Vliv statkových hnojiv na bilanci draslíku v dlouhodobých pokusech

13. 12. 2019 RNDr. Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby v.v.i., Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 2246x

Tento příspěvek navazuje na první část, která pojednává o hodnocení bilance fosforu z dlouhodobého pokusu hnojeném statkovými hnojivy. V první části (Agromanuál 1/2019, str. 52–53) je popsána podrobně metodika pokusu a zde budou uvedeny pouze informace zaměřené k hodnocení bilance draslíku.

Hnojení

Dávky statkových hnojiv byly v pokusech určovány podle obsahu C_ox a ne podle obsahu živin. Statková hnojiva jsou na blocích aplikována pod okopaniny a jejich dávky za osevní sledy jsou ekvivalentní obsahu organické hmoty v hnoji: Hnůj (Hn) 57 t/ha, Kejda skotu a sláma (KjS + Sl) 181 t/ha, Kejda skotu (KjS) 163 t/ha, Močůvka a sláma (Moč + Sl) 128 t/ha, Kejda drůbeže (KjD) 122 t/ha, Kejda prasat (KjP) 185 t/ha, Kejda prasat a sláma (KjP + Sl) 205 t/ha.

Průměrné roční dávky živin ze statkových hnojiv za osevní sled jsou: Hn 40 K kg/ha; KjS + Sl 72 K kg/ha; KjS 47 K kg/ha; Moč + Sl 71 K kg/ha; KjD 43 K kg/ha; KjP + Sl 62 K kg/

Průměrné roční dávky živin za osevní sledy jsou: N₁ 39; N₃ 67; P₁ 24; P₂ 31; K₁ 109; K₂ 146 (kg prvku/ha). Průměrné dávky draslíku z minerálních a statkových hnojiv ze sledovaných osevních sledů jsou uvedeny v tabulce 1.

Hodnocení vlivu dávek draslíku z minerálních a statkových hnojiv na obsah přístupného draslíku

V tabulce 1 jsou uvedeny dávky draslíku a obsah přístupného draslíku z jednotlivých parcelek je znázorněn na grafu 1. Z uvedených hodnot vyplývá následující posloupnost postupného zvyšování obsahu přístupného K na jednotlivých variantách:

Varianta 0: Kontrola < KjD < KjP < Hn < KjS < KjS + Sl < KjP + Sl < Moč + Sl

Varianta N₁P₁K₁: Kontrola < KjD < KjS + Sl < KjS < Hn < KjP < KjP + Sl < Moč + Sl

Varianta N₃P₂K₂: Kontrola < KjS + Sl < KjP + Sl < KjS < KjP < KjD < Hn < Moč + Sl

Z tohoto srovnání vyplývá, že neplatí stejné zvyšování obsahu přístupného K při stejných dávkách statkového hnojení za různých dávek minerálního hnojení. Nejmenší obsah přístupného K byl vždy na kontrole a největší obsah byl při hnojení Moč + Sl.

Tab. 1: Přehled průměrných dávek draslíku a obsahů přístupného draslíku

Graf 1: Znázornění zvýšení obsahu přístupného draslíku po různém hnojení

Hodnocení odběrů K a jeho bilancí

Využití zprůměrovaných výsledků z dlouhodobých pokusů má tu výhodu, že se odstraní nedefinovatelné rozdíly mezi jednotlivými osevními sledy. Rovněž se zvýrazní rozdíly mezi jednotlivými druhy hnojení a různými vlivy ročníků (počasí, agrotechnika, odrůdy plodin, atd.). V tabulce 2 jsou uvedeny přehledy odběrů rostlin draslíkem a jeho bilancích a v tabulce 3 je uveden přehled regresních rovnic a hodnot korelačního koeficientu R závislostí odběrů draslíkem a jeho bilancích na dávce K-hnojiva.

Tab. 2: Přehled průměrných hodnot dávek draslíku, průměrného odběru draslíku a bilancí draslíku

Tab. 3: Přehled regresních rovnic a hodnot korelačních koeficientů závislosti odběrů draslíku a bilancí na dávce draslíku ze statkového hnojiva při určitém základu minerálního hnojiva

Hodnocení odběrů draslíku rostlinami

V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty odběrů draslíku rostlinami, které jsou znázorněny i na grafu 2. Nejmenší odběry byly na nulové variantě bez minerálního K-hnojiva (kontrola) a nejvyšší odběry draslíku byly na variantě N₃P₂K₂. Z tabulky 2 pro odběr draslíku rostlinou vyplývá, že při nulové variantě minerálního hnojiva a pro všechny kombinace statkového hnojiva je průměrný odběr 69 kg K/ha, při základu N₁P₁K₁ je průměrný odběr draslíku 163 kg P/ha a při základu N₃P₂K₂ je průměrný odběr draslíku 182 kg K/ha. Všechny závislosti odběrů draslíku na celkové dávce draslíku měly neprůkazný vztah.

Graf 2: Znázornění odběrů draslíku po různém hnojení

Hodnocení bilancí K

V tabulce 2 jsou uvedeny hodnoty bilancí K rostlinami, které jsou znázorněny i na grafu 3. Průměrná bilance ze všech statkových hnojiv na variantě bez minerálního hnojení byla záporná (-39 kg K/ha), na dalších variantách už kladná (N₁P₁K₁ 35 kg K/ha) a (N₃P₂K₂ 62 kg K/ha). To znamená, že se stoupající dávkou minerálního hojení se zvyšuje kladná bilance nezávisle na dávce statkových hnojiv. Na variantě s nulovou dávkou minerálního hnojiva u všech kombinaci statkového hnojiva měla bilance zápornou hodnotu. Nejvyšší hodnotu bilance měla kombinace u statkového hnojiva KjP + Sl (0 -2; N₁P₁K₁ 80; N₃P₂K₂ 115 kg K/ha) a nejmenší hodnotu měla bilance u kombinace KjP (0 -53; N₁P₁K₁ 23; N₃P₂K₂ 46 kg K/ha). Vůbec nejmenší byla bilance na variantě bez statkového hnojiva (0 -65; N₁P₁K₁ -14; N₃P₂K₂ 4 kg K/ha).

Graf 3: Znázornění bilancí draslíku po různém hnojení

Výpočet nulové bilance

V tabulce 3 jsou uvedeny hodnoty regresních rovnic závislosti odběrů a bilancí draslíku na celkové dávce draslíku. Zatím co závislosti odběrů na dávce draslíku jsou při 0,25 hladině významnosti neprůkazné, tak závislosti bilancí na dávce draslíku jsou již průkazné.

Z hodnot regresních rovnic byly vypočteny průměrné dávky celkového K-hnojiva, při kterém je dosažena nulová bilance. Na variantě bez minerálního hnojiva byla nulová bilance dosažena při dávce 107 kg K/ha, na variantě s N₁P₁K₁ při dávce 90 kg K/ha a na variantě s N₃P₂K₂ při dávce 96 kg K/ha. Ačkoliv dávka K-hnojiva na variantě s N₃P₂K₂ by teoreticky měla být nižší než na variantě N₁P₁K₁ tak není. Ze statistického hlediska to lze vysvětlit tak, že hodnota korelačního koeficientu je na hraně průkaznosti, nepravidelný rozptyl hodnot bilancí.

Závěry

Z dřívějších prací vyplynulo, že k reprezentativnímu hodnocení výsledků postačí 3 osevní sledy, to je 27 let. Tímto se odstraní nedefinovatelné chyby, které lze někdy špatně vysvětlit (vliv ročníku, různý druh osiva, chyby při zpracování vzorků, atd.). Dávky statkových hnojiv se určovaly tak, aby byly ekvivalentní průměrnému obsahu C_ox ve hnoji (17 %) a ne aby odpovídaly stejnému obsahu dodaného draslíku.

Na nulové variantě (bez minerálního hnojiva) a pro všechny kombinace statkového hnojiva je průměrný odběr 69 kg K/ha, při základu N₁P₁K₁ je průměrný odběr K 163 kg P/ha a při základu N₃P₂K₂ je průměrný odběr K 182 kg K/ha.

Průměrná bilance ze všech statkových hnojiv na variantě bez minerálního hnojení byla -39 kg K/ha, na variantě s N₁P₁K₁ 35 kg K/ha a na variantě s N₃P₂K₂ 62 kg K/ha.

Nejvyšší hodnotu bilance měla kombinace u statkového hnojiva KjP + Sl a nejmenší hodnotu měla bilance u kombinace KjP. Nejmenší byla bilance na variantě bez statkového hnojiva.

Hodnoty korelačních závislosti odběrů na celkové dávce K-hnojiva jsou neprůkazné a hodnoty bilancí na celkové dávce K-hnojiva jsou průkazné pří 0,25 hladině významnosti.

Na variantě bez minerálního hnojiva byla nulová bilance dosažena při celkové dávce K-hnojiva 107 kg K/ha, na variantě s N₁P₁K₁ při dávce 90 kg K/ha a na variantě s N₃P₂K₂ při dávce 96 kg K/ha. Ačkoliv dávka K-hnojiva na variantě s N₃P₂K₂ by měla být nižší než na variantě N₁P₁K₁. Ze statistického hlediska to lze vysvětlit tak, že hodnota korelačního koeficientu je na hraně průkaznosti.

Poděkování patří pracovníkům na polních pokusech: Petr Ivičic a Lenka Medešiová.

Publikace byla realizována za finanční podpory výzkumného záměru Mze RO 0419.