Jarní bodová injektážní aplikace dusíku u ozimé pšenice

27. 01. 2025 Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D. a kol. Výživa a stimulace Zobrazeno 420x

V rámci vývoje systémů regeneračního hnojení ozimých obilnin dochází k opětovnému využívání bodových injektážních aplikací kapalných hnojiv, především dusíkatých. Výrazný zájem o tyto technologické postupy lze pozorovat především v euroasijské a asijské části světa, kde regenerativní přihnojení v podmínkách kontinentálního klimatu představuje mnohdy jedinou aplikaci dusíku během vegetace.

Rozvoj technologií je samozřejmě spjat s potřebou vývoje aplikační techniky, která má zajistit vysokou plošnou výkonnost souprav, efektivní plnění nádrží, modularitu strojů pro celosezonní využití, ale také jejich využití pro aplikaci dalších kapalných látek (bioagens, pomocné látky apod.).

Přínosy injektážní aplikace

Jestliže byl před více než dvaceti lety očekáván přínos bodové injektážní aplikace především na lehčích půdách a v oblastech s nižším srážkovým úhrnem, je její využití v současné době spojeno s řadou dalších skutečností. Jednoznačným důvodem je včasná aplikace hnojiva do půdy s jeho následným využitím rostlinami v období s nepravidelným rozložením srážek. Dále se jedná o systémy hnojení obilnin v systémech pracujících s mulčem na povrchu půdy, kde je cílem kapalné hnojivo aplikovat pod vrstvu mulče ke kořenovým systémům bez urychlení degradace rostlinných zbytků na povrchu půdy. Degradace může být podpořena nejen aplikací dusíkatých hnojiv na mulč samotný, ale i v důsledku kypření půdy, které je při injektážní aplikaci omezeno. Jedná se tedy o systémy zakládání porostů po velmi mělkém zpracování půdy, o setí do nezpracované půdy, či o systémy regenerativního zemědělství. Zásadní skutečnost ve vztahu k rizikům sucha a eliminace ztrát dusíkatých hnojiv do atmosféry je však podpovrchová aplikace hnojiva v kapalné formě, kde lze očekávat i rychlejší dostupnost pro rostliny ve srovnání s pevnými minerálními hnojivy uloženými na povrch půdy. Zásadním posunem v technologii je možnost variabilních aplikací, zejména při využití sekční kontroly.

Polní pokusy

V rámci ověřování technologie v podmínkách ČR byly pracovníky ČZU ve spolupráci se společností BEDNAR FMT ověřovány dva cíle, kterými jsou vývoj aplikátoru pro bodovou injektážní aplikaci a specifikace technologických postupů bodové injektážní aplikace pro polní plodiny a zeleniny, především pro dominantně pěstované plodiny, kam samozřejmě patří i ozimá pšenice.

V roce 2024 byla na pozemcích Statku Chyše s.r.o. (50.1079100N, 13.2258156E) ověřována bodová injektážní aplikace hnojiva DAM 390 při regenerativním hnojení ozimé pšenice. Aplikace proběhla souběžně s testováním prototypu aplikátoru Neveon Bednar FMT o záběru 20 m (pro návaznost na jízdy postřikovače byl pracovní záběr stroje omezen zaslepením přívodů k aplikačním kolům na 18 m) s roztečí aplikačních kol s injektážními hroty 25 cm (obr. 1). Pro testování byl vybrán porost ozimé pšenice (odrůda Fenomen), založený 11. 10. 2023 s výsevkem 3,5 MKZ/ha.

Předplodinou byla ozimá řepka. Po sklizni proběhlo zpracování strniště na hloubku 10 mm pomocí stroje Bednar Striegel PRO PE 1200, následovalo kypření do hloubky 25 cm (Horsch Tiger 8 MT) a výsev secím strojem Horsch Pronto 6 DC s roztečí řádků 15 cm. Základní hnojení bylo provedeno dávkou 80 kg/ha NPK 15-15-15. První regenerativní hnojení proběhlo 6. 3. 2024 (LAD 200 kg/ha) a druhé 4. 4. 2024. kdy se jednalo o plochy s aplikací DAM 390 pomocí postřikovače na list či injektážní aplikace. Kvalitativní hnojení proběhlo (24. 5. 2024) dávkou 100 kg/ha LAD. Ochrana rostlin byla na celém experimentálním pozemku shodná. Graf 1 dokumentuje průběh počasí na pokusném pozemku v období od 1. 9. 2023 do 30. 6. 2024.

Aplikace hnojiva DAM 390 proběhla 4. 4. 2024. V rámci testování byly založeny menší pokusné plochy (18 × 25 m) s dávkou DAM 390 ve výši 50, 100, 150, 200 a 250 l/ha, kontrolní variantu představovala plocha s aplikací hnojiva DAM 390 v dávce 130 l/ha postřikem na list (4. 4. 2024). Malé pokusné plochy byly založeny z důvodu eliminace variability pozemku. Dále byly (4. 4. 2024) na pokusném pozemku založeny pásy o šířce 18 m a o délce 400 m s provedením aplikace DAM 390 injektáží do půdy (50, 100, 150, 200 a 250 l hnojiva/ha) a s postřikem na list (130 l/ha). Rostliny v době provedení hnojení byly ve fázi konce odnožování. Hnojivo bylo při aplikaci ukládáno do hloubky kolem 70 mm (obr. 2) a rozptylem kapaliny se v půdě vytvářelo hnojivové depo.

Graf 1: Průběh počasí na pokusném pozemku v období 1. 9. 2023–30. 6. 2024 (Chyše)
Graf 1: Průběh počasí na pokusném pozemku v období 1. 9. 2023–30. 6. 2024 (Chyše)

Obr. 1: Aplikace hnojiva DAM 390 pomocí prototypu Neveon Bednar FMT (pracovní záběr 20 m, rozteč mezi aplikačními koly s injektážními hroty 25 cm)
Obr. 1: Aplikace hnojiva DAM 390 pomocí prototypu Neveon Bednar FMT (pracovní záběr 20 m, rozteč mezi aplikačními koly s injektážními hroty 25 cm)

Obr. 2: Hnojivo bylo aplikačními hroty ukládáno do hloubky kolem 70 mm
Obr. 2: Hnojivo bylo aplikačními hroty ukládáno do hloubky kolem 70 mm

Vliv injektážní aplikace na obsah N v biomase

První hodnocení vlivu injektážní aplikace hnojiva proběhlo 15. 4. 2024 na plochách s rozdílnými dávkami injektážní aplikace (50–250 l DAM 390/ha) na malých plochách, kdy byl hodnocen obsah N v nadzemní biomase. V termínu hodnocení již rostliny přešly do fáze sloupkování. Obsah N v nadzemní biomase rostlin pšenice ozimé, stanovené 10. den po aplikaci DAM 390, dokládají tabulka 1 a graf 2. Z tabulky 1 je patrné, že injektážní aplikace DAM 390 v dávce 150–250 l/ha měla shodný vliv na obsah dusíku v rostlinách, jako listová aplikace DAM 390 v dávce 130 l/ha. Graf 2 dokládá pozitivní korelaci mezi dávkou injektáží aplikovaného DAM 390 a obsahem N (%) v nadzemní biomase pšenice ozimé. Následné hodnocení vlivu aplikace injektáží proběhlo 26. 4. 2024 opět na malých pokusných plochách. V tomto termínu proběhlo hodnocení obsahu N v biomase na plochách s rozdílnou dávkou DAM 390 (50–250 l/ha). Graf 2 opět potvrzuje pozitivní korelaci mezi obsahem N v nadzemní biomase pšenice ozimé a dávkou DAM aplikovaného injektáží do půdy.

Parametry porostu a výnos

Následné hodnocení vlivu aplikace a dávky DAM 390 proběhlo při sklizni. Na plochách s malou výměrou (18 × 25 m) byl výnos z hlediska velikosti ploch proveden ručním odebráním celkové nadzemní biomasy rostlin a ručním vymlácením zrna. Na plochách s pokusnými pásy byl výnos hodnocen na základě hmotnosti zrna z hodnoceného pásu. Parametry porostu a rostlin při ruční sklizni 25. 7. 2024 dokládá tabulka 2. Mezi většinou hodnocených parametrů nebyly prokázány statisticky průkazné rozdíly. Nejvýraznější rozdíly mezi průměry byly ve hmotnosti tisíce zrn (HTZ). Teoretický výnos zrna byl nejvyšší na variantě s dávkou DAM 390 injektáží ve výši 150 l/ha. Na základě stanovení výnosu přepočtem z výnosotvorných prvků byl nejvyšší výnos zrna stanoven na plochách s injektážní v rozmezí 150–250 l/ha. Vypočtený výnos zrna přepočtem z výnosotvorných prvků koresponduje s reálným výnosem stanoveným při sklizni pásů pomocí sklízecí mlátičky. Zde byl vyšší výnos zrna vůči kontrolní variantě (aplikace DAM postřikem) stanoven na variantách s injektážní aplikací DAM 390 v dávce 100 až 250 l/ha.

Graf 2: Vliv způsobu aplikace a dávky DAM 390 na obsah Nv nadzemní biomase rostlin (aplikace 4. 4. 2024, Chyše)
Graf 2: Vliv způsobu aplikace a dávky DAM 390 na obsah Nv nadzemní biomase rostlin (aplikace 4. 4. 2024, Chyše)

Tab. 1: Vliv způsobu aplikace DAM 390 na obsah N v nadzemní biomase pšenice ozimé (15. 4. 2024, aplikace 4.4.2024, Chyše)

Varianta

Dávka DAM 390 (l/ha)

Způsob aplikace

Obsah N v nadzemní biomase (%)

N 50

50

Neveon Bednar FMT

2,90 a

N 100

100

3,15 ab

N 150

150

3,71 bc

N 200

200

3,78 c

N 250

250

3,88 c

P 130

130

postřik

3,92 c

Pozn.: Rozdílné indexy v rámci sloupce dokládají statisticky průkazné rozdíly mezi průměry na hladině významnosti 95 % (ANOVA, Tukey)

Tab. 2: Vliv způsobu aplikace DAM 390 na růstové a výnosové parametry pšenice ozimé při ruční sklizni z malých pokusných ploch (25. 7. 2024, Chyše,)

Varianta

Počet

HTZ
(g)

Teoretický výnos* (t/ha)

Výnos zrna dle výnosotvorných prvků* (t/ha)

odnoží
(ks/r.)

klasů
(ks/m2)

zrn
(ks/klas)

zrno

sláma

poměr

N 50

1,5 a

528,3 a

32,6 a

40,6 d

6,250 a

6,856 a

0,91

6,993

N 100

1,8 a

470,0 a

37,1 a

37,5 ab

5,317 a

6,007 a

0,89

6,536

N 150

1,2 a

631,7 a

33,5 a

37,0 ab

7,468 a

9,171 b

0,81

7,828

N 200

1,8 a

546,7 a

36,0 a

38,5 bc

6,642 a

7,129 ab

0,93

7,568

N 250

2,0 a

573,3 a

39,0 a

36,1 a

6,366 a

7,808 ab

0,82

8,073

P 130

1,8 a

493,3 a

33,5 a

39,2 cd

7,072 a

7,702 ab

0,92

6,477

Pozn.: Rozdílné indexy v rámci sloupce dokládají statisticky průkazné rozdíly mezi průměry na hladině významnosti 95 % (ANOVA, Tukey);
N - Neveon Bednar FMT, P - postřik na list; *100% sušina

Tab. 3: Vliv způsobu aplikace DAM 390 na kvalitativní a ekonomické parametry pšenice ozimé (kombajnová sklizeň, 25. 7. 2024, Chýše)

Varianta

Výnos zrna

Vlhkost

N-látky

Lepek

Zelenyho test
(ml)

Objemová hmotnost

(g/l)

Realizační cena zrna
(Kč/ha)***

(t/ha)*

(%)**

(%)

celkem

rozdíl

50 N

6,239

99,4

12,4

12,9

26,5

42,5

75,8

34590,3

-220,51

100 N

6,506

103,6

13,0

13,1

27,1

45,0

78,7

36068,4

1257,60

150 N

6,527

104,0

12,3

13,4

27,2

43,5

73,6

36187,5

1376,73

200 N

6,686

106,5

12,6

13,6

28,5

49,0

79,0

37066,2

2255,41

250 N

6,385

101,7

11,9

13,3

27,8

44,0

74,7

35398,0

587,25

130 P

6,279

100,0

13,2

12,7

25,5

43,0

79,9

34810,8

0,00

*100% sušina, **kontrola - 130 l/ha DAM 390 (postřik), ***cena 4 950 Kč/t potravinářské pšenice, vlhkost 12%; N - Neveon Bednar FMT,
P - postřik na list

Závěry

Dosavadní experimenty potvrdily pozitivní vliv injektážní aplikace hnojiva DAM 390 v dávkách 150–250 l/ha na obsah N v nadzemní biomase ozimé pšenice na začátku vegetace ve srovnání s kontrolou - aplikace 130 l/ha DAM 390 postřikem.

Teoretické a reálné výnosy zrna ozimé pšenice naznačují, že zonální injektážní aplikace DAM 390 v rozmezí 100–250 l/ha přispěla k dosažení vyššího výnosu ve srovnání s aplikací DAM na list (130 l/ha).

Z hlediska dalšího vývoje je nutné se zaměřit nadále nejen na vývoj rostlin, ale především i na ekonomické parametry zonální aplikace hnojiv.

Práce vznikla v rámci projektu: FW06010358 - Precizní zonální aplikace kapalných hnojiv (TAČR).

Doc. Ing. Václav Brant, Ph.D.1, Ing. Josef Chára1, Ing. Ondřej Blecha1, Ing. Pavel Procházka, Ph.D.1, Doc. Ing. Milan Kroulík, Ph.D.1, Ing. Václav Křepčík, Ph.D.2
1Centrum precizního zemědělství při ČZU, 2BEDNAR FMT s.r.o.

Související články

Využití synergie křemíku, draslíku a bóru v intenzivním zemědělství

11. 01. 2025 Ing. Simona Vehovská; CHEMAP AGRO s.r.o., Výživa a stimulace Zobrazeno 283x

Formy půdní organické hmoty a jejich význam pro akumulaci uhlíku v půdě

27. 12. 2024 Prof. Ing. Mgr. Jan Frouz, CSc., Ing. Jaroslava Frouzová, Ph.D.; Biologické centrum AV ČR, v.v.i. Výživa a stimulace Zobrazeno 459x

Efektivní využití dusíku v zemědělství: N-Lock Super od Cortevy

21. 11. 2024 Jaroslav Jančík; Corteva Agriscience Czech s.r.o. Výživa a stimulace Zobrazeno 243x

Výnos se tvoří na podzim - připravte se včas

24. 09. 2024 Ing. Josef Basík; BioAktiv CZ Výživa a stimulace Zobrazeno 242x

Další články v kategorii Výživa a stimulace

detail