Listová výživa kukuřice a máku s ohledem na zlepšení využití dusíku

03. 06. 2022 Ing. Lucie Dundálková; CHEMAP AGRO s.r.o. Hnojení Zobrazeno 1356x

V letošním roce bude, s ohledem na cenu dusíkatých hnojiv, klíčová podpora příjmu dusíku v rostlinách. Primárně lze rostlinám pomoci podporou růstu kořenů pomocí aplikace stimulačních látek a přípravků obsahujících fosfor.

Listové stimulační hnojivo Zeastim kombinuje vysokou dávku fosforu s chelátovým zinkem. Hnojivo je dále doplněno o dusík a stimulační látky k urychlení regenerace po použití herbicidu nebo po nastalých klimatických stresech. Obsažený chelátový zinek v tomto hnojivu se může podílet i na snížení obsahu kadmia v semeni u máku. Zeastim aplikujeme v dávce 1,5–2,5 l/ha u kukuřice i máku. Jestliže nejsou tyto porosty vystaveny žádnému stresu, můžeme podpořit výživný stav rostlin během intenzivního nárůstu hmoty aplikací kombinovaného hnojiva K3. To obsahuje základní živiny, mikroelementy a benefiční prvek. Je založeno na vysokém obsahu fosforu a zinku jako prvků, na které kukuřice velmi pozitivně reaguje při tvorbě výnosu. Dále obsahuje kromě dusíku a draslíku také měď, bor, molybden a titan, ten má podle posledních studií velmi pozitivní vliv na výši výnosu. Hnojivo lze aplikovat společně s jakýmkoliv vstupem do porostu od fáze 4. listu kukuřice v dávce 2,0–6,0 l/ha v závislosti na růstové fázi kukuřice. Při aplikaci střední dávky K3 (4,0 l/ha) dodáme do porostu mimo jiné i 60 g/ha zinku v chelátové EDTA vazbě a 720 g/ha fosforu.

Ve výživě máku hrají důležitou roli vedle makrobiogenních prvků i prvky mikrobiogenní, především zinek a bor. Pokud nejsou do porostů aplikovány již v rámci stimulačního hnojiva, můžeme je doplnit aplikací jednosložkových hnojiv Lister Zn a Folit Bór. U kukuřice je vhodné při dnešní výnosové hladině pamatovat pouze na jeden mikroprvek, na jehož aplikaci reaguje kukuřice velmi pozitivně, a to je zinek (Lister Zn v dávce 1,0–2,0 l/ha). V hnojivech Lister, jsou prvky vázány v chelátové vazbě, která zabraňuje jejich reakci na nerozpustné formy. Hlavní výhodou aplikace listových hnojiv je rychlost jejich působení a při kombinaci s jinými zásahy i ekonomika jejich aplikace. Aplikace listových hnojiv nemůže tedy plně nahradit výživu kořenovou a je třeba ji vždy chápat jako speciální opatření pro doplnění výživy a opatření pro eliminaci nepříznivých podmínek pro kořenový příjem živin (nedostatek vláhy, nepříznivé pH, nedostatek nebo ztížená dostupnost některé živiny v půdě, případně překonání kritických období růstu rostlin). Pokud během jarního období nastane pro porosty stresové období (holomrazy, podmáčené porosty) a rostliny nemohou přechodně přijímat živiny z půdní zásoby, pak je nutné vždy zařadit aplikaci listových hnojiv, které překryjí krátkodobý nedostatek živin způsobený hlavně nepříznivými podmínkami. Mák má také značné nároky na mangan (Lister Mn), železo (Lister Fe) a molybden (Lister Mo). Tyto mikroprvky hrají také významnou roli při redukci dusičnanů v rostlině (jsou součástí enzymové redukční reakce). U kukuřice se v posledních letech doporučuje i přihnojení sírou (Folit Thiosulf 3,0–7,0 l/ha), která je vázána v rostlině na tvorbu aminokyselin a významně zvyšuje využití dusíku v rostlině.

Vliv listových hnojiv byl u obou plodin několik let sledován na maloparcelových pokusech. Na pozemcích Mendelovy univerzity (Žabčice) byla testována aplikace listového hnojiva Lister Zn v letech 2013–15. Lister Zn byl aplikován ve fázi DC 35 v dávce 2,6 l/ha, která odpovídala 200 g Zn/ha. V roce 2016 bylo testováno hnojivo Zeastim (2,0 l/ha) v 10. listu nebo před květem. Ve všech ročnících byla použita odrůda Major, pokus byl veden ve 4 opakováních. V roce 2016 měla zásadní vliv na kvalitu výnosu aplikace Zeastimu, kdy v obou aplikovaných termínech došlo k navýšení výnosu o 5 a 7 %. Z pohledu vyjádření aplikace Zeastimu pomocí vynaložených nákladů a zisku z výnosu vychází výhodněji pozdější termín, kdy došlo k navýšení o 1 358 Kč (tab.1). Graf 1 ukazuje jako nejvýnosnější variantu Lister Zn v jednorázové dávce 200 g/ha. Tato aplikace navýšila výnos v průměru o 18 % oproti neošetřené variantě.

V našich maloparcelových pokusech s kukuřicí jsme testovali vliv aplikace zinku (Lister Zn) společně s fosforem (2,0 l/ha Folit P). Přípravky byly aplikovány v termínu od 4. listu společně s herbicidem. Díky aplikaci listových hnojiv došlo vždy ke zlepšení kvality porostu, to se samozřejmě promítlo i do konečného výnosu. Během tříletého testování došlo v průměru k navýšení výnosu o 7 % oproti neošetřené kontrole (tab. 2).

Používání stimulačních hnojiv a listové výživy by se mělo vždy zakládat na aktuální potřebě daného porostu. Jejich finální přínos totiž spočívá hlavně na správném načasování termínu aplikace. Proto se naše doporučení pro zemědělskou praxi opírají o několikaleté přesné maloparcelové pokusy, v kterých jsme získali potřebná data pro ověření si účinků daných přípravků. Z výsledků nesporně vyplývá pozitivní vliv stimulátorů a listové výživy na kvalitu produkce porostů máku a kukuřice.

Tab. 1: Výnos máku a efektivita přihnojení hnojivem Zeastim (odr. Major, Žabčice, 2016)

Tab. 2: Vliv aplikace listových hnojiv na výnos zrna kukuřice (ČZU Praha, VÚRV Piešťany, 2014–16)

Graf 1: Vliv aplikace Listeru Zn na výnos semen máku (doc. Škarpa, Mendelu, 2013–15)