Nestihli jste podzimní úpravu posklizňových zbytků? Existuje zcela nová jarní náhrada

26. 01. 2026 Ing. Tomáš Javor, DiS., Ing. Karel Říha, Ing. Milan Křivohlavý Hnojení Zobrazeno 45982x

Pro agronomy je všeobecně platnou zkušeností a praxí, že je podzimní období klíčové pro správné a účinné ošetření posklizňových zbytků na polích, zvláště těch pomalu rozložitelných jako sláma zrnin, kukuřice, soji, řepky – obecně zbytky všech semenných porostů. Analýza víceletých pokusů s prekursory rozpadu a přeměny organické hmoty (Albit, AISe) v jarním období představuje dotatečou efektivní náhradu podzimních agrotechnických opatření.

Po sklizni je vhodné skliditelné (slámu) i neskliditelné (strniště) zbytky rostlin rozdrtit a zapravit do půdy, čímž se podpoří jejich rozklad (biologická přeměna) a reguluje uvolnění fixovaných živin včetně významného podílu dusíku, draslíku, vápníku, částečně fosforu, síry a hořčíku a některých mikroprvků (zejména železa, manganu, zinku a bóru). Podpora půdní přeměny posklizňových zbytků vhodnými prekurzory rozkladu již po roce působení v půdě stimuluje lepší průběh sekvestrace organických látek (uhlíku) a větší podíl tvoří cenné humusové formy půdní organické hmoty. Vhodně použitá biotická, pro půdu blízká podpora rozkladu „odumřelých“ posklizňových zbytků, zvyšuje odolnost půdy vůči nevratné erozní degradaci.

Důsledný, včasně regulovaný, rozklad ponechaných rostlinných zbytků na půdě po sklizni navíc omezuje kolonizaci zbytků patogeny houbových a těžkých bakteriálních chorob a některých škůdců pěstovaných polních plodin. Tento fytosanitární účinek by se  bez jarního ošetření vůbec nedostavil.

Bioticky regulovaný proces půdní přeměny posklizňových zbytků přímo přispívá k lepší struktuře půdy a ve vysoké agronomické hodnotě podporuje následnou výživu a růst plodin. Přesto se často z různých objektivních příčin může stát, že se toto nezbytné agrotechnické opatření organizačně nestihne ve vhodnou dobu po sklizni, či dokonce nemůže uskutečnit pro dlouhou nepřízeň počasí. Důsledky takto vzniklých problémů jsou značné, a vždy významně znamenají nejenom riziko snížení výnosů, kvalitativních parametrů plodin, a hlavně ekonomických propadů. „Dohánění“ absence standardní podzimní péče o pozemky po sklizni je samozřejmě také nákladnější.

Víceleté výsledky pokusů provedených v našich podmínkách prokazatelně potvrzují produkčně i ekonomicky efektivní přínos této inovativní technologie (leckde také již u zemědělců prakticky osvědčenou) využívající účinků rostlinných biostimulantů Albit nebo AISe, které nejenom urychlují a optimalizují transformaci objemné posklizňové biomasy, ale řádově urychlují a prodlužují působení standardně praktikované aplikace dusíkatých hnojiv na podporu rozkladu slámy. Rostlinné biostimulanty výhodně regulují maximální účinek uvolnění dusíku, draslíku a podle druhu posklizňových zbytků dalších živin včetně mikroprvků (například síry ze slámy řepky, zinku ze slámy kukuřice nebo bóru ze slámy slunečnice) v období hlavní vysoké potřeby následně pěstované plodiny. To je vysoce agronomicky výhodné pro dotaci dusíku a dalších živin do porostů následných plodin, které se projevily ve víceletých pokusech významným zvýšením výnosu a kvality produkce. Biotická podpora má významné ekonomické dopady, které v nákladových položkách jsou podstatně nižší, než aplikace a nákup vyšších dávek minerálních hnojiv. Ke zlepšení vede výrazné zvýšení mikrobiální aktivity půdy. Optimalizuje se uvolňování živin z organických, tak i z minerálních hnojiv! Zároveň je biologickou aktivitou synchronizováno uvolnění živin s potřebami pěstovaných rostlin.

Mimořádný účinek rostlinné biostimulanty Albit nebo AISe rovněž prokázaly v aplikační „spolupráci“ s dusíkatým hnojivem močovinou, s organickým hnojivem s rychle uvolnitelným dusíkem, a to s digestátem z bioplynové stanice nebo kejdou zvířat, a významné posílení hnojivé účinnosti v prvním roce působení hnoje skotu, které je jinak statkovým hnojivem s pomalu uvolnitelným dusíkem. V těchto případech je použití prekurzorů rozkladu ponechaných posklizňových zbytků možné před nebo těsně po aplikaci organických hnojiv do půdy.  Podobně působí rostlinné biostimulanty Albit nebo AISe na posklizňové zbytky kukuřice (vč. zrnové formy), obilnin, řepky ozimé a dalších plodin, které zanechávající velké množství balastní biomasy. Ošetření půdy po sklizni obilnin rostlinnými biostimulanty Albit nebo AISe se promítlo do velmi zajímavého zvýšení výnosů u následné plodiny řepky ozimé. Ekonomické výsledky jsou opravdu mimořádné, kdy nejnovější inovace při velmi nízkých nákladech (cca 450 Kč) na použití rostlinných biostimulantů výjimečně zvyšuje rentabilitu u řepky o 4 500 Kč/ha.

Progresivní výsledky biotické intenzifikace půdních rozkladů posklizňových zbytků pro plodiny i v následujících dvou letech jsou spolehlivě dosahovány také použitím u dalších jarních plodin. Aplikace biostimulantů Albit a AISe je vhodná v rámci jarní předseťové přípravy půdy před výsevem jařin, pro většinu pěstovaných plodin - kukuřici, slunečnici, cukrovku, mák, jarní pšenici nebo krmné obilniny, pícniny na orné půdě i pro náročné zeleniny.

V rámci možností způsobů mechanických zásahů, při standardním dávkování pro Albit nebo AISe v rozsahu 100-250 ml/ha, se spolehlivě a účinně dosahuje účinků i při jarní podpoře intenzifikace půdních rozkladů podzimních zbytků. Ke zvýšení výnosů jařin, zlepšení struktury půdy, k prevenci množení hrabošů (kumulací nerozložené suché biomasy) a dalším pozitivním přínosům, jsou náklady na aplikované biostimulanty Albit a AISe velmi nízké - cca 450 Kč/ha.

Nárůst zisku z pěstebního postupu konkrétních plodin, objektivně vytvořeného jejich účinky, se dosahuje reálně o 400–600 Kč/t výnosu vyšší, oproti průměru cen v konkrétním podniku, pracujícím dosud bez intenzifikace rozkladu posklizňových zbytků pomocí prekurzorů biostimulanty Albit nebo AISe.

Výsledky víceletého sledování prokazují, že aplikace na posklizňové zbytky obilovin významně zvyšuje výnosový potenciál následné ozimé řepky. V tabulce č. 1 jsou uvedeny konkrétní výnosové a ekonomické parametry dosažené při jarní korekci rozkladu.

Tab. 1: Výnosové a ekonomické parametry biotické intenzifikace rozkladu

Důležité doplňující a podrobné informace v článku Nové možnosti podpory rozkladu posklizňových zbytků kukuřice v půdě, autor: Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol.