Chemap Agro s.r.o.

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1212x

Pšenice ozimá je u nás nejpěstovanější plodinou, její plochy se stabilně pohybují kolem 800 tisíc hektarů. Produkty z pšenice jsou dominující složkou naší stravy a jejich spotřeba stále roste, přestože kolem jednoho procenta Evropanů trpí celiakií a někteří lidé se dobrovolně vyhýbají pšeničné mouce.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Výživa pšenice

Pro dostatečnou produkci pšeničného zrna v požadované kvalitě je jedním z rozhodujících faktorů adekvátní výživa porostů pšenice. Zvýšenou pozornost hnojení pšenice musíme věnovat především v období intenzivního růstu na jaře, kdy se vytváří jednotlivé výnosotvorné prvky. Jedná se zejména o počet produktivních odnoží a tj. počet klasů na jednotku plochy, dále o délku klasu, resp. počet zrn v klase a v neposlední řadě o velikost zrn, resp. hmotnost tisíce zrn (HTZ). Každý tento parametr můžeme významně podpořit hnojením. Počet odnoží můžeme zvýšit regeneračním hnojením po zimě, počet zrn v klase produkčním hnojením na počátku sloupkování a hmotnost zrn můžeme ovlivnit pozdním přihnojením.

Hnojení pšenice na jaře

Kromě toho, že hnojení cílíme do rozhodujících vegetačních fází, a tím zvyšujeme jeho efektivitu, má toto dělení dávek i aspekt environmentální a snižují se tak případné ztráty.

Rozdělení dávek dusíku v průběhu vegetace je závislé také na genetických dispozicích jednotlivých odrůd. U odrůd, které tvoří výnos produktivností klasu, posílíme hnojení dusíkem při produkčním hnojení. Naopak u těch, které tvoří výnos počtem odnoží, je třeba posílit regenerační hnojení, popř. již hnojení základní. Pozdní nebo chcete-li kvalitativní přihnojení, pekárenských pšenic by mělo být bez ohledu na odrůdu samozřejmostí.

Předpoklady pro úspěšné pěstování ozimé pšenice jsou určeny již půdními podmínkami daného stanoviště. Z hlediska uvolňování živin je rozhodující zrnitostní složení půdy a obsah organické hmoty, která je často nedostatečně doplňována. Dá se konstatovat, že na půdách těžších s dostatkem organické hmoty je zpřístupňování živin během vegetace masivnější než u půd lehčích s nižším množství organických látek. Úrodnost lehčích půd je negativně ovlivněna také vyšší mírou vyplavení živin z půdního profilu.

Množství a rozsah transformace jednotlivých forem živin však bezprostředně ovlivňují povětrnostní podmínky v podzimních a zimních měsících. Tyto faktory jsou pak limitující pro využití zvolené formy především u dusíkatých hnojiv. Každoročně tak v předjaří můžeme sledovat živé diskuze na téma použití vhodné formy dusíku. Vzhledem k tomu, že můžeme hodnotit jen dosavadní průběh počasí a jen velmi omezeně můžeme další vývoj teplot a srážek predikovat, neexistuje jediná správná strategie hnojení dusíkem a vždy se jedná o polyfaktoriální rozhodování s významnou rolí zkušenosti konkrétního hospodáře na daném pozemku.

Porosty pšenice

Tyto řádky budete číst nejspíš v době, kdy už budeme mít více informací o průběhu letošní zimy.

Již nyní však můžeme konstatovat, že porosty pšenice jsou výrazně postiženy suchým podzimem, kdy po srážkově i teplotně normálním srpnu následovalo teplotně silně nadnormální a srážkově silně podnormální září a významnější srážky přišly až v průběhu října. Uvedený průběh počasí dokumentují data z pokusné stanice Mendelovy univerzity v Žabčicích u Brna - viz graf 1. Porosty pšenice většinou později vzcházely a jsou tak v nižší vývojové fázi než obvykle, ale většinou ve velmi dobré kondici. Bude záležet na existenci a mocnosti sněhové pokrývky a jak se na porostech odrazí silné mrazy na konci prosince a v lednu.

Graf 1: Průměrné denní teploty a denní úhrny srážek od září do prosince 2016 na stanici Žabčice u Brna
Graf 1: Průměrné denní teploty a denní úhrny srážek od září do prosince 2016 na stanici Žabčice u Brna

Doporučení pro jaro

Přestože není zdaleka možné odhadnout vývoj počasí letošního jara, pokusíme se o několik doporučení.

Pokud budou porosty slabé a poškozeny mrazem, lze doporučit nitrátovou formu dusíku (LAV, LAD) k regeneračnímu přihnojení jako rychlý zdroj této živiny. Stejné doporučení by mohlo následovat při pozdějším a rychlém nástupu jara. Pokud budou porosty v některých oblastech již středně odnožené a jaro se otevře brzy, lze doporučit aplikace hnojiv s amonnou či amidickou formou dusíku (DASA, močovina). Při použití močoviny je důležité, zda denní teploty již nepřekračují 10 °C, protože při takových teplotách močovina hydrolyzuje a vzniklý amoniak může těkat a dochází tak k ztrátám na aplikovaném dusíku. Ideální situace je, když po aplikaci močoviny můžeme očekávat srážky, díky kterým se močovina rozpustí a dostává se tak lépe ke kořenům.

V poslední době jsou využívány také močoviny stabilizované. První z nich je močovina s inhibitorem ureázy (UreaStabil), tj. půdního enzymu, který hydrolyzuje močovinu na amoniak. Omezením tohoto procesu se zvýší doba, po kterou bude celá molekula močoviny rozpustná v půdním roztoku a dostane se hlouběji do půdy. Lze předpokládat, že se zvýší i množství amonného dusíku fixovaného na jílové minerály nebo využitého rostlinami a sníží se ztráty těkáním. Druhou možností je použití močoviny s inhibitorem nitrifikace (Alzon 46), při kterém sice neomezíme přeměnu močoviny na amoniak, ale výrazně omezíme následný oxidační proces se vznikem dusičnanu. Tím dosáhneme postupné přeměny amonného dusíku na dusík nitrátový, zvýšíme jeho využití rostlinou a současně snížíme nebezpečí jeho vyplavení.

Inhibitory nitrifikace je možné použít i v hnojivech s převažující amonnou formou dusíku, jako je např. Ensin (Duslo, a.s.) nebo Entec 26 (BASF). Podstatou obou produktů je dusičnan a síran amonný (hnojivo DASA 26/13).

Tato stabilizovaná dusíkatá hnojiva byla použita v tříletém polním experimentu na dvou rozdílných lokalitách, a to v Žabčicích u Brna (obr. 1) a ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Kromě srovnání jednorázové aplikace hnojiv s inhibitory a dělené aplikace hnojiva DASA bez inhibice, bylo cílem i porovnání termínu jejich aplikace. Jinými slovy, chtěli jsme zjistit, které dvě dílčí dávky bude vhodnější nahradit jednou vyšší dávkou hnojiv s inhibitory nitrifikace (viz tab.).

Výnosové výsledky ukazuje graf 2 a je z něj zřejmé, že mezi dělenými dávkami hnojiv LAD nebo DASA, popř. jednorázovou aplikací hnojiva Ensin, nejsou výraznější rozdíly. Propad ve výnosu vykázala varianta s Entec 26. Naopak nejvyšší výnosy zrna pšenice můžeme pozorovat na variantách s regeneračním hnojením ledkem amonným s dolomitem a použití stabilizovaných hnojiv Ensin a Entec 26 až na počátku sloupkování a spojujících tak obě dávky produkčního hnojení v jednu.

Důležitým ukazatelem při rozhodování o dávce dusíku pro jarní regenerační přihnojení je kromě počtu rostlin na 1 m2, počtu odnoží, zdravotního stavu apod. také obsah minerálního dusíku v půdě, tj. součet jeho dvou hlavních forem, amonné a nitrátové, popř. i jejich vzájemný poměr. Množství zjištěného dusíku v půdě se tak může odečíst z celkové vypočtené dávky dusíku pro produkci očekávatelného množství zrna. Postup je obecně znám, jen je třeba připomenout, že i když se průměrný výnos v posledním roce pohyboval v ČR v průměru kolem 6 t/ha, v úrodnějších oblastech nebyly neobvyklé výnosy přes 9 tun zrna z hektaru. Celková potřeba dusíku pro pšenici se v takovém případě dostává k 230 kg/ha, což je maximum dané nitrátovou směrnicí - viz dále. Současně je třeba mít na paměti, že obsah minerálního dusíku v půdě je hodnotou velmi proměnlivou a má pouze aktuální vypovídací hodnotu v termínu odběru půdních vzorků. Existují sice i metody pro určení množství potenciálně uvolnitelného dusíku v průběhu vegetace, ale vzhledem k jejich náročnosti se v praxi příliš nevyužívají.

Kromě obsahu minerálního dusíku v půdě lze během jarní vegetace pšenice využít i celou řadu diagnostických metod, z nichž některé uvádí schéma. S nárůstem rostlinné biomasy je možné ve vyšších vegetačních fázích využít rozbory rostlinné hmoty, popř. sledovat množství nitrátů v rostlinách. Mezi sofistikovanější metody řadíme optické metody, kdy speciální přístroje snímají množství záření procházejícího listem (např. N-tester) nebo využívají odrazivosti (např. N-senzor) porostu měřené snímacími senzory. Uvedená zařízení jsou velmi operativní a mohou pracovat i on-line. Je nutné však poznamenat, že zbarvení porostu nemusí vždy souviset jen s výživným stavem rostlin, ale může být důsledkem choroby, nedostatku vody apod. Stav porostu také limituje komplex vlastností daného místa na pozemku nazývaný jako produkční potenciál. Vhodným doplněním těchto metod je proto např. on-line korekce pomocí víceletých dat o výnosech v jednotlivých částech obhospodařovaného pozemku. Alternativou může být použití tzv. Crop-meteru, který je připevněn na předním závěsu traktoru a je určen pro měření hustoty porostu pomocí mechanického výkyvného kyvadla s následnou vazbou na aplikaci dusíkatých hnojiv.

Tab.: Schéma maloparcelkového polního pokusu s aplikací stabilizovaných hnojiv na bázi DASA

Var. č.

Varianta

Regenerační hnojení

Produkční hnojení I

Produkční hnojení II

N (kg/ha)

hnojivo

N (kg/ha)

hnojivo

N (kg/ha)

hnojivo

1

nehnojeno

0

 

0

 

0

 

2

LAD + LAD

60

LAD

40

LAD

40

DAM-390

3

DASA + DASA

60

DASA

40

DASA

40

DAM-390

4

Ensin

100

Ensin

0

 

40

DAM-390

5

Entec 26

100

Entec 26

0

 

40

DAM-390

6

LAD + Ensin

40

LAD

100

Ensin

0

 

7

LAD + Entec 26

40

LAD

100

Entec 26

0

 

Graf 2: Výnosy zrna pšenice ozimé po aplikaci stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (průměr z let 2013–15 a dvou odlišných lokalit jižní Moravy a Vysočiny)
Graf 2: Výnosy zrna pšenice ozimé po aplikaci stabilizovaných dusíkatých hnojiv se sírou (průměr z let 2013–15 a dvou odlišných lokalit jižní Moravy a Vysočiny)

Obr. 1: Maloparcelkový polní pokus s pšenicí ozimou v Žabčicích u Brna
Obr. 1: Maloparcelkový polní pokus s pšenicí ozimou v Žabčicích u Brna

Omezení aplikace dusíku

V souvislosti s uváděnými zásadami hnojení dusíkem je vhodné se zmínit i o omezeních jeho aplikace, která vyplývají z platných legislativních norem. Subjekty provozující zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech již zaznamenaly novelu nařízení vlády č. 235/2016 Sb., platnou od srpna 2016.

Kromě nově přidaných (zrušených) oblastí upravuje tato novela zavedení limitů přívodu dusíku i k pšenici ozimé. Výše limitů závisí na začlenění zemědělského pozemku do jedné ze tří výnosových hladin stanovených na základě BPEJ a pohybuje se v rozmezí 170–230 kg/ha u potravinářské a 160–200 kg/ha u krmné pšenice. Nadále nařízení umožňuje na základě doložení nejméně 5 leté evidence o maximálních výnosech plodin pěstovaných na daném pozemku hnojit podle limitů pro vyšší výnosovou hladinu, než do jaké byl dle BPEJ zařazen. Do uvedených limitů se nově nezapočítává dusík určený na rozklad slámy zanechané po předplodině a aplikovaný pouze v hnojivech minerálních a v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem.

Novelou je také definován termín časného hnojení pšenice v předjarním období na pozemcích s průměrnou sklonitostí do 5°, a to v klimatickém regionu 0–5 od 1. února a v regionech 6–9 od 16. února.

Hnojení sírou

Podobně jako obsah Nmin v půdě může i obsah vodorozpustných forem síry v půdě zefektivnit výživu touto živinou. Pšenice sice nedosahuje zdaleka nároků řepky na síru, ale její dostatečný přísun (20–30 kg/ha), nejlépe ve formě síranů, je významným předpokladem pro stabilizaci výnosu a zlepšení kvality zrna. Kromě toho, že sírou můžeme zvýšit využití aplikovaného dusíku k pšenici (v literatuře nalezneme nárůst z 59 na 75 %), působí síra pozitivně na reologické vlastnosti těsta, které se promítají do zvýšeného objemu pečiva a kvality střídy.

Rozhodující vegetační fází je počátek sloupkování. Případný nedostatek síry v rostlinách (< 0,3 % S) v tomto období se může odrazit v časné redukci fertilních kvítků a může tak mít přímý dopad na počet zrna v klase. Z tohoto důvodu je nejvhodnějším termínem pro aplikaci síry k pšenici odnožování až počátek sloupkování.

Nedávné zahraniční výzkumy popisují souvislost mezi nedostatečným přísunem síry pšenici a produkcí nežádoucích karcinogenních a neurotoxických akrylamidů při pečení. Uvádí se až 6× vyšší výskyt těchto akrylamidů v pšeničné mouce ze stanoviště s deficitem síry. Vyšší obsah akrylamidů je možno očekávat v pečivu, které vykazuje silné zhnědnutí kůrky. Vizuální posouzení vlivu síry na barvu kůrky chleba je možné posoudit také z výsledků prof. Hřivny získaných z pokusu s pšenicí na střední Moravě (viz obr. 2).

Obr. 2: Barva kůrky chleba při různých hladinách sirné výživy (Hřivna 2010)
Obr. 2: Barva kůrky chleba při různých hladinách sirné výživy (Hřivna 2010)

Hnojení pšenice ozimé na jaře

Obr. 1: Maloparcelkový polní pokus s pšenicí ozimou v Žabčicích u Brna
Obr. 2: Barva kůrky chleba při různých hladinách sirné výživy (Hřivna 2010)

Související články

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 404x

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 607x

Regenerační hnojení s Ureastabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 537x

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 482x

Výživa a hnojení produkčních chmelnic

30. 01. 2017 Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 670x

Další články v kategorii Hnojení

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
24%
4%
50%
detail