Historický přehled vývoje metodik pro hnojení orných půd fosforem vypracovaných VÚRV (II.) - Snížené hnojení

10. 08. 2021 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby v. v. i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 1980x

Změna společenského zřízení v roce 1989 přinesla i změny v zemědělské výrobě. Padlo úsilí o maximální intenzifikaci rostlinné výroby. Z ekonomických důvodů nastalo omezování nákupu průmyslových hnojiv a z tohoto důvodu poklesla úroveň hnojení, zvláště fosforem. Začal pokles obsahu živin v půdě, a tím i pokles úrodnosti půd. Bylo nutno řešit, na jakou úroveň může poklesnout hnojení, aby rostlinná výroba plnila svoji společenskou funkci.

V první části článku jsou uvedeny závěry Neuberga na základě výsledků výzkumu vypracované ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., Praha, publikované v metodikách: Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv (9/1991 ÚVTIZ Praha) a Výživa a hnojení plodin (8/1995 ÚVTIZ Praha). Nutno opět poznamenat, že uvedené dávky jsou doporučené a ne závazné. V druhé části jsou uvedeny závěry ze státního úkolu: Stabilizace půdní úrodnosti z hlediska výživy rostlin fosforem a draslíkem (Macháček a Čermák a ostatní, VÚRV, v. v. i. Praha).

Hnojení při omezeném nákupu průmyslových hnojiv.

V této metodice jsou uvedeny tři druhy hnojení, z kterých se vychází:

Intenzivní hnojení - tato část je velmi dobře zpracována v první části publikace (Agromanuál č. 7/2020) a vychází se z Komplexní metodiky výživa rostlin (KMVR) z roku 1990 pro EVH 5,5 t/ha. Průměrná dávka hnojiva je v rozmezí 55–58 kg/ha P₂O₅.

Úsporné hnojení - dávky hnojiva proti metodice KMVR 1990 jsou sníženy o 10 až 15 kg/ha P₂O₅, o rezervu na zvýšení obsahu přístupného fosforu v půdě. Teoreticky se plánuje maximální hladina EVH 5,0 t/ha. Průměrná dávka hnojiva je 43 kg/ha P₂O₅. U úsporného hnojení se počítá s maximálním využití fosforu z půdní zásoby a to z dřívější doby, kdy se hnojilo předzásobně s vyššími dávkami P-hnojiva, protož hnojivo bylo cenově dostupné.

Minimální hnojení - proti úspornému hnojení je další snížení hnojení o zrušení přídavku na pod optimální stav přístupného fosforu v půdě. Je další snížení EVH odhadem o 0,5 t/ha. Průměrná dávka hnojiva je 38 kg/ha P₂O₅.

V tabulce 1 jsou uvedeny kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II a v tabulce 2 jsou tomu odpovídající dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 1. Názvosloví kategorií je stejné jako u metodiky z roku 1990 uvedené v části 1: VM, M - velmi malá, malá; S₁ a S₂ - střední 1 a 2, D - dobrá, V₁ , V₂ a V₃ - vysoká 1, 2 a 3 . Opět se hnojí průměrnými ročními dávkami v celém osevním sledu. Dávky fosforu uvedené v celé tabulce 2 jsou pro úsporné hnojení. Pro minimální hnojení jsou uvedeny dávky od kategorie S₂, od F do D v rámečku. V kategorii VM a M, od F do D, hrozí možnost i vnášení kadmia (tučné číslice) obsaženého v P-hnojivu. Uvedená dávka zahrnuje součet obsahu fosforu v průmyslových a organických hnojivech. Při pravidelném hnojení hnojem za 4–5 let dávkou 35 t/ha lze v průměru odpočítávat od tabulkových hodnot uvedených v tabulce 2 15 kg/ha P₂O₅. Při VM zásobě přístupného fosforu (Egner do 15 a Mehlich II do 35 mg/kg P) je nutné provést meliorační vápnění a vyšetření půdy doplňujícími speciálními metodami.

Tab. 1: Kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II (1991)

Tab. 2: Dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 1 (1991)

Tab. 3: Kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera, Mehlich II a III (1995)

Tab. 4: Dávky fosforu podle kategorií přístupného fosforu uvedené v tabulce 3 (1995)

Výživa a hnojení plodin

Proti dřívějším metodikám jsou redukovány dávky fosforu mírně dolů a je snaha ponechat půdní úrodnost ve „staré půdní síle“, pokud to jde. V této metodice jsou uvedeny tři druhy hnojení, z kterých se vychází - viz rámeček.

Fosforem se hnojí průměrnými ročními dávkami půda pro udržení „staré půdní síly“, v celém osevním sledu. V tabulce 3 jsou uvedeny kategorie zásobenosti půd přístupným fosforem stanoveným metodami podle Egnera a Mehlich II a Mehlich III. Názvy kategorií obsahu přístupným fosforem jsou opět pozměněné: VM - velmi malý, M - malý, S - střední, D - dobrý a V - vysoký. Obsahy fosforu uváděné u Mehlicha III jsou převzaty z ÚKZÚZ Brno.

V tabulce 4 jsou uvedeny dávky P-hnojiva odpovídající jednotlivým obsahům přístupného fosforu. Je-li EVH vyšší než 7,0 t/ha ( tab. 4), tak se přidává navíc 6 kg/ha P₂O₅.

Obecné doporučení P-hnojení podle názvu kategorií je následující: VM - doporučuje se vysoká dávka P-hnojiva za účelem zvýšení obsahu P v půdě; M - doporučuje se menší dávka než u VM; S - tato kategorie je považována za optimální a hnojí se každoročně podle odběru P; D - hnojí se omezeně a asi polovinou podle odběru P; V - nehnojí se po dobu 5 let, až do nového AZZP.

Stabilizace půdní úrodnosti z hlediska výživy rostlin fosforem a draslíkem

Jedním výstupem tohoto úkolu byla Metodická příručka (VÚRV, v. v. i., 2004) autorů již uvedených řešitelů. Metodickou příručku inovovala v roce 2009 Kunzová: Výživa rostlin a hnojení fosforem (VÚRV, v. v. i., 2009). Rovnice pro výpočet zůstaly stejné, akorát obsah byl doplněn o důležité agronomické informace. V metodice jsou uvedeny i postupy pro výpočet dávek fosforu, a to jak pro metodu Mehlich III, tak i pro karbonátové půdy podle Olsena. Kategorie zásobenosti půd fosforem jsou téměř totožné s uvedením v části 1.

Postup stanovení dávky P-hnojiva má 4 stupně:

1. Zařazení pozemku do skupin podle úrodnosti (tabulka 5).

2. Výpočet celkové dávky fosforu (P_cel) - podle pH a půdního druhu pozemku vybere se z tabulky 6 příslušnou rovnici. Za hodnotu x dosazuje se obsah přístupného fosforu podle Mehlich III. Při obsahu nad 116 mg/kg P nehnojí se do příštího AZZP. Čísla v tabulce proti původní metodice jsou zkrácena o 1 desetinné místo.

3. Výpočet dávky fosforu dodaného v minerálním hnojivu - od P_cel se odečte vybraná hodnota z tabulky 7 a získá se P_min.

Dávka aplikovaného hnojiva se vypočte, když P_min vynásobíme hodnotou A z tabulky 8. Jsou uvedeny pouze nejdůležitější hnojiva a v metodice je celkově 10 druhů P-hnojiv.

Rámcová metodika výživy rostlin a hnojení (Klír, Kuncová a Čermák), VÚRV, v. v. i., 2008 je založena na bilancování živin a hlavně hnojení dusíkem.

Tab. 5: Kritéria pro rozdělení půd do skupin

Tab. 6: Přehled regresních rovnic pro výpočet celkové dávky fosforu v kg/ha (P_celk)

Tab. 7: Hodnoty pro výpočet P_min

Tab. 8: Obsahy P₂O₅ a P ve hnojivech a koeficienty A přepočtu z P_min na dávku hnojiva

Závěr

Několikrát bylo v publikaci konstatováno, že rostliny pro svoji výživu využívají 15–20 % z aplikovaného P-hnojiva a zbytek čerpají z půdní úrodnosti, ze staré půdní síly. Velmi stručně řečeno: půdní úrodnost závisí na pH půdy, teplotě, vlhkosti a neméně důležité jsou chemické, fyzikální a biologické vlastnosti půdy. Důležitou úlohu hraje i způsob zapravení P-hnojiva: například společně se statkovými hnojivy nebo po vápnění. Důležitý je i výběr rostlin, protože některé rostliny mají vlastnost, že čerpají fosfor i ze sloučenin, které nejsou stanoveny metodami pro přístupný fosfor.

Na závěr nutno konstatovat, že všechny uvedené metodiky byly pouze „doporučené“ a ne „závazné“ pro agronoma, který se může rozhodnout hnojit podle místních půdních podmínek a jeho potřeby.

Poznámka: Místo původního označení „normativ“ používaného v metodikách se použil název „dávka“. Pokud možno použily se některé odborné názvy používané v té době, které se dnes nepoužívají. Další podrobná literatura je u autora.

Publikace vznikla za podpory Ministerstva zemědělství, instituciální podpora Mze-RO 0418.