BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Možnosti hnojení brambor dusíkem během vegetace

31. 05. 2023 Ing. Andrea Svobodová, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod Hnojení Zobrazeno 6630x

Výši výnosů u brambor můžeme ovlivnit několika faktory. K těm nejdůležitějším, které mají vliv zejména na jejich stabilitu, patří optimální zásobení živinami, především dusíkem.

Proseeds

Výživa dusíkem u brambor

Rostliny přijímají dusík ve formě NH4+ a NO3-. Se zvyšující se dávkou klesá jeho účinnost, to znamená, že v rámci nízkých dávek dusíku (50 kg/ha) je přírůstek výnosu kolem 100–120 kg hlíz, ale u dávek nad 120 kg N/ha už jenom 20–30 kg hlíz. U velmi vysokých dávek nastává výnosová deprese, její přesná hranice se ale určuje obtížně. Vysoké dávky dusíku nad 150 kg/ha negativně ovlivňují životní prostředí a kontaminují spodní vody. Minerální dusík, zejména nitrátový, je v půdách dobře pohyblivý, přehnojování proto není žádoucí, protože mohou nastat ztráty v podobě vyplavení nebo denitrifikací. Minerálním dusíkem nehnojíme nikdy na podzim, hnojení provádíme vždy před výsadbou. Po aplikaci hnojiva je vhodné jeho brzké zapravení do půdy, to z toho důvodu, aby ztráty volatilizací (proces ztrát dusíku z půdy způsobený těkáním amoniaku z vrchních vrstev půdy) byly co možná nejnižší. Zvyšující se dávky dusíku mají vliv i na kvalitu hlíz. Snižují obsah sušiny, obsah škrobu a zhoršují jejich chuť po uvaření. Existuje i nebezpečí zvýšeného obsahu dusičnanů v hlízách.

Před samotnou aplikací je velmi důležité přesné stanovení dávky. Minerální dusík dávkujeme podle délky vegetační doby zvolené odrůdy, množství organického hnojiva aplikovaného v podzimních měsících a užitkového směru pěstování, viz tabulka 1.

Tab. 1: Doporučené dávky dusíku v minerálních hnojivech (Kasal, 2013)

Dávka hnoje (t/ha) nebo ekvivalentní množství statkového hnojiva

Délka vegetační doby zvolených odrůd

Dávka N (kg/ha)

množitelské porosty

brambory konzumní a  pro potravinářské výrobky

brambory pro výrobu škrobu

Bez hnoje

velmi rané a rané

110

120

120

polorané

90

110

110

polopozdní a pozdní

70

100

100

20

velmi rané a rané

90

110

100

polorané

80

100

90

polopozdní a pozdní

70

90

80

40

velmi rané a rané

80

100

90

polorané

70

90

80

polopozdní a pozdní

60

80

70

60

velmi rané a rané

70

90

80

polorané

60

80

70

polopozdní a pozdní

60

70

60

Využití dusíku během vegetace

Nároky brambor na využití dusíku jsou nerovnoměrné (schéma 1). Jejich kořenový systém se vyvíjí se značným zpožděním, v prvních 6 týdnech po sázení je růst brambor velmi pomalý. Během tohoto období přijímají rostliny okolo 20 kg N/ha, ovšem v období květu je přijato více než 80 % veškerého dusíku. Pro optimální zásobení dusíkem během vegetace lze využít dělených aplikací a dusík je potřeba dodat rostlinám v období jeho největších nároků.

Schéma 1: Potřeba N v různých vegetačních fázích
Schéma 1: Potřeba N v různých vegetačních fázích

Technika hnojení brambor

Technika hnojení brambor se v posledních letech zaměřila zejména na přesnou a cílenou aplikaci hnojiva k rostlinám. Byly vyvinuty lokální aplikátory tuhých i kapalných hnojiv (obr. 1), které dbají na úsporu nákladů spojených s tímto úkonem. Pro aplikaci tuhých minerálních hnojiv se dnes nejčastěji využívají adaptéry, které jsou součástí sázeče brambor. Lokální aplikace hnojiv při sázení nebo během vegetace umožňuje optimální umístění živin k rostlinám, a tím i jejich maximální využití. Avšak při nedostatku srážek mohou zůstávat lokálně uložené granule hnojiva uprostřed hrůbků nerozpuštěné až do sklizně. Hrozba spočívá ale i v čím dál tím častějších intenzivních srážkách, kdy voda stéká po bocích hrůbků a nedostatečně provlhčí jejich profil. Řešením je využití kapkové závlahy, která napomáhá optimálnímu vodnímu režimu uvnitř hrůbku, její výhodou je i možnost dělené aplikace minerálního dusíkatého hnojiva prostřednictvím závlahové vody, tzv. fertigace (obr. 2).

Obr. 1: Aplikace kapalných hnojiv během vegetace
Obr. 1: Aplikace kapalných hnojiv během vegetace

Obr. 2: Aplikace hnojiva během vegetace za pomoci kapkové závlahy v podmínkách polních pokusů
Obr. 2: Aplikace hnojiva během vegetace za pomoci kapkové závlahy v podmínkách polních pokusů

Dodatková výživa během vegetace

Dodatková výživa porostů brambor je často realizována formou mimokořenové (listové) aplikace hnojiv. Její hlavní výhodou je rychlost působení, a při kombinaci s jinými zásahy (např. společná aplikace s fungicidy) i ekonomika. Dodatková výživa pomocí aplikace listových hnojiv nemůže nikdy plně nahradit výživu kořenovou. Vždy je jí třeba chápat jen jako speciální opatření k doplnění výživy a eliminaci nepříznivých podmínek pro kořenový příjem živin (nedostatek vláhy, nepříznivé pH, nedostatek nebo ztížená dostupnost některé živiny v půdě, případně překonání kritických období růstu rostlin).

Dusíkem přihnojujeme zpravidla vodným roztokem granulované močoviny až do koncentrace 9 %, výhodná je i kombinace s roztokem hořké soli v koncentraci 4–5 %. Lze využít také řadu speciálních listových hnojiv, která obsahují nižší koncentrace dusíku, často však v kombinaci s dalšími živinami. Zároveň je ale třeba mít na zřeteli i nutnost opakování zásahů, to s ohledem na nízké koncentrace s malým množstvím živin, které se většinou aplikují.

Přihnojení porostu je dále vhodné při poškození rostlin, např. krupobitím apod., toto opatření urychluje regeneraci porostu. Pokud využíváme kapkovou závlahu, lze aplikovat hnojivo v dělené dávce, kdy část minerálního dusíkatého hnojiva dodáváme k rostlinám před sázením a část za pomoci fertigace během vegetace. Fertigace neboli hnojivá závlaha je způsob výživy, kdy se vodorozpustná hnojiva mísí se závlahovou vodou. Jedná se o vysoce účinnou a flexibilní metodu, jak mít pod kontrolou umístění, načasování i způsob aplikace výživy. Fertigace umožňuje dodat živiny přesně podle aktuální úrodnosti půdy a růstové fáze plodiny. Důležitou rolí při fertigaci je volba vhodného dusíkatého minerálního hnojiva, to z toho důvodu, aby nedocházelo k zanášení kapkovacího zařízení.

Ověřovací pokusy s dělenými dávkami

V minulých letech byly v našich pokusech ověřovány možnosti použití dělených dávek dusíkatých hnojiv u brambor. Pokusy jsme založili v typicky bramborářské oblasti na Vysočině, náplní testu byla aplikace tekutého hnojiva DAM 390 v plné dávce před sázením (100 kg N/ha), v dělené dávce (50 kg N/ha před sázením, 50 kg N/ha během vegetace) a v plné dávce dusíku během vegetace ve fázi plného vzejití porostu. Jako základní hnojivo aplikované v plné dávce před sázením (100 kg N/ha) byla použita močovina (46 % N). Z výsledků vyplývá, že optimální byla dělená dávka dusíku (50 kg N/ha před sázením, 50 kg N/ha po plném vzejití porostu). Jednorázově aplikované plné dávky (100 kg N/ha) před sázením, nebo po plném vzejití, nebyly v pokusech shledány jako pozitivní (graf 1).

Graf 1: Vliv variant hnojení na výnos hlíz brambor (t/ha) - velmi raná odrůda Magda
Graf 1: Vliv variant hnojení na výnos hlíz brambor (t/ha) - velmi raná odrůda Magda

Testem prošla také aplikace dusíkatého minerálního hnojiva za pomoci fertigace. První dávka hnojiva byla aplikována před sázením (60 kg N/ha), druhá polovina hnojiva (60 kg N /ha) za pomoci fertigace během vegetace. Před sázením byla použita močovina (46 % N) a během vegetace hnojivo Yara Liva Calcinit (15,5 % N, typ vhodný pro použití do závlahových systémů). Hnojivo bylo fertigací aplikováno v několika dávkách. První termín fertigace byl po plném vzejití porostu, další dávky následovaly zhruba ve 14denních intervalech.  Pro porovnání byly vytvořeny varianty s plnou dávkou dusíku před sázením (močovina, 120 kg N/ha) a kontrolní varianta bez dusíkatého minerálního hnojiva (0 kg N/ha). Z výsledků několikaletého sledování vyplývá, že optimální hnojení bylo v dělených dávkách dusíku (60 kg N/ha před sázením a 60 kg N/ha během vegetace). U této varianty došlo k navýšení výnosů zhruba o 6 % oproti variantě s plnou dávkou dusíku před sázením a oproti kontrolní variantě bez dusíkatého minerálního hnojení zde došlo ke zvýšení výnosů o 48 % (graf 2).

Graf 2: Vliv fertigace na výnos hlíz u brambor (t/ha) - velmi raná odrůda Rosara
Graf 2: Vliv fertigace na výnos hlíz u brambor (t/ha) - velmi raná odrůda Rosara

Související články

Potenciál odrůdy čiroku Ruzrok pro zelené biofumigační hnojení

10. 07. 2024 Ing. Jiří Hermuth, Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 281x

Listová hnojiva a novinky od společnosti Innvigo

10. 06. 2024 Ing. Jaromír Šuk; INNVIGO Agrar CZ s.r.o. Hnojení Zobrazeno 275x

Vliv organických hnojiv na erozní parametry půdy

03. 06. 2024 Ing. Martin Císler; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 511x

Další články v kategorii Hnojení

detail