Současný stav agrochemického zkoušení půd, vývoj obsahu přístupných živin a půdní reakce

12. 01. 2018 Ing. Michaela Smatanová, Ph.D.; Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský v Brně Hnojení Zobrazeno 5193x

Agrochemické zkoušení zemědělských půd (AZZP) je pravidelnou kontrolou stavu přístupných živin, půdní reakce a potřeby vápnění garantovanou státem, jejíž výsledky slouží vlastníkům a uživatelům zemědělské půdy.

V průběhu každého šestiletého cyklu je prozkoušena téměř celá výměra zemědělské půdy (z.p.) ČR, což ročně představuje více než 500 tisíc ha a odběr téměř 70 tisíc vzorků. Plocha pro odběr jednoho průměrného vzorku činí u orné půdy a trvalých travních porostů (TTP) 7–10 ha, u speciálních pozemků tj. chmelnic, vinic a ovocných sadů 2–3 ha.

Základní půdní vlastnosti jsou hodnoceny samostatně pro ornou půdu, vinice, sady, chmelnice a trvalé travní prosty, které však nebyly hodnoceny mezi roky 2014–2015. AZZP je prováděno podle zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění pozdějších předpisů, je metodicky a organizačně zabezpečováno Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským.

Sledované parametry a kritéria hodnocení obsahu živin

Půdní vzorky se analyzují výhradně v akreditované Národní referenční laboratoři ÚKZÚZ, je v nich stanovován obsah uhličitanů (CO₃^2-), půdní druh, obsah přístupného fosforu, draslíku, hořčíku a vápníku metodou Mehlich 3. Z výměnného pH a půdního druhu se počítá potřeba vápnění a provádí se rovněž výpočet zastoupení jednotlivých kationtů v sorpčním komplexu půdy z výsledků stanovení. Doplňujícím kritériem hodnocení stavu úrodnosti půdy je výpočet hmotnostního poměru draslíku ku hořčíku.

Výsledky obsahů živin a pH jsou hodnoceny podle kritérií daných vyhláškou č. 335/2017 Sb. a zahrnují pět kategorií. Kategorie nízký obsah vyjadřuje nedostatečnou zásobu v půdě a potřebu dohnojení chybějícími živinami. Vyhovující a dobrý obsah reprezentuje optimální zásobu, kterou je třeba hnojením udržovat a v případě ekonomických problémů je možné hnojení (pouze však při dobré zásobě) krátkodobě vynechat. Obsah vysoký a velmi vysoký je nadměrný a hnojení je v těchto případech nadbytečné a z ekologického hlediska až nežádoucí.

Plochy pro odběr půdních vzorků jsou lokalizovány zeměpisným souřadnicovým systémem jednotné trigonometrické katastrální sítě S-JTSK. Geografické zaměření odběrových ploch umožňuje provádět odběry půdních vzorků opakovaně z identických ploch a porovnat tak změny půdních vlastností mezi jednotlivými cykly.

Vývoj obsahu živin na zemědělské půdě ČR

Půdní reakce

Půdní reakce se v orných půdách pohybuje od 5,9 do 6,8 pH. Vývoj výměnné půdní reakce nemá již tak negativní trend, jako tomu bylo mezi lety 1995–2005, který vedl k prudkému okyselování zemědělské půdy. Průměrná hodnota půdní reakce v odběrovém cyklu 2011–2016 na orných půdách je 6,2 pH, přičemž součet podílu silně kyselých a kyselých půd je 26,11 % (tab. 1). Největší podíl kyselých orných půd se nachází v kraji Karlovarském (55,4 %), Jihočeském (50,6 %), následuje kraj Vysočina (48,3 %) a kraj Jihočeský (44,5 %).

Graf 1: Změny obsahu výměnné půdní reakce na z. p. a spotřeba vápenatých hnojiv

Tab. 1: Hodnocení výměnné půdní reakce na orné půdě - zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Přístupný fosfor

Průměrný obsah přístupného fosforu na orné půdě se pohybuje v rozmezí od 72 do 130 mg/kg a ve dvou odběrových cyklech zkoušení nedošlo ke změně průměrného obsahu přístupného P (90 mg/kg). Podíl orných půd s nízkým obsahem fosforu tvoří téměř 26,51 %, které je potřeba hnojit (tab. 2). Vysoký a velmi vysoký obsah je zastoupen na 24,64 % výměry. V regionech byl zjištěn největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu v kraji Karlovarském (43,1 %) a Plzeňském (42,3 %), následuje kraj Zlínský (30,8 %). Naopak největší podíl půd s vysokým a velmi vysokým obsahem fosforu má kraj Liberecký (50,36 %), Vysočina 30,82 % a Ústecký (29,24 %).

Průměrná hodnota přístupného fosforu u půd trvalých travních porostů je 70 mg/kg. Nízký obsah fosforu zaujímá 21,3 % výměry ČR. Největší podíl ploch s nízkým obsahem fosforu na TTP se nachází v kraji Zlínském (34,3 %), Jihočeském (27,7 %) a v kraji Vysočina (25,2 %).

Průměrné hodnoty obsahu přístupného fosforu v půdách speciálních druhů pozemků jsou výrazně vyšší než na orné půdě. Chmelnice vykazují zásobu přístupného fosforu 301 mg/kg, ovocné sady 115 mg/kg a vinice 106 mg/kg. Nízký obsah fosforu se pohybuje v intervalu od 6,72 % (chmelnice) do 19,19 % (vinice).

Graf 2: Změny obsahu přístupného P na z. p. a spotřeba fosforečných hnojiv

Tab. 2: Hodnocení přístupného fosforu na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Přístupný draslík

Obsah přístupného draslíku v orných půdách ČR je v rozmezí od 191 do 454 mg/kg, ve srovnání s minulým cyklem zkoušení se zásoba zvýšila o 13 mg/kg a činí v průměru 253 mg/kg. Zemědělská půda s nízkou zásobou draslíku, která potřebuje intenzivní hnojení, představuje 7,4 % výměry, vyhovující zásoba, která také potřebuje mírné dosycení touto živinou, dalších 27,8 % výměry. Naopak vysoká a velmi vysoká zásoba draslíku byla zjištěna na 23 % výměry. Přehled průměrných hodnot přístupného draslíku a podíl půd s nízkou, vysokou a velmi vysokou zásobou za územně správní celky a ČR je uveden v tabulce 3.

V rámci územně správních celků mají největší podíl ploch s nízkým obsahem kraje Jihočeský (13 %), Moravskoslezský (10,1%) a Plzeňský (9,7 %). Naopak kraj Ústecký vykazuje pouze 1,2 % výměry s nízkou zásobou draslíku a má zároveň největší podíl ploch s vysokou zásobou draslíku (65,1 %).

Průměrná hodnota přístupného draslíku na půdě trvalých travních porostů ČR je 231 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem činí 10,8 %, s vysokým a velmi vysokým obsahem 30 % výměry. V regionech je největší podíl TTP s nízkým obsahem draslíku v kraji Pardubickém (22,1 %), následují Jihočeský (18,6 %) a Středočeský (14 %) kraj.

U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného draslíku relativně vysoké: chmelnice 473 mg/kg, ovocné sady 342 mg/kg a vinice 335 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem se u těchto druhů pozemků pohybuje mezi 4,5–7 %.

Graf 3: Změny obsahu přístupného K na zemědělské půdě a spotřeba draselných hnojiv

Tab. 3: Hodnocení přístupného draslíku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Přístupný hořčík

Obsah hořčíku v orné půdě se nachází v rozmezí od 140 do 289 mg/kg. Ve srovnání s předchozím cyklem zkoušení se jeho obsah v orných půdách ČR zvýšil o 5 mg/kg, přičemž průměrný obsah činí 191 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem činí 15,8 %, vysoký a velmi vysoký obsah představuje 16,89 % výměry (tab. 4).

V regionech vykazují největší podíl půd s nízkým obsahem hořčíku kraje Středočeský (25 %) a Pardubický (26 %), naopak největší podíl ploch s vysokou zásobou hořčíku má kraj Jihomoravský (52 %).

Průměrný obsah přístupného hořčíku v půdách trvalých travních porostů ČR činí
199 mg/kg. Půdy TTP vykazují oproti orným půdám výrazně lepší poměr zásobenosti hořčíkem. Podíl ploch s nízkou zásobou hořčíku činí jen 8,6 %, vysokou a velmi vysokou zásobu vykazuje 47,8 % výměry.

U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného hořčíku poměrně vysoké: vinice 316 mg/kg, chmelnice 307 mg/kg a ovocné sady 235 mg/kg. Nízký obsah hořčíku vykazují jen 4,9 % vinic, 9,8 % ovocných sadů a 7,1 % chmelnic.

Tab. 4: Hodnocení přístupného hořčíku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Přístupný vápník

Obsah přístupného vápníku v orných půdách České republiky se nachází v rozmezí od 1666 do 6021 mg/kg, rozdíly mezi kraji a okresy jsou vlivem velké půdní rozmanitosti ČR značné. Mezi jednotlivými kraji existují výrazné diference na úrovni téměř trojnásobku minima (na jedné straně kraj Vysočina 1666 mg/kg a na straně druhé kraj Ústecký 5759 mg/kg). Průměrný obsah přístupného vápníku na orné (tab. 5) půdě ČR činí 3051 mg/kg. Podíl půd s nízkým obsahem vápníku je 7,77 %, vysoký a velmi vysoký obsah představuje 26,7 %.

Z regionů vykazuje největší podíl ploch s nízkou zásobou kraj Jihočeský (15,99 %) a kraj Vysočina (14,7 %), naopak v Ústeckém kraji je 72,9 % ploch s vysokou a velmi vysokou zásobou přístupného vápníku a v Jihomoravském dokonce více než 62 %.

Průměrný obsah přístupného vápníku na půdách trvalých travních porostů (2021 mg/kg) je nižší než u orné půdy. Podíl ploch s nízkou zásobou je u trvalých travních porostů téměř dvojnásobný, v porovnání s ornou půdou a činí 13,61 % výměry.

U speciálních druhů pozemků jsou průměrné hodnoty přístupného vápníku výrazně vyšší než u orné půdy a TTP. Vinice, které jsou převážně situovány na vápenitých půdách Jihomoravského kraje, vykazují 7510 mg/kg vápníku, následují ovocné sady (3850 mg/kg) a chmelnice (3642 mg/kg).

Tab. 5: Hodnocení přístupného vápníku na orné půdě
- zastoupení výměry mezi roky 1981–2016

Závěr

Současný stav půdní úrodnosti vyžaduje hospodaření, které by zastavilo úbytek živin a klesající půdní reakci. Návrat k osvědčenému střídání plodin, využívání dostupných organických hnojiv a pravidelné doplňování odčerpaných živin minerálními hnojivy, zapravování posklizňových zbytků, kompostů a odpovídající vápnění je jedinou možnou nápravou nevyhovujícího stavu půd České republiky.

Tab. 6: Porovnání vývoje obsahu přístupných živin v letech 1981–2016 podle kultury