžké půdy. V tabulce 2 jsou uvedeny dávky fosforu pouze pro střední půdy. V tomto stručném přehledu nejsou uvedeny dávky pro lehkou půdu a těžkou půdu, které jsou téměř shodné s dávkami pro střední půdu a jsou v rozmezí aplikačních chyb při rozmetání hnojiva. Při kategorizaci půd se vycházelo podle stupně dosyceni: NVV - nedosycené velmi výrazné, NV - nedosycené výrazné, NS - nedosycené střední, DD - dosycení dobré a DVD - dosycení velmi dobré. Pro dosycení NVV, NV a NS je doporučováno každoroční hnojení a pro DD se může hnojit před zásobně na 2 roky a pro DVD až na 3 roky. Pro meliorační hnojení doporučuje se současná aplikace vápnění nebo organické hnojení. Opět se vycházelo ze staré půdní síly, k udržení půdní úrodnosti, a dávky jsou vyšší až o 15–20 kg P2O5 kg/ha. Při určování dávek se počítalo s tím, že v prvním roce po hnojení je využito z hnojiva pouze 10–20 % fosforu, zbytek z půdní úrodnosti. Poslední dvě opatření platí nadále u následujících metodik z roku 1985 a 1990.

Tab. 2: Dávky P2O5 pro střední půdy (metodika 1980)

EHV t/ha

Střední půdy

kategorie

mg/kg P

kg/ha P2O5

4,5

NNV

pod 9

meliorační dávka

NV

9–25

112

NS

26–50

68

DD

51–60

45

DVD

nad 60

22

5,0

NNV

pod 11

meliorační dávka

NV

11–28

125

NS

29–55

75

DD

56–73

50

DVD

nad 73

25

5,5

NNV

pod 14

meliorační dávka

NV

14–40

150

NS

41–80

90

DD

81–106

60

DVD

nad 106

30

Legenda: kategorie:
NNV - velmi výrazná, NV - výrazná, NS - střední, DD - dobrá,
DVD - velmi dobrá

Metodika z roku 1985 (ÚVTIZ 15, 1985)

Pro určení dávky hnojiva se opět vycházelo z Egnerovy metody a z EHV t/ha, ale je odlišné názvosloví kategorizace půd od metodiky z roku 1980 (tabulka 3). Kategorie: VM - velmi malá, M - malá, S - střední, D - dobrá, V - vysoká. Opět je dodržena náhrada odebraného množství fosforu rostlinou a dávka hnojiva je opět vyšší za účelem zvýšení obsahu fosforu v půdě ke zvýšení půdní úrodnosti - staré půdní síly. Bylo uvedeno, pomocí studia dynamiky fosforu v půdě, že ve sporných případech k upřesnění Egnerovy metody lze použít nového ukazatele - faktoru intenzity, který určuje stupeň mobility, uvolňování fosforu z půdní zásoby do půdního roztoku. Pro různé půdní typy byla navržena vhodná rozmezí: černozem 350–500, hnědozem 300–450, hnědá půda 200–300 P µg/1000 ml. Při tomto rozmezí hodnot faktoru intenzity jsou půdy velmi dobře zásobeny přístupným fosforem a je možno použít ke hnojení pouze odběrové dávky hnojiv. Jsou uvedeny intervaly hnojení fosforem pro klimatický region VT až Ch, půdy písčité a jílovotopísčité: VM, M hnojí se každoročně, ostatní za 2 roky a u V za 3 roky.

Tab. 3: Dávky fosforu (metodika 1985)

Kategorie

Obsah P mg/kg

EHV t/ha

4,0 (y)

4,5

5,0

5,5

6,0

VM

do 15

120

125

125

125

125

M

16–30

98

90

95

100

100

S

31–65

75

80

85

90

93

D

66–80

65

73

80

85

88

V

nad 80 (x)

50

55

60

65

70

Legenda: dávky P2O5 kg/ha,

kategorie:
VM - velmi malá, M - malá, S - střední, D - dobrá, V - vysoká,
(x) - nad obsah 150 mg/kg P se nehnojí do příštího AZZP,
(y) na EVH (t) 3,5 se dávky snižují o 10 kg/ha P2O5

Metodika z roku 1990 (ÚVTIZ 1, 1990)

Po zavedení ÚKZÚZ nové metody Mehlich II, pro snadnější přechod z Egnerovy metody, jsou uvedeny dvě kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem a je nové názvosloví kategorií jeho obsahu: VM, M - velmi malá, malá; S1 a S2 - střední 1 a 2, D - dobrá, V1 , V2 a V3 - vysoká 1, 2 a 3. Opět se hnojí průměrnými dávkami v celém osevním sledu, a to jak podle obsahu přístupného fosforu stanoveného oběma metodami (tabulka 4) a dávka fosforu pro příslušnou EHV t/ha je uvedena v tabulce 5. Při pravidelném hnojení hnojem za 4–5 let dávkou 35 t/ha lze v průměru odpočítávat od tabulkových hodnot uvedených v tabulce 5 15 kg/ha P2O5. Při VM zásobě fosforu (Egner do 15 a Mehlich II do 35 mg P/kg) a pH pod 5,4 se provede meliorační vápnění. Doporučuje se provést speciální vyšetření metodami pro studium dynamiky fosforu v půdě. V současné době za dobrou zásobu přístupného fosforu dle Egnera pro EHV t/ha 4,0–5,0 t/ha je 66–75 mg/kg P a pro 5,5 t/ha a výše 76–85 mg/kg P. Pro metodu Mehlich II jsou pro 4,0–5,0 t/ha o 30 % vyšší a pro 5,5 t/ha a výše o 30 % nižší než u Egnerovy metody.

Kritéria pro Olsenovu metodu a pohyblivého fosforu Pk, která je nejvhodnější pro karbonátové a alkalické půdy, jsou uvedena v tabulce 6 a dávky hnojiva se určují podle označení kategorií pro příslušné EHV t/ha uvedených v tabulce 5. Interval hnojení fosforem je následující: VM, M - každoročně, S1 a S2 až 2 roky, D a výše až 3 roky. V této metodice jsou rovněž uvedeny nejvyšší obsahy kadmia (Cd) umožňující aplikovat dávky P2O5 při hygienickým limitu 3 g/ha Cd za rok. Z praktického hlediska se dalo očekávat jejich nesledování, a tím i nevyužití.

Tab. 4: Kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II (metodika 1990)

Kategorie

P mg/kg

výluh Egner

výluh Mehlich II

pH

do 5,5

5,6–6,5

6,6–7,2

nad 7,2

VM, M

do 30

do 60

do 45

do 30

do 20

S1

31–46

61–95

46–65

31–45

21–30

S2

47–65

96–130

66–90

46–65

31–45

D

66–80

131–170

91–110

66–80

46–55

V1

81–120

171–255

111–165

81–120

56–85

V2

121–150

256–320

166–210

121–150

86–125

V3

nad 150

nad 320

nad 210

nad 150

nad 125

Legenda: VM - velmi malá, M - malá, S1 a S2 - střední 1 a 2, D - dobrá, V1, V2 a V3 - vysoká 1, 2 a 3

Tab. 5: Dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 4 (metodika 1990)

Kategorie

Dávka kg/ha P2O5

EHV t/ha

do 3,5

4,0

4,5

5,0

6,0

nad 6,5

VM, M

125

125

125

125

125

125

S1

80

85

90

95

105

110

S2

65

75

83

88

93

95

D

50

60

65

70

85

90

V1

40

50

55

60

75

75

V2

20

25

30

35

45

45

V3

nehnojí se až do nového AZZP

Legenda: VM - velmi malá, M - malá, S1 a S2 - střední 1 a 2, D - dobrá, V1, V2 a V3 - vysoká 1, 2 a 3

Tab. 6: Hodnoty obsahu přístupného fosforu pro Olsenovu metodu a pro pohyblivý fosfor Pk

Kategorie

Ukazatel P mg/kg

Olsen

Pk

VM, M

do 27

do 83

S1

28–32

84–126

S2

33–38

127–137

D

39–43

138–151

V1

44–54

152–166

V2

55–64

167–200

V3

nad 65

nad 201

Legenda:
VM - velmi malá, M - malá,
S1 a S2 - střední 1 a 2,
D - dobrá, V1, V2 a V3 - vysoká 1, 2 a 3

Závěr

Plánované cíle intenzivního hnojení se podařilo splnit v bodě a) nepoklesnul obsah fosforu v půdě; b) zvyšovala se půdní úrodnost (stará půdní síla) z hlediska výživy rostlin fosforem. Byla dodržována průměrná dávka 56–59 kg/ha P2O5. Plánované EHV 5,5 t/ha nebylo vždy dodrženo, protože výnos nezáleží jenom na obsahu fosforu v půdě, ale na ostatních agronomických opatřeních a dalších faktorech (část 2).

Se změnou politického systému v roce 1989 nastalo z ekonomických důvodů zdražení hnojiv a i dosavadní pojetí hnojení fosforem. Tato problematika bude uvedena v následující publikaci (část 2): Snížené dávky P-hnojiv.

Poznámka: Místo původního označení „normativ“ používaného v metodikách se použil název „dávka“. Pokud možno použily se některé odborné názvy používané v té době, které se dnes nepoužívají. Další literatura je u autora.

Publikace vznikla za podpory Ministerstva zemědělství, instituciální podpora MZe-RO 0418.

 

Půdní druh

Skupina půd

Rozmezí pH

Zásobenost P

do 5,5

5,6–6,5

nad 6,6

Písčitá
a hlinitopísčita

lehká

do 31

do 37

do 44

ŠZ

32–62

38–75

45–88

SZ

nad 63

nad 76

nad 89

DZ

Písčitohlinitá
a hlinitá

střední

do 22

do 26

do 33

ŠZ

23–44

27–53

34–66

SZ

nad 45

nad 54

nad 67

DZ

Jílovitohlinitá
a jílovitá

těžká

do 18

do 22

do 26

ŠZ

19–35

23–44

27–53

SZ

nad 36

nad 45

nad 54

DZ

Legenda: obsah P - mg/kg P, ŠZ - špatná zásoba, SZ - střední zásoba, DZ - dobrá zásoba

 

Související články

Využití bilancí živin z polního pokusu VÚRV pro určení dávek minerálních hnojiv (3): Fosfor - 2. hon

02. 02. 2024 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 430x

Podzimní přihnojení řepky

30. 11. 2023 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 837x

Optimalizace plánů hnojení: výsledky dlouhodobých pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách ČR

22. 11. 2023 Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc., Ing. Ladislav Menšík, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 950x

Možnosti zvýšení účinnosti digestátu ve výživě a hnojení rostlin

18. 11. 2023 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 1011x

Vliv zasolení na primární metabolizmus a enzymatickou aktivitu máku setého

31. 10. 2023 Bc. Jakub Špaček; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 534x

Další články v kategorii Hnojení

detail