Chemap Agro s.r.o.

Současný stav agrochemického zkoušení půd, vývoj obsahu přístupných živin a půdní reakce

12. 01. 2018 Ing. Michaela Smatanová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Hnojení Zobrazeno 937x

Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP) je pravidelnou kontrolou stavu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění garantovanou státem, jejíž výsledky slouží vlastníkům a uživatelům zemědělské půdy.

Agronutrition

V průběhu každého šestiletého cyklu je prozkoušena téměř celá výměra zemědělské půdy (z.p.) ČR, což ročně představuje více než 500 tisíc ha a odběr téměř 70 tisíc vzorků. Plocha pro odběr jednoho průměrného vzorku činí u orné půdy a trvalých travních porostů (TTP) 7–10 ha, u speciálních pozemků tj. chmelnic, vinic a ovocných sadů 2–3 ha.

Základní půdní vlastnosti jsou hodnoceny samostatně pro ornou půdu, vinice, sady, chmelnice a trvalé travní prosty, které však nebyly hodnoceny mezi roky 2014–2015. AZZP je prováděno podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, je metodicky a organizačně zabezpečováno Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

Sledované parametry a kritéria hodnocení obsahu živin

Půdní vzorky se analyzují výhradně v akreditované Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ, je v nich stanovován obsah uhličitanů (CO32-), půdní druh, obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku metodou Mehlich 3. Z výměnného pH a půdního druhu se počítá potřeba vápnění a provádí se rovněž výpočet zastoupení jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu půdy z výsledků stanovení. Doplňujícím kritériem hodnocení stavu úrodnosti půdy je výpočet hmotnostního poměru draslíku ku hořčíku.

Výsledky obsahů živin a pH jsou hodnoceny podle kritérií daných vyhláškou č. 335/2017 Sb. a zahrnují pět kategorií. Kategorie nízký obsah vyjadřuje nedostatečnou zásobu v půdě a potřebu dohnojení chybějícími živinami. Vyhovující a dobrý obsah reprezentuje optimální zásobu, kterou je třeba hnojením udržovat a v případě ekonomických problémů je možné hnojení (pouze však při dobré zásobě) krátkodobě vynechat. Obsah vysoký a velmi vysoký je nadměrný a hnojení je v těchto případech nadbytečné a z ekologického hlediska až nežádoucí.

Plochy pro odběr půdních vzorků jsou lokalizovány zeměpisným souřadnicovým systémem jednotné trigonometrické katastrální sítě S-JTSK. Geografické zaměření odběrových ploch umožňuje provádět odběry půdních vzorků opakovaně z identických ploch a porovnat tak změny půdních vlastností mezi jednotlivými cykly.

Vývoj obsahu živin na zemědělské půdě ČR

Půdní reakce

Půdní reakce se v orných půdách pohybuje od 5,9 do 6,8 pH. Vývoj výměnné půdní reakce nemá již tak negativní trend, jako tomu bylo mezi lety 1995–2005, který vedl k prudkému okyselování zemědělské půdy. Průměrná hodnota půdní reakce v odběrovém cyklu 2011–2016 na orných půdách je 6,2 pH, přičemž součet podílu silně kyselých a kyselých půd je 26,11 % (tab. 1). Největší podíl kyselých orných půd se nachází v kraji Karlovarském (55,4 %), Jihočeském (50,6 %), následuje kraj Vysočina (48,3 %) a kraj Jihočeský (44,5 %).

Graf 1: Změny obsahu výměnné půdní reakce na z. p. a spotřeba vápenatých hnojiv
Graf 1: Změny obsahu výměnné půdní reakce na z. p. a spotřeba vápenatých hnojiv

Tab. 1: Hodnocení výměnné půdní reakce na orné půdě - zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Cyklus zkoušení Kritéria hodnocení pH na orné půdě (%)
<4,5 4,6–5,0 5,1–5,5 5,6–6,5 6,6–7,2 7,3–7,7 >7,7
extrémně kyselé silně kyselé kyselé slabě kyselé neutrální alkalické silně alkalické
1981–1983 5,30 11,50 16,00 34,20 24,70 8,30 5,30
1984–1986 4,10 9,20 14,30 35,20 28,70 8,50 4,10
1987–1989 3,10 7,40 12,80 35,00 30,90 10,80 3,10
1990–1992 1,22 4,17 9,71 36,44 34,59 13,72 0,15
1993–1998 1,39 4,74 10,61 40,12 28,47 14,36 0,31
1999–2004 1,28 5,36 12,59 43,52 22,50 14,03 0,73
2005–2010 0,65 5,75 17,84 43,99 18,13 13,56 0,09
2011–2016 0,90 6,93 18,28 40,69 18,49 14,59 0,08

Přístupný fosfor

Průměrný obsah přístupného fosforu na orné půdě se pohybuje v rozmezí od 72 do 130 mg/kg a ve dvou odběrových cyklech zkoušení nedošlo ke změně průměrného obsahu přístupného P (90 mg/kg). Podíl orných půd s nízkým obsahem fosforu tvoří téměř 26,51 %, které je potřeba hnojit (tab. 2). Vysoký a velmi vysoký obsah je zastoupen na 24,64 % výměry. V regionech byl zjištěn největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu v kraji Karlovarském (43,1 %) a Plzeňském (42,3 %), následuje kraj Zlínský (30,8 %). Naopak největší podíl půd s vysokým a velmi vysokým obsahem fosforu má kraj Liberecký (50,36 %), Vysočina 30,82 % a Ústecký (29,24 %).

Průměrná hodnota přístupného fosforu u půd trvalých travních porostů je 70 mg/kg. Nízký obsah fosforu zaujímá 21,3 % výměry ČR. Největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu na TTP se nachází v kraji Zlínském (34,3 %), Jihočeském (27,7 %) a v kraji Vysočina (25,2 %).

Průměrné hodnoty obsahu přístupného fosforu v půdách speciálních druhů pozemků jsou výrazně vyšší než na orné půdě. Chmelnice vykazují zásobu přístupného fosforu 301 mg/kg, ovocné sady 115 mg/kg a vinice 106 mg/kg. Nízký obsah fosforu se pohybuje v intervalu od 6,72 % (chmelnice) do 19,19 % (vinice).

Graf 2: Změny obsahu přístupného P na z. p. a spotřeba fosforečných hnojiv
Graf 2: Změny obsahu přístupného P na z. p. a spotřeba fosforečných hnojiv

Tab. 2: Hodnocení přístupného fosforu na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Cyklus zkoušení Zastoupení přístupného P dle kritérií hodnocení (%)
nízká vyhovující dobrá vysoká velmi vysoká
1981–1983 26,7 45,7 9,80 17,80 *
1984–1986 19,9 45,0 11,9 23,20 *
1987–1989 14,6 42,5 13,5 29,40 *
1990–1992 9,11 25,64 29,59 27,31 8,36
1993–1998 11,97 29,75 27,97 23,26 7,04
1999–2004 17,40 29,18 25,54 20,53 7,34
2005–2010 24,58 28,72 22,85 17,57 6,25
2011–2016 26,51 27,87 21,49 17,06 7,04
* od roku 1990 rozšíření a změna klasifikace na pět kategorií

Přístupný draslík

Obsah přístupného draslíku v orných půdách ČR je v rozmezí od 191 do 454 mg/kg, ve srovnání s minulým cyklem zkoušení se zásoba zvýšila o 13 mg/kg a činí v průměru 253 mg/kg. Zemědělská půda s nízkou zásobou draslíku, která potřebuje intenzivní hnojení, představuje 7,4 % výměry, vyhovující zásoba, která také potřebuje mírné dosycení touto živinou, dalších 27,8 % výměry. Naopak vysoká a velmi vysoká zásoba draslíku byla zjištěna na 23 % výměry. Přehled průměrných hodnot přístupného draslíku a podíl půd s nízkou, vysokou a velmi vysokou zásobou za územně správní celky a ČR je uveden v tabulce 3.

V rámci územně správních celků mají největší podíl ploch s nízkým obsahem kraje Jihočeský (13 %), Moravskoslezský (10,1%) a Plzeňský (9,7 %). Naopak kraj Ústecký vykazuje pouze 1,2 % výměry s nízkou zásobou draslíku a má zároveň největší podíl ploch s vysokou zásobou draslíku (65,1 %).

Průměrná hodnota přístupného draslíku na půdě trvalých travních porostů ČR je 231 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem činí 10,8 %, s vysokým a velmi vysokým obsahem 30 % výměry. V regionech je největší podíl TTP s nízkým obsahem draslíku v kraji Pardubickém (22,1 %), následují Jihočeský (18,6 %) a Středočeský (14 %) kraj.

U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného draslíku relativně vysoké: chmelnice 473 mg/kg, ovocné sady 342 mg/kg a vinice 335 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem se u těchto druhů pozemků pohybuje mezi 4,5–7 %.

Graf 3: Změny obsahu přístupného K na zemědělské půdě a spotřeba draselných hnojiv
Graf 3: Změny obsahu přístupného K na zemědělské půdě a spotřeba draselných hnojiv

Tab. 3: Hodnocení přístupného draslíku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Cyklus zkoušení Zastoupení přístupného K dle kritérií hodnocení (%)
nízká vyhovující dobrá vysoká velmi vysoká
1981–1983 10,4 31,3 34,8 23,5 *
1984–1986 10,7 29,9 34,0 25,4 *
1987–1989 10,9 29,0 33,4 26,7 *
1990–1992 3,43 17,60 48,75 18,72 11,51
1993–1998 5,73 23,60 48,54 13,83 8,29
1999–2004 8,81 31,37 44,13 10,00 5,70
2005–2010 6,75 28,64 45,14 11,85 7,60
2011–2016 7,00 27,08 43,69 12,31 9,89
* od roku 1990 rozšíření a změna klasifikace na pět kategorií

Přístupný hořčík

Obsah hořčíku v orné půdě se nachází v rozmezí od 140 do 289 mg/kg. Ve srovnání s předchozím cyklem zkoušení se jeho obsah v orných půdách ČR zvýšil o 5 mg/kg, přičemž průměrný obsah činí 191 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem činí 15,8 %, vysoký a velmi vysoký obsah představuje 16,89 % výměry (tab. 4).

V regionech vykazují největší podíl půd s nízkým obsahem hořčíku kraje Středočeský (25 %) a Pardubický (26 %), naopak největší podíl ploch s vysokou zásobou hořčíku má kraj Jihomoravský (52 %).

Průměrný obsah přístupného hořčíku v půdách trvalých travních porostů ČR činí
199 mg/kg. Půdy TTP vykazují oproti orným půdám výrazně lepší poměr zásobenosti hořčíkem. Podíl ploch s nízkou zásobou hořčíku činí jen 8,6 %, vysokou a velmi vysokou zásobu vykazuje 47,8 % výměry.

U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného hořčíku poměrně vysoké: vinice 316 mg/kg, chmelnice 307 mg/kg a ovocné sady 235 mg/kg. Nízký obsah hořčíku vykazují jen 4,9 % vinic, 9,8 % ovocných sadů a 7,1 % chmelnic.

Tab. 4: Hodnocení přístupného hořčíku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Cyklus zkoušení Zastoupení přístupného Mg dle kritérií hodnocení (%)
nízká vyhovující dobrá vysoká velmi vysoká
1981–1983 12,0 30,2 36,6 21,2 *
1984–1986 9,10 25,3 33,4 32,2 *
1987–1989 9,80 26,6 33,3 30,3 *
1990–1992 27,35 31,00 24,80 8,07 8,78
1993–1998 22,38 31,16 28,62 9,26 8,57
1999–2004 20,47 32,28 31,35 8,64 7,26
2005–2010 18,71 33,60 31,53 8,68 7,45
2011–2016 15,80 33,20 34,09 9,37 7,52
*  od roku 1990 rozšíření a změna klasifikace na pět kategorií

Přístupný vápník

Obsah přístupného vápníku v orných půdách České republiky se nachází v rozmezí od 1666 do 6021 mg/kg, rozdíly mezi kraji a okresy jsou vlivem velké půdní rozmanitosti ČR značné. Mezi jednotlivými kraji existují výrazné diference na úrovni téměř trojnásobku minima (na jedné straně kraj Vysočina 1666 mg/kg a na straně druhé kraj Ústecký 5759 mg/kg). Průměrný obsah přístupného vápníku na orné (tab. 5) půdě ČR činí 3051 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem vápníku je 7,77 %, vysoký a velmi vysoký obsah představuje 26,7 %.

Z regionů vykazuje největší podíl ploch s nízkou zásobou kraj Jihočeský (15,99 %) a kraj Vysočina (14,7 %), naopak v Ústeckém kraji je 72,9 % ploch s vysokou a velmi vysokou zásobou přístupného vápníku a v Jihomoravském dokonce více než 62 %.

Průměrný obsah přístupného vápníku na půdách trvalých travních porostů (2021 mg/kg) je nižší než u orné půdy. Podíl ploch s nízkou zásobou je u trvalých travních porostů téměř dvojnásobný, v porovnání s ornou půdou a činí 13,61 % výměry.

U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného vápníku výrazně vyšší než u orné půdy a TTP. Vinice, které jsou převážně situovány na vápenitých půdách Jihomoravského kraje, vykazují 7510 mg/kg vápníku, následují ovocné sady (3850 mg/kg) a chmelnice (3642 mg/kg).

Tab. 5: Hodnocení přístupného vápníku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Cyklus zkoušení Zastoupení přístupného Ca dle kritérií hodnocení (%)
nízká vyhovující dobrá vysoká velmi vysoká
1990–1992 3,21 29,11 37,96 17,23 12,49
1993–1998 2,81 29,48 38,09 16,97 12,64
1999–2004 5,33 37,36 31,21 13,94 12,16
2005–2010 6,61 39,43 28,26 13,14 12,53
2011–2016 7,77 39,18 26,33 13,60 13,10

Závěr

Současný stav půdní úrodnosti vyžaduje hospodaření, které by zastavilo úbytek živin a klesající půdní reakci. Návrat k osvědčenému střídání plodin, využívání dostupných organických hnojiv a pravidelné doplňování odčerpaných živin minerálními hnojivy, zapravování posklizňových zbytků, kompostů a odpovídající vápnění je jedinou možnou nápravou nevyhovujícího stavu půd České republiky.

Tab. 6: Porovnání vývoje obsahu přístupných živin v letech 1981–2016 podle kultury

Druh pozemku - kultura Cyklus zkoušení Přezkoušená výměra (ha) pH Vážené průměry přístupných živin (mg/kg)
P K Mg Ca
Orná půda 1990–1992 2 727 315 6,4 108 279 178 3 216
1993–1998 2 240 430 6,4 101 253 186 3 235
1999–2004 1 754 529 6,3 97 223 184 3 016
2005–2010 2 445108 6,2 90 239 185 2 999
2011–2016 2 210 830 6,2 90 253 191 3 051
Index2016/1990 81,1 96,9 83,3 90,7 107,3 94,9
Chmelnice 1990–1992 7 699 7,0 230 569 253 4 300
1993–1998 6 343 6,9 229 573 274 4 354
1999–2004 4 895 7,0 251 482 294 4 103
2005–2010 5 167 6,5 281 499 300 3 719
2011–2016 4 531 6,5 301 473 306 3 642
Index2016/1990 58,9 92,9 130,9 83,1 120,9 84,7
Vinice 1990–1992 10 157 7,3 129 414 357 7 794
1993–1998 6 861 7,3 111 360 349 8 029
1999–2004 5 071 7,3 103 324 340 8 076
2005–2010 10 487 7,3 111 349 342 8 429
2011–2016 9 032 7,2 106 335 316 7 510
Index2016/1990 88,9 98,6 82,2 80,9 88,5 96,4
Ovocné sady 1990–1992 21 417 6,7 143 428 266 4 621
1993–1998 14 021 6,8 126 390 287 4 803
1999–2004 8 411 6,8 131 362 283 4 436
2005–2010 15 780 6,5 114 349 260 4 272
2011–2016 15 540 6,4 115 341 235 3849
Index2016/1990 72,6 95,5 80,4 79,7 88,3 83,3
Trvalé travní porosty 1990–1992 348 529 6,0 77 213 213 2874
1993–1998 163 559 5,9 76 190 223 2812
1999–2004 302 496 5,7 78 204 211 2370
2005–2010 704 268 5,6 77 228 197 2153
2011–2016 257 830 5,5 70 231 199 2023
Index2016/1990 74,0 91,7 90,9 108,5 93,4 70,4

Cyklus zkoušení

Kritéria hodnocení pH na orné půdě (%)

<4,5

4,6–5,0

5,1–5,5

5,6–6,5

6,6–7,2

7,3–7,7

>7,7

extrémně kyselé

silně kyselé

kyselé

slabě kyselé

neutrální

alkalické

silně alkalické

1981–1983

5,30

11,50

16,00

34,20

24,70

8,30

5,30

1984–1986

4,10

9,20

14,30

35,20

28,70

8,50

4,10

1987–1989

3,10

7,40

12,80

35,00

30,90

10,80

3,10

1990–1992

1,22

4,17

9,71

36,44

34,59

13,72

0,15

1993–1998

1,39

4,74

10,61

40,12

28,47

14,36

0,31

1999–2004

1,28

5,36

12,59

43,52

22,50

14,03

0,73

2005–2010

0,65

5,75

17,84

43,99

18,13

13,56

0,09

2011–2016

0,90

6,93

18,28

40,69

18,49

14,59

0,08

Související články

Fungování formulovaných listových hnojiv YaraVita - Suspense nebo chelát na list?

06. 06. 2018 Ing. Tomáš Sláma; YARA Agri Czech Republic, s.r.o. Hnojení Zobrazeno 177x

Výživa a hnojení ječmene křemíkem

05. 06. 2018 Prof. Dr. Ing. Luděk Hřivna, Ing. Roman Maco, Ing. Veronika Zigmundová; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 235x

Nevyzpytatelné hnojení sírou u jarního ječmene

25. 04. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 335x

Hnojení ozimé řepky na jaře je důležité, ale také celkem složité

23. 04. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 486x

Hnojení jarního ječmene

23. 02. 2018 Ing. Jindřich Černý, Ph.D.; Prof. Ing. Jiří Balík, CSc., dr. h. c.; Ing. Martin Kulhánek, Ph.D.; Ing. Ondřej Sedlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze v Praze Hnojení Zobrazeno 1156x

Další články v kategorii Hnojení

Agro Aliance
AG NOVACHEM s.r.o.
DuPont CZ s.r.o.
Sumi Agro s.r.o.
Kniha Biologie a regulace plevelů  - Novinka 2018
DuPont
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
24%
6%
2%
18%
3%
46%
detail