Kvalitativní přihnojení ozimé pšenice dusíkem

22. 05. 2025 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 490x

Přihnojení ozimé pšenice dusíkem na konci sloupkování–začátku metání zvyšuje obsah bílkovin v zrnu a při příznivých podmínkách u některých odrůd také HTZ, a tím i výnos zrna. Ve srovnání s předcházejícím hnojením může být vyšší využití dusíku rostlinami, které je však značně závislé na následných srážkách.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

V našich půdně-klimatických podmínkách se nejčastěji doporučují dávky 40–60 kg N/ha v dobře rozpustných granulovaných hnojivech, přičemž vyšší dávku aplikujeme při očekávaných vyšších výnosech zrna, po horších předplodinách (např. obilniny) a v konzervačních systémech zpracování půdy, kde bývá ve srovnání s orbou nebo hlubokým kypřením nižší zásoba N_min ve spodních vrstvách půdy a větší imobilizace dusíku z hnojiv mikroorganizmy v povrchové vrstvě. Jestliže bude v příštích letech pokračovat snižování dávek dusíku obdobně jako v některých zemích EU, význam kvalitativního přihnojení potravinářské pšenice se bude dále zvyšovat.

Obsah minerálního dusíku v půdě po letošní zimě

Ve srovnání s loňským rokem, kdy byla zima podstatně vlhčí, nedošlo na většině půd během letošní zimy (prosinec–únor) k vyplavení nitrátového dusíku pod 0,6 m, resp. 0,9 m. Zatímco na Vysočině jsme zjistili od listopadového odběru zejména na mělčích a lehčích promyvných půdách mírný pokles zásoby minerálního dusíku v půdě, na jižní Moravě se naopak během zimy obsah minerálního dusíku v půdě zvýšil. Nejvyšší obsahy N_min v půdě pod ozimou pšenicí do hloubky 0,6 (0,9) m, dosahující až 200 kg N/ha, byly zjištěny po luskovinách, máku, bramborách, cukrovce, jeteli a ozimé řepce s nižším výnosem semen.

V grafu 1 je znázorněn vysoký obsah N_min v půdě pod ozimou pšenicí po hrachu ve srovnání s minulými roky. Zpravidla vyšší obsah rostlinami využitelného dusíku je po orbě nebo hlubokém kypření než po mělkém zpracování, popř. po přímém setí do mulče. Pozitivně lze hodnotit i vyšší zásobu vody ve spodních vrstvách půdy pod 60 cm (zřejmě po vysokých srážkách v září), což sehrává důležitou roli při pozdějších fázích jarní vegetace pšenice.

Graf 1: Obsah N_min v různě zpracované půdě pod ozimou pšenicí po zimě (Chrášťany u Rakovníka, únor 2025)

Přihnojení pšenice dusíkem a sírou během jara

Vzhledem ke značným rozdílům v zásobě N_min v půdě po různých předplodinách a agrotechnice je důležité optimalizovat dávky dusíku k ozimé pšenici během letošního jara na základě výsledků rozborů půd. Nadbytek dusíku v půdě po paušálním hnojení podporuje tvorbu neproduktivních odnoží, což zejména při nedostatku srážek může mít negativní vliv (větší ztráty vody) na dosažený výnos zrna a jeho kvalitu. V průběhu jarní vegetace se pro výživu rostlin uvolní další dusík v procesu mineralizace, nejvíce po dobrých předplodinách, organickém hnojení a po promrznutí horní vrstvy půdy, která nebyla během zimních mrazů chráněna sněhovou pokrývkou.

V posledních letech se stále více doporučuje, včetně sušších oblastí, přihnojení pšenice sírou, ale často se přitom neupozorní, že u více odnožených porostů pak dochází k držení většího počtu odnoží, což se následně může negativně projevit v době jarních přísušků a nepříznivě ovlivnit výnos a kvalitu zrna (objemovou hmotnost). Proto i hnojení sírou je nutné optimalizovat na základě výsledků rozborů půd a po předplodině ozimé řepce, popř. i dalších plodinách hnojených sírou, a hnojit jen výjimečně zejména po velmi vlhké zimě, kdy došlo k vyplavení síranů.

Na autoregulaci odnoží může mít nepříznivý vliv nevhodné použití některých regulátorů růstu, které optimálně působí při vyšších teplotách, a také přihnojení roztoky močoviny a listovými hnojivy s obsahem dusíku a síry. Rovněž popálení listů více vyvinutých odnoží po aplikaci kapalných dusíkatých hnojiv (např. DAM) často přispívá k větší hustotě porostu a horšímu hospodaření s vodou.

Kvalitativní přihnojení dusíkem

Kvalitativní přihnojení ozimé pšenice je při dostatku následných srážek nejúčinnější na začátku metání. Vzhledem k nejistotě srážek se však stále častěji posouvá do časnějších termínů na konci sloupkování, a to zejména při používání granulovaných hnojiv s amonnou formou dusíku (např. LAV, LAD). Lépe působí kapalná nebo dobře rozpustná tuhá hnojiva s pohyblivými formami dusíku v půdě (nitrátová, močovinová), u kapalných hnojiv je však nutné zabránit popálení porostu, zejména klasů a dvou horních listů. Při nízkých nebo pozdních srážkách po hnojení na začátku metání často nacházíme zvýšené obsahy reziduálního dusíku v půdě po sklizni. Jestliže následuje ozimá řepka, přispívá tento dusík k rozkladu slámy v půdě a k růstu rostlin v podzimním období. Některé odrůdy pšenice s časnějším ukončením aktivity enzymu nitrátreduktázy (dříve typické např. pro odrůdu Cubus) nedokáží plně metabolizovat pozdě přijatý nitrátový N.

Z minerálních dusíkatých hnojiv je při pozdním a kvalitativním přihnojení ozimé pšenice nejvíce používán ledek amonný s vápencem (LAV) nebo dolomitem (LAD), močovina s inhibitorem ureázy (např. Urea Stabil) a kapalné hnojivo DAM. Ledky a dalšími hnojivy obsahujícími amonnou formu dusíku je třeba hnojit dříve, protože potřebují delší dobu a větší množství srážek, aby se dusík dostal včas ke kořenům rostlin. Dusík z amonné formy hnojiva je ke kořenům rostlin transportován až po přeměně na nitrátovou formu a dalších srážkách.

V posledních letech se stále více k pozdnímu (kvalitativnímu) přihnojení používá granulovaná močovina s inhibitorem ureázy, u které jsou po aplikaci nízké ztráty dusíku únikem amoniaku a také inhibitor ureázy, který o 5 i více dní (v závislosti na teplotě) prodlužuje dobu, kdy může být nepřeměněná močovina transportována ke kořenům rostlin. Použití kapalného hnojiva DAM pro pozdní aplikaci je možné doporučit jen při použití speciální techniky (aplikační hadice, trubice, obr. 1) nebo postřiku na list při ředění s vodou v poměru minimálně 1:6 a celkové dávce N do 20 kg/ha (při slunečném a větrném počasí do 15 kg/ha).

Ještě menší množství dusíku dodáváme rostlinám při hnojení roztokem močoviny (většinou do 5 %) v průběhu metání, kdy však za optimálních podmínek může být využití dusíku rostlinami 80 % i více. Po přihnojení nesmí dojít k poškození špiček listů, kde se nachází nejvíce přijatého dusíku. Vzhledem ke zvýšení hodnoty pH u roztoků močoviny je není vhodné bez použití stabilizátorů (např. Stim Guard pH) kombinovat s pesticidy, u kterých se může snížit účinnost.

Obr. 1: Pozdní přihnojení ozimé pšenice kapalným hnojivem DAM pomocí aplikačních trubic

Efektivnost hnojení dusíkem

Využití dusíku z hnojiv ozimou pšenicí při kvalitativním přihnojení je značně závislé na včasnosti a množství následných srážek. V grafu 2 je znázorněno využití dusíku zrnem ozimé pšenice z různých hnojiv značených izotopem ¹⁵N, aplikovaných v dávce 60 kg N/ha na začátku metání pšenice na sušším stanovišti v Ruzyni (průměr let 2014–20). Nejvyšší využití (74 %) bylo zjištěno u nitrátové formy dusíku (v grafu označeno N) a nejhorší (33 %) u amonné formy (označeno A), která měla vliv na nižší využití dusíku po hnojení LAV (54 %) ve srovnání s Urea Stabil (61 %). Vysoké využití dusíku (63 %) bylo dosaženo také po hnojení kapalným hnojivem DAM v kombinaci s přípravkem StabilureN (obsahuje inhibitor ureázy NBPT) pomocí aplikačních trubic, z nichž hnojivo vytékalo v úzkých páscích ve vzdálenosti 25 cm (ob řádek) na povrch půdy (obr. 1). Tento způsob aplikace je doporučován zejména u konzervačních technologií při pokrytí povrchu půdy rostlinnými zbytky po předplodině. Kromě snížení rizika popálení porostu je účinky hnojiva ovlivněna, na rozdíl od plošné aplikace, jen malá část povrchu půdy, což omezuje nepříznivý vliv hnojení N na účinnost některých bio přípravků (např. na bázi Azotobacteru), podporujících fixaci dusíku ze vzduchu. Navíc je možné vypnout hnojení v kolejových řádcích.

V letech 2021–24 jsme zjišťovali rozdíly ve využití dusíku zrnem ozimé pšenice po přihnojení na konci sloupkování ve fázi praporcového listu a na začátku metání při použití hnojiv LAV a Urea Stabil, značených izotopem ¹⁵N v dávce 60 kg N/ha. Ve všech letech byly na stanovišti v Ruzyni velmi příznivé srážkové podmínky, kdy od aplikace hnojiv do mléčné zralosti zrna spadlo celkem 80–154 mm srážek. To mělo příznivý vliv na dosažené vysoké výnosy zrna (graf 3) a vysoké využití dusíku z hnojiv zrnem (63 % u LAV a 67 % u Urea Stabil, graf 4), přičemž nebyly zjištěny rozdíly mezi termíny přihnojení. Vzhledem k vysokým výnosům zrna byly dosaženy nízké obsahy N-látek v zrnu (9,9 % bez kvalitativního přihnojení a 11,4–11,6 % u přihnojených variant).

Graf 2: Využití dusíku z kvalitativní dávky zrnem (Ruzyně 2014–20)

Graf 3: Výnos zrna ozimé pšenice při různých termínech přihnojení (Ruzyně, 2021–24)

Graf 4: Využití dusíku zrnem při různých termínech přihnojení (Ruzyně, 2021–24)

Závěry a doporučení pro praxi

• při kvalitativním hnojení ozimé pšenice na začátku metání byla v polních pokusech na stanovišti v Ruzyni (průměr let 2014–20) nejvíce využita zrnem nitrátová forma N (74 %), následovala močovinová forma s inhibitorem ureázy (61 %) a nejméně byla využita amonná forma N (33 %),
• z použitých dusíkatých hnojiv bylo zrnem nejvíce dusíku využito po hnojení DAM + StabilureN (63 %) aplikovaným ob řádek trubicemi na povrch půdy, následovala Urea Stabil (61 %), DAM trubicemi (59 %) a LAV (54 %), u kterého byla nižší účinnost způsobena 50 % podílem amonné formy dusíku,
• při hnojení DAM nebo roztoky močoviny je nutné se vyvarovat popálení porostu včetně špiček listů, ve kterých je obsaženo nejvíce dusíku,
• přídavek inhibitoru ureázy (např. StabilureN) do DAMu má příznivý vliv na omezení ztrát dusíku únikem amoniaku a na dosažené výnosy a obsah dusíkatých látek v zrnu,
• častou chybou v zemědělské praxi je opožděné provedení kvalitativního přihnojení, kdy aplikovaný dusík při absenci srážek v následujícím období není využit rostlinami,
• z výsledků polních pokusů na stanovišti v Ruzyni (průměr let 2021–24) vyplývá, že při dostatečném množství srážek (80–154 mm od aplikace hnojiv do mléčné zralosti zrna) nebyly zjištěny rozdíly mezi přihnojením na konci sloupkování a začátku metání. Využití dusíku bylo v obou termínech vyšší po přihnojení Urea Stabil (67 %) než po LAV (63 %).

Tato publikace byla zpracována za finanční podpory projektů MZe ČR QL24020149 a RO0423

Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Radek Vavera, Ph.D.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně