Využití mikrogranulovaných hnojiv při výsevu cukrové řepy

01. 04. 2025 Prof. Ing. Josef Pulkrábek, CSc., Ing. Lucie Bečková, Ph.D.; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 315x

Základním předpokladem vysoké produkce bulev cukrové řepy je v jarním období především časné založení porostu a jeho vysoká vzešlost, která zajišťuje optimální počet rostlin (100–105 tis. rostlin/ha). Ta vychází ze vzdálenosti výsevu v řádku (17–21 cm) a přípravy půdy pro setí, při které šetříme zimní vláhu ve vrchní vrstvě půdy, tak nezbytnou pro rovnoměrné vzejití a růst mladých rostlin.

Do setí řepky je nyní ještě spousta času, avšak v našich končinách se ujal zvyk porozhlédnout se okolo, jak která řepka vypadá a přemýšlet o budoucích kandidátech na výsev už teď. Můžeme dokázat, že nabídka odrůd řepky společnosti Limagrain je komplexní a zahrnuje hybridy vhodné do všech podmínek a na každé pole.

Hlavním měřítkem pro začátek setí bývala v minulosti dobrá zpracovatelnost půdy, dnes je to ale hlavně agronomův odhad očekávaného vývoje jarního počasí (rizika sucha a přízemních mrazíků). Časný výsev (někdy s rizikem pomalého vzcházení) dává předpoklady pro potřebnou délku vegetace, a tím i pro dosažení příznivé technologické jakosti, řepa se sklízí vyzrálejší, a tedy i zpravidla s vyšší cukernatostí. Z tohoto pohledu je významnější termín setí než termín sklizně, který zvyšuje také výnos a v některých letech i cukernatost, zpravidla ale jen do poloviny října. Obecně můžeme kalkulovat, že týdenní zpoždění setí sníží výnos o 5 %. Stále ale platí, že teplota půdy by měla v době výsevu dosahovat v hloubce setí minimálně 5 °C.

Kontrola výsevní vzdálenosti a hloubky setí

Dostupnost vody a příjem živin

Množství srážek a jejich rozložení v průběhu vegetace má značný vliv na využití živin z aplikovaných hnojiv rostlinami. Při lokální aplikaci minerálních hnojiv do horní vrstvy půdy má na využití živin, zejména v sušších oblastech, významný vliv vodní režim půdy. Ten je odrazem daného způsobu podzimního zpracování půdy a její předseťové přípravy, při které často dochází ke zbytečným ztrátám vody a zhoršování příjmu živin během následující vegetace.

Z přijímaných živin je dusík ukládán zhruba stejným dílem do bulev i do chrástu, zatímco draslík, vápník, hořčík i síra zůstávají v převážné míře v chrástu. Naopak fosfor spíše v kořeni. Ve výživě cukrovky se příznivě uplatňují i další prvky (Na, Cl) a z mikroelementů zvláště bór a mangan. Odběr živin cukrovkou záleží na agroekologických podmínkách, pěstované odrůdě a dosaženém výnosu. V průměru cukrová řepa odčerpá na 1 t bulev s odpovídajícím výnosem chrástu 4,4 kg N, 0,7 kg P, 5,6 kg K, 2,0 kg Ca,0,8 kg Mg a 0,9 kg Na.

Na rozdíl od některých zemí EU (Holandsko, Anglie, Německo, Dánsko a další), kde jsou během vegetace pěstovaných plodin většinou vyšší srážky než u nás, nebo tam kde jsou využívány závlahy, je nutné zejména v oblastech s ročním úhrnem srážek pod 600 mm věnovat větší pozornost výběru vhodných systémů pro lokální aplikaci hnojiv do různé hloubky půdy a vzdálenosti od osiva, stanovení optimální dávky hnojiva s vhodnou formou živin.

Hnojiva s nižší pohyblivostí živin nebo s jejich vazbou na jílové minerály v půdě (P, K, amonná forma dusíku, polymerizovaná močovina apod.) je možné aplikovat do větší hloubky (150–250 mm). Mühlbachová a kol. (2015) uvádí, že hlubší aplikace připadá v úvahu jen na plochách s mocnějším orničním profilem a s dobrou strukturou půdy. Aplikaci je vhodné provést s větším časovým odstupem před setím (např. již na podzim k jarním plodinám). Naopak do horních 50–100 mm půdy je výhodné při setí aplikovat tzv. startovací hnojiva s nízkou koncentrací a optimálním poměrem živin pro danou plodinu nebo běžná minerální hnojiva s živinami dobře pohyblivými v půdě.

Hnojiva obsahující sírany, chloridy nebo klasickou močovinu se doporučuje aplikovat do větší vzdálenosti od osiva (min. 50 mm), zatímco například močovinu s inhibitorem ureázy (Urea Stabil) je možné aplikovat do blízkosti osiva (20–30 mm) nebo při nižších dávkách přímo k osivu. V oblastech s častými přísušky se zvyšuje využití živin z aplikovaných hnojiv rostlinami při jejich umístění do provlhčené půdy ze strany blízko k osivu, kde přispívá k lepšímu vodnímu režimu voda ze srážek stékající během vegetace po listech.

Plnění zásobníku mikrogranulátem

Aplikace hnojiva při setí

Jedním z vhodných termínů, kdy jsou důležité živiny do půdy aplikovány, je i setí. V současné době většina výrobců secích strojů pro cukrovou řepu nabízí adaptéry pro hnojení pod patu s uložením hnojiva těsně vedle vysetého osiva cukrové řepy. Nejčastěji je ke hnojení „pod patu" využíván Amofos, trojitý superfosfát nebo jednoduchý granulovaný superfosfát. Vhodně tak dodáme rostlině nezbytný fosfor, případně i dusík a zajistíme tak rychlejší rozvoj kořenového systému. Hnojení „pod patu“ nemůže zajistit porost živinami po celou dobu vegetace, avšak v prvních fázích vývoje napomáhá lepšímu růstu, tvorbě sušiny a odolnosti vůči stresovým faktorům.

V poslední době jsou při setí využívána speciální hnojiva, zpravidla mikrogranuláty, cíleně vyrobené pro tuto formu aplikace. Tato hnojiva jsou speciálně vyvinutá k dodání potřebných makroprvků, zejména fosforu a stopových prvků do blízkosti osiva, a tím umožňují mladým, klíčícím rostlinkám rychlejší nástup do vegetace a mohutnější rozvoj kořenového systému. Mikrogranule (velikosti 0,5–1 mm) zajišťují mnohonásobně vyšší kontakt s osivem nebo mladými rostlinkami a snadněji je zásobují živinami v počátečních fázích růstu. Hnojiva tohoto typu umožňují díky specifické formulaci mnohem efektivnější využití živin než tradiční hnojiva, a tím snížení dávky hnojiv při setí, což snižuje množství hnojiva/ha, ale také zjednodušuje logistiku a urychluje seťové práce díky menším prostojům při plnění zásobníků. Usměrněná aplikace mikrogranulí do blízkosti osiva v průběhu procesu setí zajistí přímý kontakt s kořenovým vlášením, a tím umožní rychlé využití dodaných vodorozpustných živin.

Vzcházející rostliny zaseté touto technologií dokážou lépe překlenout období od vyčerpání zásob živin v semeni do doby, kdy rostlina začíná asimilovat a její kořenová soustava není plně rozvinuta. Vhodná hnojiva pro tuto aplikaci obsahují kromě základních živin: dusíku, fosforu a draslíku i řadu dalších přidaných mikroživin a dalších růst podporujících látek, vše ve vodorozpustné formě okamžitě přijatelné kořenovým systémem rostlin. Komplexní hnojivo má lepší předpoklady pro využití při souběžném setí s osivem a uložením pod nebo vedle osiva. Po aplikaci těchto hnojiv dochází v půdním prostředí, díky dostupnosti vody a zvyšující se teplotě, k rozpadu hnojiva na menší částice a rozpouštění živin, které se začnou rychle absorbovat a vytvářet půdní roztok.

Výsev cukrové řepy secím strojem Väderstad Tempo TPL 18 MIDI

Mikrograunuláty v poloprovozních pokusech

Poloprovozní pokusy ověřovaly komplexní inovovanou technologii založenou na hlubokém kypření. Hodnotil se zde vliv hnojení mikrogranuláty aplikovanými při setí na produkční ukazatele porostu cukrové řepy. Porosty byly založeny metodou dlouhých dílců 31. března 2020 v lokalitě Dubčany a 30. března 2021 v Senici na Hané. Sledované plochy s mikrogranuláty se následně porovnávaly s nehnojenou kontrolou.

Na podzim bylo provedeno hluboké kypření Terrastripem s uložením hnojiv (trojitý superfosfát a draselná sůl) do 15–20 cm a na jaře s využitím přenesených linií do hluboce prokypřené půdy a nad uložené hnojivo zaseta cukrová řepa s hnojením mikrogranuláty při setí. Na kontrole již tato aplikace hnojiva neproběhla.

Porost cukrové řepy byl založen secím strojem Tempo TPL 18 MIDI Väderstad s aplikátorem na mikrogranulát, který zajišťuje přesné ukládání startovacího hnojiva do výsevní drážky během setí. Sledován byl mikrogranulát NutriBoost (v roce 2021 OptiBoost) v dávce 30 kg/ha a mikrogranulát Microstar v dávce 20 kg/ha. V pokusu byla v roce 2020 použita odrůda Dalmatin a v roce 2021 Honey. Sklizeň pokusu byla s ohledem na průběh počasí v roce 2020 ruční (5 opakování) a v roce 2021 byly sklízečem Holmer sklízeny dlouhé dílce (3 opakování). Technologická jakost sklizených bulev byla hodnocena ve 3 opakováních v laboratoři SynTech Research.

Porost před zapojením v řádku

Sledování během vegetace a výnos

Aplikace mikrogranutátu při setí ani v jednom ze sledovaných let neovlivnila vzcházení jednotlivých rostlin. Průměrná vzešlost porostu byla kolem 85 %. Celkově lze ale uvést, že počty rostlin po vzejití cukrové řepy byly vysoké, v roce 2000 cca 104 tis./ha a v roce 2021 110 tis./ha (rozdíly mezi sledovanými variantami byly statisticky nevýznamné). S ohledem na časné setí v roce 2020 i přes následné jarní sucho v tomto porostu dovzcházelo velmi málo rostlin, porost byl kompletní s minimem mezer a dvojáků (vzešlost 83–85 %). Vzešlost porostu v pokusech v roce 2021 byla vyšší než v roce předchozím, porosty v tomto roce vzcházely rovnoměrněji. Vzcházivost porostu v roce 2021 byla v rozmezí sledovaných variant od 85 do 87 %.

V roce 2021 byl v rámci pokusu hodnocen vliv sledovaných mikrogranulovaných hnojiv na hmotnost sušiny dílčích částí rostliny (kořene, chrástu nebo ve druhém odběru čepelí a řapíků listů), který měl ukázat, zda použitá hnojiva ovlivní počáteční růst rostlin cukrové řepy. V tabulce 1. uvádíme průměrnou produkci sušiny 1 rostliny. Odebrané rostliny měly u variant s aplikací mikrogranulovaného hnojiva při setí vyšší produkci biomasy než rostliny na nehnojené kontrole. Produkce biomasy byla nejnižší na nehnojené kontrole (51,7 g). Nejvyšší průměrná hmotnost suché biomasy 58,6 g byla stanovena u varianty hnojené Microstar PMX a u varianty s OptiBoost byla 56,3 g. Zjištěné rozdíly byly ale statisticky neprůkazné.

Mezi hodnocenými variantami velmi vyrovnaný příjem sledovaných živin. Více dusíku v roce 2020 přijaly rostliny na variantách s aplikovaným mikrogranulátem při setí. Varianta s aplikací 30 kg mikrogranulátu NutriBoost měla při setí nejvyšší příjem N při prvním hodnocení (4,93 %), což se potvrdilo i při dalším odběru rostlin (před zapojením porostu) a jejich následném rozboru. Na kontrolní variantě byl obsah dusíku v sušině rostlin nejnižší. V roce 2021 byl obsah dusíku mnohem vyrovnanější a nehnojená varianta neměla jeho nejnižší obsah. V pokusech se nepotvrdil vliv sledovaných mikrogranulátů na vyšší příjem dusíku v počátečních fázích růstu.

Příjem fosforu rostlinami do listů, čepelí i řapíků byl velmi vyrovnaný, vyšší hodnoty byly zjištěny v roce 2021. V roce 2020 byl nevýznamně nižší obsah P u nehnojené kontroly, obdobné výsledky byly i v roce 2021 při druhém odběru.

Rámcově lze uvést, že rostliny, u kterých byl aplikován mikrogranulát při setí, měly u sledovaných živin nepatrně vyšší obsahy, tyto trendy zvýšeného příjmu živin nebyly statisticky potvrzeny. Z mikroprvků vykazuje cukrová řepa nejvyšší citlivost na nedostatek bóru, hořčíku a mědi v půdě. U sledovaných variant v roce 2020 byly proti kontrole vyšší hodnoty u bóru což se nepodařilo potvrdit v roce 2021. Při hodnocení ve fázi 6–10 listů vykázaly sledované varianty v roce 2020 nepatrně vyšší příjem hořčíku. Z výsledků druhého odběru (před zapojením porostu) v roce 2021 je patrný vyšší příjem zinku než na nehnojené kontrole.

V průběhu vegetace byl k hodnocení porostu využit chlorofylmetr, který stanovuje chlorofylové jednotky, které zprostředkovaně ukazují na množství chlorofylu i obsah dusíku v listech. V roce 2020 byly mírně vyšší hodnoty změřeny u varianty hnojené při setí hnojivem NutriBoost, v průměru za vegetaci 530 chlorofylových jednotek. Tento mírně zvýšený obsah byl zaznamenán i v roce 2021, v průměru 621 proti kontrole, která dosahovala 615 a měla nižší hodnotu než varianta hnojená Microstar PMX.

V roce 2020 byl výnos bulev (tab. 2), ale i výnos cukru silně ovlivněn vysokými dešťovými srážkami před sklizní. Pokus byl připraven na mechanizovanou sklizeň, ale nakonec musel být sklizen ručně v první dekádě prosince. Výnos bulev byl vyšší u pokusných variant, nejvyšší u varianty hnojené hnojivem Microstar PMX (86,9 t/ha). Varianta, na které byl při setí aplikován mikrogranulát NutriBoost v dávce 30 kg/ha dosáhla výnosu 83,9 t/ha. Výnos na kontrole, která nebyla hnojena při setí, byl 80,6 t/ha. V roce 2021 mechanizovaná sklizeň dlouhých dílců sledovaných variant potvrdila přínos hnojiv aplikovaných při setí. Varianta hnojená hnojivem Microstar PMX měla výnos nejvyšší 95,7 t/ha a nejnižší byl na nehnojené kontrole 86,5 t/ha.

Tab. 1: Vliv mikrogranulovaných hnojiv použitých při setí na hmotnost sušiny jednotlivých částí rostlin cukrovky

Tab. 2: Vliv aplikace mikrogranulovaných hnojiv při setí na výnos a kvalitativní parametry bulev cukrové řepy

Porost v době sklizně

V roce 2020 byla cukernatost celkově velmi nízká, vyšší u pokusných variant než u kontroly, nejvyšší u hnojené hnojivem Microstar PMX (15,3 %). Sledované varianty měly také příznivější další kvalitativní ukazatele technologické jakosti sklizených bulev. V roce 2021 byla cukernatost u sledovaných variant velmi vyrovnaná (v průměru 19,2–19,4 %).

Pro pěstitele je důležitým ukazatelem výnos bulev přepočítaný na 16 % cukernatost, který sledované varianty (NutriBoost/OptiBoost a Microstar) v roce 2020 zvýšily proti neošetřené kontrole o 7,6 a 13,3 % a v roce 2021 o 2,3 a 10,9 %. Obdobné zvýšení bylo i u výnosu bílého cukru. Výnos bulev přepočítaný na 16% cukernatost u varianty hnojené při setí hnojivem Microstar PMX v dávce 20 kg/ha byl v průměru dvou sledovaných let 101,3 t/ha (111 % nehnojené kontroly) a varianta s mikrogranulátem NutriBoost/OptiBoost v dávce 30 kg/ha dosáhla přepočítaného výnosu bulev 94,6 t/ha (104 %).

Naše výsledky korespondují i se závěry Rašovského a kol. (2016) a dalších, že výživa a hnojení rostlin patří mezi významné produkční faktory tvorby výnosu cukrové řepy a její rovnoměrné rozložení v rámci vegetačního období přispívá k jejímu racionálnímu využívání. V průměru dvou sledovaných let byl výnos bulev přepočítaný na 16% cukernatost vyšší u variant hnojených při setí hnojivem Microstar PMX v dávce 20 kg/ha o 11 % a u varianty s mikrogranulátem NutriBoost v dávce 30 kg/ha o 4 % než u nehnojené kontroly.

Sklizeň pokusu a odvoz bulev na váhu

Sklizené bulvy

Závěr

Technologie hlubokého kypření Terrastripem s roztečí dlát 45 cm, s uložením hnojiva do půdního profilu v hloubce 15–25 cm včetně následného jarního setí cukrové řepy v liniích, kde součástí výsevu byla aplikace mikrogranulovaného hnojiva prokázala pozitivní přínos a zvýšení výnosu i kvality bulev ale zjištěné rozdíly byly statisticky nevýznamné.

Aplikace mikrogranutátu při setí ani v jednom ze sledovaných roků (2020 a 2021) neovlivnila vzcházivost porostu cukrové řepy. V průběhu vegetace odebrané rostliny měly u variant s aplikací mikrogranulovaného hnojiva (Microstar PMX a NutriBoost/OptiBoost) při setí statisticky nevýznamně vyšší produkci biomasy než rostliny na nehnojené kontrole. Rámcově lze uvést, že rostliny, u kterých byl aplikován mikrogranulát při setí, měly nepatrně vyšší obsahy sledovaných živin, tyto trendy zvýšeného příjmu nebyly statisticky potvrzeny.

V průměru dvou sledovaných let byl výnos bulev přepočítaný na 16% cukernatost vyšší u variant hnojených při setí hnojivem Microstar PMX v dávce 20 kg/ha o 11 % a u varianty s mikrogranulátem NutriBoost/OptiBoost v dávce 30 kg/ha o 4 % než u nehnojené kontroly.