První poznatky z ověřování přípravku Vortigern 70 ve chmelařství

17. 12. 2011 Jaroslav Štranc, Přemysl Štranc, Daniel Štranc Hnojení Zobrazeno 6408x

Chmel náleží mezi naše nejintenzivnější plodiny. Jeho pěstování se vyznačuje jak velkou potřebou lidské práce, tak vysokou náročností na materiálové, zejména však investiční vstupy. V porovnání s ostatními plodinami často klesá atraktivnost a rentabilita jeho produkce. Proto jsou hledány způsoby jak pěstování této významné plodiny zefektivnit. Jednou z cest je aplikace pomocných látek, které v životě rostlin často plní multifunkční úlohu. Ovlivňují účinnost aplikovaných pesticidů, působí na příjem a využití živin, usměrňují metabolické a další procesy rostlin apod. Konečným efektem pak může být posílení odolnosti rostlin ke stresovým jevům, zvýšení jejich vitality a produkční schopnosti. V roce 2011 jsme za tímto účelem založili a sledovali pokusy s pomocnou látkou Vortigern 70, jednak při produkci sadby chmele, jednak při ošetřování chmelových rostlin v plodné chmelnici.

I. Produkce chmelové sadby – kořenáčová školka

Přírodní podmínky v místě pokusů (školky)

ZS:      50°19´s.š.        Nadmořská výška: 207m

            13°32´v.d.       Klimatický okrsek: mírně teplý, suchý, s mírnou zimou

Vláhová oblast (HTK): 1,0 – 1,3 (mírně výsušná)

Teplota vzduchu:        roční průměr – 8,5°C

                                   za vegetační období (IV. – IX.) – 14,8°C

Srážky:                       Ø roční úhrn – 441 mm

                                   Ø úhrn za vegetační období (IV. – IX.) – 298 mm

Sluneční svit:              Ø roční úhrn – 1809 hodin

                                   Ø úhrn za vegetační období (IV. – IX.) – 1332 hodin

Použití přípravku Vortigern 70 ke zlepšení účinnosti fungicidů aplikovaných k omezení škodlivosti plísně šedé při množení chmele ze zelených řízků

Biologický materiál, jeho ošetřování, pokusné varianty

Zelené řízky odebíráme z ozdravených mladých matečných rostlin chmele typu ŽPČ (Žatecký poloraný červeňák, Osvaldův klon 72). Upravené řízky (délka 25-40 mm, 2 zakrácené listy) zapichujeme do sadbovačů s množárenským substrátem (rašelina, perlit). Takto připravené sadbovače s řízky chmele umisťujeme pod množárenskou fólii a vysoké stínění (mimo skleník či fóliovník) a ošetřujeme (postřikem) přípravky stimulujícími tvorbu adventivních kořenů (Lexin, Racine) a fungicidy proti houbovým chorobám (Previcur 607 SL, Rovral Aquaflo). V případě, že limitujícím činitelem není fyziologický a zdravotní stav matečnice (tím i odebíraných řízků), nebo kvalita množárenského substrátu a lidské práce, řízky zakoření za 14-24 dnů (v závislosti na teplotě a slunečním svitu, resp. na průběhu počasí).

Vážné poškození řízků mohou způsobovat houbové choroby. Přípravek Previcur, působící systémově, má preventivní i kurativní účinek proti půdním a listovým chorobám, které způsobují pravé plísně (řád Oomycetes). Při množení chmele s ním máme velmi dobré zkušenosti, k výskytu uvedených chorob dochází jen ojediněle. Velké problémy, právě při zakořeňování řízků pod fólií, však způsobuje plíseň šedá (Botrytis cinerea Pers.).

I když proti této chorobě používáme jeden z nejvhodnějších přípravků, které jsou v ČR k dispozici (Rovral Aquaflo), jeho účinnost pro naše účely není dostatečně spolehlivá, zejména probíhá-li zakořeňování delší dobu (nižší teplota, větší výkyvy mezi denní a noční teplotou, slabší sluneční svit apod.). Za této situace se výrazně zvyšuje škodlivost plísně šedé a klesá jak procento zakořenělých řízků, tak i jejich morfologická kvalita.

Za účelem zlepšit výtěžnost řízkovanců i jejich kvalitu, resp. zvýšit účinnost fungicidu Rovral Aquaflo, jsme ověřovali kombinaci Rovral Aquaflo + Vortigern 70, kterou jsme porovnávali s kontrolou. Zelené řízky chmele, v počtu 800 ks u každé varianty, jsme zapíchali do 40 ks sadbovačů (2.5.) a umístili pod množárenskou fólii s vysokým stíněním. Obě varianty jsme třikrát ošetřili, vždy v sedmidenních intervalech (viz tab. 1).

Výsledky

Zakořeňování řízků bylo značně pomalé, zřejmě v důsledku nízkých teplot (výraznější přízemní mrazíky v I. týdnu května). Pokusy jsme proto vyhodnotili až po 3 týdnech (23.5.). Z dosažených výsledků vyplývá, že mezi ověřovanými variantami jsme nezjistili téměř žádné rozdíly, a to jak v procentu zakořeňování, tak v morfologické kvalitě řízkovanců, tj. ve vývinu kořání a nadzemních orgánů. Je otázkou, zda by k výraznějším rozdílům mezi variantami došlo při menší četnosti ošetření.

Tab. 1. Výsledky pokusů se zakořeňováním zelených řízků chmele

* - kvalita řízkovanců (1- velmi špatná, 5 – velmi dobrá)

Zakořeňování řízkovanců chmele

Použití přípravku Vortigern 70 ke zvýšení účinnosti fungicidů proti peronospoře chmelové (Peronoplasmopara [Pseudoperonospora] humuli Miy. et Tak., Wils.) při produkci obalené sadby chmele

Problematika peronospory v produkci sadby chmele

Peronospora chmelová je nejrozšířenější a současně nejnebezpečnější chorobou chmele nejen v ČR, ale i v zahraničních chmelařských oblastech. Vyskytuje se a výrazně škodí nejen v plodných chmelnicích, ale i v kořenáčových školkách. Optimální podmínky pro její šíření (uvolňování zoospor) jsou při teplotě 19-25°C a relativní vlhkosti vzduchu nad 80% (dlouhé ovlhčení listů, intenzivní tvorba sporangioforů a zoosporangií). Při teplotě 21-25°C má peronospora velmi krátkou inkubační dobu, 3 dny. Proto její výskyt a škodlivost je největší ve vlhkých a relativně teplých letech. Při pěstování obalené (kontejnerové – balíčkované) sadby chmele, která vyžaduje častou a pravidelnou závlahu a rovněž v důsledku jejího hustého rozmístění (cca 100 ks/m²), existují z hlediska relativní vlhkosti vzduchu optimální podmínky pro šíření této choroby prakticky permanentně, téměř po celou vegetační dobu. Z uvedeného důvodu, v porovnání s produkcí prostokořenné sadby, jsou obalené kořenáče proto ještě náročnější na fungicidní ochranu. Pro zvýšení účinnosti tohoto způsobu ochrany jsme současně s fungicidy aplikovali i přípravek Vortigern 70.

Varianty pokusu

1.      Kontrola – obvyklé ošetření fungicidy (2000 ks kořenáčů)

2.      Obvyklé ošetření fungicidy + Vortigen 70 v 1,0% konc. (2000 ks kořenáčů)

S ošetřením fungicidy (ve var. 2 společně s Vortigernem 70) jsme započali ve druhé dekádě června, se sedmi až desetidenními odstupy. Použili jsme obvyklé fungicidy v následujícím sledu: Aliette 80 WP (0,3%), Ortiva (0,1%), Ridomil Gold Combi Pepite (0,2%), Flowbrix (0,5%) a Kuprikol 50 (0,7%)

Přípravky jsme aplikovali zádovým motorovým rosičem, při dávce postřikové jíchy 2,0 l / 2000 ks kořenáčů, při bezvětří, v pozdně odpoledních hodinách. Všechny ostatní zásahy na obou variantách byly jednotné, běžné.

Výsledky

Výskyt peronospory chmelové jsme hodnotili kontinuálně. Sledovali jsme jak výchozí stav (před zahájením pokusů), tak celkový status nadzemních částí sadby chmele v průběhu pokusného období. Konečné vyhodnocení jsme provedli 7 dnů po posledním ošetření variant.

Tab. 2. Hodnocení výskytu peronospory

Vysvětlivky (výskyt peronospory): 1- bez výskytu, 2- slabý, 3- střední, 4- silný, 5- velmi silný

Na počátku pokusů, resp. před jejich zahájením, byl výskyt peronospory u obou variant ojedinělý. V průběhu pokusů, zřejmě v důsledku deštivého počasí, se situace u kontrolní varianty mírně zhoršila, u var. 2 ošetřováné v kombinaci s přípravkem Vortigern se naopak mírně zlepšila. Zmíněné zlepšení u var. 2 jsme zaznamenali po aplikaci kombinace Vortigern 70 + Flowbrix, zejména však po ošetření kombinací Vortigern 70 + Kuprikol (domníváme se, že v důsledku zlepšení smáčivého efektu hlavně u Kuprikolu).

Pokud jde o další vizuálně patrné odlišnosti na nadzemních vegetativních částech kořenáčů je třeba uvést, že po ošetření přípravkem Ortiva jsme zaznamenali u obou variant mírné poškození nejmladších listů sadby „popálením“, větší však u var. 2, resp. po kombinaci přípravků Ortiva + Vortigern 70.

Konečné vyhodnocení výskytu peronospory vyznělo ve prospěch var. 2, u níž jsme zaznamenali úplný útlum peronospory, kdežto u kontrolní varianty byl její výskyt slabý.

Pozitivní je rovněž zjištění, že opakované ošetřování kořenáčů tankmixem fungicid + Vortigern 70 viditelně tlumilo šíření svilušky chmelové (Tetranychus urticae Koch.), a to při absenci akaricidu. Sledování vlivu přípravku Vortigern 70 na výskyt a škodlivost tohoto velmi nebezpečného škůdce jsme původně neměli v záměru. Dosažený poznatek však napovídá, aby v případě dalších pokusů byla i této problematice věnována náležitá pozornost.

Foto V 2: Obalená sadba chmele

II. Plodná chmelnice

 Vliv přípravku Vortigern 70 na výši výnosu a obsah hořkých látek v plodné chmelnici

Charakteristika chmelnice

Chmelařská oblast: Žatecko (poloha Podlesí)

Lokalita: Kozojedy, bývalý okres Rakovník

Název chmelnice: Lado

Poloha: rovinná

Nadmořská výška: 350 m

Rok založení a spon: rok 1989, spon 300 x 100 cm

Velikost pokusných parcel: 0,5 ha

Odrůda – klon: Osvaldův klon 72

Směr chmelových řadů: V – Z

Porost chmele ŽPČ, který poskytl výnos hlávek nad 2 t/ha (Kozojedy 2011)

Agroekologické podmínky tvorby výnosu chmele

Výnos chmele i obsah hořkých látek silně kolísají v závislosti na průběhu počasí, stanovištních podmínkách, organizaci porostu a pěstební péči. Úkolem pěstitele je v prvé řadě důkladný výběr vhodného stanoviště (půdní typ a druh, geomorfologie terénu – krajiny, sklon a expozice pozemku a klima), který předchází založení chmelnice. Organizace porostu pak výrazně ovlivňuje jeho mikroklima a následně i zdravotní a produkční stav chmelových rostlin. Účelem pěstební péče, zahrnující celou oblast agrotechniky a ochrany, je vytvářet neustálý harmonický soulad mezi biologickými nároky chmelových rostlin, resp. chmelového porostu a všemi vnějšími podmínkami.

Výši a kvalitu výnosu hlávek v konkrétních podmínkách lze do určité míry regulovat (stimulovat) zejména závlahou, hnojením, aplikací jak regulátorů růstu, tak i některých pomocných látek, přičemž nelze opomenout zásadní význam preventivních, event. kurativních ochranných opatření. Na základě předpokladu, že jednou z vhodných pomocných látek by mohl být přípravek Vortigern 70, jehož aplikace by nejen zvyšovala účinnost fungicidů, ale současně by stimulovala produkční potenciál chmelových rostlin včetně jejich odolnosti ke stresům, zejména k deficitu vody, jsme založili s tímto přípravkem pokusy v plodné chmelnici.

Tab. 3. Přehled pokusných variant v plodné chmelnici

Kontrolní varianta byla ošetřována standardními fungicidy v souladu s platnou metodikou ochrany chmele pro rok 2011 a regulátory růstu. U var. 1 a 2 byl použit přípravek Vortigern 70 v kombinaci s přípravky použitými u kontrolní varianty. Přípravky byly aplikovány běžným typem rosiče v dávce vody 2500 l/ha.

Všechny ostatní zásahy na pokusné chmelnici byly jednotné.

Výsledky

Obecně lze konstatovat, že sklizňové výsledky dosažené u všech pokusných variant prokazují velmi dobrý produkční stav chmelnice, přestože se jedná o velké stáří chmelového porostu (22 let). Výraznější zvýšení výnosu oproti kontrole jsme zaznamenali u var. 1 o 5,7%, (Vortigern 70 v konc. 1%). Varianta 2 (Vortigern 70 v konc. 0,5%) poskytla výnos nevýznamně nižší než kontrola, resp. zhruba na její úrovni. Větší rozdíly mezi variantami jsme zjistili v obsahu hořkých látek (% KH) v hlávkách chmele, a to ve prospěch variant s aplikací Vortigenu 70. U varianty 1 (Vortigern 70 v konc. 1%) byla na počátku sklizně (22.8.) zjištěna vyšší KH o 7,1% a u var. 2 (Vortigern 70 v konc. 0,5%) dokonce o 10,7%. Z trendu KH v období 9.8. až 22.8. vyplývá, že z tohoto hlediska byla sklizeň realizována opožděně. Optimální by bylo uskutečnit sklizeň mezi 15. až 21.8., kdy hodnoty KH pravděpodobně kulminovaly. Trend hodnot KH po aplikaci přípravku Vortigern 70 v nižší koncentraci (var. 2) rovněž naznačuje určitou stabilizaci tvorby hořkých látek, resp. jejich sníženou degradaci (oxidací a polymerací) při oddálení sklizně.

Zamýšlené hodnocení chmelových rostlin ke stresu z deficitu půdní vláhy jsme nerealizovali, neboť ve druhé polovině vegetace byl převážně nadbytek srážek.

Tab. 4. Výsledky pokusů v plodné chmelnici

Jaroslav Štranc¹, Přemysl Štranc², Daniel Štranc¹

¹ ZEPOR⁺ zemědělské poradenství a soudní znalectví, Elišky Krásnohorské 2497, 438 01 Žatec

 ² Česká zemědělská univerzita v Praze, FAPPZ, KRV, Kamýcká 129, 165 21 Praha 6 – Suchdol