BASF
BASF
BASF

AGRA

Vliv hnojení na produkci píce jetelotravních směsí s příměsí netradičních jetelovin

08. 07. 2024 Ing. Ivana Frei, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 266x

Celkový obsah dusíku v orniční vrstvě půd v České republice se pohybuje v rozmezí 0,1 až 0,2 %, může však kolísat ve značném rozmezí (0,03–0,5 %). To znamená, že se v ní vyskytuje asi 3 000–9 000 kg N/ha, ale jenom 1–2 % jsou dostupné rostlinám ve formě NH+4 a NO-3. Obsah minerálního dusíku v půdě se v současné době stal dobrým kritériem pro optimalizaci hnojení (Prchalová, Klement, 2013), což je důležité kritérium při pěstování jetelotravních směsí určených k produkci píce.

Albíit

Intenzívně využívané porosty mohou mít až 4× vyšší odběr živin než travní porosty využívané extenzivně. Potřeba živin se liší podle intenzity využívání porostu a podle druhového složení porostu. Jak uvádí Hejduk (2014), v dnešní době je snahou snižovat vysokou potřebu hnojení dusíkem, a s tím spojené náklady, a zároveň snižovat jeho nežádoucí úniky do životního prostředí (vyplavováním nitrátů, denitrifikací). Odběr živin z půdy se u travních a jetelotravních porostů pohybuje okolo 21 kg N, 3 kg P a 20 kg K/t sena. Proto má zastoupení jetelovin, zejména v intenzívně využívaných porostech, svůj velký význam.

U travních porostů bez jetelovin nebo s nízkým podílem jetelovin do 10 % se doporučené dávky hnojení při intenzivním využívání porostů pohybují okolo 220 kg/ha a doporučená dávka hnojení N se snižuje v průměru o 30 kg/ha na každé 10% snížení zastoupení trav a navýšení podílu jetelovin.

Nejčastěji využívané jeteloviny u nás jsou vojtěška setájetel luční, ale do jetelotravních směsí lze využít také další druhy jetelovin včetně těch méně tradičních.

Netradiční jeteloviny ve směsích

V roce 2020 byl na pokusných plochách v Troubsku založen pokus, kde byl hodnocen vliv hnojení na výnos a kvalitu píce u tří směsí trav a jetelovin (tab. 1). Jako jeteloviny byly využity vičenec ligrus, štírovník růžkatý a vojtěška srpovitá. Pokus byl založen metodou znáhodněných bloků ve třech opakováních. Byly hodnoceny dvě varianty: nehnojená kontrola, kde nebylo provedeno žádné hnojení a hnojená varianta, kde bylo provedeno hnojení na jaře v 1. a ve 2. užitkovém roce, tj. v dubnu roku 2021 a v roce 2022 v dávkách: 333 kg LAV (27 % N)/ha, 177 kg superfosfát (17 % P)/ha a 99,5 kg draselná sůl (60 % K)/ha. Celková dávka živin byla 90 kg N, 30 kg P a 60 kg K/ha.

V roce založení byly porosty ošetřovány plevelnými sečemi a v užitkových letech byly provedeny tři seče v termínech: 3. 6., 3. 8. a 21. 9. 2021 a 23. 5., 28. 7. a 1. 9. 2022. V každém roce sledování a hodnocení vysetých směsí byly provedeny odběry vzorků pro vyhodnocení výnosu zelené hmoty a kvality píce. Hodnotila se sušina, dusíkaté látky (organicky vázáný dusík i veškerý dusík), vláknina, tuk, popeloviny, vodorozpustné cukry, ADF, NDF, makroprvky a mikroprvky.

Tab.1: Složení travních směsí

Směs č. 1

%

Směs č. 2

%

Směs č. 3

%

jílek vytrvalý Jaran

30

ovsík vyvýšený Arone

30

jílek vytrvalý Jaran

30

lipnice luční Struga

50

kostřava luční „Rožnovská“

50

lipnice luční Struga

40

Vvičenec ligrus Višňovský

20

štírovník růžkatý Tenor

20

vojtěška měňavá Kometa

30

Výnosy zelené hmoty

U nehnojené varianty se výnosy v 1. užitkovém roce v 1. seči pohybovaly od 28,47 do 35,80 t/ha, ve 2. seči od 3,37 do 6,83 t/ha a ve 3. seči od 1,97 do 3,87 t/ha. Ve všech sečích, a tedy celkové roční produkci, byl dosažen nejvyšší výnos u směsi č. 1. V celkové roční produkci se výnosy pohybovaly od 33,8 do 46,5 t/ha. Ve 2. užitkovém roce se výnosy pohybovaly v 1. seči od 2,83 do 9,53 t/ha, ve 2. seči od 0,17 do 1,83 t/ha a ve 3. seči od 1,10 do 1,47 t/ha. V 1. seči byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 3. Ve 2. a ve 3. seči byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 1. V celkové roční produkci zelené hmoty 2. užitkového roku se výnosy pohybovaly od 4,10 do 11,63 t/ha a nejvyšší výnos byl zaznamenán u směsi č. 3, která překonala ostatní zkoušené směsi.

U hnojené varianty se výnosy v 1. užitkovém roce v 1. seči pohybovaly od 41,77 do 46,77 t/ha, ve 2. seči od 4,87 do 8,70 t/ha a ve 3. seči od 1,93 do 4, t/ha. V 1. seči byl dosažen nejvyšší výnos u směsi č. 1. Ve 2. a 3. seči byl nejvyšší výnos zjištěn u směsi č. 3. V celkové roční produkci se výnosy pohybovaly od 49,20 do 57,83 t/ha a nejvyšší výnos byl dosažen směsí č. 1. Ve 2. užitkovém roce se výnosy pohybovaly v 1. seči od 7,70 do 15,40 t/ha, ve 2. seči od 0,53 do 2,07 t/ha a ve 3. seči od 1,30 do 2,23 t/ha. V 1. a 3. seči byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 3, ve 2. seči byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 1. V celkové roční produkci zelené hmoty 2. užitkového roku se výnosy pohybovaly od 10,27 do 19,57 t/ha a nejvyšší výnos byl zaznamenán u směsi č. 3, která překonala ostatní zkoušené směsi.

Grafy 1 a 2 znázorňují výši výnosů zelené hmoty jak hnojené, tak nehnojené varianty v 1. užitkovém roce (2021) a v 2. užitkovém roce (2022). Hnojená varianta v 1. užitkovém roce zvýšila výnos zelené hmoty oproti nehnojené variantě od 24 % (směs č. 1) do 45 % (směs č. 2). V 2. užitkovém roce se výnos zelené hmoty hnojené varianty oproti variantě nehnojené několikanásobně zvýšil. U směsi č. 2 až o 150 %.

Graf 1: Výnosy zelené hmoty 1. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty
Graf 1: Výnosy zelené hmoty 1. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty

Graf 2: Výnosy zelené hmoty 2. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty
Graf 2: Výnosy zelené hmoty 2. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty

Výnosy sena

U nehnojené varianty se výnosy v 1. užitkovém roce v 1. seči pohybovaly od 7,48 do 9,06 t/ha, ve 2. seči od 1,05 do 2,68 t/ha a ve 3. seči od 0,77 do 1,06 t/ha. V 1. seči byl dosažen nejvyšší výnos u směsi č. 3. Ve zbývajících sečích byl nejvyšší výnos zaznamenán u směsi č. 1. V celkové roční produkci se výnosy pohybovaly od 9,71 do 12,19 t/ha. Nejvyšší výnos byl dosažen směsí č. 3, která překonala ostatní zkoušené směsi, s výjimkou směsi č. 1. Ve 2. užitkovém roce se výnosy pohybovaly v 1. seči od 0,76 do 2,31 t/ha, ve 2. seči od 0,07 do 0,40 t/ha a ve 3. seči od 0,31 do 0,45 t/ha. V 1. a 3. seči byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 3. Ve 2. seči byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 1. V celkové roční produkci sena 2. užitkového roku se výnosy pohybovaly od 1,16 do 2,85 t/ha a nejvyšší výnos byl zaznamenán u směsi č. 3, která překonala ostatní zkoušené směsi.

U hnojené varianty se výnosy v 1. užitkovém roce v 1. seči pohybovaly od 9,30 do 10,79 t/ha, ve 2. seči od 1,95 do 3,12 t/ha a ve 3. seči od 0,62 do 1,26 t/ha. V 1. seči byl dosažen nejvyšší výnos u směsi č. 1. Ve 2. a 3. seči směsí č. 3. V celkové roční produkci se výnosy pohybovaly od 12,34 do 14,79 t/ha a nejvyšší výnos byl dosažen směsí č. 1. Ve 2. užitkovém roce se výnosy pohybovaly v 1. seči od 1,94 do 4,79 t/ha, ve 2. seči od 0,14 do 0,59 t/ha a ve 3. seči od 0,31 do 0,96 t/ha. Ve všech sečích, a tedy i v celkové roční produkci sena, byl nejvyšší výnos dosažen směsí č. 3, která překonala ostatní zkoušené směsi. Výnosy v celkové roční produkci sena 2. užitkového roku se pohybovaly od 2,41 do 6,34 t/ha.

Grafy 3 a 4 znázorňují výnosy sena jak hnojené, tak nehnojené varianty v 1. užitkovém roce (2021) a v 2. užitkovém roce (2022). Hnojená varianta v 1. užitkovém roce zvýšila výnos sena oproti nehnojené variantě od 18 % (směs č. 3) až do 29 % (směs č. 1). V 2. užitkovém roce se výnos sena hnojené varianty oproti variantě nehnojené zvýšil u směsi č. 1 až o 93 %.

Graf 3: Výnosy sena 1. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty
Graf 3: Výnosy sena 1. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty

Graf 4: Výnosy sena 2. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty
Graf 4: Výnosy sena 2. užitkového roku z hnojené a nehnojené varianty

Kvalita píce

Základními porosty s pícninářským využitím jsou louky a pastviny. Tyto porosty svou živinovou, biologickou a pícninářskou hodnotou tvoří základ pro vývoj zvěře, její zdravotní odolnost a reprodukci (Mohelský, 2020). Pěstovaní jetelotravních směsí, případně vojtěškotravních směsí, sebou nese množství výhod. Jak uvádí Skládanka a kol. (2014), je to jejich vyvážený obsah cukrů (trávy) a dusíkatých látek (jeteloviny), lepší pokryvnost půdy a tím i odolnost proti zaplevelení. Alternace druhů v případě nepříznivých povětrnostních podmínek umožní do určité míry stabilizovat produkci v jednotlivých užitkových letech, u porostů je rovněž vyšší odolnost drnu vůči zátěži a vyšší odolnost proti poléhání.

Volba složení porostů je daná podmínkami stanoviště a využitím. Jak uvádí Šantrůčková (2014), při zakládání je nutné prověřit, co je možné v daných ekologických poměrech s úspěchem pěstovat. Rozhodující jsou fyzikální a chemické vlastnosti půdy, nezanedbatelný vliv mají ale i povětrnostní podmínky, zejména průměrné roční teploty a úhrny srážek. V oblastech, kde převládá evapotranspirace nad srážkami, vznikají v půdách málo rozpustné uhličitany a posouvá se pH, což ovlivňuje obsah i přísun živin potřebných pro rozvoj rostlin. Proto se náš výzkum zaměřil na pěstování a využití minoritních druhů, vhodných pro pěstování v suchých oblastech s využitím hnojení.

Hnojení vysetých směsí našeho pokusu zvýšilo jak produkci zelené hmoty, tak i produkci sena. Z hlediska kvality píce (tab. 2 a 3) dle laboratorních rozborů z 1. seče hnojení zvýšilo obsah dusíkatých látek a tuku v zelené hmotě.

Zelená píce je objemovým krmivem s vyšším obsahem vody. Její nutriční hodnotu ovlivňuje nejen hnojení, ale i botanické složení, fenofáze v období sklizně, a zejména stanovištní a klimatické podmínky (Ryant, Skládanka, 2004). Na výši výnosu měl proto mimo hnojení výrazný vliv i úhrn srážek v období leden–září, kdy v roce 2022 spadlo o 31,5 % méně srážek (325,6 mm) oproti roku 2021 (474,8 mm). Vyšší úhrn srážek ovlivňuje růst trav a bylin, nižší úhrn srážek naopak podporuje růst jetelovin.

Tab. 2: Kvalita píce z 1. seče v roce 2021

Směs

NL

ADF

NDF

Tuk

Cukry

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

Směs č. 1

8,31

9,09

30,23

30,56

57,14

57,19

1,42

1,42

12,46

12,86

Směs č. 2

6,65

10,38

28,52

29,91

56,32

54,84

1,20

1,60

17,24

12,97

Směs č. 3

9,92

11,75

33,87

34,5

62,43

60,88

1,86

1,34

13,43

14,68

Tab. 3: Kvalita píce z 1. seče v roce 2022

Směs

NL

ADF

NDF

Tuk

Cukry

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

nehnojená

hnojená

Směs č. 1

11,38

14,15

28,93

30,87

52,74

53,87

1,53

2,05

13,26

10,35

Směs č. 2

10,8

13,42

30,14

29,22

55,81

55,67

1,86

2,4

12,8

17,35

Směs č. 3

10,21

11,53

34,15

33,93

60,35

63,45

1,58

1,87

10,7

13,65

Závěry

Pěstování jetelotravních směsí do značné míry řeší výživu travní složky dusíkem, čímž se snižují náklady na hnojení. Čím je ve směsi vyšší podíl jetelovin, tím jsou náklady na hnojení v roce založení a v 1. užitkovém roce nižší. Dle Poulíka (2005), když směs tvoří 60–80 % jetelovin, není hnojení dusíkem v roce založení a v 1. užitkovém roce potřebné, neboť tuto živinu zabezpečuje jetelovinový komponent, který dokáže svým mohutným kořenovým systémem čerpat živiny i z hlubších vrstev půdy a zároveň prostřednictvím symbiózy s hlízkovými bakteriemi na kořenech je schopen převážnou část dusíku (75–90 %) opatřit ze vzduchu. Výjimku tvoří zesláblé porosty po sklizni krycí plodiny nebo po přezimování, které lze hnojit nižší dávkou dusíku pro podporu travního komponentu. Jetelovinový komponent z porostu začíná ustupovat od 2. užitkového roku a hnojení v této době podporuje odnožování travní složky.

Dle závěrů Hakla (2021) má vyšší frekvence sečí vliv na zvyšující se kvalitu píce, s čímž souvisí i intenzita doplňovaní živin. Hnojení zároveň ovlivňuje podíly jednotlivých porostních skupin v porostu (trávy, jeteloviny, byliny, plevele). Na druhou stranu, při vyšší frekvenci sečí a nehnojení porostu dochází ke snižování výnosů jak zelené hmoty, tak i sena.

1. užitkovém roce (v hnojené i nehnojené variantě) se v našem pokusu ve výnosech zelené hmoty a sena nejlépe projevila směs č. 1, se složením jílek vytrvalý Jaran, lipnice luční Struga a vičenec ligrus Višňovský. Úspěch této směsi je v přítomnosti jitrocele kopinatého, který sice nebyl součástí vyseté směsi, ale objevil se v porostu z půdní semenné banky z pokusů minulých let. V 2. a 3. seči (tj. v měsících s nižším či nízkým úhrnem srážek) vytvořil oproti trávám velké množství biomasy. Druhou směsí v 1. užitkovém roce ve výnosu zelené hmoty a sena byla jetelotravní směs č. 3 se složením ovsík vyvýšený Arone, kostřava luční Rožnovská a štírovník růžkatý Tenor. Výnosy hnojené i nehnojené varianty výrazně ovlivnila přítomnost ovsíku, který při dostatečném množství živin v půdě vytváří velké množství biomasy. Ve 2. užitkovém roce se nejlépe projevila v hnojené i nehnojené variantě ve výnosech zelené hmoty a sena směs č. 3, což je dáno zesílením kořenového systému a stabilizací vyrostlých rostlin. Druhou směsí s nejvyšším výnosem byla v nehnojené variantě směs č. 3 a v hnojené variantě směs č. 1.

Odběr živin travních porostů dle Ryanta a Skládanky (2004) je značně závislý i na množství sklizené píce a úrovni hnojení. Při produkci 7 t sena/ha odebere travní porost 130 až 150 kg N, 25–30 kg P a 150–180 kg K. Množství, složení a forma hnojiva je odvislá od vláhových podmínek, druhu půdy, druhového složení hnojeného porostu a termínu hnojení na podzim nebo časně zjara. Potřeba hnojení dusíkem je významná zejména pro travní druhy. Bez dostatečné zásoby draslíku a fosforu v půdě se význam hnojení dusíkem snižuje. Proto má z hlediska výnosů hnojení porostů určených pro pastvu nebo seč na seno v suchých oblastech svůj význam. Zároveň je ale potřeba myslet na to, že vliv hnojení silně dopadá na změnu botanického složení, a tím pádem i na procentuální zastoupení jednotlivých porostních skupin, což se přímo projeví také na změnách výnosu.

Sklizeň jetelotravních směsí
Sklizeň jetelotravních směsí

Štírovník růžkatý
Štírovník růžkatý

Vičenec ligrus
Vičenec ligrus

Seznam literatury je dostupný u autorů.

Výsledek vznikl z institucionální podpory MZE-RO1724 a příspěvek byl zpracován za podpory projektu „Národní program konzervace a využívání genetických zdrojů rostlin a agrobiodiversity“, Jeteloviny a ostatní pícniny, VÚP Troubsko 51834/2017-MZE-17253/6.2.2.

Ing. Ivana Frei, Ph.D.2, Mgr. Helena Hutyrová1, Ing. Zuzana Kubíková, Ph.D.2, Ing. Daniela Knotová, Ph.D.2
1
Výzkumný ústav pícninářský, spol. s r. o., Troubsko, 2Zemědělský výzkum, spol. s r. o., Troubsko
foto: H. Hutyrová

Související články

Potenciál odrůdy čiroku Ruzrok pro zelené biofumigační hnojení

10. 07. 2024 Ing. Jiří Hermuth, Doc. Dr. Ing. Jaroslav Salava; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 301x

Listová hnojiva a novinky od společnosti Innvigo

10. 06. 2024 Ing. Jaromír Šuk; INNVIGO Agrar CZ s.r.o. Hnojení Zobrazeno 278x

Vliv organických hnojiv na erozní parametry půdy

03. 06. 2024 Ing. Martin Císler; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 520x

Specifika hnojení jarního ječmene

16. 05. 2024 Ing. Jindřich Černý, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 552x

Další články v kategorii Hnojení

detail