Chemap Agro s.r.o.

Vybrané aspekty hnojení řepky ozimé

14. 09. 2016 Doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., Ing. Jiří Antošovský, Ing. Hana Syrová; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1607x

Řepka ozimá je v České republice stále jednou z nosných plodin, jejíž plocha se pohybuje slabě pod 400 tisíci hektary a v posledních třech letech jsme si již zvykli na průměrné výnosy kolem 3,5 až 4,0 tuny z hektaru. Podíl řepky v osevních sledech se tak pohybuje v průměru kolem 15–16 %, ale najdeme i podniky s jejím daleko větším zastoupením. Stále však platí, že minimální odstup v pěstování řepky po sobě je 4–5 let a zastoupení nad 33 % výrazně snižuje výnos.

Agromanualshop.cz- Figaro - glyfosát za výhodnou cenu

Podzimní hnojení

Řepka se nepěstuje vždy po ideální předplodině, za kterou je označován ozimý ječmen. Společně s jejím velkým zastoupením v osevním sledu tak narůstá význam hnojení mladých porostů řepky již v podzimních měsících. Zvláště v teplejších zimách, které jsme zažívali v posledních letech, roste opodstatnění pro podzimní hnojení. Uvádí se, že 30% vliv na výnos má kořenový systém a průběh podzimu a zimy.

Vlastní podzimní hnojení se týká zejména hnojení dusíkem a případně také sírou. Pokud nebyl dusík aplikován již před či při setí, doporučuje se jeho aplikace během podzimní vegetace, nejčastěji ve fázi 4. listu, zejména pokud je nízký obsahu Nmin v půdě (pod 15 mg/kg), nebo pokud byla předplodinou obilnina či dvě obilniny s větším množstvím posklizňových zbytků apod. Neměli bychom však zapomínat, že hnojení dusíkem na podzim může mít i negativní dopad na tzv. vyzimování, proto je třeba vždy zohlednit konkrétní podmínky daného ročníku a specifika stanoviště. Cenné jsou také zkušenosti agronoma, resp. pěstitele.

Polní pokusy

Pro posouzení účinnosti podzimního hnojení byl na pokusné stanici Mendelovy univerzity v Žabčicích (30 km jižně od Brna) založen maloparcelkový polní pokus. Experiment probíhal po dobu 5 let. Dávky jednotlivých hnojiv (graf 1) odpovídaly 40 kg dusíku na hektar a byly aplikovány ve fázi 4. listu. Jarní hnojení probíhalo na všech sledovaných variantách shodně, tj. 300 kg/ha hnojiva DASA jako regenerační přihnojení, a dvakrát 150 l/ha hnojiva DAM 390 jako první a druhé produkční přihnojení.

Naše pozornost byla upřena především na vliv současně aplikované síry, proto jsou dusíkatá hnojiva neobsahující síru uvedena dohromady jako průměr těchto variant. V grafu 1 je možné sledovat obsahy vodorozpustné síry v půdě na jaře. Je zřejmé, že aplikace hnojiv se sírou se pozitivně projevila na jejím obsahu v půdě na jaře, avšak absolutní hodnoty nejsou vysoké a jarní přihnojení sírou v DASA bylo tudíž nezbytné. Přesto při relativním srovnání jednotlivých variant je obsah vodorozpustné síry v půdě po aplikaci hnojiva NPKS cca dvojnásobný. Pokud bychom se zaměřili na formu síry v použitých hnojivech, tak kromě síry v síranu amonném je v hnojivu Magnisul ještě síran hořečnatý a v hnojivu NPKS, přesněji GSH NPK 10-10-10+13S, ještě síra v síranu vápenatém. Rozpustnost sádrovce je pouhých 2,1 g/l a jeho obsah v hnojivu je 14,9 %. Naopak nižší hodnoty obsahu vodorozpustné síry u variant hnojených pouze dusíkem je možné vysvětlit jednak absencí síry v těchto hnojivech, ale také jejím vyšším odběrem z půdy během podzimu, popř. zimy.

Ročník 2012 byl poznamenán extrémně suchým obdobím, a tak výnos semen nebyl do hodnocení zahrnut. Pro zajímavost dosahoval v průměru pouhých 88 kg/ha. Průměrné hodnoty zbylých čtyř let uvádí graf 2, přičemž nejvyšší výnosy semen vykazují varianty s aplikací hnojiva DASA a hnojiv na něm založených - Dasamag a Magnisul.

Graf 1: Obsah vodorozpustné síry v půdě na jaře po podzimním hnojení řepky ozimé (průměr let 2010–2014)
Graf 1: Obsah vodorozpustné síry v půdě na jaře po podzimním hnojení řepky ozimé (průměr let 2010–2014)

Graf 2: Výnos semen řepky ozimé po podzimním hnojení (průměr let 2010–2011 a 2013–2014)
Graf 2: Výnos semen řepky ozimé po podzimním hnojení (průměr let 2010–2011 a 2013–2014)

Použití hnojiva s inhibitory nitrifikace

Na českém trhu se můžeme s hnojivy obohacenými o inhibitory nitrifikace setkat cca od roku 2007, kdy se k nám začaly dovážet produkty SKW Piesteritz (Alzon a Piadin). Přibližně poslední 4 roky se u nás zkouší a pěstitelům distribuuje Ensin, inovace hnojiva DASA 26/13 spočívající v jeho stabilizaci kombinací inhibitorů nitrifikace (dikyandiamid - DCD a 1,2,4 triazol - TZ).

Hnojivo Ensin jsme zařadili do pokusů v roce 2013, a to v rámci již popisovaného podzimního hnojení, a také v rámci pokusů s jarní aplikací vyšších dávek nahrazujících dělené dávky klasických hnojiv.

Nejprve k aplikaci hnojiva Ensin na podzim. Obdobně jako v předchozím případě byl pokus založen v Žabčicích a dávky hnojiva Ensin odpovídaly 40 kg dusíku na hektar. U varianty „ENSIN podzim“ byla jeho aplikace provedena ve fázi 4. listu a u varianty „ENSIN podzim později“ potom na přelomu října a listopadu. Jarní hnojení probíhalo na všech sledovaných variantách shodně, tj. 300 kg/ha hnojiva DASA jako regenerační přihnojení, a dvakrát 150 l/ha hnojiva DAM 390 jako první a druhé produkční přihnojení.

Výnosová odezva podzimního hnojení v uvedených dvou termínech nebyla v jednotlivých letech jednoznačná, jak může vypadat z průměrných výnosů v grafu 3. Zvýšení výnosů semen alespoň u jedné z variant podzimního hnojení bylo dosaženo ve dvou letech. V roce 2015 však došlo k výnosové depresi po podzimní aplikaci hnojiva ENSIN. To jen dokládá, že rozhodující pro případné doporučení stabilizovaných hnojiv bude vývoj povětrnostních vlivů v podzimních měsících.

Druhou sledovanou oblastí je aplikace hnojiva Ensin jako součást technologie hnojení řepky ozimé v jarních měsících. Pokus byl založen na dvou lokalitách, v Žabčicích a také na Vysočině, na pokusné stanici Mendelovy univerzity ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Do pokusu byly zařazeny 2 dávky hnojiva ENSIN (100% a snížená 80%) a také pozdější aplikace hnojiva ENSIN po regeneračním přihnojení Ledkem amonným s dolomitem. Tyto varianty se stabilizovanými hnojivy byly srovnávány s klasickou variantou s hnojením LAD regeneračně i produkčně a variantou s podobně dělenou dávkou DASA bez inhibitorů (viz tab. 1). U posledně jmenovaných variant bylo provedeno ještě II. produkční hnojení aplikací DAM 390. Stabilizovaná hnojiva byla použita ve vyšších dávkách nahrazujících všechny tři (var. 3 a 4) nebo zbylé dvě dávky (var. 5).

Tříletý průměr dosažených výnosů semen na obou lokalitách by se dal zjednodušeně komentovat tak, že ledek zvýšil výnos semen o 11 % na 3 t/ha a hnojení všemi dusíkatými hnojivy se sírou bez ohledu na přítomnost inhibitorů potom o 22 % na 3,3 t/ha (graf 4). Výnosová reakce řepky ozimé se však významně lišila v závislosti na zvolených lokalitách pokusu. V aridní oblasti jižní Moravy (Žabčice) se ve výnosu stabilizovaná hnojiva projevila pouze mírně (zvýšení výnosu činilo 7–10 %) a nejvyšší produkce semen byla zaznamenána na variantě 5 s klasickou dělenou aplikací hnojiva DASA (zvýšení o 21 %). Opačnou situaci je možné pozorovat na stanovišti Vatín (Vysočina, 560 m n. m.), kde je nejvyšší tříletý průměr výnosů právě na variantách s aplikací hnojiva Ensin bez ohledu na dávku (zvýšení výnosu o 16 % oproti DASA). Následuje varianta LAD + Ensin a dělená dávka hnojiva DASA, resp. LAD vykazuje nejnižší výnosy z hnojených variant (graf 4).

Tab. 1: Schéma pokusu s aplikací hnojiva Ensin u řepky ozimé na jaře

Varianta hnojení

Jaro

regenerační hnojení

produkční hnojení I

produkční hnojení II

1. nehnojeno

-

-

-

2. LAD + LAD

LAD (78 kg N/ha)

LAD (58 kg N/ha)

DAM 390 (150 l/ha)

3. Ensin 100%

Ensin (194 kg N/ha)

-

-

4. Ensin 80%

Ensin (155 kg N/ha)

-

-

5. LAD + Ensin

LAD (78 kg N/ha)

Ensin (116 kg N/ha)

-

6. DASA + DASA

DASA (78 kg N/ha)

DASA (58 kg N/ha)

DAM 390 (150 l/ha)

Graf 3: Výnos semen řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)
Graf 3: Výnos semen řepky ozimé po podzimní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)

Graf 4: Výnosy semen řepky ozimé po jarní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)
Graf 4: Výnosy semen řepky ozimé po jarní aplikaci hnojiva Ensin (průměr let 2013–2015)

Aplikace vápenatých hmot

Z výsledků ÚKZÚZ je patrný negativní trend nárůstu silně kyselých a kyselých půd, a to jako následek dlouhodobě nedostatečného vápnění našich pozemků. Spotřeba vápenatých hmot používaných v zemědělství k vápnění se v loňském roce dostala na 5 % objemu, který se používal před rokem 1990.

S ohledem na tuto situaci byl v loňském roce na podzim ve Vatíně na Vysočině založen pokus s aplikací nižších dávek vybraných vápenatých hmot přímo k porostu řepky ozimé. Výchozí hodnota pH/CaCl2 půdy na pokusném stanovišti činila 4,98 v 0–10 cm, resp. 4,95 v 10–20 cm. Ve fázi 4. listu bylo aplikováno 300 kg/ha těchto materiálů: 1. Granulovaný dolomit, 2. Granulovaný vápenec, 3. Dolokorn - granulovaný vápnitý dolomit 4. Granulované vápno Ferti MK a 5. PhysioMax 975 - hořečnato-vápenaté hnojivo granulované. Na jaře letošního roku byla těsně před každým jarním přihnojením řepky ozimé stanovena hodnota výměnné půdní reakce (pH/CaCl2) u odebraných půdních vzorků ze dvou hloubek, a to 0–10 cm a 10–20 cm.

Z prozatím získaných údajů je zřejmé, že všechny na podzim použité vápenaté hmoty průkazně zvýšily hodnotu výměnné půdní reakce v jarním období v horní vrstvě půdy (0–10 cm). Největší nárůst byl zaznamenán u varianty s aplikací Physiomax, granulovaného vápence a granulovaného dolomitu. V hlubší vrstvě již nebylo působení vápenatých hmot na pH/CaCl2 významné, i když průměrné hodnoty kopírují situaci v povrchové vrstvě (graf 5). Pokud se zaměříme na účinek aplikovaných materiálů v čase, je evidentní, že dávka 300 kg/ha aplikovaná na podzim do porostu řepky zvýšila pH půdy významně pouze na počátku jarní vegetace, tj. při regeneračním přihnojení porostu řepky ozimé (graf 6). V pozdějších termínech odběrů se již výměnná půdní reakce vrátila k původním hodnotám obvyklým pro toto stanoviště.

Graf 5: Výměnná půdní reakce ve dvou hloubkách po podzimní aplikaci různých vápenatých hmot
Graf 5: Výměnná půdní reakce ve dvou hloubkách po podzimní aplikaci různých vápenatých hmot

Graf 6: Výměnná půdní reakce ve třech jarních termínech po podzimní aplikaci vápenatých hmot
Graf 6: Výměnná půdní reakce ve třech jarních termínech po podzimní aplikaci vápenatých hmot

Graf 2: Výnos semen řepky ozimé po podzimním hnojení (průměr let 2010–2011 a 2013–2014)

Související články

Foliární aplikace síry a její vliv na výnos a kvalitu zrna

22. 06. 2017 Ing. Ladislav Černý, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 404x

Využití přírodních způsobů pro intenzivní pěstování kukuřice

03. 05. 2017 Ing. Jaroslav Tomášek, Ph.D., Ing. Pavel Cihlář, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 607x

Hnojení pšenice ozimé na jaře

24. 04. 2017 Doc. Ing. Pavel Ryant, PhD., Ing. Jiří Antošovský, Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D.; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 1212x

Regenerační hnojení s Ureastabil

13. 04. 2017 Ing. Jaroslav Mráz; AGRA GROUP a.s. Hnojení Zobrazeno 536x

Jarní stimulace výnosového potenciálu pomocí listové výživy

27. 03. 2017 Ing. Jan Grznár; Timac Agro Czech Hnojení Zobrazeno 482x

Další články v kategorii Hnojení

Agro Aliance
Syngenta Czech s.r.o.
AG NOVACHEM s.r.o.
Saaten Union CZ
AgromanaualShop.cz Roundup

Kalendář akcí

Prohlédnout vše

Upozornění

Veškeré údaje uvedené na webu www.agromanual.cz jsou pouze informativní, při použití přípravků se řiďte etiketou přípravku.

Anketa

Jak se Vám líbí nové názvosloví chorob a používáte je?
15%
6%
2%
24%
4%
50%
detail