BASF
BASF
BASF

AGRA

Jarní hnojení řepky ozimé dusíkem a sírou

29. 03. 2012 Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D. Hnojení Zobrazeno 16351x

Vzhledem k příznivým podmínkám v podzimním období byla v Čechách před zimou většina porostů řepky ve velmi dobrém stavu (nejlepší v posledních letech). Rostliny během podzimu přijaly využitelný dusík z celého prokořeněného půdního profilu, což potvrdily velmi nízké obsahy minerálního dusíku v půdě pod ozimou řepkou na konci listopadu.

Varistar

Únorové holomrazy částečně poškodily většinu porostů řepky, ale podle testů prováděných ve VÚRV v Praze-Ruzyni byl podíl životaschopných rostlin odebraných z desítek honů bez sněhové pokrývky v ČR většinou vyšší než 75 %. Nejhorší situace bude zřejmě na střední Moravě (okresy Prostějov, Kroměříž), kde z odebraných rostlin na některých honech přežilo jen okolo 30 %. Vzhledem k promrznutí půdy do 40–50 cm se bude horní vrstva půdy pomalu prohřívat, bude zpočátku převlhčená a regenerace rostlin včetně příjmu živin z půdy a aplikovaných hnojiv bude pozvolná. Vzhledem k riziku povrchového i podpovrchového (po zmrzlé vrstvě půdy) smyvu živin z hnojiv do níže položených míst v rámci honu nebo mimo hon lze doporučit regenerační dávky dusíku do 60 kg N/ha.

 

Stav porostu ozimé řepky, Praha-Ruzyně 27. 2. 2012
Stav porostu ozimé řepky, Praha-Ruzyně 27. 2. 2012
Stav porostu ozimé řepky, Praha-Ruzyně 27. 2. 2012
 

Stav porostů řepky po zimě

Z dosud provedených vegetativních testů životaschopnosti odebraných rostlin vyplývá, že většina porostů řepek v ČR přežila únorové holomrazy, které se projevily zpravidla redukcí počtu rostlin do 25 %, zmrznutím starších listů a na některých honech částečným poškozením kořenů. Nejvíce byly poškozeny slabé nebo naopak přerostlé, často špatně krácené porosty řepky v oblastech bez sněhu s teplotami klesajícími pod -20 °C v kombinaci s větrem.

Na grafu 1 jsou znázorněny minimální teploty vzduchu a půdy v období od začátku letošního roku na stanovišti v Ruzyni. Nejnižší teploty vzduchu (pod -20 °C) byly na tomto stanovišti zjištěny 11. a 12. 2. a nejnižší teplota půdy (-7,1 °C v hloubce 3 cm) 6. února. Po oteplení ve druhé polovině února rozmrzl povrch půdy, ale minimální teploty půdy v hloubce 3, 5, 10 a 20 cm stále zůstávaly okolo 0 °C. Zmrzlá vrstva půdy (např. v hloubce 20–30 cm) po promrznutí do 40 až 50 cm může podle teploty vzduchu v následujícím období vydržet v teplejších oblastech do začátku dubna a v chladnějších oblastech až do konce dubna. Prohřívání půdy může mimo jiné zpomalit také rostlinný pokryv včetně odumřelých listů.

V důsledku pomalého prohřívání půdy se dá předpokládat také pozvolnější regenerace rostlin po zimě (zejména u slabších a mrazy poškozených porostů) a pozdější zpřístupňování živin z půdní zásoby pro rostliny.

 

Graf 1: Obsah Nmin v půdě před zimou pod řepkou pěstovanou po obilnině
Graf 1: Obsah Nmin v půdě před zimou pod řepkou pěstovanou po obilnině
 

Hnojení řepky v jarním období

Většina porostů řepky využila během podzimního růstu veškerý přístupný dusík z půdy a obsahy Nmin v půdě na konci listopadu byly nejnižší v posledních letech (graf 2). Přitom vzorky půd byly odebírány také z honů hnojených statkovými hnojivy a z přihnojovaných porostů řepky během podzimního růstu. Proto i na začátku jara lze předpokládat velmi nízkou zásobu rostlinami využitelného dusíku v půdě. V nadzemní hmotě a v kořenech rostlin bylo před zimou u dobrých porostů více než 80 kg N/ha a kořenový krček byl nad 8 mm, což byl velmi příznivý stav pro jarní regeneraci rostlin. Ke zlepšení výživného stavu rostlin dusíkem přispělo podzimní přihnojení řepky v měsíci říjnu (např. 30–45 kg N/ha v UREAstabil), které může mít příznivý vliv na lepší regeneraci rostlin po letošní zimě při pomalém prohřívání půdy a omezeném příjmu dusíku z půdy na začátku jarní vegetace.

Při teplotě půdy pod 5 °C je významně omezeno jak uvolňování živin z půdní zásoby mineralizací, tak i jejich příjem kořeny rostlin. Proto po zimách s hlubokým promrznutím půdy a jejím pomalém prohřívání na začátku jara lze označit za „nejpřínosnější regenerační opatření“ vypěstování silných zdravých rostlin s optimální koncentrací živin již v podzimním období. Přitom nejlépe na tom budou silné porosty řepky, u kterých zůstala po zimě zachována větší část listové plochy. Na rozdíl od minulého ročníku byl před letošní zimou také podstatně lepší stav kořenů, který se ještě zlepšil v průběhu teplého období v prosinci a v lednu. U porostů, kde nedošlo k poškození kořenů v době mrazů, se dá předpokládat po prohřátí půdy lepší příjem živin z větších hloubky půdy (např. sírany, hořčík, vápník apod.).

Při teplotách půdy 5–10 °C nemá význam odebírat rostliny na zjištění koncentrace a poměrů živin, protože při nižších teplotách je omezen příjem fosforu, vápníku, hořčíku, a také příjem síry kořeny se zpožďuje za příjmem dusíku a nárůstem nadzemní biomasy rostlin.

Graf 2: Minimální denní teploty vzduchu a půdy v různé hloubce od počátku roku 2012 na stanovišti v Praze - Ruzyni
Graf 2: Minimální denní teploty vzduchu a půdy v různé hloubce od počátku roku 2012 na stanovišti v Praze - Ruzyni
 

 

Hnojení řepek s poškozenými listy

Při regeneračním hnojení porostů, u kterých byla mrazy poškozena větší část listů, lze doporučit 40–60 kg N/ha nejlépe v dusíkatých minerálních hnojivech s ledkovou formou dusíku (LAV, LAD apod.). Při určení dávky N volíme nižší dávku pro slabší porosty na méně úrodných půdách s nižší sorpční schopností. Na svažitých pozemcích a na půdách, kde dochází k povrchovému nebo podpovrchovému pohybu vody nad promrzlou vrstvou půdy do nižších míst (tvorba „jezírek“) je vhodnější aplikaci hnojiv posunout do pozdějšího období.

Z výsledků našich víceletých polních pokusů se značenými formami N na stanovišti v Ruzyni a v Lukavci vyplývá (graf 3), že v období jarního růstu řepky do butonizace (fáze BBCH 51), byla rostlinami nejvíce využita nitrátová forma (N, v letech 2009–2011 40–60 %) a nejméně amoniakální forma dusíku (A, 5–20 %). Na úrodnějších půdách s vyšší sorpční schopností často klesá využití amoniakální formy dusíku do začátku kvetení pod 10 % (např. Ruzyně 2009). Proto není vhodné pro zlepšení výživného stavu rostlin dusíkem aplikovat v první jarní dávce hnojiva s převažující amoniakální formou dusíku (např. síran amonný, DASA apod.).

Po alespoň částečném obnovení listové plochy rostlin, kdy rostlina v procesu fotosyntézy vytváří dostatek energeticky bohatých látek, je vhodné dodat co nejdříve další dusík, popř. v kombinaci se sírou (např. sulfan). Z hlediska dusíkaté výživy jsou pro toto hnojení kromě ledků vhodná dobře rozpustná hnojiva, kde je větší část dusíku po srážkách transportována ke kořenům rostlin (močovina, UREAstabil, DAM, SAM apod.). V oblastech s častými jarními přísušky můžeme aplikovat vyšší dávky dusíku (80–120 kg N/ha). Při nejistých srážkách po aplikaci (optimální do 2 dnů) je vhodné použít hnojiva s inhibitory ureasy (UREAstabil, DAM+Stabiluren).

V našich polních pokusech jsme získali velmi dobré výsledky s aplikací hnojiva DAM se Stabilurenem 3-otvorovými damovými tryskami v dávce 80 kg N/ha. Při odběru rostlin před květem patřila tato varianta každoročně mezi nejlepší. U silných porostů s očekávaným výnosem okolo 4 t/ha, kde došlo během zimy k poškození starších listů mrazy, bude třeba dodat v jarním období 180–200 kg N/ha.

 

Hnojení řepek s minimem poškozených listů

Při regeneračním hnojení porostů, u kterých nebyly během zimy významněji poškozeny listy (zpravidla porosty chráněné vrstvou sněhu)můžeme počítat s větším obsahem živin v přezimujících rostlinách, které mohou být využity pro jejich regeneraci. Také prohřívání měně promrzlé půdy a příjem živin z půdní zásoby a aplikovaných hnojiv může být rychlejší, i když většina porostů pod sněhem byla v chladnějších oblastech s vyšší nadmořskou výškou.

U těchto porostů můžeme použít k regeneračnímu hnojení různá dusíkatá hnojiva včetně síranu amonného, DASY apod. Čím dříve hnojíme, tím používáme nižší dávku dusíku (40–70 kg N/ha) v pomaleji působících hnojivech (močovina, UREAstabil, DASA, SA). Na grafu 3 je porovnáno využití dusíku aplikovaného při regeneračním hnojení v amoniakální (A) a močovinové formě (MO, MOU) rostlinami řepky odebranými ve fázi butonizace.

Z dosažených víceletých výsledků vyplývá, že nejvíce byl rostlinami využit dusík z močoviny s inhibitorem ureasy (= hnojivo UREAstabil) a nejméně dusík aplikovaný v amoniakální formě.

Naopak při pozdějším a rychlém nástupu jarní vegetace jsou nejvhodnější hnojiva s rychle působící ledkovou formou dusíku (LAV, LAD, sulfan) aplikovaná ve vyšších dávkách (60–90 kg N/ha).

Na grafu 4 jsou znázorněny výnosy semen řepky po aplikaci různých dusíkatých hnojiv. Z dosažených výnosů vyplývá, že v roce 2010 nebyly zjištěny podstatné rozdíly mezi použitými hnojivy. V roce 2011 byly vzhledem k napadení porostu řepky v době dozrávání plísní zelnou dosaženy nižší výnosy a ve srovnání s rokem 2010 mělo významnější vliv na dosažené výnosy semen hnojení sírou (SAM, DASA). Při aplikaci dusíkatých hnojiv ve dvou dávkách byly dosaženy shodné či vyšší výnosy než při rozdělení stejné dávky N do třech termínů aplikace. Varianty s podzimním přihnojením řepky hnojivem UREAstabil patřily v obou letech mezi nejvýnosnější.

 

Jarní hnojení řepky dusíkem podle stavu porostu a půdy

1. Upřednostnění hnojiv s ledkovou formou dusíku (LAV, LAD):

- pozdější a rychlejší nástup jara,

- kromě běžných porostů vhodná forma dusíku pro slabé a mrazem poškozené porosty.

2. Upřednostnění hnojiv s amidickou formou N (močovina, UREAstabil):

- při aplikaci vyšších dávek N na začátku jarní vegetace, zejména v oblastech s častými pozdějšími přísušky,

- při časnějším nástupu jara a riziku pozdějších mrazů,

- běžné porosty kromě velmi slabých a výrazněji poškozených po zimě.

3. Upřednostnění hnojiv s amoniakální formou N v kombinaci se sírou (SA, DASA):

- nedostatek dostupné síry v prokořeněném půdním profilu (po vlhké zimě, na lehkých promyvných půdách, při mělkém prokořenění půdy, při víceletém nehnojení sírou apod.),

- při časnějším nástupu jara,

- běžné porosty kromě velmi slabých a poškozených po zimě.

Graf 3 : Využití různých forem dusíku rostlinami řepky po regeneračním hnojení (80 kg N/ha, Lukavec, Ruzyně, průměr let 2009–2011)
Graf 3 : Využití různých forem dusíku rostlinami řepky po regeneračním hnojení (80 kg N/ha, Lukavec, Ruzyně, průměr let 2009–2011)
 
Graf 4: Výnos semen ozimé řepky při různém způsobu hnojení dusíkem (Lukavec 2010 a 2011)
Graf 4: Výnos semen ozimé řepky při různém způsobu hnojení dusíkem (Lukavec 2010 a 2011)
 

Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR, projektu č. 0002700604.

Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. v Praze-Ruzyni

Související články

Využití bilancí živin z polního pokusu VÚRV pro určení dávek minerálních hnojiv (3): Fosfor - 2. hon

02. 02. 2024 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 433x

Podzimní přihnojení řepky

30. 11. 2023 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 840x

Optimalizace plánů hnojení: výsledky dlouhodobých pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách ČR

22. 11. 2023 Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc., Ing. Ladislav Menšík, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 952x

Možnosti zvýšení účinnosti digestátu ve výživě a hnojení rostlin

18. 11. 2023 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 1016x

Vliv zasolení na primární metabolizmus a enzymatickou aktivitu máku setého

31. 10. 2023 Bc. Jakub Špaček; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 535x

Další články v kategorii Hnojení

detail