Regulace a hnojení řepky ozimé na podzim
24. 09. 2013 Hnojení Zobrazeno 13931x
Posun ve vegetaci možná nebude, kvůli červencovému suchu, tak markantní jak se očekávalo. Přesto se připravme na opožděné setí řepky. Pokud bude konec srpna a začátek září suchý, lze očekávat nevyrovnané porosty a slabé rostliny. Stejně tak může po zasetí zapršet a řepky budou mít tendenci k přerůstání. Každá řepka na podzim potřebuje ošetřit. Jak? To se dovíte v tomto příspěvku.
Kořeny řepky
Obecně velmi málo se věnujeme kořenovému systému řepky. Trendy jsou spíše z pohledu kořenů negativistické. Přibývá mělkého zpracování půdy, což vede k tvorbě kratšího a povrchově více větveného kořene. Stav porostů (zvláště kořenového systému) před nástupem zimy je jedním z důležitých faktorů pro dosažení vysokého výnosu řepky. Hmotnost kořenů před zimou nám asi z 30 % ovlivňuje výnos semen. Posílit kořeny můžeme aplikací azolů na přelomu září a října a současně dusíkatým hnojením v druhé polovině října.
Azolové regulátory
Použití regulátorů růstu v podzimním období je agrotechnický zásah, který podstatně snižuje riziko vyzimování a zároveň výrazně zvyšuje výnosovou jistotu. Z pohledu optimálního účinku regulátorů na růst kořenů je často podceňována doba jejich použití. Největší nárůst kořenové hmoty v podzimním období probíhá v době do zapojení porostu. Jedním z důsledků regulace je také tvorba většího množství listů, které ale mají kratší řapíky a menší listové čepele. Tím se nesnižuje listová plocha potřebná pro asimilaci, ale oddaluje se zapojení porostu a prodlužuje se doba intenzivního nárůstu kořenové hmoty.
Růstové regulátory azolového typu indukují mnoho morfologických i biochemických změn. Mezi ně patří např. zpomalování růstu nadzemní hmoty, stimulace růstu kořenové soustavy, inhibice biosyntézy giberelinů, ochrana rostliny před stresy atd. Tyto morfologické a biochemické změny dělají z azolových regulátorů ideální přípravky na ovlivnění růstu a vývoje mladých rostlin řepky. Regulátory ovlivňují i velikost buněk a zvyšují jejich počet v listu. I díky tomu se po jejich aplikaci zvyšuje zimovzdornost. Typickým jevem je tvorba přisedlé listové růžice, podpora kořenů a silnějšího kořenového krčku. Významné jsou i fungicidní účinky azolů aplikovaných v plných dávkách.
Regulátory jsou však současně přípravky, u kterých výsledný výnosový efekt na řepku je ovlivněn řadou faktorů.
Prvním z nich je růstová fáze řepky. Regulovat slabé a opožděně vzešlé řepky nemá význam, tam mnohem více pomůže dusík anebo ještě lépe kombinace dusíku a azolu. Naopak přerostlé řepky, s již vytaženým srdéčkem, regulátory ovlivní minimálně. Proto je důležitý včasný zásah, když rostliny mají 4–5 listů.
Dalším faktorem je počasí, resp. srážky na podzim. Za extrémního sucha se výnosový efekt regulátorů dokonce dostává do minusových hodnot. Ale ani při deštivém podzimu se účinek regulátorů plně neprojeví. Ale při srážkově optimálním podzimu nám výnosový přírůstek vychází více než 0,5 t/ha. Musíme však posuzovat nejen výnosový benefit, ale také hledisko lepšího přezimování. Příkladem byl podzim 2011. Řepka se zasela a pak (kromě střední a jižní Moravy) vydatně zapršelo. Poté nastalo suché období až do prosince. Vzešlá řepka i za dlouhotrvajícího sucha velmi dobře rostla s tendencemi k přerůstání. Azoly se začaly používat již v polovině září, tedy dříve než v jiných letech. Jejich aplikaci však bylo nutné často opakovat. Ten kdo včas neošetřil, řepku již v růstu „neubrzdil“ a škody po zimě byly velké.
Vegetační rok 2011/12 také ukázal odlišnou reakci odrůd na azoly. Některé odrůdy na azoly reagovaly více (Oksana, Artoga, NK Linus, Adriana a ES Danube), jiné zase méně (DK Exquisite, Exagone). Bujné odrůdy s tendencí k přerůstání je nutné ošetřovat jako první (z linií - Adriana, ES Alegria, Goya, Lohana a z hybridů - Arsenal, ES Danube, ES Lauren, Hybrisun, Inspiration, Jumper, PT 205, Rohan, Rumba aj.). U nich často musíme aplikaci opakovat. Naopak odrůdy na podzim pomalu rostoucí (z linií - Arot, NK Diamond, Ontario a z hybridů - polotrpaslíci, DK Exstorm, Marathon, Müller 24, Xenon aj.) ošetřit jako poslední.
Z regulátorů se nejčastěji aplikují přípravky na bázi azolů: difenoconazole, flusilazole, metconazole, paclobutrazol, prothioconazole, tebuconazole, které mají na řepku velmi dobrý a razantní účinek. Ve vyšších dávkách účinkují i fungicidně na fomu. Proti fomě jsou však odrůdy poměrně hodně odolné. Nejlepších retardačních účinků dosahujeme s přípravky obsahujícími metconazole a tebuconazole. Druhou alternativou jsou přípravky s účinnou látkou CCC (chlormequat-chloride), jejichž účinky na řepku jsou méně výrazné.
Použití regulátorů
Kromě výnosů mají regulátory velmi dobrý vliv na růstové parametry - prodlužují kořen, zesilují krček, zkracují listy a především upravují poměr nadzemní a kořenové biomasy. Velkým přínosem je také zvýšení procenta sušiny, což pozitivně ovlivňuje přezimování.
Ve většině sledovaných ukazatelů vychází nejlépe sólo aplikace azolů (tab. 1). Často se azoly aplikují v polovičních (regulačních) dávkách společně s CCC přípravky. Tyto levnější tank-mixy dosahují o něco horších výsledků než sólo azoly a nemají fungicidní účinek. Hůře jsou na tom přípravky s účinnou látkou CCC, které výborně vycházejí v obilninách, ale na řepku jsou slabé. Výnosy jsou sice srovnatelné z azoly, ale nemají takový regulační efekt na rostliny (hrozí riziko vymrznutí). Všechny regulátory nám pozitivně ovlivnily výnos v rozmezí 2–4 %.
K regulaci řepky musíme také přistupovat s ohledem na hustotu porostu. Nejsnáze se regulují řídké porosty (tab. 2). Porosty do cca 35 rostlin na m2 nejlépe výnosově reagují jak na dusík, tak na azol i jejich kombinaci. Po kombinaci azolu s dusíkem nám vychází až 19% nárůst výnosu oproti kontrole. U optimálně hustých porostů (35–60 rostlin na m2) je již výnosová odezva nižší. Nejlepší je opět kombinace azolu a dusíku (+7 %). Tato varianta vychází nejlépe i u hustých porostů nad 60 rostlin na m2 (+8 %). U všech hustot porostů je tedy nejlepší varianta azol + dusík (od 7 % do 19 %). Mnohem vyšší efektivity regulace můžeme dosáhnout u porostů do 35 rostlin/m2 - průměrně 17,3 %. Nižší efektivita je u porostů 35–60 rostlin na m2 - průměrně 5,3 %, a vůbec nejnižší u hustých porostů řepek nad 60 rostlin na m2 - průměrně 4,3 %.
I když platí obecný trend - pěstovat řídké řepky, v některých případech (sucho a slabé rostliny) mohou i hustší řepky dávat vyšší výnosy. Řídké řepky nám zaostaly ve výnosu o více než tunu za porosty hustými. Důvodem byly poslední roky (2010/11 a 2011/12) s extrémními povětrnostními podmínkami (sucho, mrazy a jejich kombinace). Řídké porosty nedokázaly plně využít svůj výnosový potenciál, byly nízké a pak druhotně zaplevelené (tab. 2).
Tab. 1: Růstové ukazatele a výnos semen po podzimní aplikaci regulátorů, Výzkumná stanice ČZU v Červeném Újezdě, 2005–2012
Varianta
|
Délka
kořene (cm)
|
Průměr
koř. krčku (mm)
|
Počet listů
(ks)
|
Délka listů
(cm)
|
Výnos semen
|
|
t/ha
|
%
|
|||||
kontrola
|
16,1
|
6,7
|
6,8
|
19,2
|
4,31
|
100
|
CCC (Stabilan, Retacel)
|
16,7
|
6,7
|
6,9
|
18,1
|
4,45
|
103
|
Azol (Caramba, Horizon)
|
16,6
|
7,0
|
7,0
|
17,6
|
4,49
|
104
|
Azol + CCC
|
16,3
|
6,7
|
6,7
|
16,8
|
4,41
|
102
|
Pozn.: - v sólo dávce: Stabilan 750 SL či Retacel Extra R 68 5,0 l/ha, Caramba 1,0 l/ha, Horizon 250 EW 0,75 l/ha,
- v tank mix aplikaci: Caramba 0,8 l/ha, Horizon 250 EW 0,5 l/ha a Stabilan 750 SL či Retacel Extra R 68 2,0 l/ha
|
Tab. 2: Vliv podzimní aplikace dusíku a azolových regulátorů u různě hustých porostů řepky ozimé, Výzkumná stanice ČZU v Červeném Újezdě, 2009–2012
Porost
|
Varianta
|
Průměr výnosu 2009–2012
|
Průměrný
přírůstek výnosu (%)
|
|
(t/ha)
|
(%)
|
|||
Řídký
(do 35 rostlin/m2)
|
kontrola
|
2,50
|
100
|
17,3 %
|
azol
|
2,91
|
116
|
||
dusík
|
2,92
|
117
|
||
azol + dusík
|
2,97
|
119
|
||
Optimální
(35–60 rostlin/m2)
|
kontrola
|
3,55
|
100
|
5,3 %
|
azol
|
3,74
|
105
|
||
dusík
|
3,69
|
104
|
||
azol + dusík
|
3,79
|
107
|
||
Hustý
(nad 60 rostlin/m2)
|
kontrola
|
3,72
|
100
|
4,3 %
|
azol
|
3,81
|
102
|
||
dusík
|
3,82
|
103
|
||
azol + dusík
|
4,03
|
108
|
||
Pozn.: Dusík i azol aplikovány na přelomu září a října, LAV (45 kg N/ha), Toprex (0,3 l/ha)
|
Podzimní hnojení dusíkem
Pojmem podzimní regulace rozumíme kromě aplikace růstových regulátorů také hnojení dusíkem. Dusík je živinou značně limitující rostlinnou produkci. Hnojení dusíkem na podzim se používá hlavně pro podporu rozkladu slámy, na slabé řepky, za nepříznivých podmínek (mokro, chladno - nižší mineralizace) a pro podporu kořenového systému. Příliš mnoho dusíku pak vede k nadměrnému růstu nadzemní biomasy obzvláště u časných výsevů.
Řepka během podzimního období odčerpá asi 50–80 kg N/ha. Často se řepka hnojí dusíkem před setím anebo v září. Tento dusík však řepce rozhodně nestačí. Nehledě na to, že ho z velké části spotřebují mikroorganizmy na rozklad slámy. Pokud řepku pěstujete intenzivně, je nezbytné do pěstitelské technologie zařadit hnojení dusíkem v pozdním podzimu (tj. polovina až konec října). V té době již nehrozí riziko bujného růstu listů vlivem nižších teplot. Tento dusík využijí především kořeny, které potřebujeme nejvíce podpořit.
O tom, že toto hnojení význam má, svědčí i dlouhé období podzimně-zimní vegetace v sezoně 2011/12 a 2012/13. Koncem října a v listopadu jsme často viděli fialové a jinak zbarvené řepky, které trpěly deficitem především dusíku ale i draslíku a jiných živin. Mnohdy ale bohužel, ve zranitelných oblastech, narážíme na Nitrátovou směrnici. Ideálním hnojivem pro toto období je močovina nebo ještě lépe její stabilizované formy (Alzon, UREAstabil). U „klasické“ močoviny nám musí asi do 3–5 dnů zapršet, jinak hrozí riziko vyšších ztrát dusíku.
U podzimního hnojení dusíkem musíme rozlišovat termín a účel aplikace ale také formu použitého hnojiva.
Opatřením pro slabé, suchem poškozené a nerovnoměrně vzešlé porosty řepky je přihnojení nitrátovým dusíkem. Doporučujeme aplikovat na konci září 40–50 kg N/ha v LAV pro podporu růstu. Řepka reaguje na nitrátový dusík intenzivním růstem. Slabé řepky pohnojené dusíkem pak růstovou a vývojovou ztrátu doženou. Aplikaci dusíku je účelné u slabých řepek zkombinovat s azoly - efekt se zvyšuje (tab. 3). Samotný dusík zvýší výnos o 4 %, pokud je aplikován ještě azolový regulátor výnos se zvýší až o 9 %.
Silné a nadějné řepky pohnojíme v druhé polovině října dusíkem. Výsledky ukazují pozitivní účinek aplikovaných dusíkatých hnojiv s inhibitory (Alzon a UREAstabil) na růst biomasy a výnos. Při jarních rozborech jsme zjistili přírůstek kořenů u na podzim hnojených variant o 7 % a přírůstek nadzemní biomasy až o 15 % (tab. 4). Z toho je patrné, že na podzim hnojené řepky jsou na jaře vitálnější, rychleji regenerují a rostou. Přírůstek výnosu byl téměř konstantní (173–298 kg semen na ha) bez ohledu na ročník. Po aplikaci 46 kg N/ha ve stabilizovaných močovinách jsme dosáhli průměrného navýšení výnosu o 0,23 t/ha (tj. o 7 %) (graf). To při současné ceně řepky pokryje náklady na 100 kg stabilizovaných močovin na hektar včetně aplikace.
Efektivnost podzimní aplikace dusíkatých hnojiv je závislá na délce podzimní vegetace řepky. Při pozdějším nástupu zimy význam těchto aplikací stoupá. Velmi důležitý je termín hnojení, který by měl být v druhé polovině října. Pokles teplot již neumožní přerůstání nadzemní hmoty, ale dusík je využit kořeny, které stále rostou.
Pro růst kořenového systému, který potřebujeme především podpořit, je vhodnější amonná forma. Ta se sice v půdě přeměňuje na formu nitrátovou, ale přesto je část dusíku přijata kořeny i v amonném iontu. Proto je vhodné aplikovat hnojiva s amonným či amidickým dusíkem. Díky i pozvolnému působení těchto hnojiv (především Alzon), mají kořeny stále k dispozici dostatek přijatelného dusíku. Hnojení musíme také přizpůsobit vláhovým podmínkám: za sucha hnojit UREAstabil, za extrémního sucha nehnojit vůbec.
Tab. 3: Výnos semen (t/ha) u pozdě setých (slabých) řepek,Výzkumná stanice Červený Újezd, 2010–2012
Varianta
|
Výnos 2010/11
|
Výnos 2011/12
|
Průměr výnosu
|
|
t/ha
|
t/ha
|
t/ha
|
%
|
|
kontrola
|
2,00
|
2,10
|
2,05
|
100
|
Azol
|
2,05
|
2,14
|
2,10
|
102
|
Dusík
|
2,12
|
2,16
|
2,14
|
104
|
Azol + Dusík
|
2,21
|
2,26
|
2,24
|
109
|
Pozn.: Termín setí cca 10–14 dní po agrotechnickém termínu (tj. 8. 9. 2010, 5. 9. 2011); dávka dusíku 45 kg N/ha v LAV; azolový regulátor Toprex v dávce 0,3 l/ha (7. 10. 2010, 4. 10. 2011)
|
Tab. 4: Hmotnost sušiny nadzemní biomasy a kořenů (g/10 rostlin), Výzkumná stanice Červený Újezd, 2009–2012
Dávka dusíku na podzim
|
Sušina nadzemní biomasy
(g/10 r.)
|
Sušina kořenů
(g/10 r.)
|
0 kg N/ha
|
159,4
|
22,8
|
46 kg N/ha
|
183,3
|
24,4
|
Změna (v %, 100 % = 0 kg N/ha)
|
115
|
107
|
Pozn.: Termíny odběrů: 18. 5. 2010, 5. 5. 2011 a 10. 5. 2012
|
Graf: Výnosy řepky ozimé (t/ha) po podzimní aplikaci dusíkatých hnojiv s inhibitory, Výzkumná stanice Červený Újezd 2009/10-2011/12 (průměr za hnojiva Alzon a UREAstabil) |
Závěr a doporučení pro praxi
O efektivitě podzimní regulace rozhoduje řada faktorů, které nesmíme opomenout. Ošetřovat řepku azoly za sucha se ukázalo jako neúčelné.
Některé odrůdy reagují mnohem více na aplikaci azolů: Oksana, Artoga, NK Linus, Adriana a ES Danube. Rozhoduje také hustota porostu.
Jak se rozhodnout u různě hustých porostů na podzim je shrnuto v následujících bodech:
- u řídkých porostů (do 35 rostlin/m2) je důležité podzimní regulaci nevynechat (nejlepší výnosová odezva), regulace azolem, dusíkem či jejich kombinací vysoce navýší výnos v každém roce;
- u optimálních porostů (35–60 rostlin/m2) je vhodné aplikovat azol, u slabších porostů je ideální krom aplikace azolu pohnojit také dusíkem;
- u hustých porostů (nad 60 rostlin/m2) jsou zásahy nejméně efektivní, přesto je nejlepší kombinace azolu a dusíku. U hustých porostů hrozí riziko vytahování srdéčka a přerůstání, proto se aplikaci azolu nevyhneme i když na výsledný výnos to bude mít menší dopad (cca 2 %).
Při podzimním hnojení dusíkem bychom měli zohlednit termín, účel aplikace a formu použitého hnojiva:
- v září podpoříme v růstu slabé řepky, dávka 40–50 kg N/ha;
- aplikujeme rychle přijatelný dusík - nitrátový (LAV apod.) nejlépe v kombinaci s azolem
- v druhé polovině října podpoříme kořeny, lépe připravíme řepku na jarní start a zvýšíme výnos, dávka 46 kg N/ha;
- aplikujeme amidický dusík (močovina, nejlépe její stabilizované formy Alzon a UREAstabil)
Řešeno za finanční podpory grantu NAZV QH 81147 „Střet plodin v globální soutěži a řešení rizik pro ozimou řepku“.
Další články v kategorii Hnojení