BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Přihnojení řepky dusíkem v průběhu podzimního růstu

29. 10. 2018 Ing. Helena Kusá, Ph.D., Ing. Pavel Růžek, CSc., Ing. Radek Vavera, Ph.D., Ing. Alexander Rollo; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 3062x

Uplynulý ročník 2017/18 potvrdil významnou roli hnojení ozimé řepky v podzimním období pro stabilizaci výnosů semen. V podzimním období v důsledku příznivých povětrnostních podmínek došlo k vysokému využití dusíku z aplikovaných hnojiv rostlinami, zatímco při pozdějším a rychlém nástupu jara s nedostatkem srážek bylo jarní hnojení málo efektivní. Ještě v době květu řepky byly podstatné rozdíly mezi porosty přihnojenými a nepřihnojenými na podzim. Tyto rozdíly se projevily také v dosažených výnosech semen.

Varistar

Vliv letošního suchého a teplého léta na zásobu dusíku v půdě

V letošním roce byly při setí řepky často velké rozdíly v zásobě minerálního dusíku v půdě. Na většině půd v suchých oblastech, zejména při nižším výnosu předplodiny, bylo větší množství Nmin v půdě než v minulých letech. Také při aplikaci dusíkatých hnojiv na slámu a její zapravení do suché půdy nebude tento dusík z větší části využit na rozklad slámy a podpoří růst řepky v podzimním období. Po srážkách na suchou prohřátou půdu navíc dochází k dalšímu uvolnění dusíku a ostatních živin z půdní zásoby. Minerální dusík v půdě je většinou ve formě nitrátů a při jejich vyšší zásobě a příjmu rostlinami se může snižovat odolnost rostlin k suchu. Při příznivých podmínkách pro růst je třeba také věnovat větší pozornost regulaci porostů a dostatečné výživě dalšími živinami.

V důsledku velkých rozdílů v zásobě Nmin v půdě, nejistotě srážek a předpokládaným rozdílům ve stavu vzešlých porostů řepky je proto v letošním roce vhodnější optimalizovat výživu řepky dusíkem přihnojením v průběhu podzimního růstu.

Přihnojení řepky během letošního podzimu

Podle dosavadního průběhu počasí v srpnu se dají předpokládat velké rozdíly ve vzcházení a stavu porostů řepky, v dostupnosti vody pro rostliny a rozkladu posklizňových zbytků po obilních předplodinách. Zatímco později vzcházející a celkově slabší porosty bude nutné podpořit v růstu již v září, silné porosty v případě potřeby až během měsíce října.

K přihnojení je třeba přistoupit až po likvidaci výdrolu a nejdříve hnojíme porosty, u nichž začínají žloutnout spodní listy, později pak může mít celá rostlina fialové zabarvení, které však může být způsobeno také dalšími negativními faktory (nedostatek vody, vzduchu, fosforu, nízké teploty vzduchu, špatná struktura půdy apod.). Jestliže byla sláma sklizena, je vhodné v případě potřeby přihnojit porost řepky ledkovým dusíkem (LAD, LAV), a to zejména ve fázi růstu do 4 listů.

V pozdějších fázích růstu a při dosud nerozložené slámě a posklizňových zbytcích je vhodnější močovinová forma dusíku. Přitom je třeba, aby se nerozložená močovina dostala po srážkách ke slámě a kořenům rostlin. V dosud prohřáté půdě močovina rychle hydrolyzuje na amonnou formu dusíku, která je nejlepším zdrojem N pro půdní mikroorganizmy rozkládající slámu a před zimou také pro rostliny (kromě velmi slabých porostů), u kterých mimo jiné podporuje růst kořenů a sílu kořenového krčku. Část nepřijatého amonného dusíku zpravidla zůstane v okolí kořenů pro jarní regeneraci rostlin, kdy může být tato forma N u dobře přezimujících porostů přijímána již při nižších teplotách půdy.

Z minerálních hnojiv je pro přihnojení řepky na konci září a v říjnu (od 5 listů) vhodná močovina aplikovaná před deštěm nebo při nejistých srážkách močovina s inhibitorem ureázy (např. hnojivo UREAstabil), ale i v tomto případě je třeba, aby min. 5 mm srážek přišlo nejlépe do 2 týdnů. Pro přihnojení porostů řepky s podporou rozkladu slámy je dostačující dávka do 60 kg N/ha (bez hnojení na slámu 25–40 kg N/ha), která musí spolu s termínem aplikace odpovídat platné legislativě pro danou oblast. Největší efekt přihnojení je u slabších až středních řidších porostů řepky při následujícím pozdějším nástupu jara s vysokými teplotami a nedostatkem srážek (např. 2018). Přitom slabší porosty hnojíme dříve nižší dávkou dusíku, průměrné porosty je možné hnojit i ve druhé polovině října.

Využití dusíku z různých hnojiv rostlinami

V našich víceletých polních pokusech s řepkou ozimou přihnojenou různými dusíkatými hnojivy značenými izotopem 15N v termínu 15. až 20. října v dávce 40 kg N/ha na povrch půdy jsme zjistili rozdíly ve využití N rostlinami v různých letech a na různých stanovištích. Abnormálně vysoké využití dusíku rostlinami (odběry rostlin na začátku prosince), které se pohybovalo od 75 do 83 % aplikovaného dusíku, bylo vzhledem k optimálním srážkovým podmínkám v letech 2014 a 2015. Toto využití N bylo vyšší než při aplikaci hnojiv v následném jarním období.

Jak vyplývá z grafu 1, velmi příznivé srážkové podmínky nastaly také na podzim 2017, kdy přibližně 8 mm srážek přišlo 7. den po aplikaci hnojiv a pak následovaly další opakované srážky. Rostliny přijímaly dusík z aplikovaných hnojiv až do konce listopadu. Hnojiva byla aplikována 16. října a rostliny s kořeny byly odebírány 12. prosince (necelé 2 měsíce po přihnojení).

Nejvyšší využití dusíku rostlinami (graf 2) bylo zjištěno u nitrátové formy (N) v dusičnanu amonném (62 %) a nejnižší u amonné formy (A) v síranu amonném (37 %). Dusík z močoviny s inhibitorem ureázy (MOu) byl nadzemní částí rostlin využit z 54 %, což bylo více než u dusičnanu amonného (50 %). Kořeny rostlin bylo využito dalších 12(A)–17 % (MOu).

Za sledované období podzimní vegetace spadlo 59 mm srážek, a také průběh teplot byl příznivý pro růst rostlin a příjem dusíku z aplikovaných hnojiv. V důsledku toho byl vysoký i podíl dusíku z hnojiv na celkovém odběru N rostlinami, který dosahoval 34 – 40 % v rostlinách a 30 – 37% v kořenech, přičemž nejnižší hodnoty vždy náleží amonné formě N v síranu amonném a nejvyšší močovině s inhibitorem ureázy. Přestože dusík z hnojiv s amonnou formou dusíku byl ve srovnání s jinými formami N využit rostlinami nejméně, bylo jeho využití během loňského podzimu vysoké. V sušších letech klesá jeho využití na půdách s dobrou sorpční schopností (např. hnědozem v Ruzyni) často pod 10 %. Proto se v podzimním období nedoporučuje přihnojovat řepku na většině našich půd hnojivy s převažující amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.

Graf 1: Průběh teplot a srážek od hnojení do odběru rostlin (Ruzyně, 2017)
Graf 1: Průběh teplot a srážek od hnojení do odběru rostlin (Ruzyně, 2017)

Graf 2: Využití dusíku rostlinami ozimé řepky (Ruzyně, podzim 2017)
Graf 2: Využití dusíku rostlinami ozimé řepky (Ruzyně, podzim 2017)

Efektivnost hnojení v jarním období

Zcela odlišná situace nastala po aplikaci regenerační dávky dusíku (80 kg N/ha, 23. března) v následujících hnojivech: dusičnan amonný se značenou nitrátovou (N) a amonnou (A) formou dusíku, močovina (MO), močovina s inhibitorem ureázy (MOu). Pokus byl sklizen ve ve fázi poupat, která nastala vzhledem k teplému počasí již po 28 dnech od aplikace, přičemž první efektivní srážky (10 mm) přišly až 25. den od hnojení (graf 3). Hnojiva zůstávala až do této doby v povrchové vrstvě půdy, živiny nebyly transportovány ke kořenům rostlin a během sledovaného období nemohly být rostlinami využity.

I nejvíce mobilní a nejlépe přijímaná nitrátová forma dusíku byla rostlinami využita jen z 15 % (+ 2 % kořeny) - graf 4. Využití amonné formy sorbované jako jednomocný kation na půdní komplex (NH4+) dosáhlo pouze 5 % (+ 0,5 %). Přídavek inhibitoru ureázy k močovině, který zpomaluje její hydrolýzu a udržuje močovinu delší dobu v molekulární (mobilní) formě, se projevil zvýšením využití dusíku pouze o jedno procento (8 % MO; 9 % MOu) - období bez srážek bylo příliš dlouhé, výrazné oteplení již 10. den po aplikaci zkrátilo dobu působení inhibitoru. Na celkovém odběru dusíku rostlinami se hnojiva na bázi močoviny podílela pouze 7 %, dusičnan amonný 10 % vzhledem k vyššímu příjmu nitrátové formy (16 %). Využití dusíku z regeneračního hnojení rostlinami řepky bylo nejnižší za poslední roky.

Graf 3: Průběh teplot a srážek od hnojení do odběru rostlin (Ruzyně, 2018)
Graf 3: Průběh teplot a srážek od hnojení do odběru rostlin (Ruzyně, 2018)

Graf 4: Využití dusíku rostlinami ozimé řepky (Ruzyně, jaro 2018)
Graf 4: Využití dusíku rostlinami ozimé řepky (Ruzyně, jaro 2018)

Výnosy semen po podzimním a jarním hnojení řepky dusíkem

Nízké využití dusíku z regenerační dávky se nepříznivě projevilo na stavu porostu řepky, která nebyla hnojena v podzimním období (obr. 1). Celková dávka dusíku (180 kg N/ha) byla aplikována ve dvou až třech dávkách: vždy 2× během jarní vegetace, u většiny variant první dávka již na podzim (tab. 1) v různých dusíkatých hnojivech: ledek amonný s vápencem (LAV), UREAstabil (Us; močovina s inhibitorem ureázy), Alzon-neo N (močovina s inhibitorem nitrifikace a ureázy) a samotná močovina (MO). V letošním roce byly dosaženy nízké výnosy semen v důsledku velmi suchého a teplého počasí po zasetí (řídký a nevyrovnaný porost), poškození více než 1/3 kořenů rostlin květilkou v podzimním období a následně verticiliem v jarním období. Pokus byl založen po orbě, kde byly celkově nižší výnosy než na minimalizaci vzhledem k horšímu vzcházení rostlin.

Z dosažených výsledků vyplývá, že podzimní přihnojení řepky dusíkem mělo příznivý vliv na dosažené výnosy semen (graf 5). Nebyly zjištěny výnosové rozdíly mezi různými dusíkatými minerálními hnojivy aplikovanými v jarním období.

Graf 5: Výnos semen ozimé řepky po aplikaci různých N-hnojiv (Ruzyně, 2018)
Graf 5: Výnos semen ozimé řepky po aplikaci různých N-hnojiv (Ruzyně, 2018)

Obr. 1: Stav porostu řepky ozimé (Ruzyně: 10. 4. 2018, vlevo bez podzimního přihnojení)
Obr. 1: Stav porostu řepky ozimé (Ruzyně: 10. 4. 2018, vlevo bez podzimního přihnojení)

Shrnutí

  • Přihnojení řepky v průběhu podzimního růstu přispívá ke stabilizaci výnosů semen.
  • V letošním roce vzhledem k velkým rozdílům v zásobě Nmin v půdě a předpokládaným rozdílům ve stavu vzešlých porostů je vhodné optimalizovat výživu řepky během podzimního růstu.
  • Ve fázi růstu do 4. listu (září) jsou k přihnojení vhodné ledky, později (říjen) močovina (před deštěm) nebo UREAstabil.
  • Doporučená dávka je 25–40 kg N/ha, při současné podpoře rozkladu slámy až 60 kg N/ha.
  • Čím více hnojíme N a podpoříme podzimní růst rostlin, tím větší pozornost musíme věnovat také dalším živinám (K, S, B atd.).

Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR č. RO0418.

Vliv letošního suchého a teplého léta na zásobu dusíku v půdě

V letošním roce byly při setí řepky často velké rozdíly v zásobě minerálního dusíku v půdě. Na většině půd v suchých oblastech, zejména při nižším výnosu předplodiny, bylo větší množství Nmin v půdě než v minulých letech. Také při aplikaci dusíkatých hnojiv na slámu a její zapravení do suché půdy nebude tento dusík z větší části využit na rozklad slámy a podpoří růst řepky v podzimním období. Po srážkách na suchou prohřátou půdu navíc dochází k dalšímu uvolnění dusíku a ostatních živin z půdní zásoby. Minerální dusík v půdě je většinou ve formě nitrátů a při jejich vyšší zásobě a příjmu rostlinami se může snižovat odolnost rostlin k suchu. Při příznivých podmínkách pro růst je třeba také věnovat větší pozornost regulaci porostů a dostatečné výživě dalšími živinami.

V důsledku velkých rozdílů v zásobě Nmin v půdě, nejistotě srážek a předpokládaným rozdílům ve stavu vzešlých porostů řepky je proto v letošním roce vhodnější optimalizovat výživu řepky dusíkem přihnojením v průběhu podzimního růstu.

 

Přihnojení řepky během letošního podzimu

Podle dosavadního průběhu počasí v srpnu se dají předpokládat velké rozdíly ve vzcházení a stavu porostů řepky, v dostupnosti vody pro rostliny a rozkladu posklizňových zbytků po obilních předplodinách. Zatímco později vzcházející a celkově slabší porosty bude nutné podpořit v růstu již v září, silné porosty v případě potřeby až během měsíce října.

K přihnojení je třeba přistoupit až po likvidaci výdrolu a nejdříve hnojíme porosty, u nichž začínají žloutnout spodní listy, později pak může mít celá rostlina fialové zabarvení, které však může být způsobeno také dalšími negativními faktory (nedostatek vody, vzduchu, fosforu, nízké teploty vzduchu, špatná struktura půdy apod.). Jestliže byla sláma sklizena, je vhodné v případě potřeby přihnojit porost řepky ledkovým dusíkem (LAD, LAV), a to zejména ve fázi růstu do 4 listů.

V pozdějších fázích růstu a při dosud nerozložené slámě a posklizňových zbytcích je vhodnější močovinová forma dusíku. Přitom je třeba, aby se nerozložená močovina dostala po srážkách ke slámě a kořenům rostlin. V dosud prohřáté půdě močovina rychle hydrolyzuje na amonnou formu dusíku, která je nejlepším zdrojem N pro půdní mikroorganizmy rozkládající slámu a před zimou také pro rostliny (kromě velmi slabých porostů), u kterých mimo jiné podporuje růst kořenů a sílu kořenového krčku. Část nepřijatého amonného dusíku zpravidla zůstane v okolí kořenů pro jarní regeneraci rostlin, kdy může být tato forma N u dobře přezimujících porostů přijímána již při nižších teplotách půdy.

Z minerálních hnojiv je pro přihnojení řepky na konci září a v říjnu (od 5 listů) vhodná močovina aplikovaná před deštěm nebo při nejistých srážkách močovina s inhibitorem ureázy (např. hnojivo UREAstabil), ale i v tomto případě je třeba, aby min. 5 mm srážek přišlo nejlépe do 2 týdnů. Pro přihnojení porostů řepky s podporou rozkladu slámy je dostačující dávka do 60 kg N/ha (bez hnojení na slámu 25–40 kg N/ha), která musí spolu s termínem aplikace odpovídat platné legislativě pro danou oblast. Největší efekt přihnojení je u slabších až středních řidších porostů řepky při následujícím pozdějším nástupu jara s vysokými teplotami a nedostatkem srážek (např. 2018). Přitom slabší porosty hnojíme dříve nižší dávkou dusíku, průměrné porosty je možné hnojit i ve druhé polovině října.

 

Využití dusíku z různých hnojiv rostlinami

V našich víceletých polních pokusech s řepkou ozimou přihnojenou různými dusíkatými hnojivy značenými izotopem 15N v termínu 15. až 20. října v dávce 40 kg N/ha na povrch půdy jsme zjistili rozdíly ve využití N rostlinami v různých letech a na různých stanovištích. Abnormálně vysoké využití dusíku rostlinami (odběry rostlin na začátku prosince), které se pohybovalo od 75 do 83 % aplikovaného dusíku, bylo vzhledem k optimálním srážkovým podmínkám v letech 2014 a 2015. Toto využití N bylo vyšší než při aplikaci hnojiv v následném jarním období.

Jak vyplývá z grafu 1, velmi příznivé srážkové podmínky nastaly také na podzim 2017, kdy přibližně 8 mm srážek přišlo 7. den po aplikaci hnojiv a pak následovaly další opakované srážky. Rostliny přijímaly dusík z aplikovaných hnojiv až do konce listopadu. Hnojiva byla aplikována 16. října a rostliny s kořeny byly odebírány 12. prosince (necelé 2 měsíce po přihnojení).

Nejvyšší využití dusíku rostlinami (graf 2) bylo zjištěno u nitrátové formy (N) v dusičnanu amonném (62 %) a nejnižší u amonné formy (A) v síranu amonném (37 %). Dusík z močoviny s inhibitorem ureázy (MOu) byl nadzemní částí rostlin využit z 54 %, což bylo více než u dusičnanu amonného (50 %). Kořeny rostlin bylo využito dalších 12(A)–17 % (MOu).

Za sledované období podzimní vegetace spadlo 59 mm srážek, a také průběh teplot byl příznivý pro růst rostlin a příjem dusíku z aplikovaných hnojiv. V důsledku toho byl vysoký i podíl dusíku z hnojiv na celkovém odběru N rostlinami, který dosahoval 34 – 40 % v rostlinách a 30 – 37% v kořenech, přičemž nejnižší hodnoty vždy náleží amonné formě N v síranu amonném a nejvyšší močovině s inhibitorem ureázy. Přestože dusík z hnojiv s amonnou formou dusíku byl ve srovnání s jinými formami N využit rostlinami nejméně, bylo jeho využití během loňského podzimu vysoké. V sušších letech klesá jeho využití na půdách s dobrou sorpční schopností (např. hnědozem v Ruzyni) často pod 10 %. Proto se v podzimním období nedoporučuje přihnojovat řepku na většině našich půd hnojivy s převažující amonnou formou dusíku nebo s inhibitory nitrifikace.

Efektivnost hnojení v jarním období

Zcela odlišná situace nastala po aplikaci regenerační dávky dusíku (80 kg N/ha, 23. března) v následujících hnojivech: dusičnan amonný se značenou nitrátovou (N) a amonnou (A) formou dusíku, močovina (MO), močovina s inhibitorem ureázy (MOu). Pokus byl sklizen ve ve fázi poupat, která nastala vzhledem k teplému počasí již po 28 dnech od aplikace, přičemž první efektivní srážky (10 mm) přišly až 25. den od hnojení (graf 3). Hnojiva zůstávala až do této doby v povrchové vrstvě půdy, živiny nebyly transportovány ke kořenům rostlin a během sledovaného období nemohly být rostlinami využity.

I nejvíce mobilní a nejlépe přijímaná nitrátová forma dusíku byla rostlinami využita jen z 15 % (+ 2 % kořeny) - graf 4. Využití amonné formy sorbované jako jednomocný kation na půdní komplex (NH4+) dosáhlo pouze 5 % (+ 0,5 %). Přídavek inhibitoru ureázy k močovině, který zpomaluje její hydrolýzu a udržuje močovinu delší dobu v molekulární (mobilní) formě, se projevil zvýšením využití dusíku pouze o jedno procento (8 % MO; 9 % MOu) - období bez srážek bylo příliš dlouhé, výrazné oteplení již 10. den po aplikaci zkrátilo dobu působení inhibitoru. Na celkovém odběru dusíku rostlinami se hnojiva na bázi močoviny podílela pouze 7 %, dusičnan amonný 10 % vzhledem k vyššímu příjmu nitrátové formy (16 %). Využití dusíku z regeneračního hnojení rostlinami řepky bylo nejnižší za poslední roky.

 

Výnosy semen po podzimním a jarním hnojení řepky dusíkem

Nízké využití dusíku z regenerační dávky se nepříznivě projevilo na stavu porostu řepky, která nebyla hnojena v podzimním období (obr. 1). Celková dávka dusíku (180 kg N/ha) byla aplikována ve dvou až třech dávkách: vždy 2× během jarní vegetace, u většiny variant první dávka již na podzim (tab. 1) v různých dusíkatých hnojivech: ledek amonný s vápencem (LAV), UREAstabil (Us; močovina s inhibitorem ureázy), Alzon-neo N (močovina s inhibitorem nitrifikace a ureázy) a samotná močovina (MO). V letošním roce byly dosaženy nízké výnosy semen v důsledku velmi suchého a teplého počasí po zasetí (řídký a nevyrovnaný porost), poškození více než 1/3 kořenů rostlin květilkou v podzimním období a následně verticiliem v jarním období. Pokus byl založen po orbě, kde byly celkově nižší výnosy než na minimalizaci vzhledem k horšímu vzcházení rostlin.

Z dosažených výsledků vyplývá, že podzimní přihnojení řepky dusíkem mělo příznivý vliv na dosažené výnosy semen (graf 5). Nebyly zjištěny výnosové rozdíly mezi různými dusíkatými minerálními hnojivy aplikovanými v jarním období.

 

Shrnutí

·                   Přihnojení řepky v průběhu podzimního růstu přispívá ke stabilizaci výnosů semen.

·                   V letošním roce vzhledem k velkým rozdílům v zásobě Nmin v půdě a předpokládaným rozdílům ve stavu vzešlých porostů je vhodné optimalizovat výživu řepky během podzimního růstu.

·                   Ve fázi růstu do 4. listu (září) jsou k přihnojení vhodné ledky, později (říjen) močovina (před deštěm) nebo UREAstabil.

·                   Doporučená dávka je 25–40 kg N/ha, při současné podpoře rozkladu slámy až 60 kg N/ha.

·                   Čím více hnojíme N a podpoříme podzimní růst rostlin, tím větší pozornost musíme věnovat také dalším živinám (K, S, B atd.).

 

Výsledky byly získány za finanční podpory MZe ČR č. RO0418.

Související články

Využití bilancí živin z polního pokusu VÚRV pro určení dávek minerálních hnojiv (3): Fosfor - 2. hon

02. 02. 2024 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 432x

Podzimní přihnojení řepky

30. 11. 2023 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 839x

Optimalizace plánů hnojení: výsledky dlouhodobých pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách ČR

22. 11. 2023 Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc., Ing. Ladislav Menšík, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 950x

Možnosti zvýšení účinnosti digestátu ve výživě a hnojení rostlin

18. 11. 2023 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 1012x

Vliv zasolení na primární metabolizmus a enzymatickou aktivitu máku setého

31. 10. 2023 Bc. Jakub Špaček; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 534x

Další články v kategorii Hnojení

detail