Vliv hnojení statkovými a minerálními hnojivy na odezvu přístupného fosforu a draslíku

15. 03. 2025 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Národní centrum zemědělského a potravinářského výzkumu, v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 440x

Polní výživářský pokus v Praze-Ruzyni patří mezi nejstarší stacionární polní pokusy v České republice a svým významem se řadí mezi dlouhodobé pokusy provozované v Evropě i ve světě. Tyto pokusy byly založeny v roce 1955 a první sklizně proběhly v roce 1956. Zprvu byl pokus na 9 honech, současně je na 4 honech. Na každém honu jsou pokusné parcely s rozdílnými variantami statkového a minerálního hnojení. Významné jsou kontrolní varianty, kde za více než 40 let nebylo aplikováno žádné hnojivo, nebo kde byla používána pouze průmyslová či statková hnojiva různého typu (hnůj a kejdy). Jedním z cílů těchto pokusů je sledování vzájemných vztahů mezi oběma hnojivy a jejich vliv na přístupný fosfor a draslík, což je náplní tohoto článku.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Polní pokus

Dávky hnojiv jsou uvedeny jako roční průměrné dávky za osevní sledy. Jako kontrola slouží varianta bez aplikace statkového hnojení, hnojená pouze minerálně. Jako reprezentanti statkového hnojení byly vybrány varianty s hnojem skotu (Hn), kejda drůbeže (KjD), kejda prasat (KjP) a kejda skotu (KjS). Dávky kejdy jsou stanoveny podle obsahu organických látek a jsou přepočteny na ekvivalentní množství organických látek v hnoji při dávce 42 t/ha hnoje k cukrovce a 15 t/ha hnoje k bramborám (tab. 1). Zatím nejsou hodnoceny varianty, kde jsou různé kombinace kejdy se slámou.

Celkem je k dispozici 6 variant různého minerálního hnojení, v této publikaci jsou hodnoceny varianty s obsahem fosforu P₁ (24 kg/ha), P₂ (31 kg/ha) a draslíku K₁ (109 kg/ha), K₂ (146 kg/ha). Obsahy přístupných živin u fosforu (P_př) a draslíku (K_př) stanovené dřívějšími metodami, byly přepočteny na současně používanou metodu Mehlich 3.

Hodnocení výsledků

V tabulce 2 jsou uvedeny průměrné hodnoty obsahu přístupného fosforu (P_př) a draslíku (K_př) u jednotlivých statkových hnojiv, a to vždy po stupňovaném hnojení minerálním hnojivem (fosfor a draslík). Pro potvrzení spolehlivosti průměrných hodnot, získaných z velkého počtu výsledků, je uveden rovněž i medián který se téměř ve všech případech shoduje s průměrnými hodnotami. To znamená, že průměry jsou spolehlivé.

Průměrné hodnoty přístupných živin uvedené v tabulce 2, jsou bez medianu zobrazeny u fosforu v grafu 1, u draslíku v grafu 2 a následně hodnoceny.

Fosfor: hodnoty P_př po minerálním hnojení dávkou 24 kg P/ha se docílily na variantě s Hn a jejich obsah postupně klesal v pořadí: KjD > KjP > KjS. Po dávce 31 kg P/ha bylo stejné pořadí statkových hnojiv jako u dávky 24 kg P/ha.

Draslík: hodnoty K_př po minerálním hnojení dávkou 109 kg K/ha se docílily na variantě s Hn a jejich obsah postupně klesal v pořadí: KjP > KjD > KjS. Po dávce 146 kg K/ha bylo stejné pořadí statkových hnojiv jako u dávky 109 kg K/ha.

U obou živin byl nejmenší obsah přístupných živin vždy na kontrole (varianty bez statkového hnojení). Rozdíly mezi obsahy dodaných živin statkovými hnojivy a stanovené po minerálním hnojení budou pravděpodobně způsobeny schopností statkových hnojiv uvolňovat přístupné živiny z půdní zásoby do přístupné formy (desorpce). Při řídké kejdě může nastávat i rozpouštění sloučenin P a K v půdě, což potvrdila praxe.

V tabulce 3 jsou uvedeny rozdíly v obsahu P_př a K_př při aplikaci stupňovaného hnojení fosforem a draslíkem. U fosforu je klesající pořadí Hn > KjD > KjP > kontrola > KjS a u draslíku Hn > kontrola > KjD > KjP > KjS. Největší rozdíly jsou po aplikaci Hn a případně i KjD. Z uvedeného vyplývá, že tato statková hnojiva jsou pro zvyšování obsahu P_př a K_př v půdě nejlepší. Nejmenší vliv na zvyšování obsahu P_př a K_př v půdě má aplikace KjS. Pořadí obsahů živin ve vztahu k dávkám nekopíruje hodnoty uvedené v tabulce 1, což je pozoruhodné.

V tabulce 4 jsou uvedeny regresní rovnice závislostí obsahů živin na stupňovaných dávkách minerálního hnojiva u jednotlivých statkových hnojiv. Tyto rovnice se dají využít např. pro výpočet dávky fosforu nebo draslíku potřebné k teoretickému navýšení obsahu živin nebo na stanovení horní hranice platnosti rovnic (Y = vypočtená dávka fosforu nebo draslíku, X = dávka minerálního hnojiva v kg/ha).

Graf 1: Obsah Ppř u variant se statkovými hnojivy po minerálním hnojení fosforem

Graf 2: Obsah Kpř u variant se statkovými hnojivy po minerálním hnojení draslíkem

Tab. 1: Přehled dávek statkových hnojiv a obsahů prvků v nich

Tab. 2: Přehled přístupných živin po stupňovaném minerálním hnojení na základu statkového hnojiva

Tab. 3: Přehled zvýšení obsahů P_př a K_př proti nehnojené variantě

Tab. 4: Regresní rovnice závislosti obsahu P_př a K_př na dávkách minerálního hnojiva

Závěry

Za období 63 let, tj. 7 osevních sledů po 9 letech, byly vypočítány celkové průměry jednotlivých sledovaných ukazatelů: obsahy přístupného fosforu a draslíku, různých dávek minerálních hnojiv a jednotlivých statkových hnojiv (hnůj, kejdy skotu, prasat a drůbeže) a jejich vliv na obsah přístupných živin.

• Byla zjištěna odlišná reakce statkových hnojiv na obsah přístupných živin, a to podle obsahu prvků v nich.
• Na zvyšování obsahů přístupného fosforu a draslíku statkovým hnojivem je nejvhodnější hnůj a kejda drůbeže.
• Všechna statková hnojiva dobře reagují na přístupné živiny stupňovaným minerálním hnojením, i když různě.
• Uvedené regresní rovnice závislosti obsahu přístupného fosforu a draslíku na dávkách minerálního hnojiva mohou sloužit hlavně pro určení, jakou teoretickou dávku minerálního hnojiva použít na příslušné zvýšení přístupných živin.

Na závěr je nutno zmínit, že kejdy (fáze dispergující) jsou charakterem koloidní roztoky klihovité povahy (soli), které mohou svojí nevratností (pouze částečnou vratností podle vlhkosti půdy) negativně ovlivňovat obsahy přístupných živin.

Poděkování patří technickým pracovníkům pracujícím na pokusech: Lenka Medešiová a Petr Ivičic. Publikace byla vypracována za podpory MZe; instituciální příspěvek MZe-RO 048.