Nejnovější poznatky o hnojení digestáty a kejdou

25. 02. 2026 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 445x

Problematice digestátů bylo v posledních letech věnováno hodně pozornosti, včetně řady vědeckých či populárních článků. Stručně zmiňujeme: Digestát obsahuje hůře rozložitelné organické látky, a digestát z analýz 1 019 vzorků z let 2016–24 vykazuje průměrný obsah 6,31 % sušiny, 4,67 % organických (spalitelných) látek, 0,45 % N (z toho amonného 0,24 %), 0,14 % P₂O₅, 0,42 % K₂O, 0,08 % MgO, 0,22 % CaO, 0,04 % NaO a 0,035 % S.

Toto složení je takřka shodné s údaji v legislativě. Digestát je hnojivem alkalickým s průměrnou hodnotou pH 8,15 a rovněž hnojivem s úzkým poměrem C:N (5,2:1) a s nevhodným poměrem jednomocných ku dvoumocným kationtům (5,06:1). Tento poměr je u digestátu 40× vyšší než optimální poměr kationtů v půdě. Na výši poměrů se nejvíce podílí zastoupení kationtů amonné formy dusíku (NH₄⁺) a částečně zastoupení kationtů draslíku (K⁺).

Pro dosažení příznivějšího účinku při hnojení digestátem se doporučuje pravidelný přívod energie do půdy prostřednictvím lehce rozložitelných organických látek (posklizňové zbytky, zelené hnojení) a přívod dvoumocných kationtů pravidelným vápněním. Přídavkem jemně mletého vápence do tekutých organických hnojiv (Gülle-Kalk) se zvyšuje disharmonický obsah vápníku a hořčíku a tím dochází k posílení (vyjma menšího přínosu v typické kukuřičné výrobní oblasti) celkové hnojivé účinnosti a produkční schopnosti porostů využitelných pro siláž (Agromanuál, 9/2023).

Náš autorský tým zacílil v tomto časopisu před dvěma lety na problematiku zvýšení účinnosti digestátů ve výživě a hnojení rostlin, kdy se zaměřil nejen na možnost obohacení kejdy skotu o vápník za účelem zlepšení půdních vlastností, celkové podpory růstu a výživy, ale také se stručně zaměřil na účinek inhibitorů nitrifikace pro řízené uvolňování dusíku z organických hnojiv. Tato problematika bude dále rozvinuta v úvodu následujícího textu.

Účinek inhibitorů nitrifikace pro řízené uvolňování dusíku z organických hnojiv

Tekutá organická a statková hnojiva obsahují přibližně polovinu z celkového obsahu dusíku v minerální amonné formě (N-NH₄⁺). Z pohledu jeho obsahu a úzkého poměru C:N se jedná o hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem (digestát, fugát, kejda). Vnesená amonná forma dusíku je v již dostatečně teplé půdě při jarním založení porostů (např. kukuřice) velmi dobře nitrifikovatelná, tedy přeměnitelná na nitrátový dusík (N-NO₃^-). Ten je v půdě velmi dobře pohyblivý a může snadno podléhat ztrátám jarním promyvem, to zejména při pomalém růstu plodin pro chladné a na srážky bohaté počasí. Ztráty dusíku po aplikaci tekutých hnojiv jsou obzvláště rizikové z kypřených pásů v technologii strip-till a takřka každoročně pozorovatelné v humidnějších oblastech (obvykle již v lokalitách s úhrnem srážek nad 600 mm/rok). V sušších a suchých oblastech během jara ke ztrátám vyplavením takřka nedochází, může zde naopak docházet ke ztrátám dusíku imobilizací početnými půdními mikroorganizmy.

Snížení rizik ze ztráty dusíku z aplikovaných tekutých organických a statkových hnojiv lze docílit technicky vhodným použitím inhibitorů nitrifikace, které jsou na trhu často známy jako stabilizátory organických hnojiv. Úspěšnost projevu inhibitorů nitrifikace zásadně spočívá v kvalitním promísení v aplikovaném tekutém hnojivu. To lze zajistit výhradně přimíchávajícím (injektážním) zařízením na aplikátoru nebo na vyskladňovacím potrubí u jímky. Dávka objemu přípravku se pohybuje v rozpětí 1,0–3,0 l/ha (dle etikety pomocné půdní látky), kterou je nutné důkladně rozprostřít do aplikační dávky v různě hustém hnojivu, tj. např. v 15–45 t/ha. Vyšší dávka inhibitoru v tekutých organických a statkových hnojivech se doporučuje při zapravení hnojiv do půdy do hloubky 0,2 m a více, tj. např. do celého profilu ornice (0–30 cm). Není účelné zvyšovat dávku inhibitoru nitrifikace v souvislosti s vyšší dávkou tekutého organického nebo statkového hnojiva. Většina inhibitorů na současném trhu (s účinnou látkou DMPP nebo Nitrapyrin) spolehlivě účinkuje v doporučené dávce etiketou při konkrétní technice aplikace do půdy až do vysoké, prakticky neuplatňované dávky hnojiv 60 t/ha.

Účinek inhibitorů nitrifikace na oddálení uvolnitelnosti nitrátového dusíku v půdě po aplikaci tekutých organických a statkových hnojiv byl potvrzen v několika pokusech v provozních podmínkách (graf 1). Například, při dávce 25 t/ha kejdy skotu 28. den došlo ke snížení obsahu nitrátů v kypřených pásech o 32 kg/ha po aplikaci inhibitoru Vizura v dávce 1,0 l/ha v podmínkách hnědozemě luvické. Inhibitor N-Lock v doporučené dávce 2,5 l/ha vykazoval 28. den snížení tvorby nitrátů o 29 kg/ha. Po aplikaci vyšší dávky kejdy 45 t/ha do kypřených pásů byla zjištěna intenzivnější inhibice. Po aplikaci přípravku Vizura došlo ke snížení obsahu nitrátů v půdě o 43 kg/ha a po přípravku N-Lock o 30 kg/ha. Největší zpomalení tvorby nitrátů v půdě po inhibitorech bylo zjištěno 15. den po aplikaci hnojiv. Naopak po 40 a více dnech od aplikace hnojiv s inhibitorem již inhibitor prakticky neúčinkoval, a tudíž pro vyvíjející se porost kukuřice příhodně docházelo ke zvyšování obsahu nitrátového dusíku v půdě. Inhibitor tím působí jako stabilizátor dusíku v aplikovaných hnojivech po určitou dobu po aplikaci, kdy je malá potřeba u plodin. Lze ho tudíž označit za vhodný prostředek pro řízení procesů uvolňování dusíku v půdě u plodin s dlouhou vegetací, resp. oddálenou intenzivní potřebou N.

Graf 1: Účinek přídavku inhibitorů nitrifikace do kejdy skotu během vegetace kukuřice (Morašice 2020, jarní technologie strip-till)

Obohacení kejdy skotu či digestátu o dusík za účelem zlepšení výnosu a kvality píce

Lokální aplikací kejdy nebo digestátu pro technologii strip-till v logisticky výhodné dávce 20 t/ha se obvykle do půdy přivádí 75–90 kg/ha celkového dusíku (N_tot). Potřeba dusíku pro výnos píce alespoň 45 t/ha se obvykle v celoplošných aplikačních dávkách pohybuje od 160 kg N/ha do 190 kg N/ha. Chybějící dusík porostu je pokryt z půdní zásoby, kam ho pěstitel dodá minerálními hnojivy a pravidelnou péčí o půdní organickou hmotu.

Pro podporu přívodu účinného dusíku do půdy a zvýšení jistoty sklizně píce o vyšší kvalitě nejen pro výživu skotu se osvědčilo do kejdy nebo digestátu přimíchat kapalné dusíkaté hnojivo DAM 390. Bylo efektivní obohatit organická hnojiva s obsahem dusíku (N_tot.) mezi 3,8–4,2 kg/t o dávku 39 kg N/ha, tj. prakticky přídavkem 100 l hnojiva DAM 390 do aplikované dávky v rozpětí 20–25 t organického nebo statkového hnojiva na 1 ha. Tekuté organické a tekuté statkové hnojivo působí jako dobrý nosič minerálního hnojiva na dno kypřených pásů. Ukázalo se, že dusík z hnojiva DAM 390 dokáže zlepšit výživu rostlin i v samotném závěru vegetace (v srpnu a září) a zvýšit asimilaci cukrů a ukládání škrobu v píci. Po obohacení je lepší výživa rostlin dusíkem a leckdy i viditelný tzv. green efekt před sklizní (kukuřice), čímž se omezuje předčasné zasychání a rychlý nárůst obsahu sušiny v píci pro silážování. Obohacení digestátu nebo kejdy o dusík přímo zvyšuje obsah dusíkatých látek v píci. Přídavek hnojiva DAM do digestátů nebo kejdy se projevil ve zvýšení výnosu píce o 2–8 %.

Uplatnění alternativních zdrojů dusíku ve výživě a produkci rostlin

Vysoké nároky na výživu rostlin dusíkem je možné z části pokrýt vedlejšími zdroji dusíku pomocí známé biologické fixace z atmosféry. Osvědčilo se např. v pěstebních postupech kukuřice s celoplošným zpracováním půdy použití biologických přípravků obsahující nesymbiotické bakterie poutající vzdušný dusík (N₂) a synergicky obsahující bakterie a houby podílející se na mineralizaci organických látek v půdě. Dlouhodobě ověřovaný přípravek Azoter F obsahuje diazotrofní bakterie Azotobacter chroococcum a Azospirillum brasilense, půdní bakterii Bacillus megaterium mobilizující fosfor z fosfolipidů, další živiny a signální látky rostlin, a mikrobní složení synergicky doplňuje parazitická houba Trichoderma atroviride podílející se na přeměně ligno-celulózového komplexu např. zapravených rostlinných zbytků. Jeho použití vykazuje v našich podmínkách při jarní aplikaci před setím úspory minerálních hnojiv v dávce 40–80 kg N/ha. V teplé oblasti se strukturní půdou, s optimální hodnotou pH a zároveň po podzimní aplikaci hnoje skotu se dosahují i vyšší úspory dusíku z hnojiv.

Nahraditelnost dusíku z minerálních dusíkatých hnojiv pomocí aplikace přípravku Azoter F je však značně odvislá od množství organické hmoty v půdě (u kukuřice je vhodná přímá aplikace organických hnojiv), strukturnosti půdy (bez utužení vrchní poloviny ornice, vyhovuje orba) a od půdní reakce (optimum pH 5,8–6,8). Při hnojení půdy pro kukuřici digestátem nebo kejdou se osvědčilo použití přípravku Azoter F s přídavkem B složky, tj. s přítomností poměrně aktivní mineralizační bakterie Pseudomonas putida. Pozitivní výsledky s přípravkem Azoter B na nárůst výnosu semene o 6,0–10,5 % byly rovněž zjištěny v experimentu na MENDELU v Brně po jeho aplikaci k řepce ozimé hnojené digestátem nebo digestátem na ponechanou slámu.

Biologické přípravky s obsahem vitálních bakterií pro zajištění dusíku a dalších živin pro kukuřici vykazují malou účinnost v technologii pásového zpracování půdy (strip-till), při které je digestát s přípravkem uložen koncentrovaně na dno kypřené půdy (do hloubky 0,17–0,22 m). V zóně uložení hnojiva s přípravkem jsou podstatně zhoršené vzdušné a vodní poměry pro rozvoj cíleně aplikovaných půdní mikroorganizmů.

Závěr

Tekutá organická a statková hnojiva jsou významným zdrojem makro- i mikroživin a menším zdrojem organických látek pro půdu. V půdoochranné technologii při pásovém zpracování půdy (strip-till) je vhodné optimalizované dávky tekutých organických hnojiv obohatit o dusík z minerálních hnojiv, o inhibitory nitrifikace pro řízené zpožděné uvolňování dusíku zvyšující výnos a kvalitu píce. Posun v uvolnění dusíku z hnojiv v půdě až v době potřeby porostem podporuje také obohacení digestátů nebo kejdy jemně mletými vápenci v dávce 25–50 kg/t.

V tradičních technologiích celoplošného zpracování půdy se osvědčilo použití alternativních zdrojů dusíku podporující nesymbiotickou fixaci vzdušného dusíku (N₂) a přechodně zvýšenou celkovou aktivitu půdní mikrobioty vyskytující se v půdách. Zásadou použití biologických pomocných půdních látek je okamžité, optimálně souběžné zapravení do půdy při aplikaci.

Kolísání cen minerálních hnojiv a výkupních cen komodit vyvolává u zemědělců zvýšený zájem o efektivitu využití organických a statkových hnojiv, zejména těch tekutých (kejda, digestát). Jakékoliv snížení ztrát živin z těchto hnojiv zvyšuje jejich účinnost pro plodiny a umožňuje redukci nakupovaných minerálních hnojiv, což má pronikavý environmentálně-ekonomický význam.

Podrobnější informace k prezentovanému tématu v tomto článku lze rovněž nalézt v publikaci Kukuřice (Pazdera, J. a kol., 2024).

Obr. 1: Aplikace tekutých statkových a organických hnojiv v redukované dávce při lokálním pásovém zpracování půdy na erozně ohrožených pozemcích

Obr. 2: Obohacení kejdy skotu granulovanými vápenci v mobilním přečerpávacím kontejneru

Ing. Tomáš Javor, DiS.^1,2, Ing. Lenka Beranová, DiS.^1,2, Ing. Jiří Dostál, CSc.¹, Doc. Ing. Ladislav Varga, Ph.D.³, Prof. Ing. Tomáš Lošák, Ph.D.^4,5
1AGROEKO Žamberk spol. s r.o., ²AGRIPOR Žamberk s.r.o., ³Slovenská poľnohospodárska univerzita v Nitre, ⁴Mendelova univerzita v Brně, ⁵Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

foto: L. Staněk

Použitá literatura u autorů.