BASF
BASF
BASF

Chemap Agro s.r.o.

Základní hnojení pšenice ozimé

08. 09. 2016 Doc. Ing. Petr Škarpa, Ph.D., Doc. Ing. Pavel Ryant, Ph.D., Ing. Jiří Antošovský; Mendelova univerzita v Brně Hnojení Zobrazeno 16754x

Ozimá pšenice je dlouhodobě nejrozšířenější polní plodinou pěstovanou v České republice. Osevní plochy, jejichž průměr za posledních 10 let představuje necelých 830 tis. ha, ji činí nejvýznamnější tržní komoditou významně ovlivňující ekonomiku zemědělských podniků. Tvorba výnosu zrna pšenice a jeho kvalita je během poměrně dlouhé vegetační doby ovlivňována celou řadou faktorů, mezi které patří bezesporu výživa. Ta je založena na přítomnosti optimálního obsahu přijatelných živin v půdě a v kombinaci s vhodnými půdními a povětrnostními podmínkami ji můžeme zařadit mezi základní pilíře moderních pěstitelských technologií nejenom této plodiny. Mezi základní a mnohdy opomíjené aspekty výživy pšenice ozimé, na které bychom se před/při jejím pěstování měli zaměřit, řadíme optimalizaci výměnné půdní reakce, úpravu bilance organických látek v půdě a zásoby přijatelných živin v půdě při respektování výsledků agrochemického zkoušení zemědělských půd (AZZP) a pravidelném zjišťování obsahu Nmin před základním nebo regeneračním hnojením, popř. optimalizaci výživy na základě monitoringu výživného stavu porostu během vegetace (anorganické rozbory rostlin, N senzory, N testery apod.).

Varistar

Výběr pozemku

Před založením porostů pšenice nesmíme podcenit výběr stanoviště ve snaze respektování odrůdové rajonizace včetně specifických požadavků jednotlivých odrůd na výživu. S ohledem na potřebu pšenice, která vyžaduje slabě kyselou až neutrální půdní reakci (pH 6,0–7,2), by úprava půdní reakce u kyselých půd měla být obligátním zásahem.

I přes skutečnost, že je pšenice ozimá pěstována de facto ve všech oblastech ČR, příznivé míry rentability je dosahováno především na stanovištích řepařské, kukuřičné, částečně také bramborářské výrobní oblasti. Nejvhodnější půdy pro pšenici jsou černozemě, degradované černozemě a hnědozemě. Půdy by měly být hlinité až jílovitohlinité, dostatečně hluboké se schopností sorpce živin a vody. Poutání živin a vody v půdě je významně ovlivněno přítomností humusových látek, jejichž množství a kvalita jsou přímo úměrné obsahu a složení primární organické hmoty dodávané do půdy. Zatímco slámy zapravované do půdy je díky vysokému podílu obilnin a řepky v osevních postupech dostatek, bilance lehce mineralizovatelných organických látek aplikovaných stájovými hnojivy je negativní, v důsledku jejich klesající spotřeby (graf 1).

Graf 1: Spotřeba statkových hnojiv na zemědělské půdě (ČSÚ)
Graf 1: Spotřeba statkových hnojiv na zemědělské půdě (ČSÚ)

Odběr živin pšenicí

Průměrné množství živin odčerpané porostem pšenice vztažené na výnos 1 t zrna a tomu odpovídajícího množství slámy prezentuje graf 2. I přes skutečnost, že jejich hlavní část je porostem pšenice využívána zejména v jarním období, musíme již před zakládáním porostů upravit zásobu zejména těch, u kterých je jarní aplikace komplikovaná a neefektivní. Podzimní zapravení hnojiv s jejich rovnoměrným rozmístěním v půdním profilu přispívá k tvorbě hlubší a rozvětvenější kořenové soustavy, tedy předpokladu dobré osvojovací schopnosti pro živiny a připravenosti rostlin na intenzivní příjem živin v jarním období.

Graf 2: Odběr živin výnosem zrna (kg/t)
Graf 2: Odběr živin výnosem zrna (kg/t)

Dávky živin na podzim

Při podzimním hnojení se tak zaměřujeme především na fosfor, draslík a hořčík. Při stanovení jejich dávky vycházíme z bilanční metody, tj. předpokládaného výnosu a následné korekce na zásobu dané živiny v půdě zjištěné v rámci AZZP, jak prezentuje tab. 1.

Úprava dávky živiny na její obsah v půdě není samoúčelná. Snahy „dobrého hospodáře“ by měly směřovat k vyrovnané bilanci živin, což platí i u půd úrodných, kde setrvalé hospodaření na úkor staré půdní síly působí pozvolný pokles jejich zásoby v půdě a vytváří tak dluh vůči další generaci. Tento jev je již dnes patrný na vývoji zásoby půdního fosforu, u kterého se postupně zvyšuje výměra půd s nízkým a vyhovujícím obsahem (graf 3).

Tab. 1: Korekce dávek P, K a Mg podle obsahu přístupných živin (Mehlich III)

Živina

Zásoba živin v půdě

nízká (N)

vyhovující (VH)

dobrá (D)

vysoká (V+VV)

Fosfor

výrazné dosycení normativ
o +25–50 %

mírné dosycení normativ
o +10–25 %

normativ

nehnojit

Draslík

Hořčík

Graf 3: Vývoj výměry orné půdy v ČR podle zásoby přístupného fosforu v čase (ÚKZÚZGraf 3: Vývoj výměry orné půdy v ČR podle zásoby přístupného fosforu v čase (ÚKZÚZ)

Hnojiva

Aplikaci fosforečných hnojiv provádíme zpravidla současně s hnojivy draselnými a hořečnatými prostřednictvím směsí jednosložkových nebo uplatněním kombinovaných hnojiv. Při základním hnojení preferujeme hnojiva tuhá (granulovaná).

Při volbě fosforečného hnojiva upřednostňujeme ty, které obsahují fosfor ve formě vodorozpustné. K použití se tak nabízí superfosfáty (jednoduchý, trojitý) a dále hnojiva obsahující fosfor v kombinaci s dusíkem (Amofos, YaraMila NP, DAP, Eurofertil) a draslíkem (PK hnojiva). V kyselých nebo v alkalických půdách, kde dochází k významné chemosorpci fosforu v půdě, je vhodné využít hnojiva s fosforem v méně rozpustných formách, jako mleté fosfáty, hyperfosfáty, Dolophos, Fosmag apod.

hnojiv draselných je možné doporučit draselné soli, dále Korn-Kali (Kamex) a Kainit obsahující hořčík nebo síranový typ draselných hnojiv (síran draselný, Patentkali). V porovnání s fosforem je draslík v organických hnojivech obsažen ve vyšší míře, proto je nutné, v případě jejich použití, zohlednit při korekci vypočtené dávky draslíku jeho množství dodané do půdy. Je však nutné si uvědomit, že zatímco v digestátu, chlévském hnoji, močůvce nebo kejdě bude poměrně rychle uvolnitelný, z hnojiv s širokým poměrem C:N (sláma) bude jeho mobilizace pomalejší.

V případě potřeby dosycení půd hořčíkem, je možné využít Kieserit, popř. hořkou sůl. Běžně je rovněž hořčík aplikován s draselnými (Korn-Kali, Patentkali, Kainit) a dusíkatými hnojivy (LAD, DASAMAG, MAGNISUL). K úpravě půdní reakce (pH) na půdách kyselých je pak možné využít vápenatá hnojiva obsahující hořčík ve formě MgCO3, tedy dolomitické vápence, vápnité dolomity (Dolokorn) a dolomity. S ohledem na poměrně značnou mobilitu hořčíku v půdě, zejména pak v půdách lehkých, je vhodné dávku hořčíku rozdělit a počítat i s jeho aplikací i v jarním období, např. ve formě hořké soli.

Význam síry

Další významnou živinou nezbytnou ve výživě pšenice je síra. V souvislosti s její značnou mobilitou v půdě ústící až ve vyplavováním síranových aniontů, je vhodné počítat s její dělenou aplikací, a to zejména v jarním období, kdy dominuje příjem této živiny. Síra je však pro pšenici důležitá i v podzimním období, kdy lze k její aplikaci využít již uvedená draselná nebo hořečnatá hnojiva, popř. superfosfáty a Fosmag nebo sádrovec (Pregips H). Síra je rovněž součástí řady dusíkatých hnojiv (síran amonný, SAM, DASA, YaraBela SULFAN, Sulfammo, LAS aj.). K hnojení na podzim je možné síru aplikovat v hnojivech obsahujících její elementární formu (S0). Pozitivní vliv hnojení sírou se projevuje zvláště v regionech s dlouhodobě nízkými emisemi síry a na půdách s nízkým obsahem vodorozpustné síry.

Hodnoty obsahu síry v půdě do 8 mg/kg stanovené vodným výluhem půdy lze považovat za nízké.

Výživa dusíkem

Samostatnou kapitolu tvoří problematika výživy dusíkem. Pšenice ozimá odebere v podzimním období cca 20 kg/ha, což z celkového množství dusíku potřebného na tvorbu předpokládaného výnosu činí cca 10 %. Hnojení dusíkem se za optimálních podmínek, zejména z důvodu ekonomických, pravidelně neprovádí, protože jeho využitelnost v podzimním období je poměrně nízká a pohybuje se v rozmezí 30–50 %. Aplikaci dusíku vynecháme také v případě, že je ozimá pšenice v osevním postupu řazena po předplodinách hnojených statkovými hnojivy nebo po jetelovinách a luskovinách.

Vhodným kritériem pro zjištění potřeby podzimního hnojení dusíkem je obsah minerálního dusíku v půdě (Nmin). Pokud je jeho množství vyšší než 10 mg/kg v půdním profilu 0–30 cm, hnojení vynecháváme. Úroveň minerálního dusíku v půdě je hodnotou proměnlivou a závisí na množství dusíku využitého předplodinou (výši jejího výnosu), způsobu zhodnocení posklizňových zbytků (odvoz, zapravení) a jejich kvality (poměr C:N a jeho úprava), průběhu povětrnostních podmínek výrazně ovlivňujících přeměnu organických látek v půdě aj.

Podzimní hnojení dusíkem zařazujeme především v aridnějších oblastech (při pravidelném výskytu dlouhodobějšího sucha), v případě pozdě setých porostů, popř. porostů řídkých, špatně se vyvíjejících. V těchto případech lze doporučit dávku dusíku v rozmezí 15–40 kg/ha. Jak již bylo uvedeno, hodnota Nmin stanoveného v půdě odebrané 1 až 2 týdny před setím zohledňuje výše uvedené a v praxi slouží jako relevantní údaj k určení dávky dusíkatých hnojiv (tab. 2).

Tab. 2: Dávky dusíku k základnímu hnojení pšenice ozimé podle Nmin v půdě (Fecenko a kol., 1991)

Obsah Nmin v půdě (mg/kg)

Dávka dusíku (kg/ha)

do 5,0

45

5,1–9,0

30

9,1–13,0

15

nad 13,0

0

Aktualizace zranitelných oblastí

V souvislosti s dusíkatým hnojením je nutné mít na paměti omezení vycházející z nařízení vlády č. 262/2012 Sb. vztahují se na fyzické nebo právnické osoby, které provozují zemědělskou výrobu ve zranitelných oblastech. Aktuálně bylo dne 11. 7. 2016 nařízení vlády novelizováno s uplatněním změn týkajících se vymezení zranitelných oblastí a nastavením 4. akčního programu Nitrátové směrnice vyhlášeného na období 2016–2020 s účinností změn od 1. 8. 2016!

Hnojiva a pokusy

Nastane-li potřeba podzimního hnojení dusíkem, jako vhodná forma se nabízí dusík amidický nebo amonný v kombinaci se sírou případně fosforem a draslíkem (NPK hnojiva). To potvrzují výsledky maloparcelních polních experimentů z pokusné stanice Mendelovy univerzity v Žabčicích z let 2011–2013, kde byl sledován vliv podzimní aplikace hnojiv uvedených v grafu 4 na obsah vodorozpustné síry a Nmin v půdě v jarním období a výnos zrna. Hnojiva byla aplikována v dávce odpovídající množství dodaného dusíku 40 kg/ha, s jarním dohnojením dusíkem v dávce 140 kg/ha při regeneračním (60 kg /LAD) a děleném produkčním (40 kg/LAD a 40 kg/DAM 390) hnojení.

Dusík aplikovaný při základním hnojení pšenice ozimé ovlivnil obsah Nmin v půdním profilu 0–30 cm, stanoveném na jaře v období před regenreačním hnojením (3 měsíce po aplikaci), jak uvádí graf 4. Zvýšená zásoba Nmin v půdě podpořila tvorbu výnosotvorných prvků a měla pozitivní vliv na produkci zrna. Jak je z grafu patrné, obsah síry stanovené ve vodním výluhu půdy odebrané na jaře byl nejvýrazněji navýšen na variantě po aplikaci vícesložkového hnojiva GSH NPK 10-10-10+13S. Tento fakt souvisí s jeho složením. Uvedené hnojivo obsahuje 14,9% podíl síry ve formě síranu vápenatého, jehož rozpustnost je nízká (2,1 g/l) a v porovnání s ostatními hnojivy, které obsahují síru převážně v síranové formě, byla její aplikace efektivnější. Naopak nižší hodnoty obsahu vodorozpustné síry u variant hnojených močovinou je možné vysvětlit jednak její absencí, ale také zvýšeným odběrem síry z půdy během podzimu, popř. zimy.

Pravděpodobně vlivem výše uvedeného, v kombinaci s účinkem fosforu a draslíku, byl na variantě po přihnojení GSH NPK zjištěn nejvyšší výnos (graf 4), nikoliv však statisticky průkazný.

Graf 4: Jarní obsah vodorozpustné síry a minerálního dusíku v půdě a výnos zrna pšenice ozimé
Graf 4: Jarní obsah vodorozpustné síry a minerálního dusíku v půdě a výnos zrna pšenice ozimé

Závěr

Při předseťové přípravě půdy je nutné optimalizovat půdní reakci s následnou úpravou zásoby fosforu, draslíku a hořčíku. Jejich dávka se odvíjí od plánovaného výnosu zrna s korekcí na jejich obsah v půdě a případné množství živin, dodávaných organickými hnojivy nebo posklizňovými zbytky.

Dusík je aplikován na základě obsahu jeho minerální formy (Nmin) v půdě s přihlédnutím na množství a kvalitu posklizňových zbytků (popř. jejich úpravu) v dávce do 40 kg/ha.

Na půdách s nízkým obsahem síry je třeba věnovat pozornost i této živině, kterou dodáváme buď ve formě síranové (spolu s NH4+, K+, Mg2+ nebo Ca2+), nebo elementární.

Související články

Využití bilancí živin z polního pokusu VÚRV pro určení dávek minerálních hnojiv (3): Fosfor - 2. hon

02. 02. 2024 RNDr. Václav Macháček, DrSc., Ing. Eva Kunzová, CSc.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 433x

Podzimní přihnojení řepky

30. 11. 2023 Ing. Pavel Růžek, CSc. a kol. Hnojení Zobrazeno 839x

Optimalizace plánů hnojení: výsledky dlouhodobých pokusů v různých půdně-klimatických podmínkách ČR

22. 11. 2023 Ing. Lukáš Hlisnikovský, Ph.D., Ing. Eva Kunzová, CSc., Ing. Ladislav Menšík, Ph.D.; Výzkumný ústav rostlinné výroby, v.v.i. Praha-Ruzyně Hnojení Zobrazeno 952x

Možnosti zvýšení účinnosti digestátu ve výživě a hnojení rostlin

18. 11. 2023 Ing. Tomáš Javor, DiS. a kol. Hnojení Zobrazeno 1014x

Vliv zasolení na primární metabolizmus a enzymatickou aktivitu máku setého

31. 10. 2023 Bc. Jakub Špaček; Česká zemědělská univerzita v Praze Hnojení Zobrazeno 535x

Další články v kategorii Hnojení

detail