Chemap Agro s.r.o.

Vliv statkových hnojiv na bilanci draslíku v dlouhodobých pokusech

13. 12. 2019 RNDr. Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 1102x

Tento příspěvek navazuje na první část, která pojednává o hodnocení bilance fosforu z dlouhodobého pokusu hnojeném statkovými hnojivy. V první části (Agromanuál 1/2019, str. 52–53) je popsána podrobně metodika pokusu a zde budou uvedeny pouze informace zaměřené k hodnocení bilance draslíku.

Polní dny Sója 2020

Hnojení

Dávky statkových hnojiv byly v pokusech určovány podle obsahu Cox a ne podle obsahu živin. Statková hnojiva jsou na blocích aplikována pod okopaniny a jejich dávky za osevní sledy jsou ekvivalentní obsahu organické hmoty v hnoji: Hnůj (Hn) 57 t/ha, Kejda skotu a sláma (KjS + Sl) 181 t/ha, Kejda skotu (KjS) 163 t/ha, Močůvka a sláma (Moč + Sl) 128 t/ha, Kejda drůbeže (KjD) 122 t/ha, Kejda prasat (KjP) 185 t/ha, Kejda prasat a sláma (KjP + Sl) 205 t/ha.

Průměrné roční dávky živin ze statkových hnojiv za osevní sled jsou: Hn 40 K kg/ha; KjS + Sl 72 K kg/ha; KjS 47 K kg/ha; Moč + Sl 71 K kg/ha; KjD 43 K kg/ha; KjP + Sl 62 K kg/

Průměrné roční dávky živin za osevní sledy jsou: N1 39; N3 67; P1 24; P2 31; K1 109; K2 146 (kg prvku/ha). Průměrné dávky draslíku z minerálních a statkových hnojiv ze sledovaných osevních sledů jsou uvedeny v tabulce 1.

Hodnocení vlivu dávek draslíku z minerálních a statkových hnojiv na obsah přístupného draslíku

V tabulce 1 jsou uvedeny dávky draslíku a obsah přístupného draslíku z jednotlivých parcelek je znázorněn na grafu 1. Z uvedených hodnot vyplývá následující posloupnost postupného zvyšování obsahu přístupného K na jednotlivých variantách:

Varianta 0: Kontrola < KjD < KjP < Hn < KjS < KjS + Sl < KjP + Sl < Moč + Sl

Varianta N1P1K1: Kontrola < KjD < KjS + Sl < KjS < Hn < KjP < KjP + Sl < Moč + Sl

Varianta N3P2K2: Kontrola < KjS + Sl < KjP + Sl < KjS < KjP < KjD < Hn < Moč + Sl

Z tohoto srovnání vyplývá, že neplatí stejné zvyšování obsahu přístupného K při stejných dávkách statkového hnojení za různých dávek minerálního hnojení. Nejmenší obsah přístupného K byl vždy na kontrole a největší obsah byl při hnojení Moč + Sl.

Tab. 1: Přehled průměrných dávek draslíku a obsahů přístupného draslíku

Kombinace

Dávka K (kg K/ha)

Přístupný K (mg K/kg)

0

N1P1K1

N3P2K2

0

N1P1K1

N3P2K2

Kontrola

0

108

146

124

175

205

Hn

45

154

191

151

219

270

Moč + Sl

71

179

217

178

238

278

KjD

43

151

194

136

200

254

KjS + Sl

72

181

218

174

209

239

KjS

47

156

193

157

212

248

KjP + Sl

62

170

208

176

227

243

KjP

40

148

186

148

220

249

Graf 1: Znázornění zvýšení obsahu přístupného draslíku po různém hnojení
Graf 1: Znázornění zvýšení obsahu přístupného draslíku po různém hnojení

Hodnocení odběrů K a jeho bilancí

Využití zprůměrovaných výsledků z dlouhodobých pokusů má tu výhodu, že se odstraní nedefinovatelné rozdíly mezi jednotlivými osevními sledy. Rovněž se zvýrazní rozdíly mezi jednotlivými druhy hnojení a různými vlivy ročníků (počasí, agrotechnika, odrůdy plodin, atd.). V tabulce 2 jsou uvedeny přehledy odběrů rostlin draslíkem a jeho bilancích a v tabulce 3 je uveden přehled regresních rovnic a hodnot korelačního koeficientu R závislostí odběrů draslíkem a jeho bilancích na dávce K-hnojiva.

Tab. 2: Přehled průměrných hodnot dávek draslíku, průměrného odběru draslíku a bilancí draslíku

Kombinace

Dávka K (kg K/ha)

Odběr K (kg K/ha)

Bilance K (kg K/ha)

0

N1P1K1

N3P2K2

0

N1P1K1

N3P2K2

0

N1P1K1

N3P2K2

Kontrola

0

108

146

65

122

142

-65

-14

4

Hn

45

154

191

77

110

124

-32

44

67

Moč + Sl

71

179

217

100

132

143

-29

47

74

KjD

43

151

194

98

143

142

-55

8

52

KjS + Sl

72

181

218

74

101

103

-2

80

115

KjS

47

156

193

71

96

100

-24

60

93

KjP + Sl

62

170

208

112

141

160

-50

29

48

KjP

40

148

186

93

125

140

-53

23

46

Tab. 3: Přehled regresních rovnic a hodnot korelačních koeficientů závislosti odběrů draslíku a bilancí na dávce draslíku ze statkového hnojiva při určitém základu minerálního hnojiva

Parametr

Minerální hnojení

Regresní rovnice

Koeficient korelace

Odběr

0

y = 0,363*x + 68,9

0,243

N1P1K1

y = -0,298*x + 163,4

0,252

N3P2K2

y = -276*x + 182,9

0,119

Bilance

0

y = 0,649*x -69,6

0,507

N1P1K1

y = 0,674*x - 60,9

0,452

N3P2K2

y = 0,700*x -67,43

0,302

Hodnocení odběrů draslíku rostlinami

V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty odběrů draslíku rostlinami, které jsou znázorněny i na grafu 2. Nejmenší odběry byly na nulové variantě bez minerálního K-hnojiva (kontrola) a nejvyšší odběry draslíku byly na variantě N3P2K2. Z tabulky 2 pro odběr draslíku rostlinou vyplývá, že při nulové variantě minerálního hnojiva a pro všechny kombinace statkového hnojiva je průměrný odběr 69 kg K/ha, při základu N1P1K1 je průměrný odběr draslíku 163 kg P/ha a při základu N3P2K2 je průměrný odběr draslíku 182 kg K/ha. Všechny závislosti odběrů draslíku na celkové dávce draslíku měly neprůkazný vztah.

Graf 2: Znázornění odběrů draslíku po různém hnojení
Graf 2: Znázornění odběrů draslíku po různém hnojení

Hodnocení bilancí K

V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty bilancí K rostlinami, které jsou znázorněny i na grafu 3. Průměrná bilance ze všech statkových hnojiv na variantě bez minerálního hnojení byla záporná (-39 kg K/ha), na dalších variantách už kladná (N1P1K1 35 kg K/ha) a (N3P2K2 62 kg K/ha). To znamená, že se stoupající dávkou minerálního hojení se zvyšuje kladná bilance nezávisle na dávce statkových hnojiv. Na variantě s nulovou dávkou minerálního hnojiva u všech kombinaci statkového hnojiva měla bilance zápornou hodnotu. Nejvyšší hodnotu bilance měla kombinace u statkového hnojiva KjP + Sl (0 -2; N1P1K1 80; N3P2K2 115 kg K/ha) a nejmenší hodnotu měla bilance u kombinace KjP (0 -53; N1P1K1 23; N3P2K2 46 kg K/ha). Vůbec nejmenší byla bilance na variantě bez statkového hnojiva (0 -65; N1P1K1 -14; N3P2K2 4 kg K/ha).

Graf 3: Znázornění bilancí draslíku po různém hnojení
Graf 3: Znázornění bilancí draslíku po různém hnojení

Výpočet nulové bilance

V tabulce 3 jsou uvedeny hodnoty regresních rovnic závislosti odběrů a bilancí draslíku na celkové dávce draslíku. Zatím co závislosti odběrů na dávce draslíku jsou při 0,25 hladině významnosti neprůkazné, tak závislosti bilancí na dávce draslíku jsou již průkazné.

Z hodnot regresních rovnic byly vypočteny průměrné dávky celkového K-hnojiva, při kterém je dosažena nulová bilance. Na variantě bez minerálního hnojiva byla nulová bilance dosažena při dávce 107 kg K/ha, na variantě s N1P1K1 při dávce 90 kg K/ha a na variantě s N3P2K2 při dávce 96 kg K/ha. Ačkoliv dávka K-hnojiva na variantě s N3P2K2 by teoreticky měla být nižší než na variantě N1P1K1 tak není. Ze statistického hlediska to lze vysvětlit tak, že hodnota korelačního koeficientu je na hraně průkaznosti, nepravidelný rozptyl hodnot bilancí.

Závěry

Z dřívějších prací vyplynulo, že k reprezentativnímu hodnocení výsledků postačí 3 osevní sledy, to je 27 let. Tímto se odstraní nedefinovatelné chyby, které lze někdy špatně vysvětlit (vliv ročníku, různý druh osiva, chyby při zpracování vzorků, atd.). Dávky statkových hnojiv se určovaly tak, aby byly ekvivalentní průměrnému obsahu Cox ve hnoji (17 %) a ne aby odpovídaly stejnému obsahu dodaného draslíku.

Na nulové variantě (bez minerálního hnojiva) a pro všechny kombinace statkového hnojiva je průměrný odběr 69 kg K/ha, při základu N1P1K1 je průměrný odběr K 163 kg P/ha a při základu N3P2K2 je průměrný odběr K 182 kg K/ha.

Průměrná bilance ze všech statkových hnojiv na variantě bez minerálního hnojení byla -39 kg K/ha, na variantě s N1P1K1 35 kg K/ha a na variantě s N3P2K2 62 kg K/ha.

Nejvyšší hodnotu bilance měla kombinace u statkového hnojiva KjP + Sl a nejmenší hodnotu měla bilance u kombinace KjP. Nejmenší byla bilance na variantě bez statkového hnojiva.

Hodnoty korelačních závislosti odběrů na celkové dávce K-hnojiva jsou neprůkazné a hodnoty bilancí na celkové dávce K-hnojiva jsou průkazné pří 0,25 hladině významnosti.

Na variantě bez minerálního hnojiva byla nulová bilance dosažena při celkové dávce K-hnojiva 107 kg K/ha, na variantě s N1P1K1 při dávce 90 kg K/ha a na variantě s N3P2K2 při dávce 96 kg K/ha. Ačkoliv dávka K-hnojiva na variantě s N3P2K2 by měla být nižší než na variantě N1P1K1. Ze statistického hlediska to lze vysvětlit tak, že hodnota korelačního koeficientu je na hraně průkaznosti.

Poděkování patří pracovníkům na polních pokusech: Petr Ivičic a Lenka Medešiová.

Publikace byla realizována za finanční podpory výzkumného záměru Mze RO 0419.

Graf 3: Znázornění bilancí draslíku po různém hnojení

Související články

Síra na list - vhodný doplněk výživy máku

10. 07. 2020 Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 199x

Zvláštnosti výživy sóje a jej vplyv na odolnosť voči chorobám

07. 07. 2020 Ing. Peter Mižík; Agrofert o. z. Agrochémia Hnojení Zobrazeno 228x

Vliv různých způsobů aplikace dusíkatých hnojiv na výnos brambor

22. 06. 2020 Ing. Andrea Svobodová, Ph.D., Ing. Pavel Kasal, Ph.D.; Výzkumný ústav bramborářský Havlíčkův Brod, s. r. o. Hnojení Zobrazeno 553x

Vhodná dávka síry a termín aplikace při jarním hnojení ozimé pšenice

12. 06. 2020 Ing. Jindřich Černý, Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 562x

Hořčík patří do systému hnojení luskovin

14. 05. 2020 Doc. Ing. Petr Škarpa Ph.D. a kol. Hnojení Zobrazeno 752x

Další články v kategorii Hnojení

detail