Přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu

03. 10. 2025 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 1264x

Po orbě nebo hlubokém kypření před setím řepky se uvolňuje více dusíku a dalších živin mineralizací organických látek v půdě než při minimalizačních technologiích s omezeným zpracováním půdy. Se změnou klimatu bude nutné z hlediska trvalé udržitelnosti zadržet více uhlíku a vody v půdě, s čímž souvisí omezení kypření půdy v teplém letním období. Budou více používány konzervační systémy zakládání porostů řepky, u kterých bude třeba uplatňovat mimo jiné nové postupy v hnojení včetně přihnojení dusíkem během podzimního růstu.

Použitá hnojiva a jejich charakteristika

Hnojení řepky při setí

Při setí nebo předseťové přípravě zapravujeme do půdy především málo pohyblivé živiny jako fosfor a draslík, přičemž při dobré a vyšší zásobě těchto živin v půdě stanovených metodou Mehlich 3 aplikujeme jen nízkou startovací dávku nebo nehnojíme. Také při určení dávky dusíku, popř. hořčíku a síry, je třeba vycházet z výsledků rozborů půd. Větší množství přijatelného dusíku v půdě nejčastěji po organickém hnojení digestátem nebo kejdou podporuje přerůstání řepky v podzimním období (obr. 1) a snižuje její odolnost proti mrazům během zimy a jarního období. Vzhledem k teplejším zimám, časnějšímu nástupu jarní vegetace a častějším vegetačním mrazům v souvislosti s probíhající změnou klimatu bude riziko poškození více narostlých porostů vyšší než v minulých letech, což se projevilo mimo jiné nižšími výnosy řepky v letošním a loňském roce.

Obr. 1: Přerostlý porost řepky na začátku listopadu po hnojení digestátem

Přihnojení během podzimního růstu

Na rozdíl od hnojení dusíkem před nebo při setí můžeme při hnojení během podzimního růstu korigovat dávku dusíku podle skutečného stavu porostu a zbytečně nepodporovat růst rostlin, který následně musíme řešit aplikací regulátorů růstu. Přihnojení řepky dusíkem během podzimního růstu se již nyní často používá, a to zejména při projevech nedostatku N (žloutnutí spodních listů–fialové zabarvení porostu, obr. 2). Při těchto projevech je třeba řepku přihnojit co nejdříve dobře rozpustným hnojivem s pohyblivou formou dusíku v půdě (nitrátová při hnojení v září nebo močovinová při hnojení koncem září a v říjnu), aby se dusík po srážkách dostal včas ke kořenům rostlin. Velmi vhodná jsou hnojiva na bázi močoviny s inhibitorem ureázy (např. Urea Stabil) a naopak méně vhodná pro většinu půd jsou pomaleji působící hnojiva s amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.

Podzimní přihnojení v dávce 25–40 kg N/ha ve 2. polovině září–během měsíce října po likvidaci výdrolu stabilizuje výnosy semen řepky, a to zejména při stále častějších jarních přísušcích. Také při špatném fyzikálním stavu půdy po vlhké zimě je možné na podzim přihnojené porosty hnojit později, kdy přejezd aplikační techniky nepoškodí půdu. Největší efekt podzimního přihnojení většinou nastává u později setých porostů, při používání konzervačních způsobů zpracování půdy, při zapravení většího množství slámy po předplodině do povrchové vrstvy nebo při pozdějším a rychlém nástupu jara.

Kromě dusíku je třeba především při rychlejším nárůstu nadzemní biomasy přihnojit řepku na list bórem a případně také sírou a dalšími živinami. Převážnou část živin včetně dusíku přijímají rostliny z půdní zásoby, a ne z aplikovaných hnojiv, proto je třeba věnovat více pozornosti kvalitě půdy a její dobré struktuře související s infiltrací vody a přístupem vzduchu ke kořenům a její biologické aktivitě.

Dočasný nedostatečný příjem některých živin (včetně mikroprvků) můžeme sami vyvolat přehnojením rostlin zejména nitrátovým dusíkem, kdy se sejde N uvolněný z dusíkatých hnojiv po srážkách spolu s dusíkem z půdy zpřístupněným mineralizací, což se často stává např. při nedostatku síry po aplikaci vyšších dávek ledku a rychlém oteplení v jarním období. Také porosty řepky přihnojené na podzim dusíkem vyžadují věnovat větší pozornost výživnému stavu rostlin na začátku jarní vegetace.

Obr. 2: Porost řepky před zimou (vlevo přihnojeno v říjnu 30 kg N/ha v Urea Stabil)

Dosažené výnosy semen po podzimním a jarním hnojení

Vliv různých způsobů hnojení ozimé řepky dusíkem na výnos semen jsme zjišťovali v polních pokusech na stanovišti v Praze-Ruzyni (řepařská výrobní oblast, 340 m n. m., roční úhrn srážek 472 mm, průměrná roční teplota 9,6 °C, hnědozem na spraši) a v Lukavci u Pacova (bramborářská výrobní oblast, 620 m n. m., průměrná roční teplota vzduchu: 8,1 °C, roční úhrn srážek 715 mm, kambizem, písčitohlinitá).

Jak vyplývá z grafu 1 (popis variant hnojení v tab. 1), v letošním roce byly na stanovišti v Ruzyni dosaženy nižší výnosy semen řepky než v letech 2022 a 2023 a mezi variantami s podzimním a jarním hnojením dusíkem nebyly zjištěny podstatné rozdíly. Ještě nižší výnosy (okolo 2 t/ha) byly v loňském roce, kdy poškození rostlin mrazy, dřepčíkem olejkovým a hrabošem polním bylo ještě výraznější. Při podzimním a jarním hnojení byla použita hnojiva LAV, močovina s inhibitorem ureázy = Urea Stabil a močovina s inhibitorem nitrifikace a ureázy = Alzon-neo N . Celková dávka dusíku byla 160 kg N/ha, jen u varianty Us+ byla zvýšena na 190 kg N/ha, což mělo ve sledovaných letech jen minimální vliv na zvýšení výnosů semen.

Tab. 1: Varianty hnojení ozimé řepky dusíkem na stanovišti v Ruzyni

Graf 1: Výnos semen řepky při různém hnojení dusíkem (Ruzyně)

Redukce počtu šešulí v letošním roce

V letošním roce jsme se na stanovišti v Ruzyni mimo jiné zaměřili na poměrně rozšířené snížení počtu šešulí během letošního jara způsobené blýskáčkem řepkovým a jarními mrazy. Na blýskáčka byly málo účinné postřiky insekticidy a škody pokračovaly i v době květu řepky, kdy se při větrném počasí vyskytoval minimálně na květech a pokračoval ve vyžírání prašníků u poupat, které následně opadávaly.

Po mírné zimě a teplém nástupu jara začala řepka poměrně rychle vegetovat se začátkem kvetení v polovině dubna. Poškození květních poupat a květů mohly kromě únorových mrazů způsobit mrazy ve dnech 6.–7. 4. klesající v přízemní vrstvě pod -5 °C a následné přízemní mrazíky na konci dubna a začátku května. Poškození diferencujících se částí květů se projevilo deformovanými a zkrácenými tyčinkami a prašníky. To mělo vliv na menší počet produktivních šešulí zejména ve vrcholové části květenství (terminál a větve 1. řádu, graf 2), které mají významný vliv na dosažené výnosy semen. Přitom byly zjištěny rozdíly u odrůd řepky, ale často diskutované hnojení dusíkem se v našich pokusech na stanovišti v Ruzyni neprojevilo. Největší redukce šešulí na terminálu a větvích 1. řádu (42 %) byla zjištěna u nehnojené varianty, která nejdříve nakvétala. Hnojení dusíkem zpozdilo začátek kvetení a prodloužilo dokvétání. Vzhledem k vysokým teplotám a suchu v době dozrávání měla semena z později vytvořených šešulí nízkou HTS.

Graf 2: Podíl produktivních šešulí na terminálu a větvích 1. řádu (Ruzyně 2025)

Výnosy semen řepky po hnojení dusíkem a sírou

Na stanovišti v Lukavci jsme zjišťovali vliv podzimního přihnojení dusíkem a jarního hnojení řepky N a S na výnosy semen. Také na tomto stanovišti byly výnosy v roce 2025 výrazně nižší než výnosy dosažené v průměru let 2017–24, ve kterých byly rozdíly mezi variantami hnojení minimální (graf 3, tab. 2). V uvedeném osmiletém průměru se významněji neprojevilo ani podzimní přihnojení řepky dusíkem, což mimo jiné ovlivnilo hnojení (podle metodiky) také v letech, kdy byly v říjnu silné porosty (ve většině let) a řepku nebylo třeba přihnojovat. Vyšší průměrné výnosy semen řepky nebyly dosaženy ani při zvýšení dávky dusíku o 30 kg N/ha ze 160 na 190 kg N/ha (var. 7) a ve většině let nemělo vliv přihnojení sírou. Na tomto stanovišti, obdobně jako v dalších oblastech, kde jsou ve spodních vodách sírany, se přihnojení sírou projeví pozitivně po vlhké zimě s vyplavením síranů, při mělkém prokořenění nebo při jarním rychlém růstu nadzemní části rostlin po prudkém oteplení a přihnojení řepky vyšší dávkou dusíku v ledku a následných srážkách. V sušších letech s pozvolným růstem rostlin může naopak přihnojení řepky hnojivem DASA, ENSIN, síran amonný apod. s převažujícím obsahem pomaleji působící amonné formy dusíku, která zůstává delší dobu na povrchu půdy, snížit a zpomalit příjem dusíku rostlinami ve srovnání s LAV, LAD a hnojivy na bázi močoviny. Po srážkách mohou sírany obsažené v uvedených hnojivech přispět k vyplavení hořčíku z horní vrstvy půdy.

V ročníku 2024–25 byly rostliny již na podzim slabší než v předcházejících letech. Po srážkách přes 200 mm v září došlo k vyplavení nitrátů a síranů a k částečnému rozplavení povrchu půdy, což zhoršilo přístup vzduchu ke kořenům a tím i jejich růst. Jak vyplývá z grafu 3, příznivý vliv na dosažené letošní výnosy semen řepky mělo podzimní přihnojení dusíkem (var. 5 ve srovnání s var. 4), zvýšení dávky dusíku (var. 7) a hnojení sírou (var. 3). Přihnojení řepky dusíkem v podzimním období a sírou na začátku jarní vegetace by nemělo být prováděno paušálně, ale na základě aktuálního stavu porostu a obsahu přijatelných živin v půdě a v rostlinách.

Tab. 2: Varianty hnojení ozimé řepky dusíkem na stanovišti v Lukavci

Graf 3: Výnos semen řepky při různém hnojení dusíkem (Lukavec)

Tato publikace byla vytvořena s využitím výsledků projektů QL24020149 a RO0425.

Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Gabriela Mühlbachová, Ph.D.,
Ing. Radek Vavera, Ph.D.
Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v. v. i., Praha-Ruzyně