Novela zákona o hnojivech a dopad do praxe

17. 06. 2022 Ing. Olga Venerová; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský Hnojení Zobrazeno 1650x

Dne 13. srpna 2021 vyšel ve Sbírce zákonů pod č. 299/2021 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení zemědělských půd (zákon o hnojivech), ve znění pozdějších předpisů.

Účinnost této novely zákona o hnojivech je od 1. října 2021, s výjimkami, které se týkají vedení evidence o výnosu hlavního a vedlejšího produktu (§ 9 odst. 7 písm. c) a vedení evidence o použitých hnojivech elektronicky a její předávání ústavu probíhá 1× ročně do konce ledna za předcházející kalendářní rok (§ 9 odst. 8). Tato forma vedení evidence se týká osob, které obhospodařují pozemky s výměrou vyšší než 20 ha.

Od 16. 7. 2022 pak dojde k úpravě § 1 odst. 5 týkající se hnojiv deklarovaných jako ES (splňující požadavky nařízení 2003/2003). Odložená účinnost se týká dokončení adaptace na nařízení 2019/1009, hnojivé výrobky EU.

Hlavní změny v zákoně o hnojivech

Terminologie - rostlinné biostimulanty

Termín pomocné rostlinné přípravky je nahrazen pojmem rostlinné biostimulanty. Funkcí rostlinných biostimulantů je stimulovat vyživovací procesy rostliny za účelem zlepšení jedné nebo více z jejích charakteristik.

Terminologie - technologické vody

Definice technologických vod (umožnění použití i technologických vod vznikajících mimo zemědělskou prvovýrobu). Technologickými vodami samostatně skladované a používané pomocné půdní látky, které vznikají při chovu hospodářských zvířat a jednoduchém zpracování rostlinných produktů a obsahují maximálně 1,5 % sušiny a 0,1 % dusíku. Toto množství musí být dokladováno rozborem (minimálně jednou ročně, vždy po jednorázové produkci při čištění stájí, před aplikací apod.).

Technologické vody vznikají v zemědělské prvovýrobě při chovu hospodářských zvířat nebo při jednoduchém zpracování rostlinných produktů a jsou využívány pro vlastní potřebu jako pomocné půdní látky.

Do technologických vod se řadí vody ze sanitace dojírny, mléčnice, čekárny, přeháněcích chodeb nebo stájových prostor. Technologickými vodami jsou i oplachové vody z praní brambor nebo mytí zeleniny, případně voda v jímce u silážního žlabu (siláž je zaplachtovaná s vysokou sušinou) nebo voda v jímce u prázdného hnojiště nebo silážního žlabu.

Pokud jsou technologické vody konstrukčně svedeny a skladovány společně s kejdou nebo hnojůvkou, tak se dle zákona o hnojivech jedná o tekuté statkové hnojivo. Pakliže je na provoze vyřešeno samostatné jímání a skladování, jedná se o technologické vody.

Z pohledu skladování nejsou na technologické vody stanoveny žádné minimální skladovací kapacity, je nutné je čitelně označit. Pakliže je skladování technologických vod v podniku řešeno samostatným způsobem, tak je nutné je uskladnit odděleně a zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami. Během kontrol pak předložit dokladovou evidenci o produkci (přítok do nádrže), výdeji a skladovaném množství.

Produkci lze stanovit např. na základě údajů výrobců zařízení dojíren, vlastním sledováním odběru vody v dojírně, stavu nádrží, dle vyvezených cisteren atd. Pakliže není možné aplikovat vlastní údaje (získané prokazatelným způsobem), lze použít „normativní“ údaje o produkci technologických vod uvedené v příloze č. 1 k vyhlášce č. 377/2013 Sb., např. průměrná roční produkce technologických vod u výkrmu prasat (vlastní ustájení, přilehlé prostory) je stanovena na 4 t/DJ. V případě krav s produkcí mléka je průměrná roční produkce technologických vod z dojírny, mléčnice a přilehlých prostor stanovena na 5,6 t/DJ (denní produkce je 20 l/1 krávu).

• Jak již bylo napsáno, pakliže jsou technologické vody svedeny do jedné jímky s kejdou, močůvkou nebo hnojůvkou, tak se jedná o tekuté statkové hnojivo. A v tomto případě je potřeba mít k dispozici skladovací kapacity. Mimo zranitelné oblasti je nutné se prokázat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci kejdy nebo minimálně tříměsíční předpokládané produkci močůvky a hnojůvky. Ve zranitelných oblastech jsou požadavky přísnější a je nutné mít k dispozici minimálně šestiměsíční produkci (u hnojůvky na pětiměsíční produkci).

Aplikace technologických vod - po aplikaci je nutné technologické vody zapracovat do půdy nejpozději do 24 hodin od samotné aplikace, s výjimkou řádkového přihnojování porostů hadicovými aplikátory a použití na trvalých travních porostech hnojení travních, jetelovinotravních a jetelovinových porostů v období nejméně 1 měsíc před sklizní.

Pakliže zemědělec hospodaří s technologickými vodami, musí je zahrnout i do havarijního plánu. Tzn., aktualizovat havarijní plán z pohledu seznamu závadných látek. Stejně tak musí pro každé provozní území uvést místa vzniku, místa skladování, průměrnou roční produkci, maximální skladované množství, způsob označení skladů a vedení skladové evidence. Z hlediska preventivních opatření zde musí být uveden konkrétní postup kontrol skladů technologických vod (např. vizuální kontrola nejméně jednou za 6 měsíců) se zápisem do provozního deníku. Dále musí být popsáno preventivní opatření v případě „havárie“ (přetečení atd.). V neposlední řadě je v havarijním plánu nutné specifikovat vhodné pozemky ke hnojení.

Evidence - i pro technologické vody platí povinnost vedení evidence o technologických vodách jako o pomocných látkách použitých na zemědělské půdě. Aplikace musí být zaznamenána do jednoho měsíce od ukončení aplikace. Použití technologických vod se uvede do sloupce „Pomocné látky, hnojiva se stopovými živinami“ (příloha č. 2 vyhlášky č. 377/2013 Sb.), přičemž se uvádí pouze název a použitá dávka (ideálně v t/ha).

Terminologie - digestát

Digestátem je organické hnojivo vzniklé anaerobní fermentací při výrobě bioplynu a ve vyhlášce č. 474/2000 Sb. jsou definovány i složky po mechanické separaci: fugát digestátu, separát digestátu.

Terminologie - příkrmiště

Příkrmiště je dle § 2 písm. s) část hospodářství na zemědělské půdě pod širým nebem, kde kromě pastvy dochází i k další chovatelské péči, zejména přikrmování, s větším soustředěním hospodářských zvířat na plochu než při pastvě. S ohledem na skutečnost, že během „provozu“ příkrmiště vznikají závadné látky a jedná se tak o potenciální zdroj znečištění vod, je nutné zajistit bezpečnost povrchových a podzemních vod.

Příkrmiště je možné provozovat, pokud je vzdáleno nejméně 50 m od útvaru povrchových vod nebo na zemědělských pozemcích se sklonitostí vyšší než 5 ° nejméně 100 m od útvaru povrchových vod a nejméně jednou ročně (od 1. února do 30. dubna) musí být provedeno odstranění výkalů, steliva a zbytků krmiv.

Oblast skladování hnojiv

Zmírnění požadavku na organická hnojiva vyrobená zemědělcem pro vlastní potřebu (např. kompost, digestát). Nově se na ně, stejně jako na statková hnojiva, nevztahuje oddělené uskladnění nebo povinnost označit čitelným způsobem během skladování organických hnojiv.

Z vyhlášky č. 377/2013 byly přesunuty podmínky pro uložení tuhých organických hnojiv a statkových hnojiv na zemědělské půdě. U organických hnojiv je umožněno skladování na zemědělské půdě kromě kompostu nově i separát digestátu. U statkových hnojiv lze nově na zemědělské půdě ukládat separát kejdy. Na stejném místě je možné tato hnojiva ukládat opakovaně nejdříve po 3 letech (obecný požadavek, nový mimo zranitelné oblasti, kde platí opakované uložení min. po 4 letech).

Používání hnojiv, upravených kalů, sedimentů

Pro určování potřeby hnojení se vychází z koeficientů odběru živin rostlinami (tabulky v novelizované vyhlášce č. 377/2013 Sb.).

Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly a sedimenty na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení.

Souhlas s použitím sedimentu musí být zemědělcem uchováván pro potřeby odborného dozoru (ÚKZÚZ) po dobu 7 let od použití sedimentů.

Oblast evidence o použitých hnojivech

Od 1. 1. 2022 mají farmáři dle § 9 odst. 8 zákona č. 156/1998 Sb. povinnost vést evidenci použitých hnojiv i výnosů sklizených hlavních a vedlejších produktů. Pakliže hospodaří na více než 20 ha, musí evidenci vést v elektronické podobě. Evidenci bude nutné předávat ve stanoveném formátu do konce ledna za předešlý kalendářní rok. Malí zemědělci (do 20 ha) si formu vedení evidence určují sami, tj. na ně se povinnost elektronického poskytnutí dat nevztahuje.

Evidence výnosu sklizeného hlavního a vedlejšího produktu s výjimkou trvalých travních porostů podle evidence využití půdy podle uživatelských vztahů. Nově se v evidenci hnojení zaznamenává datum výsevu/sadby plodiny, datum sklizně/zapravení plodiny, a také výnos plodiny, a to jak hlavního produktu (zrno, semeno, hlízy, bulvy), tak vedlejšího produktu (sláma, chrást, nať), pokud jsou z pozemku sklizeny. Vyhláška tyto údaje nicméně umožňuje vést i samostatně. Všechny výše zmíněné nové náležitosti lze evidovat již dnes nejen v aplikaci EPH na Portálu farmáře v části Evidence výroby, ale i v každém běžném komerčním programu.

MZe připraví v první polovině roku 2022 aplikaci Jednotné úložiště dat evidence hnojení, která umožní nahrávání evidence vedené v Portálu farmáře nebo v ostatních komerčních softwarech. Samotný proces předání dat bude probíhat obdobně jako stávající předávání dat pro účely statistiky použití přípravků na ochranu rostlin. Samotné odevzdání evidence bude možno provádět opakovaně.

S ohledem na praktickou stránku věci bude aplikace umět zpracovat data evidence hnojení vedené i ve formátu MS Excel. Vzor struktury evidence v MS Excel bude na Portálu farmáře zveřejněn do konce března tohoto roku po pilotním ověření předání dat v novém formátu. Zemědělec, který si připraví strukturovaný soubor MS Excel, bude mít možnost jej do aplikace nahrát a v případě nesrovnalostí data před odesláním v aplikaci upravit. Převod do vyhláškou předpokládaného formátu pro podání (formát XML) pak zajistí samotná aplikace na Portálu farmáře. MZe spustí možnost nahrávání evidence hnojení v MS Excel již v průběhu 2. čtvrtletí, aby měli zemědělci dostatečný časový prostor na vyzkoušení funkčnosti systému.

Elektronicky vedená evidence bude tak prvně předána v lednu 2023 (za kalendářní rok 2022) prostřednictvím elektronické aplikace přístupné na Portálu farmáře.

Vyhlášky k zákonu o hnojivech

Navazující novela vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva vyšla ve Sbírce zákonů dne 27. srpna 2021. Stejný den vyšla ve Sbírce zákonů i nová vyhláška č. 309/2021 Sb., o odběrech a chemických a biologických rozborech vzorků hnojiv, která s účinností od 1. října ruší a plně nahrazuje vyhlášku č. 273/1998 Sb., o odběrech a chemických rozborech vzorků hnojiv.

Novela vyhlášky č. 377/2013 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv je v platnosti od 1. 11. 2021.

Návaznost na zákon a vyhlášku o odpadech

V oblasti používání upravených kalů na zemědělské půdě jsou závazné podmínky uvedeny v zákoně č. 541/2020 Sb., o odpadech (s účinností od 1. 1. 2021 zcela nahradil zákon č. 185/2001 Sb.) a vyhlášce č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, která s účinností od 7. 8. 2021 nahradila vyhlášku č. 437/2016 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě.

Návaznost na zákon o krmivech

Skladování objemných krmiv na zemědělské půdě

Kontrola podmínek skladování objemných krmiv na zemědělské půdě vychází z novely vyhlášky č. 295/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o krmivech. Novela stanovuje podmínky pro skladování volně ložených objemných krmiv, tedy siláže a senáže na zemědělské půdě a je účinná od 1. 2. 2020.

Objemná krmiva určená výhradně pro krmení hospodářských zvířat, tedy siláž nebo senáž, lze skladovat volně ložená na zemědělské půdě jednorázově po dobu max. 8 měsíců při dodržení podmínky (hmotnost do 200 t, sklizeno nejvýše z 10 ha), jen za těchto podmínek:

• složiště musí být vzdáleno min. 50 m od zvláště chráněných území (NP, CHKO, rezervace, přírodní památky);
• vzdálenost min. 50 m od útvarů povrchových vod a od ochranných pásem vodních zdrojů (OPVZ);
• pozemek sklon do 5°, bez meliorace, bez zamokřených, propustných a lehkých písčitých půd;
• nutné zabezpečit, aby nedocházelo k ohrožení jakosti vod, poškození půd ani krmiv zeminou;
• sušina skladovaného materiálu musí být větší než 33 %;
• úložiště musí být zakryto tak, aby do něj nemohla vtékat srážková ani povrchová voda,
• během skladování musí být zabráněno úniku výluhům mimo úložiště;
• opakované uložení objemných krmiv na stejném místě lze nejdříve až po 4 letech od vyskladnění.

Praktické informace - zemědělec musí uvést půdu do původního stavu do 1 roku od zahájení skladování objemných krmiv na zemědělské půdě (§ 12 odst. 1 písm. d) vyhl. 295/2015 Sb.). Zahájení skladování oznámit orgánu ochrany zemědělského půdního fondu, místo a dobu vodoprávnímu úřadu. Skladová karta úložiště - datum založení, sušina a množství naskladněného materiálu, termín vyskladnění.

Místo vhodné k uložení objemných krmiv musí být schváleno v havarijním plánu a max. doba uložení nesmí překročit 12 měsíců od data založení. Při opakovaném uložení objemných krmiv na stejném místě lze uložit krmiva nejdříve po 4 letech od vyskladnění.

Obr. 1: Únik hnojůvky z polního hnojiště

Obr. 2: Zakázané aplikace kejdy na sníh

foto: 1 - A. Venerová, 2 - ÚKZÚZ