Stavy porostů řepky a jarní doporučení pro hnojení

19. 02. 2026 Doc. Ing. David Bečka, Ph.D., Ing. Lucie Bečková, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 738x

Plochy řepky dlouhodobě klesají nejen v ČR, ale i ve většině zemí EU (graf 1). Kromě ekonomických důvodů je hlavní příčinou i restrikce řady účinných látek, a s tím související problémy s insekticidní ochranou. Jsou však některé státy EU, kde plocha řepky naopak mírně roste. Z velkých pěstitelů je to především Polsko, Rumunsko a Litva. V Rumunsku se jednalo především o skokové navýšení ploch v posledním roce (z 522 tis. ha v 2023/24 na 788 tis. ha v 2024/25).

V posledních letech je patrná i výnosová nestabilita. Vzhledem k výnosovým výkyvům nám kolísá i produkce řepkového semene. Dle USDA poklesla produkce EU řepky ozimé v marketingovém roce 2024/25 na 16,8 mil. t, a to vedlo k výraznému navýšení dovozu řepky do EU (7,9 mil. t). Běžně se dovozy řepky pohybují na úrovni 5,5–6 mil. t. Evropa potažmo i ČR řepku potřebují, aby se naplnila zpracovatelská kapacita výrobců potravinářského oleje a MEŘO.

Obr. 1: V důsledku sucha po zasetí vzcházela řada porostů na podzim 2025 nevyrovnaně a etapovitě

Řepková sezona 2025/26

Začátek řepkové sezony 2025/26 byl částečně ovlivněn zpožděnou sklizní obilních předplodin. Nebyl tedy pro zakládání porostů tak velký časový prostor jako v roce 2024. Co však bylo pro oba roky společné a téměř už se stává pravidlem, bylo sucho po zasetí. Řada porostů tak měla problémy se vzcházením. Velmi často řepky vzcházely etapovitě a nerovnoměrně. Vše ještě zhoršovali dřepčíci, kterých bylo oproti předchozímu roku opět více. Naštěstí se v takové míře nerozšířili další podzimní škůdci jako zápředníček, mšice apod.

Při našich podzimních inventarizacích napříč odrůdovými pokusy po celé republice byl stav řepek před zimou většinou dobrý (mapa 1). Zvláště v moravské části jsme pozorovali více ploch etapovitě a nevyrovnaně vzešlých (obr. 1). Průběh podzimní vegetace, stejně jako začátek zimy, byly však příznivé. S výjimkou krátkodobého ochlazení začátkem 2. poloviny listopadu jsme až do Vánoc měli vegetačně ideální počasí. I slabší a nevyrovnané porosty se tak vylepšily a zapojily.

Pokud bychom měli v delším časovém měřítku hodnotit celkový stav řepek na 10 lokalitách s odrůdovými pokusy (tab. 1), můžeme konstatovat, že se jedná o průměrný stav před zimou. Napočítali jsme sice o něco menší počty rostlin (35,9 rostlin/m²) a po zvážení zjistili mírně nižší hmotnost čerstvých kořenů a listů (264 resp. 1397 g/m²), ale naopak délka kořenů (19,5 cm) byla lehce nad průměrem, což bylo způsobeno nedostatkem půdní vláhy v 1. polovině podzimu.

Příchod „Ladovské zimy“ začátkem nového roku s sebou přinesl výrazné ochlazení, ale naštěstí i přívaly sněhu. Porosty byly díky sněhové pokrývce uchráněny před mrazy, které klesaly v nížinách až k -20°C.

Tab. 1: Meziroční porovnání růstových ukazatelů u řepky ozimé před nástupem zimy (podzim 2021–25), průměr všech odrůdových pokusů ČZU (10 lokalit)

Začátek jarní vegetace

Vzhledem k výnosovým zklamáním za poslední 2 roky, bude snaha se opět vrátit k vyšším a tím i ekonomicky rentabilním výnosům. S čím si budeme muset na jaře poradit, budou především povětrnostní podmínky a pak tlak škůdců, kteří nejvíce ovlivňují výnosy. Jarní agrotechnika bude také hodně ovlivněna snahou ušetřit při pěstování této velmi nákladné plodiny. Ještě více než jiné roky bude záležet na správném načasování jednotlivých vstupů a jejich maximální efektivnosti.

O tom, jaký bude průběh jarní vegetace můžeme jen spekulovat. Ale poslední roky nám ukázaly, že jaro se zpravidla otevírá brzy, zima se však v periodách (včetně těch mrazových) často vrací a k tomu se potýkáme s nedostatkem srážek. Proto bude základem správně a včas řepku pohnojit nejen dusíkem (N), ale i jinými prvky a zvládnout tlak jarních škůdců.

Graf 1: Vývoj sklizňových ploch řepky (tis. ha) v letech 2014/15–2024/25 a změna za toto období v % u hlavních pěstitelů řepky v EU

Graf 2: Výnos semen (t/ha) u vybraných odrůd řepky ozimé, průměr let 2022/23–2024/25

Racionální přístup k hnojení dusíkem

Efektivita N hnojení je výrazně limitována vláhovými poměry. V podmínkách jarního sucha dochází k akumulaci N_min v povrchové vrstvě půdy a k omezení jeho příjmu kořenovým systémem. To vede k nízkému příjmu N rostlinami při současných vysokých hodnotách půdního N_min. Následné srážky mohou pak způsobit jeho náhlé zpřístupnění, zmlazení porostů a nežádoucí prodloužení kvetení. Zmlazení porostů je vždy negativní jev, který ovlivňuje jednotnost dozrávání, výši výnosových ztrát, sklizňovou vlhkost a v konečném důsledku také výsledný výnos. Z tohoto důvodu je zásadní včasná aplikace N, kdy je v půdě ještě dostatek vláhy a rostliny ho jsou schopny, stejně jako i jiné živiny, efektivně využít.

Většina území naší republiky se poslední 2 roky potýkala s jarním suchem. Jak je zřejmé z tabulky 2, rostliny, u kterých jsme ve 4 dávkách aplikovali 140, resp. 200 kg N/ha, měly v době jarních odběrů obsah N v sušině jen 2–3 % (běžně má být 5–5,5 %). Tento obsah odpovídá silnému–velmi silnému nedostatku. Současně jsme při půdních analýzách zjistili, vysoké–velmi vysoké obsahy N_min v půdě. Dusík tedy zůstal v povrchových vrstvách půdy a v důsledku dlouhodobé absence srážek větších než 5 mm se vůbec nedostal do půdního profilu. To je bohužel velmi častý jev, o kterém se mnoho nemluví. Hnojivo je naaplikováno, nás to stojí vysoké náklady, a přitom rostliny jsou podvyživené.

A nejedná se jenom o N, ale i další živiny. Rostliny za tohoto stavu nenasadí tolik větví, zkracuje se jejich délka a dochází k redukci generativních orgánů. Pokud jsou ještě k tomu slabé kořeny z podzimu, dochází k masivním opadům, jako na jaře 2025.

Průběh srážek těžko ovlivníme, ale můžeme na tuto situaci adekvátně reagovat časnějšími termíny aplikace N a volbou hnojiv s nitrátovou formou, která je v půdním profilu mobilnější než forma amonná.

Současně řepky N často přehnojujeme a nezohledňujeme vliv odrůdy. Pokud bychom vycházeli z odběrového normativu, že na každou 1 t výnosu je potřeba 50 kg N, tak bychom při současných průměrných výnosech kolem 3 t/ha vystačili se 150 kg N/ha. A to nepočítáme N, který se uvolní mineralizací. Mineralizací půdní organické hmoty se v průběhu vegetace uvolňuje přibližně 50–100 kg N/ha, což i na vysoce bonitních půdách pokrývá sice jen třetinu celkové potřeby plodiny, ale i s tímto N bychom měli kalkulovat. Velmi často jsou sice porosty dobře nahnojené, mnohdy až přehnojené N, ale pak narážíme na další negativní faktory (sucho, mrazy, škůdci, nevyrovnaná výživa apod.), které nám snižují celkový potenciál výnosu. Proto bychom měli ubrat na N a více se zaměřit na další agrotechnické operace jako jsou prevence proti stresu a vyrovnané hnojení (především síra, bór a další mikroprvky).

Jak je z našich pokusů s vybranými odrůdami patrné, jsou mezi nimi rozdíly ve využití dusíku (graf 2). Mezi dávkou 140 a 200 kg N/ha není zase až tak velký výnosový rozdíl. Je potřeba však zmínit, že se jedná na této lokalitě o vyšší půdní bonitu a lze předpokládat, že na chudších půdách by tento rozdíl byl větší. Polotrpasličí odrůdy (PX131) reagují na navýšení dusíkatého hnojení menší výnosovou odezvou, a lze je tedy pěstovat při nižších dávkách N. A to ještě ušetříme za regulátory růstu, které u těchto odrůd nepřinášejí požadovaný efekt. Stejně tak některé odrůdy (např. LG Ambasador) mají stejný výnos jak při 140, tak při 200 kg N/kg ha. Nemá tedy význam je zbytečně N přehnojovat. Bohužel nemáme podrobné výsledky u všech odrůd, nehledě na skutečnost velmi rychlé obměny odrůd. Každopádně mezi odrůdami jsou rozdíly ve využití N.

Tab. 2: Hodnoty N_min v půdě a obsah N v sušině nadzemní biomasy u dusíkem různě hnojených variant (jaro 2024, 2025)

Pozn.: hodnocení N_min: VN - velmi nízký, V - vysoký, VV - velmi vysoký, procentické hodnocení N v sušině: pod 60 % velmi silný nedostatek, 60,1–70 % silný nedostatek, 70,1–90 % nedostatek

Jak hnojit řepky na jaře

Vzhledem k dlouhé podzimní vegetaci a částečné vegetaci i během zimy, lze na jaře očekávat nízké hodnoty N_min. Záleží však na předplodině, bonitě půd a stavu porostů. Proto by stanovení obsahu N_min v půdě mělo představovat klíčový diagnostický nástroj pro optimalizaci první jarní dávky N. Při hodnotách N_min pod 10 ppm (odpovídá 45 kg N/ha) se dávka N nesnižuje, zatímco vyšší hodnoty umožňují korekci plánovaného hnojení. Výnosová odezva na N_min je dále ovlivněna hustotou porostu, přičemž optimální reakce je dosahována u středně hustých porostů, zatímco řídké anebo naopak přehoustlé řepky vykazují nižší využití aplikovaného dusíku. Nedílnou součástí jarního hnojení je i síra a mikroprvky. Jejich deficit může výrazně snížit celkovou efektivitu N hnojení.

Volba formy N se řídí termínem otevření jara, půdními vlastnostmi a stavem porostu. Pokud začneme s hnojením koncem února až začátkem března, kdy můžeme očekávat ještě návrat zimy, použijeme hnojivo DASA či jiná hnojiva s vyšším podílem amonného či amidického dusíku (močovina, Sulfammo, Sulfan anebo stabilizované formy Ensin, Alzon NeoN, UREAstabil aj.). Ideálně pokud v 1., ev. 2. dávce dodáme rostlinám současně s N i S. Na jaře bychom měli hnojit sírou v dávce 30–40 kg/ha.

Pokud se jaro otevře později, pak jsou lepší volbou ledky, kde je vyšší podíl nitrátové formy. Ledky vykazují rychlejší účinek a jsou vhodné do chladných a zamokřených půd, anebo naopak za sucha. Také v případě většího omrznutí listů jsou vhodnější ledky, které rychleji zregenerují porosty. Při časném otevření jara (únor) regenerační dávku rozdělíme na 2 s odstupem asi 14 dnů (40 kg/ha N + 60 kg/ha N). Při otevření jara po polovině března dávky spojíme a hnojíme jednorázově 100 kg/ha N.

Po plném obnovení zeleně aplikujeme produkční dávku nejčastěji v množství 60 kg N/ha. Pokud přetrvávají mrazy, je lépe použít opět ledky. Jinak jsou vhodná především tekutá hnojiva DAM 390 či lépe SAM. Hnojivem SAM dodáme i síru (5 %). Pokud je dlouhotrvající sucho, je vhodné stabilizovat tekutá hnojiva inhibitory ureázy.

Dusíkaté hnojení završíme kvalitativní dávkou (30 kg/ha N) v období butonizace až počátku kvetení. Tato dávka je často podceňovaná, má však velký význam na výnos a kvalitu semen. Velmi dobré výsledky máme i s dusíkatým přihnojením v době kvetení řepky. Lze rozpustit 10 kg močoviny do 200 l postřikové jíchy, nebo použít hnojivo Lovo CaN (400 l/ha) či koncentrovanější Lovo CaN T (200 l/ha). Výhodou LovoCanů je i obsah vápníku, který podporuje metabolickou aktivitu, stabilitu pletiv a enzymatické procesy. Vápník nám však znemožňuje tank mixy LovoCanů s fungicidy a dalšími přípravky z důvodů možného vysrážení.

Jak hnojit bórem?

Bór je velmi důležitou živinou potřebnou pro dobré přezimování a na jaře pro vývin prašníků, tvorbu pylu a opylení. Bór je nejlépe přijatelný přes kořeny. Proto bychom se měli zaměřit i na pevná hnojiva s obsahem bóru (NPK s bórem, síran amonný nebo ledek s bórem). U listových aplikací ve formě borethanolaminu je přijatelnost bóru poměrně nízká a pohybuje se na úrovni kolem 25 %. Bór je také živinou, která se v rostlině pomalu pohybuje. Pokud je na jaře sucho, zpomalí se transpirační proud, bór se nedostane do vrcholových částí rostlin a nastanou problémy s tvorbou generativních orgánů a s opylením. To byl i případ velkých opadů a nekvetoucích řepek na jaře 2025. Z výsledků listových analýz proto také vyšel v rostlinách velmi silný nebo silný nedostatek bóru.

Problémy s aplikací bóru jsou i s ohledem na jeho vysoké pH, což nám komplikuje tvorbu tank mixů s insekticidy. Při vyšším pH se účinnost insekticidů snižuje, resp. zkracuje. Proto se tyto aplikace oddělují, větší priorita se dává aplikaci insekticidů a bór je často upozaděn. Vznikají tak u řepek problémy s jeho nedostatečnou výživou bórem.

Novinkou a příznivou zprávou letošního roku, sice zatím ještě v registračním řízení, je zcela nová formulace bóru v podobě organické směsi bor-glycerolu (přípravek Folit UNIbor), která má nižší pH a lze ji aplikovat společně s insekticidy. Výhodou je i vyšší přijatelnost bóru v této formulaci. Bór tak můžeme aplikovat v menších dávkách s každým jarním postřikem, což je pro rostliny výhodnější.

Souhrnné doporučení

Do jarní vegetace vstupujeme s cílem prolomit výnosové prokletí posledních let a dosáhnout u ozimé řepky vyšších výnosů. Hlavními riziky na jaře jsou: povětrnostní podmínky, sucho, problémy s příjmem živin a škůdci. Budeme také více než jiné roky hledat úspory v pěstitelské technologii. Vzhledem k vysokým nákladům na N hnojení bude klíčové racionální hnojení tímto prvkem.

Účinnost N hnojení je silně limitována jarním suchem a celkově vyrovnanou výživou. Proto je nutné zohledňovat obsahy půdního N_min, celkový stav a kondici porostů, odrůdové rozdíly a nepřehnojovat, ale naopak posílit vyváženou výživu včetně síry, bóru a dalších mikroprvků. Zásadní bude správné načasování N hnojení a jeho forma. Abychom zabránili opadům generativních orgánů a podpořili opylení, nesmíme zapomínat na bór. Nová formulace bóru v podobě organické směsi bor-glycerolu umožňuje s ohledem na nízké pH tank-mixy s insekticidy a celkově jeho větší přijatelnost.